O majestátních stromech II
Napsal Roman Poustka   
Pondělí, 10 květen 2021
 
   Trocha volného času, chuť spolykat stovky zajímavých kilometrů, touha navštívit staré známé a objevit dosud neobjevené stromové velikány a poznat nové souvislosti mne vedla k tomu, že jsem se do toho zase po letech během února až dubna 2021, lidově řečeno, obul. Navštívil jsem v době, kdy ještě nebylo olistění, více než 300 velkých exemplářů (všechny zde uváděné údaje bez závorky za nimi se vztahují k roku 2021). Starší článek týkající se majestátních stromů na Brdech z roku 2008 tímto tedy zastaral.
   Chcete-li se tedy se mnou podrobně vydat za temnými stíny širokých jehličnanů a za rozložitými košatými korunami listnáčů, máte možnost. Jenom malé upozornění: zájmové území u mne v tomhle případě představovalo širší okolí Brd včetně blízkých obcí, od Hvožďan po Hostomice a od Dobříva po Bohutín. Protože se nepovažuji za znalce Hřebenů, vymluvím se na to, že Brdy pro mne končí, co se velkých stromů týče, na Velké Babě, protože tam sídlí Fabián.
 
 
 


Dávné stromy Brd

Původní lesní porosty byly pochopitelně před několika sty lety už poměrně dost narušené řemesly a intenzivní těžbou. Pralesovitým porostům se dařilo odolávat v odlehlejších končinách, u hranic tehdejších panství, na strmých svazích, v kamenitých a skalnatých terénech, v některých stísněnějších údolích a v močálech.

Žádný obrázek

Záznamů o posledních fragmentech brdských pralesů není mnoho. Údajně byl na Malém Toku ještě v roce 1930 asi 29 hektarů velký jedlový prales s příměsí dubů. Jan Čáka uvádí ve svém Brdském toulání vzpomínku Karla Daniela Gangloffa v pamětní knize štěrbinského revíru, který v zápisu z roku 1870 píše o začátcích své služby v roce 1831, že mezi Třemšínem, Křemelí a Kobylí hlavou byl prales se stromy v průměru přes jeden sáh (1,895 m) a výšce 25-30 sáhů (47-56 m). Vzpomínkou na tento prales byly ještě dlouho tři tzv. Bublavé jedle a následně jejich torza vlevo u Knížecí cesty od Hutí na Třemšín. Pahýly měly v prsní výšce obvod blížící se 3,5 m. Do dnešních dnů se dochoval již značně tlející ležící kmen jedné z nich. Jan Čáka vzpomíná i na tzv. Kolovratovu jedli u Třemšína v pramenech Závišínského potoka v lesích někdejšího březnického panství, která roku 1916 padla úderem blesku. Tatam je i jedle sousední s obvodem 340 cm. Ale nebyly to zdaleka jen jedle, které ukazovaly na mohutnost exemplářů dřívějších pralesů. V turistickém průvodci z roku 1925 se píše třeba o památném buku U Panny Lídy v povodí Červeného potoka. Bývalý hajný na Hutích, Jaroslav Hes, uvádí, že ještě na začátku 90. let 20. století stával mohutný pralesovitý smrk u Knížecí cesty vpravo před Bublavými jedlemi, než ho revírník nechal pokácet. Jan Čáka uvádí nedávno zmizelé pahýly dvou javorů (pravděpodobně klenů) na Hengstu jako tzv. Caseriovy javory. V dutině jednoho z nich se ukrýval pytlák. Žádnému brdomilovi jistě neunikl tzv. Bártův dub na pomezí zbirovského, hořovického a dobříšského panství, o němž píše Jan Čáka ve své knize Střední Brdy krajina neznámá. U tohoto tehdy soliterního dubu na lesní louce se v roce 1648 sešel brdský lid, aby se ukryl před nájezdy Švédů. Obdobně se zmiňuje o již neexistujícím hraničním tzv. Beranově dubu na Beranu nad Zaječovem.

Tito stromoví pamětníci žijí již jen ve vzpomínkách a ve starých kronikách s tušeným přáním, aby přišla doba, kdy zase takoví obři povstanou z útrob brdského lesa.

Mimochodem jeden obr, a sice topol černý z podbrdských Lochovic, který padl při vichřici v roce 1905, je dokonce unikátním rekordmanem. Jeho obvod 1571 cm je mezi topoly největší zaznamenaný v rámci ČR, pravděpodobně i v rámci Evropy. V současné době na světě není znám živý exemplář topolu takového obvodu.

 

 

Velké stromy v ČR

Pátráte-li po současných velkých stromech v České republice, najdete nejrůznější seznamy a soupisy, mezi nimiž vyniká seznam památných stromů (AOPK). Bohužel jsou do tohoto seznamu (stejně jako do většiny dalších) zařazovány stromy bez nějaké jasné kategorizace, bez zřetelně popsaných limitních parametrů vzrůstu. Zejména mám na mysli rozlišení mezi jednokmenem a vícekmenem, případně jasnou specifikaci, zda je změřený obvod stromu ovlivněn dalším rozvětvením ve větší výšce. Většina tohoto seznamu je navíc složena z exemplářů dávno nežijících.

Pro představu jsem se pokusil vybrat ze zmíněného seznamu žijící velikány do následující tabulky.

Žádný obrázek

 

 

Stáří stromů

U žijících stromů lze stáří určit několika nepřímými metodami nebo složitější a technicky náročnější přímou metodou dendrologického průzkumu. Sám jsem učinil v roce 1994 několik jednoduchých poznání na pařezech douglasek tisolistých na hřebeni Břízkovce, na nichž jsem napočítal 110 let stáří. Dá se tedy odhadnout, že nejstarší a objemově největší douglasky tisolisté na Brdech pochází z let kolem roku 1884. To docela dobře odpovídá i letům, kdy vznikl lovecký zámeček Tři Trubky s okolní parkovou úpravou, v níž se tyto dovezené stromy umělou výsadbou prosadily.

Žádný obrázek

Další takové zjištění jsem měl z téhož roku ze západního břehu Hořejšího Padrťského rybníka, kde jsem na největších smrkových pařezech napočítal až 163 letokruhů. Domnívám se tedy, že největší zdejší dožívající smrkové kolosy svůj život začínaly kolem roku 1831 a dnes jim je řádově 190 let.

Když si položíme otázku, jak dvousetleté smrky nebo i výrazně starší listnaté stromy přežily až do dnešních časů všechny kalamity a zásahy člověka, odpovědí nám bude nejspíš kombinace vhodné lokality výskytu a vhodného načasování jejich zrození do správné doby s ohledem na okolní vegetaci.

Smrk se například musel narodit tak, aby měl poblíž prameniště, které mu dalo náskok nad svými soky v okolí. Tím si ho všiml člověk při prvním obmýtí, kdy neměl chuť jej kácet, neboť by ho to stálo mnoho sil. Mezitím musel smrk díky své poloze v hlubším údolí odolat vichřici v roce 1870, díky dostatečnému zdroji vody utopil v pryskyřici i kůrovce ve 20. letech 20. století, aby opět odolal vichřici v roce 1941. Za socialismu musel mít štěstí na shovívavého lesního hospodáře, který jeho majestátnost toleroval a nechtěl být na jeho úkor úderníkem. Právě nyní takoví smrkoví velikáni svádí další boj s kůrovcem.

Obdobně jedle musela být v kritických okamžicích kryta okolním porostem, nesměla být u cest a musela chvíli zůstat utajena. Jako vejstavek musela na pár desetiletí odolat větrům a námraze, aby jí pak na čas opět pohltil a částečně ukryl monokulturní les. Ten teď zase kvůli kalamitě ustupuje a odhaluje jedlové královny v celé kráse, snad to opět přečkají a při té příležitosti zvládnou zasít množství svých následovnic.

Brdské buky jako typičtí představitelé hlubokých lesů pocukrovaných loňským listím a bochánky mechu v nedozírných kamenných mořích měly pro svou dlouhověkost zpravidla velmi nenápadný a přikrčený zrod. Dlouho ve stínu svých statných otců čekaly a zakrsle sílily, až se jim otevře pádem tatínka modré nebe, aby se pak utkaly o získané světlo v dalších pár desetiletích se svými konkurenty. Muselo to být v hůře dostupných spíše svahovitých lokalitách, aby je člověk nevyměnil za průmyslovější smrky.

Méně zastoupené javory kleny nebo jasany ztepilé to měly ještě daleko složitější. Dávka jejich štěstí, aby se dožily dnešních dob, musela být vskutku enormní. Proto tyto v Brdech vzácnější dřeviny nacházíme zpravidla podle cest a v lidských sídlech, jedinců žijících ve volném lese je pomálu.

 

 

Ohrožení a ochrana stromů

Na stromy číhá celá řada nebezpečí.  Když už si vybojuje místo na světě mezi konkurenty, a i člověk mu dál v životě přeje, jeho výška nebo expozice může být i jeho zkázou. Musí odolat vichřicím (na hřebenech), bleskům (na svazích), kroupám (za městy), těžkému sněhu, námraze (na okrajích porostů), ale i suchu (odvodněné a skalnaté pozice), parazitům, houbám, lišejníkům a podobně. Nenechaví lidé mohou strom také poškodit, všelijakými vrypy do kůry, nešetrným umístěním všelijakých cedulí nebo nejrůznějšími ploty a dráty, které do stromu zarostou (viděl jsem ve stromě zarostlý i dělostřelecký granát). K újmě mohou přijít zejména jedinci u cest a vyvážecích linek manipulací dřevní hmoty. Stromům nepomáhá ani sešlapání půdy v jejich okolí častější návštěvností (zkusme se kochat velikány z rozumné vzdálenosti několika metrů a umisťovat kešky jinam).

Žádný obrázek

Na druhou stranu se člověk o stromy, když chce, umí poměrně dobře postarat a prodloužit mu tak život o mnoho let. Na opečovávaných stromech jsou vidět ochranné zásahy v podobě seřezání nestabilních větví, vyčištění koruny od suchých větví, svázání větví proti rozlomení, zalepení nebo zastřešení (dříve často zabetonování) otevřených ran kmene nebo významných větví nebo prostě jen oplocení.

Péče o stromové velikány je vidět v případě významných stromů nebo velkých stromů v intravilánu obcí. Obdobná péče se nedostává neznámým stromům v úkrytu lesa.

Ochranná opatření směřují zejména k tomu, aby strom nezačal vyhnívat a aby strom nenapadly dřevokazné houby, lidově choroše. Životní pouť se pak u takového exempláře může rapidně zkrátit, třeba jen na několik let. Dalo by se o dřevo napadajících houbách dlouze psát, tak snad v nějakém dalším článku. Jedním z nejběžnějších chorošů v našich lesích jsou troudnatci. Podle jejich životní fáze a podoby lze usuzovat, jak dlouho bude ještě strom stát, případně jsou pak zpětným ukazatelem, jak stará jsou stojící či ležící torza.

 

 
   Průzkum 2021 + podklady průzkumu

Primárně jsem vycházel ze svých poznámek a tabulek z dřívějších let. Od roku 1993 jsem zaznamenával v době analogových fotoaparátů, neexistence mobilních telefonů a bez zpřesněné družicové navigace pro civilní účely větší stromy, které jsem při toulkách skrz Brdy potkal. Velikány jsem evidoval co se týče jejich polohy prakticky odhadem, zpětným dohledáním v mapách, neboť jsem se pohyboval zásadně bez mapy. Uváděl jsem nadmořskou výšku, vrch, na jehož svahu se exemplář nacházel, a od vrchu pak azimut s přesností na celé stupně. Částečně jsem tuto svoji databázi ilustroval i v článku příbramského Podbrdska v roce 2000.

Dalším podkladem mi byla prostřednictvím Jindřicha Pracha poskytnutá databáze stromů VLS Hořovice. Databáze je však poměrně stará a neaktualizovaná, u velikánů chybí rok, k němuž se data vztahují. Podle obsahu již nežijících stromů odhaduji uzávěrku na rok 1997. Lokalizace exemplářů byla provedena pravděpodobně rovněž odhadem, zákresem do lesnické mapy (avšak menšího měřítka) s uvedením parcelního čísla. U jedinců, které jsem neznal, bylo hledání obvykle náročnější. Pozitivně hodnotím to, že soupis VLS obsahoval téměř výhradně velké jedince.

Žádný obrázek

Velkou pomocí mi byl seznam památných stromů dostupný na internetu, z něhož jsem dohledal v okolních obcích množství dubů a lip. Díky WGS souřadnicím a zákresu těchto pamětníků starých časů na mapy.cz nebyl problém v hledání. Potíže nastaly spíše s dostupností exemplářů v soukromých zahradách nebo jiných zvláštně exponovaných místech. Zbytečné hledání jsem neabsolvoval tam, kde šlo evidentně již o stromy odumřelé nebo o dožívající torza bez korun. Marnou cestu jsem nevážil ani tam, kde šlo prokazatelně o stromy menšího vzrůstu (objemu, obvodu) nebo o násobné kmeny. Bohužel jsem to občas zjistil až na místě. K památným stromům se sice udává měřený obvod a občas i další údaje, ale podobně jako v databázi VLS chybí obvykle rok posledního záznamu.

Pomocným podkladem mi byla dále databáze stromů AOPK, kam přispívali v posledních letech pracovníci CHKO i laická veřejnost. Podle toho byly její údaje použitelné. Obsahem jsou i menší exempláře, mnou naměřené hodnoty se několikrát velmi lišily, častým obsahem databáze jsou vícekmeny bez uvedení tohoto faktu a podobně. Na druhou stranu zveřejněná data obsahovala kromě polohy v iteraktivní turistické mapě také datum pořízení dat včetně dostupných fotografií.

Posledním velmi širokým zdrojem dat mi byli brďáci a známí, kteří o mé úchylce dobře vědí a kteří mi poskytli cenné rady a tipy, povětšinou úspěšně. Alespoň tímto bych jim chtěl poděkovat.

 

 

Metodika

Namísto nějakého vzletného popisování Vám vypovím, jak jsem například navštívil lípu malolistou ve Lštěni u Hostomic. K této lípě jsem se dostal prostřednictvím rešerše památných stromů. Zaparkoval jsem v den své dovolené asi 100 m od lípy, nádherně foukalo a místy sněžilo. Na obhajobu používání svého auta uvádím, že jsem se snažil minimalizovat ujeté kilometry. Po lesích Brd jsem jinak chodil samozřejmě pěšky.
   Už letmým pohledem jsem zjistil, že mne cestou na pastvinu za lípou bude čekat překážková dráha několika elektrických ohradníků a že mne z otevřených vrat blízkého statku pozoruje tázavě sedlák, který se právě chystá vypustit koně na pastvu. Na nic jsem nečekal a pustil jsem se do již mnohokrát absolvovaného rituálu. Tento měl číslo 110.

Žádný obrázek


   První kritický pohled na strom. Je to jednokmen, hodně zmlazený u paty stromu kolem, špatně se tam poleze. První větvení je ve 3 metrech na 3 významné větve a větve neovlivňují významně obvod stromu. Svinovací třímetr z pravé horní kapsy bundy beru do ruky a hledám specifický výčnělek v prsní výšce stromu. Hledám výšku nejužšího hrdla kmene stromu a zároveň se vyhýbám boulím a vychlíplé kůře. Nic specifického nenacházím, mezi rozbrázděnou kůru tedy vkládám malou větvičku, od níž začínám měřit. Skáču přes kořeny, jednou rukou přidržuji metr, druhou odháním dotěrné lipové zmlazení. Třímetr došel. Na 300 cm nechávám prst a pokouším se svinout metr, zde to jde o poznání hůře, než jinde. Doměřuji ještě dalších 53 cm. Necelý poslední cm již nepočítám. Vzhledem ke zdejší obtížnosti a k pocitu dobře odvedené práce už měření neopakuji, tím spíše, že mne přišla navštívit nějaká kobyla. Jinde, kde to lze snáze, provádím měření zpravidla dvě nebo i tři.
   Aktivuji chytrý telefon uložený do této chvíle v pravé dolní kapse, zapínám aplikaci mapy.cz, čekám chvilku na upřesnění polohy, a pak vkládám nový bod jako dub 353. Přepínám na fotoaparát, vypotácím se z mladého obrostu do zatím koňmi neobsazeného výběhu, fotím z blízka kmen a kořeny. Pak uprostřed pastviny, když už opodál běhají koně a sedlák je ve vratech evidentně nervózní, fotím korunu, a pak jdu ještě o kus dál od stromu a fotím celý. Tam se zastavuji, z batohu vytahuji skládací metr. Složím ho a v natažené levé ruce jej držím svisle, mírně s ním mihotám, abych tím kontroloval svislost i z kolmého směru, kam nevidím. Horní nulu skládacího metru ztotožňuji s pohledem na vrchol stromu a levou rukou na metru ručkuji po prstech nahoru nebo dolů, až mám horní okraj prstů levé ruky totožný s pohledem na patu stromu. Odečtu 50 cm. Uklidím metr. Položím batoh, vyndám z něho padesátimetrové pásmo, nulu přivážu za popruh batohu (později jsem měl již pásmo přivázané neustále) a ten zatěžkán svačinou nechávám ležet na mokré pastvině a rozvíjeje pásmo odcházím k lípě. U lípy pásmo napnu, odhadnu redukci na vodorovnou délku a tužkou na papírek v levé dolní kapse zapíšu svislých 50 cm a 24 m délky (do záhlaví poznamenám dub 353). Tyto údaje se pak budou hodit pro výpočet výšky stromu, když znám délku mezi mým okem a svislým skládacím metrem.
   Stojím u stromu a než začnu balit pásmo a naposled strom opustím, zapíšu si všechny údaje: mech (tento strom je bez mechu), lišejníky (zde nejsou), houby (také ne, zato tento strom měl vysoko ve větvích jeden bal jmelí), hnilobu (také ne), dutiny (také ne), případná poškození a tvar kmene, ochranné zásahy (ořezání, svázání dráty, stříšky, betonování... tento strom je toho prost), procento suchých větví (napsal jsem si 5%), procento celkového zdraví (napsal jsem si 100%), popis okolí (zapsal jsem si pastvinu a soliter), ohrožení (zde jsem žádné nenašel) a na závěr jsem přidal zdejší specifikum díky obklíčení stromu oplocenou pastvinou, že strom mocně zmlazuje u své paty. To už jsem byl propalován očima sedláka, a tak jsem urchleně smotal svých 24 metrů rozvinutého pásma (jinde by to trvalo déle i kvůli větší výšce stromů) a u batohu, do něhož jsem pásmo zpět vložil, jsem z levé horní kapsy vyndal digitální výškoměr se sklonoměrem (děkuji sousedovi za jeho zapůjčení), ze kterého jsem si zaznamenal po zadání délky ke stromu a po zacílení na patu a na vrchol stromu jeho výšku, 19 metrů. Výškoměr jsem do kapsy zpět uklidil a pastvinu jsem opustil do jiného elektricky ohrazeného prostoru ve chvíli, kdy mocně přicválali dva koně.
   Dnes je to šestý navštívený strom, pátý měřený. Ještě jich dnes navštívím sedm, ale změřím nakonec jen pět. Vyřazuji vícekmeny nebo stromy, jejichž větvení je příliš nízko a evidentně významně ovlivňuje naměřený obvod. Pochopitelně neměřím stromy odumřelé nebo neperspektivní torza. Do databáze přidávám všechny listnáče nad 350 cm v obvodu kromě javorů klenů a jasanů, kterých je relativně málo, zvláště v lesním prostředí. Těm jsem dal limit 300 cm stejně jako skoro všem jehličnanům. Výjimkou je borovice s limitem 200 cm. A pak bříza a vrba, u nichž jsem evidoval pro zajímavost jen největší zjištěný kus. U velké části exemplářů, u nichž obvod těsně nevyhověl limitu, ale nad nimiž jsem se zamyslel tak, že jsem je změřil (např. smrk 297 cm), jsem alespoň zaznamenal jejich polohu.
   Mnohdy jsem se za vichru skoro modlil, abych už byl od toho listnáče pryč, neboť jsem si nebyl jist, kdy na mne z výšky přiletí kus ledu nebo rovnou celá větev. U některých asymetricky rostlých a zváště nahnilých a dutých stromů jsem přemýšlel, jestli bych vystihl úhybným manévrem směr, kam by se strom hodlal poroučet. Zvláštní kapitolou by mohlo být překonávání bažin, vodních toků, oplocenek, měření pásmem přes nejrůznější překážky, probouzení telefonu ve sněhové bouři, ostružiny, růže, hledání výhledu na strom v hustém porostu za účelem změření jeho výšky, míra 315 cm na přetaženém třímetrovém měřidle, mokrý papír a na kost zmrzlé prsty.
   Asi tušíte, že večer po plodné výpravě následovalo plnění tabulky, zařazení fotek a jednocení záznamové řady vlastních bodů na mapy.cz. Takovému dni pochopitelně musel předcházet i plán, často i s časovým itinerářem. Na širokém stole jsem měl rozložené po dva měsíce své pracovní mapy Brd s žetony, které s plynoucím časem spíše ubývaly. Občas se na mapách objevily zase nové za stromy, s nimiž se při posledních itinerářích nepočítalo a které vypadly z pečlivějšího studia podkladů nebo z nějakých nových informací.

 

Vyřazené stromy

Než se pustíme do výčtu jednotlivých exemplářů (řazené sestupně dle teoretického objemu dřevní hmoty), zkusím zdůvodnit, proč se mezi nimi neobjevují i třeba velmi dobře známé a řeklo by se slavné brdské stromy. Ponechal jsem totiž stranou všechna dožívající torza jako třeba klen u kostela v Mrtníce nebo lípu u fary ve Strašicích. U nich nelze očekávat, že by měly dlouhého trvání a že by se mohl někdo ještě kochat krásou jejich zelené koruny. Neřešil jsem ovocné stromy, ty budou třeba časem předmětem jiného článku.

Žádný obrázekŽádný obrázek

 Břízy jsou takovým výplňovým rychle rostoucím stromem, který se vtroušením míchá do většiny porostů nebo obsazuje celé plochy jako pionýrská dřevina. V Brdech to jsou zejména bývalá cvičiště a dopadové plochy nebo jejich části. Největší mně známé břízy co do tloušťky jsou jihovýchodně od Pece s obvodem 220 cm a pak na hrázi Hořejšího Padrťského rybníka s obvodem 212 cm. Vzhledem k nižšímu věku dožití bříz jsem je nijak více nedokumentoval.

Největší obvod žijícímu stromu jsem pradoxně naměřil na Hrachovišti vrbě, celých 540 cm. Není však v bůhvíjakém stavu a o jednokmeni lze do určité míry také pochybovat. Proto ji beru spíše jen jako raritu a vrbám se dále nevěnuji. 

Neobcházel a nehledal jsem výjimečné druhy stromů s velmi omezeným výskytem jako jilm horský, který se vyskytuje například pod Kloboučkem, nebo cypřišek lawsonův, jehož pár exemplářů najdete u loveckého zámečku Tři Trubky. Vyřadil jsem nepoctivé dvojkmeny a vícekmeny jako lípu na Purku v Mirošově nebo lípu Johanky z Rožmitálu, ale i dub dvoják na Přední Záběhlé či klen dvoják pod Kloboučkem. Těžko budeme totiž u těchto velikánů spravedlivě posuzovat a s jinými exempláři porovnávat obvod, objem nebo stáří. Asi je pochopitelné, proč jsem neměřil dožívající buk brána pod Třemšínem. Čákův dub na Jindřichově skále je bizarní kousek ctihodný stářím s obvodem jen 322 cm. Hraniční buk na Teslínech byl prakticky dvojákem, byť je stále jeho zbývající masa velmi působivá.

Žádný obrázek Žádný obrázek
Žádný obrázek Žádný obrázek

  Jedinou výjimku z těchto pravidel, která nechť je pozvánkou dále k jednotlivým stromům (maximálně 10 exemplářů od každého druhu), jsem učinil u dvojáku smrku u Padrťského potoka pod Kočkou nad mostem cesty Josefky. Byť oba kmeny těsně nemají limitních 300 cm, jedná se asi o nejspravedlivěji zařazený dvoják, posuďte sami.

Žádný obrázek

Smrk dvoják u Padrťského potoka

 

Oba bratři mají bez pár centimetrů obvod 300 cm (293 a 298 cm). Západní má výšku 50 m, východní o špičku kdysi přišel, nejspíš zaplatil daň jako soliter při námraze nebo těžkém sněhu. Jinak se těší dobrému zdraví. Pro měření obvodu je sedlo stromu dosti vysoko.

 

Na levém břehu potoka pár set metrů nad cestou Josefkou.

49.6876342N

13.7702653E

Za jeho nalezení vděčím Higimu.

 

 

Buk lesní (Fagus sylvatica) je stromem, který Brdy obýval odpradávna. Jeho výskyt se soustředí do nadmořských výšek 500-800 metrů a souvisí s nižší intenzitou lesního hospodářství. Z necelé stovky velkých buků, které jsem prošel, jich celá pětina roste v lokalitě pod Kloboučkem. Zde je naopak lesní hospodářství intenzivní směrem k ochraně dožívajících velikánů.

Žádný obrázek

Buk pod Kloboučkem

  

Nynější král brdských buků s obvodem 478 cm a výškou 36 m. V oplocence dožívá ve společnosti dalších starých exemplářů. Od jihu zespodu vyhnívá v kmeni. Teoretický objem jeho dřevní hmoty je 32,7 m3, což představuje nejobjemnější mně známý strom na Brdech. Ve stejné oplocence o kousek na sever stával dřívější král buků s obvodem 501 cm (1996).

Pod loukou pod Kloboučkem v oplocence.

49.7058978N

13.9205178E

Žádný obrázek

 Buk na Holém vrchu

 

I když na jeho kmeni roste mech, lišejník i rašeliník, odolává tento mohykán nepřízni živlů, když ho sousední porosty nechaly samotného. Buk s obvodem 407 cm a výškou 42 m. Z vizáže okolí je zřejmé, že tu stál kdysi hezký smíšený les.

 U cesty západně od jihobrdského Holého vrchu.

49.5678378N

13.8199825E

Žádný obrázek

 Buk v rezervaci Na skalách

 

Na spočinku uprostřed svahu a uprostřed rezervace Na skalách, mezi uhlířskými placy poblíž uhlířské cesty. Buk s 394 cm v obvodu a výškou 42 m trpí rozštěpem ve vidlici hlavního rozvětvení. 

 V centru jihobrdské rezervace Na skalách.

49.6039775N

13.7681025E

Žádný obrázek

 Buk pod Nahořovem

 

 Nedaleko asfaltky stojí buk obvodu 384 cm a výšky 43 m. Od severu drobně hnije. Roste v krásném listnatém porostu se zajímavou květenou kolem, např. lýkovcem, mařinkou, bažankou.

 Jižně od jihobrdského skaliska Nahořov.

49.5605200N

13.7672800E

Žádný obrázek

 Buk pod Kloboučkem

 

Pod Kloboučkem je mohutných stromů velká zásoba. V hůře schůdném kamenném moři roste buk s obvodem 384 cm a výškou 42 m. Těší se poměrně dobrému zdraví.

 Nad loukou ve svahu Kloboučku.

49.7062197N

13.9176972E

Žádný obrázek

 Buk nad Hrachovištěm

 

 Buk s obvodem 418 cm a výškou 35 m. V okolí je velké zmlazení. Od jihu v puklině hnije a je napadený houbami. U paty stromu houba leskokorka.

 Jižně od Hrachoviště, pod svahem Berance, pod vrstevnicovou cestou.

49.7860975N

13.9034717E

Žádný obrázek

 Buk pod Kloboučkem

 

Buk s obvodem 405 cm a výškou 36 m. Od západu je napaden hnilobou.

 V oplocence pod loukou pod Kloboučkem.

49.7063028N

13.9206458E

Žádný obrázek

 Buk pod Nahořovem

 

Buk s obvodem 374 cm a výškou 40 m. Roste v sousedství dalších velkých buků nedaleko asfaltky. Těší se dobrému zdraví.

 Jižně od jihobrdského skaliska Nahořov.

49.5604514N

13.7674353E

Žádný obrázek

 Buk v rezervaci Chynínské buky

 

Buk s obvodem 373 cm a výškou 40 m.  Má nezvykle široké a masivní mechové kořeny. Od západu drobně hnije.

 V centru jihobrdské rezervace Chynínské buky.

49.5811508N

13.7381258E

Žádný obrázek

 Buk pod Kloboučkem

 

Buk s obvodem 396 cm a výškou 35 m. Roste nad rozvalinami bývalé kloboučecké hájovny.

 Severní svah Kloboučku, nad rozvalinami hájovny.

49.7078514N

13.9168508E


  

Dub je na Brdech poměrně vzácnou dřevinou s tím, že výrazně převažuje dub zimní (Quercus petraea) nad letním (Quercus petraea), jen výjimečně lze najít dub červený (Quercus rubra). Pomineme-li jeho výskyt u komunikací, bude naše setkání s ním v hlubokém lese spíše výjimkou. Snad ještě více než buk mimo komunikace indikuje obtížněji hospodářsky obdělávaný les, však také často okupuje skalnaté polohy. Nevystupuje zpravidla nad 700 m n.m. Po uzávěrce tohoto článku jsem našel ještě velký dub v obci Vísky u Mirošova (371 cm v obvodu).

Žádný obrázek

Dub u rybníka Hejdov

  

Nynější král brdských dubů letních s obvodem 489 cm a výškou 28 m.  U paty kmene je již napaden houbami. Památný strom. Teoretický objem jeho dřevní hmoty je 26 m3.

V vzdušném svahu hráze rybníka Hejdov u Rejkovic.

49.8090917N

13.9665411E

Žádný obrázek

 Dub u mlýna nad Lochovicemi

 

Dub letní s obvodem 404 cm a výškou 28 m. Soliterní dub nedaleko Litavky a turistické trasy podle ní se těší poměrně dobrému zdraví. Památný strom.

 U mlýna nad Lochovicemi.

49.8418903N

13.9771433E

Žádný obrázek

 Dub na Přední Záběhlé

 

Brdský král dubů zimních s obvodem 462 cm a výškou 21 m. Soliter v hodně vysoké poloze. Památný strom. Nedaleko je známý dub dvoják s obvodem téměř osmi metrů.

 U bývalé obce Přední Záběhlá.

49.6610989N

13.7863142E

Žádný obrázek

 Dub u Nechánic

 

Dub zimní s obvodem 370 cm a výškou 27 m. Jedinec ukrytý v jehličnatém lese s kmenem nádherně bochánkovatým pokrytým z velké části mechem. Památný strom.

 V lese jižně od jihobrdských Nechánic.

49.5756425N

13.6410914E

Žádný obrázek

 Dub v Podluhách

 

Dub letní s udávaným obvodem 414 cm (neměřeno) a výškou 21 m. Soliter za plotem v obci napadený houbami. Památný strom.

 Těsně za plotem v zahradě na křižovatce ve střední části obce.

49.8147556N

13.9115761E

Žádný obrázek

 Peškův dub u Tění

 

Asi nejkrásnější soliterní dub letní s obvodem 503 cm, ale výškou pouhých 13 m. Od severu mírně vykotlaný u paty, na několika místech záplatovaný. Památný strom. U něj je nyní i posezení.

 Východně od Tění u silnice Těně-Zaječov.

49.7538672N

13.8087061E

Žádný obrázek

 Dub u Chynína

 

S menším dvojčetem sdílí svůj osud dub zimní s obvodem 350 cm a výškou 26 m. Těší se poměrně dobrému zdraví. Je bohatě zásoben vodou blízkou mokřinou.

 Na okraji lesa severně od Chynína.

49.5639636N

13.7111161E

Žádný obrázek

 Dub na Jedové hoře

 

Z významné části již suchý dub zimní s obvodem 370 cm a výškou 23 m. Napaden houbami, s hnilobou od severu tu u cest dožívá jeden z mála velkých doupných stromů. V okolí stopy po historické těžbě.

 Na jižním svahu Jedové hory.

49.7913514N

13.8874575E

Žádný obrázek

 Dub u Valdeka

 

Dub zimní v kamenném moři s obvodem 384 cm a výškou jen 20 m. Charakteristická dutina od západu jej činí valdeckou ikonou při obcházení hradu.

 Severně od zříceniny hradu Valdeka.

49.7752458N

13.8929717E

Žádný obrázek

 Dub v Malé Vísce

 

Nádherně košatý soliterní dub zimní s obvodem 402 cm a výškou jen 18 m. Památný strom s několika stříškami v koruně.

 Na východním okraji obce vedle úzké silničky.

49.7777039N

13.8777567E

 

  

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) je na Brdech taktéž již spíše vzácnou dřevinou. Přesto je zřejmě četnější než dub. Je vtroušen do smíšených a listnatých enkláv jako Getsemanka či Nahořov, vyskytuje se i u bývalých obcí.

Žádný obrázek

Jasan pod Kloboučkem

  

Král brdských jasanů ztepilých v hustém listnatém zmlazení s obvodem 377 cm a výškou 40 m. Jeho metry ukazují na to, že pamatuje na podobně vysoké stromy ve svém okolí. Teoretický objem jeho dřevní hmoty je 23 m3.

Ve svahovité oplocence těsně nad vrstevnicovou cestou od louky ke studánce.

49.7081747N

13.9181075E

Žádný obrázek

 Jasan na Padrti

 

 Osamělý mohykán s obvodem 374 cm a výškou 29 m. Na západní straně má do kmenu zarostlý kabel.

 V zatáčce v bývalé obci u silnice nad Padrťským potokem.

49.6683317N

13.7648667E

Žádný obrázek

 Jasan na Přední Záběhlé

 

V aleji starých stromů obvodem 358 cm a výškou 31 m jej snadno přehlédneme. Napaden houbami.

 

 V aleji u Přední Záběhlé, u odbočky ke Studánce.

49.6601736N

13.7802575E

Žádný obrázek

 Jasan na Hrachovišti

 

 Nejníže položený z velkých jasanů. Jeho obvod je 365 cm a výška 28 m.

 Východní okraj bývalé obce.

49.7902889N

13.9036328E

Žádný obrázek

 Jasan na Přední Záběhlé

 

 Dožívá v listnaté aleji s odlomenou významnou větví a s napadením hnilobou. Obvod má 359 cm a výšku 27 m.

 

 Na východním konci aleje.

49.6594489N

13.7840967E

Žádný obrázek

 Jasan na strašické Huti

 

Obvod stromu je 335 cm a výška 27 m. Vrůstá do drátěného oplocení.

 

 Za posledním domem směrem k Americe.

49.7203344N

13.7655147E

Žádný obrázek

 Jasan na Přední Záběhlé

 

V chráněné aleji velkých listnáčů. Naměříte obvod 321 cm a výšku 29 m.

Od odbočky z aleje ke Studánce dále k Padrti vpravo.

49.6602400N

13.7796083E

Žádný obrázek

 Jasan na Teslínech

 

V listnaté aleji na hřebeni. Obvod má 356 cm a výšku 23 m. Často okupován auty houbařů, běžkařů, turistů směrem k Padrťským rybníkům.

 Nedaleko autobusové zastávky ve směru na Rožmitál.

49.6224525N

13.7565836E

Žádný obrázek

 Jasan na Přední Záběhlé

 

Nebýt aleje u Přední Záběhlé, na velké jasany bychom už skoro nenarazili. Tento má obvod 335 cm a výšku 20 m. Trpí hnilobou.

 U východního konce aleje.

49.6595111N

13.7832811E


  

Javor je na Brdech přítomen ve formě javoru mléče (Fraxinus excelsior) a javoru horského, klenu (Acer pseudoplatanus). Obou druhů není v lesích mnoho. Nebýt aleje u Přední Záběhlé a dalších výskytů u cest a sídel, tak na tyto stromy skoro nenarazíme. Kleny jsou snad nejmechovatější stromy ze všech.

Žádný obrázek

Javor klen na Hrachovišti

  

Král brdských javorů klenů jako památný strom v listnatém zmlazení s obvodem 515 cm a výškou 22 m. Značně vykotlaný, trpí hnilobou, na několika místech svázán. Teoretický objem jeho dřevní hmoty je 23 m3.

Jižně od Hrachoviště pod rozcestím asfaltek.

49.7878325N

13.9046047E

 

Žádný obrázek

 Javor mléč pod Kloboučkem

 

 V kamenitém svahu lehce vykotlaný a ukloněný král javorů mléčů s 328 cm v obvodu a výškou 43 m.

 Ve svahu Kloboučku v oplocence nad loukou.

49.7055283N

13.9173675E

Žádný obrázek

 Javor klen v Rožmitále

 

Uprostřed města v továrním areálu poblíž obchodního centra a říčky Vlčavy dosud žije jedinec, kterého bychom čekali spíše v nejzapadlejším lese. Strom má 433 cm v obvodu a 23 m výšky. Napaden houbou a hnilobou. Památný strom.

 Naproti Normě. Až budete taky přeskakovat oplocení, dělejte taky jako by nic.

49.6012628N

13.8741678E

Žádný obrázek

 Javor klen na Přední Záběhlé

 

V přednozáběhelské aleji je usazen i tento jedinec s obvodem 422 cm a výškou 24 m. Hniloba v sedle rozvětvení.

 Směrem k Padrti před odbočkou ke Studánce vlevo.

49.6597483N

13.7816042E

Žádný obrázek

 Javor klen pod Kloboučkem

 

 Poblíž slavnějšího a památného stromu javoru klenu dvojáku a blízko největšího buku na Brdech stojí tento klen s obvodem 362 cm a výškou 33 m.

 V oplocence pod loukou.

49.7057108N

13.9204942E

Žádný obrázek

 Javor klen pod Nahořovem

 

Od západu vykotlaný a ukloněný jedinec má obvod 322 cm a výšku 40 m. V okolí vzniká listnaté zmlazení odstraněním smrčiny.

 Jihovýchodní úpatí Nahořova.

49.5616706N

13.7676167E

Žádný obrázek

 Javor klen pod Kloboučkem

 

K jihu ukloněný, houbami a hnilobou napadený exemplář o obvodu 345 cm a výšce 34 m. Poblíž slavnějšího a památného stromu javoru klenu dvojáku a blízko největšího buku na Brdech.

 V oplocence pod loukou.

49.7060053N

13.9204333E

Žádný obrázek

 Javor klen na Přední Záběhlé

 

Lišejníky opředený jako většina zdejších stromů. Tráva mu roste v sedle rozvětvení. Napaden hnilobou. Jedinec s obvodem 404 cm a s výškou 23 m. Někdy se oprvadu těžce posuzuje, zda už nejde o dvoják.

 V aleji směrem na Padrť za odbočkou na Studánku vlevo.

49.6600633N

13.7793067E

Žádný obrázek

 Javor mléč pod Kloboučkem

 

 Poměrně zdravý jedinec o obvodu 322 cm a výšce 36 m. Nedaleko je největší třešeň ptačí na Brdech.

 Pod rozvalinami bývalé hájovny.

49.7081939N

13.9174422E

Žádný obrázek

 Javor klen u Teslínů

 

Mechem ověnčený exemplář u staré lesní cesty nedaleko státní silnice. V okolí devětsil bílý. Obvod 341 cm, výška 30 m.

 Východně od Teslínů, jižně od státní silnice.

49.6214128N

13.7624497E

 

 

Kaštan (jírovec maďal) (Aesculus hippocastanum) je na Brdech spíše okrajově a výjimečně. Koncentruje se do areálu obcí a samot. Také proto zde uvádím jen jediný exemplář nad 350 cm.

Žádný obrázek

Kaštan na Přední Záběhlé

  

Jediný velký brdský kaštan s obvodem 354 cm a výškou 19 m. Vykotlán ve větvích, soliter. Teoretický objem jeho dřevní hmoty je 10 m3.

Na hrázi rybníčku bývalého hospodářství.

49.6620067N

13.7784175E

 

 

 

  

 Lípa je v lesích Brd vzácností. Pochopitelně jsou jejím domovem obce. Ve většině případů by se dnešních dnů bez ochranných zásahů tyto stromy nedožily. Speciálně u lip je zřejmě nejtěžší rozhodování, který exemplář je ještě jednokmen a který vícekmen. Také se u nich pro rozmanité tvarování kmene asi nejobbtížněji měří obvod.Na Brdech se vyskytuje lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a malolistá (Tilia cordata).

Žádný obrázek

Lípa v Rožmitále

  

Královna brdských lip malolistých s obvodem 402 cm a výškou 37 m. Napadená houbou a hnilobou. Památný strom. Teoretický objem její dřevní hmoty je 24 m3.

U božích muk při vchodu do rožmitálského zámku od náměstí.

49.6019022N

13.8628008E

 

 

 

Žádný obrázek

 Lípa v Obecnici

 

 S jednou stříškou a s několikerým svázáním větví se těší dobrému zdraví přerůstajíc věž kostela. V obvodu má 409 cm a je vysoká 25 m.

 U kostela ve středu obce.

49.7163758N

13.9467869E

Žádný obrázek

 Lípa v Dobřívě

 

 Ve výšce má svázané větve, obvod 396 cm a výšku 26 m. Kvůli ní jsou ustoupené ploty rodinných domků.

 U silnice směrem na Strašice.

49.7192922N

13.6975181E

Žádný obrázek

 Lípa ve Hvožďanech

 

 Lípa malolistá s obvodem 411 cm a výškou 22 m. Památný strom s jednou stříškou a svázanými větvemi.

 U schodů do kostela.

49.5273628N

13.8053131E

Žádný obrázek

 Lípa pod Kloboučkem

 

Není snad druh stromu, který by pod obecnickým Kloboučkem neměl zastoupení mezi velikány. Zdejší lípa má obvod 362 cm a výšku 28 m. 

 V kamenném moři nad rozvalinami bývalé hájovny.

49.7074778N

13.9170622E

Žádný obrázek

 Lípa v Bohutíně

 

Lípa malolistá s obvodem 389 cm a výškou 22 m. Památný strom s ptačí budkou.

 Poblíž kostela u cesty od mlýna.

49.6544261N

13.9429553E

Žádný obrázek

 Lípa v Dominikálních Pasekách

 

 Lípa malolistá s obvodem 421 cm (největším na Brdech) a výškou 18 m. Památný strom napadený hnilobou a opatřený stříškami v sedlech rozvětvení.

 U božích muk (o něž se opírá) uprostřed obce.

49.7551700N

13.9981397E

Žádný obrázek

 Lípa v Míšově

 

 Lípa velkolistá s obvodem 390 cm a výškou 20 m. Památný strom.

 U bývalého hostince na míšovské "Berlovce".

49.6246117N

13.7274092E

Žádný obrázek

 Lípa v Lochovicích

 

 Lípa malolistá s obvodem 384 cm a výškou pouhých 17 m. Památný strom s jednou malou stříškou. Působí jako miniatura v mezeře mezi okolnmi stavbami.

Lípa drobného vzrůstu se krčí za kostelem.

49.8523197N

13.9777456E

Žádný obrázek

 Lípa ve Lštěni u Hostomic

 

 Soliterní lípa malolistá s obvodem 353 cm a výškou 18 m.

Památný strom se jmelím. Protože se k ní lze asi hůř dostat, její údržba pokulhává, proto mocně zmlazuje.

 Na pastvině kousek stranou od malé obce.

49.8179683N

14.0606125E

 

  

 Topol černý (Populus nigra) nalezneme u vodních toků nebo méně typicky u cest. Do hlubokých lesů a nad 650 m n.n. topol černý nevstupuje.

Žádný obrázek

Topol u Rejkovic

  

Největší nalezený topol s obvodem 450 cm a výškou 40 m. Obvod byl měřen jako polovina násobená dvěma, neboť menší přisedlé dvojče nedovoluje celé proměření obvodu. Nejspíš by mohl mít obvod až kolem 480 cm. U paty napaden houbami. Teoretický objem jeho dřevní hmoty je 32 m3.

Mezi odpadním náhonem a Litavkou.

49.8024492N

13.9716756E

 

 

 

Žádný obrázek

 Topol u Rejkovic

 

Z trojice velkých topolů u Litavky jde o ten nejvýše proti proudu Litavky. Obvod 418 cm a výška 42 m. Napaden houbami. V okolí podbílek šupinatý.

 Mezi odpadním náhonem a Litavkou.

49.8027481N

13.9713864E

Žádný obrázek

 Topol u Rejkovic

 

 Ze tří topolů u Litavkyjde o ten nejníže položený u konce odpadního náhonu. Obvod 350 cm a výška 39 m.

  Mezi odpadním náhonem a Litavkou.

49.8030994N

13.9710586E

Žádný obrázek

 Topol u Vacíkova

 

 Ze skupiny několika větších kusů jde o exemplář s obvodem 406 cm a výškou 29 m.

 U silnice Vacíkov-Volenice.

49.5397022N

13.8468603E

Žádný obrázek

 Topol u Vacíkova

 

Z dvojice opravdu velkých topolů u silnice do Volenic ten menší s mírně poškozeným kmenem ve výšce, obvod 399 cm a výška 30 m.

 U silnice Vacíkov-Volenice.

49.5398244N

13.8465300E

Žádný obrázek

 Topol u Hořehled

 

 K jihu ukloněný exemplář s obvodem 366 cm a výškou 33 m. Lužní les s porosty sasanky, dymnivky a podbílku.

 U soutoku potoků Mítovského a Bradavy.

49.6071572N

13.6450003E

Žádný obrázek

 Topol u Hořehled

 

Menší z dvojice velkých topolů, napadený hnilobou. V obvodu má 360 cm a je vysoký 27 m.

 Za zdí mezi státní silnicí a Bradavou.

49.6073764N

13.6448097E

 

  

Borovice lesní (Pinus sylvestris) okupuje skalnatější, exponovanější a sušší pozice. Najdeme je vtroušené i v hustším smrkovém lese. Zpravidla nevystupují nad 750 m n.m., ale zase často dominují pod 500 m n.m. Na kamenných mořích, kde nemají velkou konkurenci v boji o světlo, nemají vysoký vzrůst. Naopak, když mají bojovat ve smrčině, umí se vytáhnout do výšky. Po uzávěrce tohoto článku jsem našel největší z brdských borovic v údolí V Zabitých u Bílé Hutě (301 cm v obvodu), která by při méně poctivém měření obvodu mohla docela dobře konkurovat rekordní české borovici.

Žádný obrázek

Borovice na Fajmanových skalách

  

Královna brdských borovic s obvodem 243 cm a výškou 30 m. Ukloněná ale přímá v příkrém kamenitém svahu ve vysokém borůvčí. Teoretický objem její dřevní hmoty je 7 m3.

Uprostřed rezervace, ve střední části svahu.

49.5813306N

13.7220139E

 

 

 

Žádný obrázek

 Borovice pod Kloboučkem

 

 33 m vysoká borovice s obvodem 212 cm s tvarem kmene do luku. Tady musela borovice bojovat s okolními stromy, proto dorostla takové výšky.

 V nejspodnější oplocence, v její východní části.

49.7081081N

13.9215947E

Žádný obrázek

 Borovice pod Kloboučkem

 

 Menší z dvojice borovic s obvodem 206 cm a výškou 33 m. Od západu má poškozený kmen.

  V nejspodnější oplocence, v její východní části.

49.7082986N

13.9217789E

Žádný obrázek

 Borovice pod Hejlákem

 

 V prsní výšce 218 cm v obvodu a 29 m vysoká borovice k východu ukloněná neroste daleko od asfaltky.

 U Bílého křížku, severovýchodně od křižovatky.

49.7523367N

13.8721839E

Žádný obrázek

 Borovice u Jindřichovy skály

 

Asi nejkrásnější z mohutných borovic s obvodem 216 cm a výškou 28 m. Ve smíšeném lese na skalnatém svahu ukloněná k jihovýchodu. Kolem ní vede pěšina od Jindřichovy skály pod Beran.

 V jihovýchodní části rezervace.

49.7662872N

13.8793153E

Žádný obrázek

 Borovice u Valdeka

 

 Nejobjemnější z borovic kolem hradní zříceniny. Obvod má 225 cm a výšku 20 m. Ukloněná k severu.

 Západně od zříceniny, v kamenném moři.

49.7750572N

13.8926783E

Žádný obrázek

 Borovice u Valdeka

 

 Exemplář s obvodem 207 cm a výškou 22 m.

 Jihozápadně od zříceniny, v kamenném moři.

49.7746664N

13.8927344E

Žádný obrázek

 Borovice u Hrachoviště

 

 Doupný strom s mraveništěm u paty a s poškozením kmene. Obvod má 207 cm a výšku 20 m.

 Jihovýchodně od Hrachoviště, na okraji jehličnatého lesa.

49.7860314N

13.9058714E

Žádný obrázek

 Borovice u Valdeka

 

 Zakrslá vlajková borovice s obvodem 208 cm a výškou pouhých 16 m.

 Západně od zříceniny, v kamenném moři.

49.7751283N

13.8925497E

 

  

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) je stromem vysazovaným na Brdech od 80. let 19. století (dovoz z USA a Kanady). Největší jedinci se soustředí do několika lokalit. Kůra jim neopadává, a tak mocně sílí do šířky. Ve výšce zaostávají za nejvyššími smrky jen o pár metrů. V areálu loveckého zámečku je zřejmě největší, leč nepřístupný, exemplář. Naopak asi nejkrásnější douglasková princezna s extrémně širokou korunou, obvodem 349 cm ale výškou pouhých 28 m, je v oboře na Skelné Huti nad Lázem.

Žádný obrázek

Douglaska pod Gangloffovým náhonem

  

Královna normálně dostupných brdských douglasek s obvodem 354 cm a výškou 45 m. Napadena houbou v okolí mocně zmlazuje. Teoretický objem její dřevní hmoty je 22 m3.

Asi 120 m od silnice Buková-Přední Záběhlá.

49.6551372N

13.7954553E

 

 

 

Žádný obrázek

 Douglaska u loveckého zámečku Tři Trubky

 

Exemplář s obvodem 342 cm a výškou 47 m. Kmen tvarově mírně do luku.

 

 Jihozápadně u loveckého zámečku.

49.7037575N

13.7902883E

Žádný obrázek

 Douglaska pod Gangloffovým náhonem

 

Exemplář s druhým největším zaznamenaným obvodem 353 cm, výškou 44 m. V okolí douglaskové zmlazení.

 Pod Gangloffovým náhonem.

49.6553767N

13.7957306E

Žádný obrázek

 Douglaska pod Gangloffovým náhonem

 

Ve vysokém rozvolněném jehličnatém lese se nachází douglaska s obvodem 338 cm a výškou 46 m. Výška stromů je úměrná tomu, kolik jedinců v okolí mělo zájem o světlo, tady jich bylo evidentně více.

 Pod Gangloffovým náhonem.

49.6539281N

13.7979925E

Žádný obrázek

 Douglaska u loveckého zámečku Tři Trubky

 

 Další exemplář ve skupině douglasek s obvodem 335 cm a výškou 45 m. Při měření obvodu tohoto stromu jsem zaznamenal přítomnost netopýrů pod odlupující se kůrou ve spodní části stromu.

  Jihozápadně u loveckého zámečku.

49.7037203N

13.7898297E

Žádný obrázek

 Douglaska u loveckého zámečku Tři Trubky

 

Exemplář s miniaturním dvojčetem neovlivňujícm měřený 330 cm obvod a už vůbec ne měřenou výšku 45 m. Vlajkový strom.

 Jihozápadně u loveckého zámečku.

49.7035983N

13.7900014E

Žádný obrázek

 Douglaska u loveckého zámečku Tři Trubky

 

 Jedinec s kmenem trochu do tvaru luku, s obvodem 328 cm a výškou 46 m.

 Jihozápadně u loveckého zámečku.

49.7042278N

13.7905922E

Žádný obrázek

Douglaska nad Gangloffovým náhonem

 

 K severovýchodu ohnutá s obvodem 342 cm a výškou 41 m.

Mezi asfaltkou a Gangloffovým náhonem.

49.6522381N

13.8007014E

Žádný obrázek

 Douglaska u loveckého zámečku Tři Trubky

 

Exemplář s 338 cm v obvodu a s 42 m výšky.

 Jihozápadně u loveckého zámečku.

49.7039833N

13.7907672E

Žádný obrázek

 Douglaska v rezervaci Getsemanka

 

 Před rokem 2021 bych ani nevěděl, že na Getsemance je docela slušné množství douglasek. Nejobjemnější z nich je tato. V obvodu má 324 cm a 46 m je vysoká.

 V dolní části rezervace Getsemanka.

49.5971950N

13.7599111E

 

  

 Jedle bělokorá (Abies alba) má ráda svahy a jejich paty. I když na Brdech jedlové lesy nejsou, některé lokality jsou jedlí okupovány velmi sympaticky. Velké jedle poznáte většinou podle hodně široké koruny už od ploché špičky stromu na dálku. Pár velkých jedlí by se našlo i u Němých v povodí Rezervy, ale protože došlo k podstatnému rošíření oplocené nepřístupné oblasti, jedle ani jiné velké stromy přístupné nejsou. Údajně může dorůst až 65 metrů výšky, my se však spokojíme i s nižšími krasavicemi. Po uzávěrce tohoto článku jsem se dověděl o jedli u Dlouhého vrchu (320 cm v obvodu).

Žádný obrázek

Jedle v Míšovských bucích

  

Královna brdských jedlí blížící se svým obvodem docela slušně k největší jedli republiky. Schovaná v zatím kůrovcem nepříliš narušené starší smrčině se pyšní obvodem 410 cm a výškou 40 m. Její blízké okolí začíná být k její škodě přespříliš ušlapané. Teoretický objem její dřevní hmoty je 27 m3.

Jihovýchodní střed rezervace.

49.5966386N

13.7393311E

 

 

 

Žádný obrázek

 Jedle pod Okrouhlíkem

 

Druhá největší jedle svoji sokyni možná jednou doroste, neboť stojí ve vodou dostatečně zásobeném prameništi pod vrchem Okrouhlík. Její obvod je 392 cm a výška 41 m. U severní paty stromu vyrůstá malý bouček.

 Jižně od Kolvína, západně od skály Marie Terezie.

49.6535028N

13.7297653E

Žádný obrázek

 Jedle pod Kloboučkem

 

I pod vrchem Klobouček mají velké jedle zastoupení. U paty jedle s obvodem 339 cm a výškou 43 m roste buk, v rozvolněném smíšeném lese.

 V západní části spodní oplocenky, u dnešní Bukové studánky.

49.7083064N

13.9200675E

 

Žádný obrázek

 Jedle pod Břízkovcem

 

U okraje hustšího smrkového lesa se ukrývá mohutný široký kmen, jehož větve ční vysoko nad okolní stromy. Jedle má obvod 339 cm a výšku 39 m. Opodál je o kousek menší sestřenice.

 Asi 400 m od křižovatky cest na Břízkovci.

49.6382861N

13.7330956E

Žádný obrázek

 Jedle na Třemšíně

 

 Exemplář v rozvolněném smíšeném vysokém lese s 330 cm v obvodu a 41 m výšky. S bílým nápisem 21.

 Poblíž cesty mezi Třemšínskou boudou a třemšínskou kaplí.

49.5670822N

13.7807439E

Žádný obrázek

 Jedle pod Fajmanovými skalami

 

V rezervaci Fajmanovy skály a Klenky lze najít ve smrčině pod patou strmějšího svahu exemplář s 331 cm v obvodu a s výškou 41 m. V okolí fragmenty velkých listnatých stromů nebo i další jehličnatí velikáni.

 V západní nižší části rezervace.

49.5829111N

13.7186450E

Žádný obrázek

 Jedle pod Kloboučkem

 

Nejvyšší brdská jedle je pod vrchem Klobouček. Měří 310 cm v obvodu a 47 m co se výšky týče.

 Ve střední části spodní oplocenky.

49.7082889N

13.9211469E

Žádný obrázek

 Jedle u Teslínského kláštera

 

 Exemplář rostoucí ve starším smíšeném lese. Obvod je 326 cm a výška 40 m. Od jihovýchodu mírně vykotlaná. Dlouhé roky sdílí s blízkým bukem.

 V zátopě nejhořejšího suchého rybníka, na levém břehu, přímo u Zlatého potoka.

49.6396344N

13.7497303E

Žádný obrázek

 Jedle u Teslínského kláštera

 

 Výrazný jedinec s obvodem 309 cm a výškou 44 m.

U jednoho z průseků vedoucích od kláštera na západ.

49.6418175N

13.7466775E

Žádný obrázek

 Jedle na Kokšíně

 

 V rezervaci mezi jaterníky, bažankami a mařinkami v blízkosti pozůstatků dolování (možná proto nakřivo) roste exemplář s obvodem 314 c m a výškou 42 m.

 Ve střední části rezervace.

49.6035308N

13.6765553E

 

  

Modřín opadavý (Larix decidua) vytváří místy souvislé porosty, jinde je jen nenápadně vtroušen. Vyhýbá se vlhkým místům, nezalekne se skal a kamenných moří. Mohutné a dlouhé větve velkých exemplářů jsou ve výšce nad okolním porostem mocně rozmáchnuté.

Žádný obrázek

Modřín na Písku

  

Král brdských modřínů s obvodem 325 cm a výškou 36 m. Roste v blízkosti starých důlních děl, pod shora prvním prudším svahem ve smrčině, z níž čouhají mohutné větve. Teoretický objem jeho dřevní hmoty je 15 m3.

Necelých 200 m jihozápadně od vrcholu.

49.7839461N

14.0339783E

 Za detailnější informace k jeho rychlejšímu nalezení děkuji Petrovi Zuskovi.

 

 

Žádný obrázek

 Modřín u Valdeka

 

Ve smíšeném lese kousek od silnice roste nenápadně exemplář s 307 cm v obvodu a s výškou 35 m.

 Vpravo od silnice od Valdeka k hájovně Na Hlíně.

49.7749197N

13.8965311E

Žádný obrázek

 Modřín u Hutí pod Třemšínem

 

 Exemplář poblíž potoka s obvodem 305 cm a výškou 35 m.

 Západně od Hutí, vpravo u silnice k bývalému táboru ČKD.

49.5922883N

13.7968619E

Žádný obrázek

 Modřín u Hutí pod Třemšínem

 

 O málo větší z dvojice velkých modřínů stojící přes silnici naproti bývalému táboru ČKD, těsně za silnici doprovázejícím potokem. V obvodu má 306 cm a na výšku měří 34 m.

 U bývalého tábora ČKD západně od Hutí.

49.5930047N

13.7940694E

 

  

Smrk ztepilý (Picea abies) je stále nejhojnější dřevinou, a i když to tak na kůrovcových holinách nevypadá, bude dominantní stále. Nejstarší a nejmohutnější jedinci stávají u pramenišť a vodních toků. Díky tomu i nyní většinou úspěšně odolávají náporu kůrovce. Protože rostou v údolích, bojují s konkurenty o světlo, čímž se vytahují až do padesátimetrových výšek, což je činí nejvyššími stromy Brd. Smrku vyhovuje chladno a vlhko. Proto trpí v suchých a teplých rocích, zvláště nyní po několika takových letech v obodobí let 2015-2019. Proto kůrovec...

Žádný obrázek

Smrk pod Třemšínem

  

První král brdských smrků s obvodem 370 cm a výškou 47 m. V kořenech je od východu drobně vykotlaný. U prameniště, přesto je jeho boj s kůrovcem do budoucna velmi nejistý. Teoretický objem jeho dřevní hmoty je 25 m3.

U nejspodnější Salmovy serpentiny.

49.5669339N

13.7860217E

 

 

 

Žádný obrázek  

Smrk pod Třemšínem

  

Druhý král brdských smrků s obvodem 374 cm a výškou 46 m. V kořenech je drobně vykotlaný. U prameniště. Teoretický objem jeho dřevní hmoty je 25 m3.

 Západně od nejvyšší Salmovy serpentiny.

49.5672428N

13.7841444E

Žádný obrázek

 Smrk pod Kočkou

 

 Kůrovcem ohrožený velikán v patě svahu výše nad Padrťským potokem má obvod 354 cm a výšku 50 m. Spolu se svým sousedem jde pravděpodobně o nejvyšší brdské stromy.

 Pravý břeh Padrťského potoka pod cestou Josefkou.

49.6970506N

13.7856897E

Žádný obrázek

 Smrk nad Koukalkou

 

 Smrk, který má na kůře vyrytý nápis EMA má obvod 347 cm a výšku téměř 50 m. Kořeny dosáhnou k blízké mokřině, takže dobře prosperuje.

 Na pravém břehu Bradavy asi 300 m východně od Koukalky.

49.6147836N

13.7148619E

Žádný obrázek

 Smrk pod Kočkou

 

 Další z velkých smrků bojující s kůrovcem má obvod 334 cm a výšku necelých 50 m.

 U propustku, pár metrů od Josefky, u výraznější zatáčky.

49.6967517N

13.7855394E

Žádný obrázek

 Smrk pod Malou Vískou

 

 Nejníže položený velký smrk bojující s kůrovcem, přitom je jen 15 m od potoka. V obvodu jeho kmen měří 342 cm a na výšku strom má 44 m.

 Na levém břehu Červeného potoka asi 600 m nad Neřežínem.

49.7794458N

13.8842272E

Žádný obrázek

 Smrk v rezervaci Getsemanka

 

 Poblíž okraje rezervace v zimě svítí do dálky jeho jehličí. Tento smrk s obvodem 344 cm a výškou 42 m zatím s kůrovcem nebojuje. Možná z důvodu malého množství smrků kolem, kdy ho rozlehlá listnatá enkláva vlastně brání.

 V jihozápadní části rezervace, poblíž průseku.

49.5925139N

13.7529681E

Žádný obrázek

 Smrk na Rezervě

 

 Exemplář stojící na štěrkové náplavě mezi potokem a vedlejším prameništěm s obvodem kmenu 337 cm a výškou 43 m.

 Na pravém břehu potoka Reserva, asi 200 m nad Němými.

49.7081697N

13.8263661E

Žádný obrázek  

 Smrk pod hájovnou Na Hlíně

 

 Exemplář bojující s kůrovcem, přitom je jen 15 m od potoka. V obvodu jeho kmen měří 319 cm a na výšku strom má 48 m. Nachází se poblíž někdejšího krále smrků, který byl přes potok na druhém břehu.

  Na pravém břehu Červeného potoka nad protrženým rybníkem.

49.7709397N

13.8942358E

Žádný obrázek

 Smrk pod Kočkou

 

Jedinec zápasící s kůrovcem výše nad potokem v příkrém svahu. V obvodu má 310 cm a dorůstá výšky 50 m jako jeho nedaleký tlustší soused.

 Mezi Josefkou a Padrťským potokem, pravý břeh.

49.6969125N

13.7856489E

 

  

Shrnutí

Po výčtu nejzajímavějších stromů na Brdech (je jich spousta o něco menších neméně zajímavých, ale v zájmu konečnosti alespoň tohoto článku...) předkládám ještě tabulkové shrnutí:

Žádný obrázek
 

 

Odumřelé stromy

Žádný obrázek
Žádný obrázek

Člověk se rád vrací k velkým stromům. Snad z úcty k jejich stáří, k jejich věkovité moudrosti, možná  proto, že neutečou. Poutníka velikán naplní sounáležitostí s lesem, s krajinou, s náladou, s tichem, s poznáním věčnosti i smrtelnosti zároveň. Takto jsem se rád vracel třeba k buku pod Kloboučkem, jemuž jsem ještě v roce 1995 naměřil v obvodu 501 cm, v roce 1997 jsem našel už jen pařez tohoto někdejšího krále buků. Smutné shledání bylo i v březnu 2008 se zlomeným tehdejším králem smrků o obvodu 376 cm (1999) u Červeného potoka (padl při vichřici Emma).

Než jsem se po letech znovu vydal systematičtěji za stromovými pradědečky a prababičkami, spoustu už jich nedožilo. Nenašel jsem již buk na západním úbočí Prahy ani buk jižně od skály Marie Terezie, z javoru klenu s obvodem 397 cm (2015) v aleji u Přední Záběhlé zbyl od září 2015 jen pařez (asi byl nebezpečný u komunikace), věkovité buky na Getsemance už tlejí vleže, jednoho z velkých smrků na západním břehu Padrťského rybníka už skolil kůrovec (zaplatil za blízkost odvodňovací strouhy), zažil jsem i další zklamání. Není třeba chodit ani moc daleko, však teslínský hraniční buk mezitím přišel o svou významnou část, taktéž buk brána doznal drastického poškození.

Ale nezoufejme, od dob 90. let 20. století se obraz lesů změnil a mění. Už dlouhá léta hromadně zmlazují jedle, holosečné hospodaření je minulostí (prakticky nejsou lidi na výsadbu a údržbu velkých pasek a oplocenek), i když nynější kůrovcová kalamita jej velmi připomíná. Avšak díky ní se objevují z hlouby lesa právě ti velcí a povstávají, aby nám připomněli, že jsou pořád zde a stále čekají, až jim dáme příležitost opanovat své okolí.

Pevně věřím, když vím, jaké krásné zdravé a mohutné jedince na Brdech máme, že je budou moci obdivovat i ti, co přijdou dlouho po nás. K tomu si můžeme ještě představit, že díky velkému rozsahu nynější kůrovcové katastrofy na Brdech, kdy není v lidských silách vše uměle zalesnit, bude velká část nových lesů, co povstanou, věkově i druhově o poznání různorodější než nynější rychle řídnoucí porosty.  Snad dojde konečně k rozvolnění po letech opakující se vlny a někdy kolem roku 2094 nepostihne brdský les další všeobecná kalamita kvůli monokulturnosti a stejnověkosti.

 

 

Anomálie

Během výprav za stromovými velikány, ale i v dřívějších dobách, jsem si všímal i všelijakých anomálií. Jde o přírodní nebo člověkem ovlivněné změny a odlišnosti oproti standardní vizáži jehličnanů a listnáčů.

Začneme-li shora, hned u špičky stromu nás u jehličnanů může upoutat čarověník, jakési zhuštění větvení. U listnáčů k tomu dochází zpravidla u nižších větví.

Pak se může jednat o nezvyklý růst kmene, který se někdy plazí po zemi, jindy je značně nakřivo nebo se nezvykle prohýbá do luku nebo do tvaru hokejky. Kmen umí kvalitně vyhnít, vznikne tak dutina. Jsou stromy, skrz které lze vidět, pod nimiž lze projít nebo do nichž se lze schovat.

Další odlišnost se vyskytuje čas od času u větví, které buď třeba téměř chybí nebo jich je naopak až nad míru hodně. Některé větve se umí i vracet zpátky do kmene nebo se vzájemně propojovat. Větve umí i zakořenit, dostanou-li k tomu příležitost. Na pláních Toku lze najít tvary podobné cirkusovým stanům složené z dědečků smrků uprostřed, které se okusem zvěře a kořeněním větví po krajích neustále rozrůstají.

Velkou variabilitu umí stromy předvádět i u kořenů, neboť je buď naše oko zcela postrádá nebo je můžeme stopovat dlouhé metry od kmene. Kořeny objímají kameny, sousední stromy nebo i jen vzduch, když jim hmota v okolí uhnije nebo proschne.

Vzájemné soužití i různých druhů stromů přináší někdy bizarní tvary. Ve snaze využít všechno světlo v lese nebo v touze po živinách či stabilitě jsme svědky zajímavých propletení. Když už je vzájemné blízké soužití nevyhnutelné, každý jedinec bojuje za přežití. Málokdy to dopadá tak, aby dospělé či věkovité stromy spolu žily v pospolitosti. Častěji v průběhu let to ten slabší nezvládne.

 

Prohlédněte si na závěr, trochu pro odlehčení, pestrost tvarů, možnosti a snad i fantazii matky Přírody na přiložených fotografiích.

Žádný obrázek
Žádný obrázek
Žádný obrázek

 Čarověník na smrku na Chocholaté skále. Tato anomálie pravděpodobně vzniká činností parazitujících organismů nebo mutací pupenů, které strom vybudí k mnohočetnému větvení a zahuštění.

Sbírání a úspěšné pěstování není snadné, každopádně čarověník nelze vypěstovat ze semínka.

Vyskytuje se vzácně na téměř všech druzích stromů.

 Výrůstek na kořeni smrku na Marásku. Z kořene nejspíš kdysi vyrůstal vedlejší kmen, který postupně objímala přibývající tkáň. Pak vedlejší kmínek uschnul? Byl zadušen touhle ochranou?

Zde po stržení kůry vlivem kůrovcové těžby.

 Dva mohutné kmeny buku s podporou pouze jednoho na Getsemance. Předpokládám, že to vzniklo složitou kořenovou strukturou na někdejším humózním podkladu. Po zetlení podkladu se kořeny mladého dvojáku ocitly na volném vzduchu, případně byly ještě poškozeny vnějším vlivem.

Odumření jedné poloviny kořenů vyřešil strom jako výpomoc bratra bratrovi.

 

 

Žádný obrázek Žádný obrázek Žádný obrázek

 Vzdušné kořeny vznikají tím, že pod stromem sesedne půda, na níž vyrostl, např., když jeho kořeny objímaly padlý trouchnivějící kmen nebo když dojde ke ztrátě vlhka v půdě. Tento smrk je poblíž Teslínů. Tyto kousky umí i modříny nebo olše.

 

 Mám pocit, že tento vějíř větví vznikl okusem zvěře, která má ve slinách látky podporující růst pupenů. Nejspíš k tomu došlo už před mnoha lety.

Exemplář od Nových Mitrovic.

 Na Skelné Huti nad Lázem se podařilo přežít větvi břízy, která byla na chvíli zatěžkána kmenem jiného stromu a přimáčknuta k zemi. Zakořenila, cizí kmen uhnil. Větev a bříza roste dál, je tak stabilnější.

 

 

Žádný obrázek Žádný obrázek Žádný obrázek
Žádný obrázek

 Buk na hřebeni jižních Brd mezi Getsemankou a Chynínskými buky, který stojí na třech nohách. Můžeme se asi jen dohadovat, zda tomuto tvaru dal vzniknout jev vzdušných kořenů, vykotlání hnilobou či něco jiného.

 

 Bříza východně od boudy Roubenky pod Hengstem. Boule nebo nádor nebo bujení na kmeni zde dosahuje obřích rozměrů. Poměrně běžný jev u buků a smrků, často i násobně na jednom jedinci.

 Kroucený kmen kousek od studánky Herpánka pod Kamennou.

Kroutit se umí asi všechny druhy stromů, když k tomu mají důvod. Tím bývá změna prostředí kolem, např. sesuv či nestabilita půdy, odstranění sousedních stromů či překážka, kterou už člověk stromu dávno odebral. Může to být ale i zalehnutí později zetlelým kmenem v útlém mládí stromu.

 Smrk s bleskem dávno hluboko rozříznutou kůrou pod Břízkovcem.

Zde je vidět, kolik smoly umí jedinec, který má přístup k vodě, vyprodukovat, aby se dostal ze zdánlivě smrtelného zranění.

 

 

Žádný obrázek Žádný obrázek Žádný obrázek
Žádný obrázek

 Dva kmeny borovice se spojují ve 4 m nad zemí do jednoho. Poraďte mi, neumím si to vysvětlit.

 

 Objímající se stromy na břehu Bradavy. Nestačí, že mají spletené kořeny, kterými se chrání před podemletím vodou, ještě se jistí větvemi.

 Zvláštní sebeobjímání u smrku východně od Chynína. Nevěřím, že to udělala příroda sama, to musel někdo zaplést.

 Soužití dvou nepříbuzných jedinců na Getsemance. Čím starší, tím těsněji. U lidí se tohle dost často nekoná.

 

 

Žádný obrázek
Žádný obrázek
Žádný obrázek

 Kořenění smrku na Toku. Podivný tvar původně pouze větve, která byla možná kdysi zavalena pod kmenem, což jí dalo možnost zakořenit a začít nový život pro celý zbytek stromu.

 Na Toku a ve vyšších či exponovanějších drsnějších polohách jinak smrky koření z dolních větví docela často a bez cizího přičinění.

Bříza na Bílé skále u Lázu se zakroucenou větví. Jak taková větev asi vznikne?

Dva bukoví bratranci a každý má jiný přístup ke způsobu větvení. Jeden zcela bez větví, druhý to kompenzuje. Komunikují kořeny?

Na Břízkovci.

 

 

Tento článek, fotografie a spousty dalších zde nezveřejněných dat poskytuji pro odbornější přepracování Petru Karlíkovi, který se možná zaslouží o to, že upravená verze vyjde v časopise Veronica. 

Výsledky poskytnu rovněž formou databáze velkých stromů AOPK, abych této instituci pomohl trochu nafouknout a zrevidovat dosavadní obsah informačního systému.

Databázi zašlu rovněž na VLS, abych tak výjimečným exemplářům pomohl snad snáze přežít další desetiletí.

Budu-li mít možnost, budu rád tento článek, třeba i s přispěním všímavých čtenářů, doplňovat o nové kusy. Neboť mi zcela jistě unikli jedinci, kteří by stáli za zveřejnění, byť mám několik tipů na správná místa ještě v rukávě. Znáte nějaká?

Zobrazení: 4187

Komentáře (0)

RSS feed komentářů

Přidat komentář


Powered by Azrul's Jom Comment for Joomla!
busy