V případě standardních turistických map existovala až do 90. let v podstatě jediná alternativa – edice v měřítku 1 : 100 000 od Kartografie (tehdy n.p., dnes již a.s.). Staré dobré "Stovky", jak se mapám této edice říkalo a říká, pokrývaly celé území republiky včetně zapovězených oblastí vojenských újezdů a hraničních pásem a na své relativně malé měřítko (např. velikost fotbalového hřiště by teoreticky odpovídala ploše 0,5 x 1 mm) byly obdivuhodně přesné a precizně zpracované. Navíc byly vždy laciné. Proto i poté, co se později této edici zrodila konkurence, jsou Stovky doposud poměrně oblíbené a používané.

Původní edice vycházela v prakticky nezměněném listokladu desítky(!) let. Na Brdech si člověk vystačil v podstatě s dvěma (případně třemi) mapami této edice: Hřebeny byly na č.9 (Okolí Prahy), Střední Brdy, Jižní Brdy a Radeč pak na č. 21 (Plzeňsko). Nejjižnější oblast Hřebenů a nejvýchodnější oblastí Středních Brd, které se už na zmíněných číslech nenacházely, ležely již na č. 24 (Střední povltaví).

V roce 2002 Kartografie začala vydávat zcela novou edici s novým listokladem. Za pozornost stojí, že jako první byla vydána mapa č. 12 (Okolí Prahy, Brdy, Berounka), na níž jsou Brdy prakticky kompletní.

Zrovna tak v roce 2004 Kartografie přišla se zvláštní edicí cyklomap 1 : 70 000. Většina (i když ne všechno) území Brd je pokryta mapou č. 112 (Karlštejnsko, Křivoklátsko, Slapy), něco také mapou č. 137 (Střední Povltaví, Orlík, Zvíkov).

Na začátku 90. let byly odtajněny tiskové podklady armádních topografických map a Klub českých turistů (KČT) ve spolupráci s Vojenským kartografickým ústavem začal vydávat novou turistických edici map 1 : 50 000, tzv. "Padesátky". Byla to opravdu událost: vrstevnice po 10 m, trasy el. vedení, neuvěřitelné detaily... Pravděpodobnost, že se na vytyčené trase skutečně setkáte s tím, co jste vyčetli z mapy, se zde již blíží jistotě. Velmi brzy tato edice rovněž pokryla celé území republiky a stala se tak patrně tou nejpoužívanější ze všech.

Brd se týkají 3 mapy edice: pro Hřebeny je to č. 38 (Hřebeny a Slapská přehrada), pro Střední Brdy č. 34 (Brdy a Rokycansko), a pro Jižní Brdy č. 35 (Brdy a Třemšínsko). V novém vydání byl na č. 38 rozumně zařazen i Plešivec, který byl do té doby jen na č. 34, ačkoli je nedílnou součástí Hřebenů. Jediná oblast, která zůstane těmito třemi mapami nepokrytá, je nejsevernější místo Hřebenů - území kolem Cukráku, které se nachází již na mapě č. 36.

Na kartografickém poli byla v posledních 15 letech realizována i řada dalších počinů. Např. Kartografie (vydavatel již zmiňovaných „Stovek“) přišla se svoji řadou 1 : 50 000, která se však příliš neuchytila, byť se z hlediska kvality částečně blížila etalonu KČT a byla přitom podstatně levnější.

Objevili se i další vydavatelé – např. vizovický Shocart, který dnes nabízí jak řady turistických map 1 : 100 000 a 1 : 50 000, tak i cyklomap 1 : 75 000. Brdy jsou kompletně obsaženy ve všech edicích.
Podobným směrem se vydala i Geodézie ČS, která nejprve připravila řadu 1 : 50 000 (edice Kompas), kde se však na Brdy doposud nedostalo. Svého času se i ona pokusila oživit tradici map 1 : 75 000, ale tato edice brzy zanikla.