Brdská turistika 30. let 20. století
Napsal Josef Švandrlík   
Neděle, 23 březen 2008

Následující článek je nahlédnutím do jedné z historických publikací populárního charakteru, kterých byla svého času o Brdech napsána celá řada. Jedná se o článek z turistické publikace. Mj. zjistíme, že v roce 1935 byly Brdy protkány hustou sítí značených (!) a udržovaných turistických cest. Z přiložené mapky se pak i pro dnešní potřebu můžeme dozvědět např. údaje o vzdálenostech mezi jednotlivými vyznačenými místy.

Josef Švandrlík, Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
 
Přebal publikace
Přebal publikace

Následující článek pochází z knihy „ROKYCANY - historické a kulturní skizzy“, kterou jako zvláštní otisk z jubilejní výroční zprávy Městské spořitelny v Rokycanech vydala v roce 1935 Propagační sekce Okrašlovacího spolku v Rokycanech (96 stran s mapou)

Ing. Jaroslav Bílý:

ROKYCANY, TURISTICKÉ VÝCHODISKO DO BRD

Předseda Podbrdské župy KČST., ředitel K. Dvořák z Hořovic, nadšený ctitel Brdska, líčí krásu našeho kraje těmito pravdivými slovy: Za vesničkou Báněmi stojí v lese kaplička a na ní jsou vepsána slova bible: „Uvěř, zde jest stánek milosti.“ „Zde jest počátek brdské pohádky ...“ napsal Zd. Tlamich. Třeba však jíti dále. Za každým krokem se stupňuje krása okolí a roste do nevídané nádhery. A když přijdeme do vlastních Brd, nedovedeme již skoro rozeznati, jsme-li ve skutečné přírodě nebo v říši bájí. - Opravdový a velebný stánek milosti jsou naše Brdy. Širé moře lesů, zabírajících téměř celou jihozápadní oblast středních Čech. Moře lesů, tvořících souvislý celek hvozdu, ničím nepřetržený, v kraji úplně českém, kterého se ještě nedotkla cizí ruka. Zalesněné pohoří nazváno podle staroslovanského jména Brda, již samo o sobě značí zalesněné hřbety. Kraj, který se blíží svými přírodními krásami Šumavě, nerovná-li se jí v mnohém, kraj oplývající tak skvělým půvabem, jaký zřídka kdy najdeme, kraj, kde turista vidí všecko, čeho může poskytnouti příroda ze svých bohatých pokladů. Čarovná údolí, hluboko vklíněná do vysokých, zalesněných hřbetů, horské svahy a kamenité stráně, poseté mlázím, paseky s nedobytými, již hnijícími pařezy, s množstvím červených jahod, malin a ostružin, mýtiny, zářící zelenou travou s nesčetnými květy přerůzných barev a druhů. Hluboké tmavé lesy a v nich mohutné smrky, jedle, místy duby a buky, lesní cesty a linie, vroubené ušlechtilými modříny, všecky stromy s kmeny silnými, zdravými, omšenými a vysokými. Vpravdě živé lesy a v nich všude bujný podrost měkkého mechu, bujného kapradí, přesličky, pestré směsi nejrůznějších hub a bohatá lesní květena, střídající se podle roční doby. Množství drobného ptactva poletuje se stromu na strom a jásá radostí ze života, krahujec, sova, výr, tetřev, datel, liška, srnec a jelen - lesů král - pestří lesní hlubiny - a není kroku, aby oko nebylo upoutáno pohledem na něco nového nebo aby k sluchu nepronikl každé chvíle jiný zvuk. Brdská příroda chlubí se tu svou hýřivou nádherou, jak nejlépe dovede. Zde najde každý, po čem touží a co v přírodě hledá.

Město Rokycany jest pohodlné východisko do brdských lesů, neboť vlakové spojení jak od Prahy, tak i od Plzně jest velmi příznivé a na lokální dráze Rokycany - Mirošov - Nezvěstice jezdí tak dostatečný počet vlaků, že se turista může již v nejčasnějších ranních hodinách kochati krásou probuzené přírody

Péčí odborů Klubu čsl. turistů, kteréž pracují v oblasti brdského kraje, značeny jsou nejzajímavější a nejvděčnější partie v husté sítí, čítající několik set kilometrů; rokycanský odbor má vyznačeno na 250 km cest v nejbližším i ve vzdálenějším okolí, vycházejících buď přímo z města nebo z blízkého Mirošova, z Mýta a z Holoubkova s konečným cílem: Nová Huť, Březina, Rač, Zámeček u Tří trubek, Padrť, Melmatěj, Tesliny, Třemšín, Lopata atd. K těmto místům se připojují značené cesty všech sousedních odborů KČST., takže i náročnější turista, milující lesy s bohatě vybavenou přírodou, najde značné množství osvěžujících výletů polo-, celo- i několikadenních. V městě i v okolních obcích (na př. v Padrti) jest dostatečně postaráno o pohodlný nocleh a o dobrou stravu. Z příjemných polodenních výletů jmenujeme: Čilina (modrá značka), Nová Huť u Chrástu (žlutá), Březina přes Osek nebo Volduchy (žlutá), Holoubkov (zelená), Dobřív-Melmatěj (žlutá), Mirošov přes Kotel (žlutá), Lopata (zelená), Šťáhlavy (červená), Žďár (červená ).

Celodenní výlety lze podniknouti z Mirošova na Padrť (modrá), z Mirošova na Okrouhlík a Tesliny (modrá) s odbočením přes kostelík na Padrť nebo i dále na Třemšín, Morásek, z Mýta přes lovecký zámeček u Tří trubek na Padrť (červená) a zpět do Mirošova, z Rokycan na Březinu (žlutá), přes Sklenou Huť (zelená) na Rač a do Holoubkova (červená) nebo do Dobříva okolo Melmatěje na Padrť (žlutá), přes Žďár - Melmatěj - Ledový potok do Mirošova (zelená) a mnoho jiných, kombinujeme-li uvedené trati. Cesty jsou vedeny stále lesy, dýchajícími zdravým, ozonem prosyceným vzduchem. Navštívíte-li Padrť, jedno z nejkrásnějších míst v Brdech, vynikající idylickou polohou a rázem skoro šumavským, a přijdete-li na hráz, dělící oba velké rybníky (115,65 ha), s níž jest nejpěknější pohled na ohromnou hladinu rybníků a na moře lesů je vroubících, poznáte, že Brdy mají skutečně nádherná zákoutí, kam se rádi vracíme, abychom znovu vychutnali všecku krásu, kterou nám příroda tak bohatě podává.

Nebo projdete-li půvabnou cestou ze Strašic k loveckému zámečku u Tří trubek a dále na Padrť, úchvatnými lesy, podél Padrťského potoka, který rovněž v mnohých místech připomíná Šumavu klikatým, prudkým tokem a divukrásným okolím, osvěžíte se a posílíte. A nespočetně jiných krásných partií poskytnou vám Brdy. Zříceniny hradu Valdeka, Vysoký Tok, Jordán, Koruna, Baštiny, Borská, Lázský rybník, okolí Jinců, Třemšín, Morásek a t. d., to jsou další perly brdské oblasti. Jíti krásnou krajinou, přelétati zrakem a vnímati všecku rozmanitost přírody a při tom zapomenouti na všechen chvat doby, toť skutečný odpočinek pro tělo i pro duši.

Brdy však mají svou vlastní krásu i v zimě; v posledních letech zimní turistika našla mnoho vhodných míst pro lyžařský sport, jako je blízký Kolvín, Padrť s okolními vrchy, kde nejen začátečníci, nýbrž i zkušení a vytrvalí lyžaři najdou množství partií, které vyhovějí úplně jejich výcviku.

Odbor KČST. v Rokycanech vypracoval a Podbrdská župa vydala schematickou kapesní mapku (otisk připojen k článku) se všemi značenými cestami v oblasti od Karlova Týna k Plzni a od Křivoklátu k Březnici, s udáním vzdáleností v kilometrech, takže se turista bez nebezpečí bloudění může směle vydati do našich krásných brdských lesů. Co nejdříve vyjde nákladem Klubu čsl. turistů za pomoci voj. zeměp. ústavu speciální mapa se všemi značenými cestami téže oblasti.

Přijďte si prohlédnouti Brdy! Poznáte je, jak jsou vábivé, nezapomenete na ně, budete se sem vraceti v každé své volné chvíli a budete jistě hlouběji pronikati do jejich tajů a krás.

Hore zdar!

 I tato mapa pochází z výše uvedené publikace. Vyznačení názvů měst bylo do náhledu přidáno dodatečně pro lepší orientaci.
Náhled mapky otištěné v publikaci
Zobrazení: 27829

Komentáře (6)

RSS feed komentářů
Poděkování
Děkuji moc a zdravím Všechny, kteří se vytvářejí tyto stránky a přeji Vám úspěšný rok 2010. ŠtěpánProkopHančobOSB
Štěpán Prokop Hanč , prosinec 30, 2009
...
Dřív chodili lidé do práce i z práce pěšky, dnes se jezdí i dva tři kilometry autem nebo nějakou (M)HD. Zas na druhou stranu - jenom dobře, pokud do Brd nebudou stále smět auta - německý model života se mi v tomhle směru zamlouvá:-).
rp , prosinec 27, 2009
...
To máš recht Romane, už jsem několik těch výletů "po stopáh starých turistů" podnikl a nebylo to úplně snadné. Když si navíc představíš, že na tyto výlety se chodilo v běžném, mírně modifikovaném oblečení a botách....
B.Č. , prosinec 27, 2009
z knihy
"Brdy - jejich krásy, poklady a význam"
rp , prosinec 26, 2009
dnešní lidé už moc nechodí, posuďte dle
"...vděčný celodenní výlet Brdy od severu k jihu z Hořovic vede na Komárov 1 1/2 hod., odtud k jihu na Chaloupky a Vísku, po vých. úbočí Berana (686 m) k Bílému Kříži 2 hodiny a dál k jihu na Hořovickou Baštinu 1/2 hod. a odtud 1 hod. přes hřeben Jordanu (834 m) na Alianci, úpravnou silnicí a po překročení její do údolí potoka Reservy a opět vzhůru na hřeben Koruny (814 m); odtud v pravo na západ 1/4 hod. vrchol Koruny 829 m s výhledem. Od bodu 814 m přímo k jihu za 1/4 hod. Borská myslivna, vystavěná v širé planině lesní. Proti myslivně vozovka vede na jih do údolu a zase hadovitě stoupá až na sedlo mezi Košem (837 m) a Malým Tokem (842 m) a za 1 hod., po rozcestí z prava a brzy na to u boudy Florianské do prava sestupuje příkře na silničku od vých. k záp. vedoucí při výstupu z obory, 1/2 hod. Vystupujeme z lesa a přes Zalány do Rožmitálu 1 1/4 hod...."

nebo

"...od východu k západu a rybníková partie. Z Bratkovic přes Sádek a Drahlín do Obecnice 1 1/2 hod., z Příbrami do Obecnice též 1 1/2 hod. Z Obecnice dále na záp. 1 hod., kdy silnice, stočivši se na sever, přijímá zleva úpravnou silnici Alianci (závora). Dáme se Aliancí, vedoucí na západ podél Čepkovského potoka (pramen to Litavy vlévající se u Berouna do Mže) a malinkého rybníčku k Mariánské studánce, od ní velkou serpentinou vytáčí se vzhůru na sev. úbočí Velkého Toku (857 m, nejvyšší vrchol Brd, bez vyhlídky) a dosáhnuvši výše přes 800 m, sestupuje do údolí potoka Reservy, kde překročí jej v parkové scenérii několikráte, až po 2 hod. stihne ústí Reservy do potoka Třítrubeckého a splyne se silničkou od myslivny Třítrubecké k severu, vedoucí do Strašic. Po této silničce k sev. po 600 m stihneme volné prostranství, na němž krásný zámeček Coloredovský "Amerika". U zámečku soutok potoků Třítrubeckého a Padrťského. Podél prvého běží silnička partií téměř šumavskou do Strašic 1 hod., podél druhého úpravná silnička do Padrtě 1 1/2 hod. Z Padrtě od rybníka na záp. silnicí za 2 hod. přes Kolvín a Skořici na nádraží v Mirošovech..."

a jiné.-)
rp , prosinec 26, 2009
Poděkování
Děkuji této webové stránce Brd za tento krásně napsaný text o Brdské přírodě, tento článek se mi velmi zalíbil a ráda bych doporučila všem ostatním, aby si ho přečetli a zamysleli se nad tím jakou máme zde v západních a středočeských krajích krásnou přírodu.I přes tento článek se dá vžít do krásy Brd jen s pouhou fantazií.Díky tomuhle perfektně popsaném článku, který do podrobna popisuje tuto krásnou přírodu si to můžeme představit aniž bychom museli vztoupit do tohoto Brdského království.ještě jednolu velmi děkuji.
aneta , září 22, 2009

Přidat komentář


Powered by Azrul's Jom Comment for Joomla!
busy