|
Střední Brdy představují území, které je (resp. až donedávna bylo) civilizací téměř úplně zapomenuté. Celé totiž spadaly do vojenského újezdu (VVP - vojenský výcvikový prostor) a pro veřejnost byly tudíž (teoreticky) nepřístupné. Tato část, která je všech brdských celků nejvyšší, se rozprostírá na jihozápad od Hřebenů a je od nich oddělena na místní poměry výrazným údolím řeky Litavky. Výšky vrcholových partií se blíží hodnotě 900 metrů. |
Proslulá liduprázdnost Brd zde docházela svého naplnění v dobách vojenského prostoru. Zatímco před pár desítkami let byly centrální Brdy prostorem, kam pronikalo jen několik málo nadšenců, dnes jsou vyhledávaným místem mnohých z nás. | |||
Severovýchodním směrem se pak z tohoto útvaru odděluje ještě 4 - 5 menších hřbetů, z nichž nejvýraznějším je hřeben Brda, který jako jediný překoná v nejvyšších partiích 750 m. Západní partie je tvořena jakousi náhorní rovinnou - tichým krajem padrťských rybníků. Výraznějším vrchem je zde snad již jen Kamenná a jižněji situovaný Palcíř. Vzhledem k celkové výšce tamějšího terénu (okolo 650 m) však netvoří tyto kopce nikterak výrazné dominanty. Černá obvodová linie představuje vnější hranici jednolitého lesního porostu středních Brd a je de facto totožná s hranící bývalého vojenského prostoru (větší výjimkou je jen nejseverozápadnější výběžek - vrch Ostrý - , který je na obrázku uvnitř ohraničení, ale do VVP již nespadal). V detailu obrázku jsou označeny jednotlivé vrcholy a vodní toky. | ||||
| Vojenský prostor - byl vstup přísně zakázán? | ||||
|---|---|---|---|---|
|
Skutečnost, že prakticky celá oblast středních Brd spadala do VVP, je na celém jejich území více než patrná. Neexistují tu žádné vesnice, chaty a ani hájoven tu mnoho nezbylo - svého času to bylo všechno srovnáno se zemí. Nežijí tu tudíž ani žádní lidé, a pokud není zrovna nějaké vojenské cvičení na severovýchodním cípu, ani vojáků se tu mnoho nepohybuje. Je tu zatím omezená síť turistických značek čekající na úřední pyrotechnickou asanaci, která se neustále prodlužuje. Lesy jsou tu nesmírně hluboké, ale k lidskou rukou nedotčeným pralesním hvozdům už mají (bohužel) leckdy daleko. Z větší části zde převládá smrková monokultura, i když tu a tam jsou místa, ze kterých duch dávných věků přeci jen zavane. Jak již bylo uvedeno výše, čistě oficiálně byl vstup do VVP zakázán, resp. povolen jen na zvláštní propustku (viz obrázek).
V druhé polovině roku 2006 byl zveřejněn a krátce poté začal být formou terénního značení realizován plán zpřístupnění některých částí VVP pro veřejnost. Vojenský prostor byl oficiálně zrušen k 31. 12. 2015. Vojákům zůstalo několik osamocených enkláv, veřejnosti zůstaly oficiálně nepřístupné bývalé dopadové plochy a pomalu se zužující oblast, kde probíhá pyrotechnická asanace. Na severovýchodě bylo zřízeno posádkové cvičiště se zákazem vstupu.
Pod následujícími odkazy se skrývá několik zajímavých článků Martina Adámka - "našeho středobrdského korespondenta". Naleznete v nich mnoho informací o charakreru tohoto nádherného kraje, řadu fotografií a také informace o režimu v bývalém VVP.
O mnohých konkrétních místech středních Brd se také více dočtete v sekci Zajímavá místa. Vřele doporučujeme i knihu Jana Čáky "Střední Brdy - krajina neznámá", o které se více dozvíte na stránce Literatura. | ||||
