Z úst nebo z pera mnohých vlivných osobností naší vysoké či nižší politiky jsme během lobbování za zrušení VVP slýchali o tom, že je třeba tuto oblast, v níž je doslova otisknut historický a přírodní obraz opuštěné krajiny v českém vnitrozemí, uchránit od výstavby. S velkou pompou bylo vyslyšeno dávné volání jednoho nejmenovaného aktivisty, které se jaksi hodilo do krámu zadavatelů konce institutu vojenského prostoru v centrálních Brdech, a jako jediná a nejlepší varianta i přes některé protihlasy byl prosazen pro další léta institut chráněné krajinné oblasti. O tom, že to není ochranářský institut, asi někdy jindy v jiném článku.
Územní nezastavitelnost bohužel samotný institut CHKO kromě prvních zón (pár procent území) nezaručuje. Tímto článkem bych chtěl informovat průběžně o tom, kdo co kde zamýšlí, připravuje, buduje či provozuje v rozporu s původními idejemi o pustém přírodním koutu.
Mezi stavby patří samozřejmě i cesty a jejich rekonstrukce, ale pro zjednodušení v budoucnu poměrně obsáhlého přehledu tyto stavby, pokud budou v rámci stávajících cest a nebudou měnit jejich účel a podobně, vynechám.
Stavby budu nejprve házet na dvě základní hromady - jsou jimi ryze komerční a ziskové záležitosti, které s ochranou přírody mají pramálo společné (sjezdovky, hotely, atrakce, přehrady, ...), a pak to jsou doprovodné stavby, jež mají ve vínku přece jen něco navíc (chodníky skrze cenná území, infocentra, záchytná parkoviště, ...). Druhou skupinu staveb tímto nechci nijak obhajovat - tyto stavby by samozřejmě nebyly vůbec potřebné, kdyby se zachoval režim nekomerčního byť do určité míry přístupného vojenského prostoru.
Suché poldry / přehrada Amerika (komerční podnik)
Už od 60. let 20. století se v plánech Povodí nachází plán přehradní nádrže v oblasti bývalé hájovny Amerika na Padrťském (Černém) potoce mezi Kamennou a Lipovskem. Každá další povodeň a každé další desetiletí z mnoha důvodů zhoršují dopady velké vody na majetek lidí. Mezi nejdůležitější důvody uveďme z řady příčin chřadnoucí monokulturní les, stálé odvodňování lesní půdy, nevhodné vedení lesních komunikací, vyšší sluneční aktivitu, nevhodná opatření na březích toku a přítoků a zastavování zátopových území.
Povodí Vltavy podporované samozřejmě developery mající oporu na všech úrovních státní správy chystá zatopení jednoho z nejhezčích inverzních brdských údolí, které opěvoval už Karel Domin. Není jasné, kterak má být naloženo s loveckým zámečkem Tři trubky, jenž se nachází v případné zátopové oblasti. Rovněž není jasný osud objektu Němých na Reservě, který by se do zátopové čáry největší varianty určitě vešel. Odtud ze strany vojáků, kteří tento objekt i po zrušení VVP nehodlají opustit, zaznívají největší hlasy proti záměru. V zátopovém území se rovněž nachází jímání vody pro rokycanský skupinový vodovod.
Asi nemusím vysvětlovat, že postavením přehrady nebo poldrů se rozkolísanost toku Padrťského potoka a jeho přítoků nevyřeší, pouze velmi okrajově ovlivní. Problémy těch nejničivějších povodní se spíše znásobí. Nabízí se otázka, zda tento projekt nejde na ruku stavební lobby a dále, zda není šit na míru - zatraktivnit tuto lokalitu modrými prsty zakusujícími se do jednoho z nejhezčích brdských údolí pro turistický byznys.
 |
Kompromisním řešením byla jednu dobu soustava suchých poldrů, které by se jednak svoji zátopovou čarou vyhnuly výše popsaným objektům a které by trvale neznamenaly pro krajinu tak drastický zásah. I tak by došlo k zatopení nejcennějších údolních partií, zřejmě se souvisejícím odlesněním stávajících porostů a s dalšími dopady na infrastrukturu v těchto oblastech (Padrťský potok, Třítrubecký potok, Reserva).
Přesto jsem toho názoru, že by se měla řešit příčina, nikoliv následky - sice aktivitu Slunce neovlivníme, ale všechny ostatní důvody ano. Nejrychleji by šlo vyřešit hospodaření u těch nejmenších vodotečí v tomto povodí. Statut CHKO však možná nebude tak silný, aby dokázal ze své pozice nařídit VLS snížit výnosy z těžby v příbřežních lokalitách.
Na konci února 2016 MO již souhlasí s vybudováním poldru těsně nad Amerikou: "Hráz má vyrůst zhruba 180 metrů nad Amerikou, bude vysoká 22 metrů, v koruně dlouhá 439 metrů a může zadržet až 1,75 miliónu kubíků vody." Stavbě tak brání již jen formální kroky. Zajímalo by mne, do jaké míry se bude muset odlesňovat, nebo také, nevyvolá-li to potřebu přeložek inženýrských sítí či komunikací.
Od dubna 2016 je ve hře o "zastavení vody z Brd" i úprava hráze Padrťských rybníků, čímž by mohl vzniknout větší retenční prostor. Akce nese název "Rekonstrukce Padrťských rybníků ", vyčleněná částka je 11 mil. Kč a cílem je snížení povodňových rizik a zvýšení úrovně protipovodňové ochrany. Pravděpodobně by šlo o úpravy stavidel a přelivných propustí. Otázkou je, zda by nevyrovnaná hladina rybníků nebyla na škodu zdejší fauně a flóře. Při citlivém přístupu by toto technické opatření mohlo za málo peněz zvládat poměrně hodně muziky.
Statek a hospoda na Padrti (kombinace komerčního a doprovodného podniku)
 |
Není třeba zdůrazňovat, že jedním z hlavních magnetů vznikající CHKO je Padrť . Široké podmáčené pláně spolu s rozlehlými rybníky přímo vybízejí k vyjížďce na kole nebo k pěší turistice za komáry. To, že nejvzácnější ptactvo je již nenávratně odstěhováno do jiných lokalit hlučícími davy, motorkáři apod., je asi všem fotografům a průvodcům vystupujícím z objednaných autobusů jedno.
 |
Ondřej Sedláček v jednom nedávném rozhovoru jakoby předestíral, cože bude pro Padrť optimální - zemědělský statek pro chov dobytka pro spásání pyrotechnicky neočištěných luk tak, aby bylo zajištěno zachování bezlesí, a dále - hospodu pro pěší a cyklisty s tím, že by se majitel měl primárně starat o pastvu. Tolik názor ochranáře. Skutečnost by ale mohla být o hodně jiná. Nějak se nedokážu smířit s tím, že by prosluněný výhled z Kočky na Padrťské rybníky měl být kolem půl čtvrté odpoledne hyzděn odlesky střech zástupu aut na přilehlém přetékajícím parkovišti. Tak nějak nevím, postavíme si v EVL Padrťsko statek s hospodou?
Existují indície, které naznačují, že tento areál má již po léta vymyšlen jeden nejmenovaný podnikatel z příbramska.
A vidíte, netrvalo dlouho a 8. července 2016 se objevil článek na webu nase-voda.cz s názvem "K Padrťským rybníkům v Brdech se vrátil dobytek". Pastva jalovic má na 20 hektarech (to nám z těch Padrťských plání tedy mnoho nezbude - je to podobné jako s tím vypalováním cílových ploch) podpořit zachování bezlesí. Mám trošku pocit, že se jedná zejména o příjemné dotace za údržbu 1. a 2. zóny CHKO s případnou třešínkou na dortu v podobě rozvíjejícího se statku...
Podle současného znění stavebního zákona (§188a) a bez zatím zpracovaného územního plánu obce lze umístit stavbu mimo její zastavěné území pro stavby pro zemědělství s byty pro rodinné trvalé bydlení s plochou bytů celkem do 300m2.
Aktualizace zásad územního rozvoje má být provedena až k roku 2019... nějak pozdě, nebo úmyslně pozdě?
Stezka v korunách stromů Třemošná (kombinace komerčního a doprovodného podniku)
 |
Starosta Příbrami Pavel Pikrt se v jednom z rozhovorů nechal slyšet, že si dovede představit na Třemošné i třeba stezku v korunách stromů. Z Brd se nám tak brzy stane lunapark. Zábavní podnik pro lidi zřízený stejnými lidmi zřejmě pro ochranu přírody v okolí těchto atrakcí. Nějak tomu nerozumím. Proč si lunapark nezřídí v Příbrami na nějakém odvalu?
Rozhledna Třemošná (kombinace komerčního a doprovodného podniku)
Z Příbrami se ozývají hlasy (i těch mocných a vlivných) o možnosti výstavby rozhledny na vrchu Třemošná (778m). Jistě si z ní obyvatelé Příbrami rádi prohlédnou svoje
 |  |
město - paneláky a vysoké komíny se sotva rozeznatelnou Svatou Horou. Pohled na druhou stranu - do lesů - by byl jako dnes stíněn plochým a zalesněným temenem Toku (865m). Není hezčí procházet tímto hřebenem a kochat se občasnými výhledy, které se nám sem tam otevřou? To zastupitelé Příbrami ještě nebyli v někdejší zpřístupněné zóně nyní již zrušeného VVP na Třemošné, aby zjistili, že rozhlednou se k novým výhledům nedobereme? Rozhledna by si samozřejmě vybrala další daň vůči přírodě v podobě zrekonstruovaného širokého chodníku (možná ne jen od Orlova), rozšíření parkoviště, buřtstánky nejen dole, ale i na vrcholu apod.
Nebylo by hezčí vybudovat po hřebeni Třemošné například naučnou stezku se zastaveními na místech, odkud je někam vidět? Svatá Hora z rozhledny blíž nebude a Tok se nesníží.
Geopark (doprovodný podnik)
Martin Lang představil myšlenku geoparku, tedy jakéhosi virtuálního průvodce po hmatatelných přírodních geologických zajímavostech středních Brd, kterých rozhodně není málo. Poměrně zajímavá a nenáročná myšlenka by se mohla v očích developerů snadno změnit v masovou turistiku do míst, kam lidská noha nyní po celé týdny nevstoupí.
Přimlouval bych se za neznačené pěšinky vyšlapanými těmi, kdo znají (nebo mají s sebou virtuálního průvodce), než za hustou síť nepřehlédnutelných značení, záplavu infotabulí a udržovaných stezek.
Tento typ atrakce v sobě skrývá možnosti přímo netušené - v každém brdském přírodním nebo historickém tématu by bylo možno podniknout totéž. Představa, že by pak byla vrchovina protkána celými pavučinami těchto cest a odpočívadel a buřtstánků mi nějak nesedí.
Sjezdovka Třemošná (komerční podnik)
 |
Snad nejdéle žijící a stále veřejně propíraný projekt lyžařského areálu pod vrchem Třemošná (778m) u Příbrami. Brdy nejsou srážkově bohaté, protože leží ve srážkovém stínu pohraničních hor. Nebýt umělého zasněžování, nebylo by prakticky vůbec možno sjezdovky provozovat. Ale zde nejde jen o sjezdovky (vykácené pruhy lesa). Jde o hluk, enormní zátěž blízkého lesa, nápor na dopravní obslužnost, vybudování inženýrských sítí apod. Namítnete, že je to jen okraj jinak celistvého brdského lesa. No právě, takže si prostě ukousneme ze zatím zdravého jablka, podíváme se na něj raději z druhé strany a budeme předstírat, že je stále hezké a nepoškozené?
Základnové stanice mobilních operátorů (doprovodný podnik)
Před signálem mobilních operátorů bylo možné poměrně úspěšně uniknout právě do vnitřních brdských údolí. Tomu má být podle Ivo Grünera (náměstek plzeňského hejtmana) i kvůli bezpečnosti návštěvníků CHKO do dvou let konec. Žádá dohodu mobilních operátorů a využití stávajících vojenských věží (já znám 3, kolik jich znáte vy?). Údajně má být oblast pokryta téměř na 100% investicí v desítkách miliónů korun. Otázkou je, jakým způsobem bude pokryto signálem např. údolí Rezervy. Nebude to v konečném důsledku znamenat výstavbu zcela nových věží?
Cyklotrasa přes Němé (doprovodný podnik)
 |
V generelu cyklistických tras a cyklostezek na území STČ kraje (otázka je, jaký to bude kraj) je vedena cyklostezka (Fabiánova) přímo přes objekt Němých na Reservě. Sice jsem avizoval, že komunikace zde probírat nebudu, ale zde učiním výjimku. Myslím, že most o délce bez mála 2 km by za to stál. Nemyslíte? Leda, že by šlo o adrenalinovou atrakci s názvem "uteč si svému strážnému" nebo "uteč si svému dronovi".
Cyklostezka z Plzně přes Spálené Poříčí (doprovodný podnik)
Starostové obcí na jižním Plzeňsku by rádi propojili své obce cyklostezkou směřující do Brd, třeba na Padrťské rybníky. Dokonce se uvažuje o vybudování autobusového terminálu v Nezvěsticích.
Podle článku "Kazibrdi, máte smůlu " , kde se ministr obrany z pozice síly vysmívá všem nám těm, kteří nezastáváme většinový názor správnosti vyhlášení CHKO v Brdech, se uvádí, že by do 2 let mělo být vyznačeno 450 km cyklostezek. Přemýšlím jenom o tom, co se bude dít za 20 nebo 30 let s těmi stovkami tabulí, směrovek, šipek, jestli je také ten, kdo je do lesa přinesl, uklidí.
Záchytná parkoviště (kombinace komerčního a doprovodného podniku)
AOPK jako ochranářská instituce se má údajně v roce 2016 zasloužit o vybudování sítě záchytných parkovišť, aby (cituji) "návštěvník nemusel urazit několik kilometrů, než se z nejbližší obce dostane na hranice CHKO". Tak nějak to zřejmě předznamenává dobu, kdy se z Brd stane Safari a kvůli autům nebude na lesních silničkách k hnutí. Bude zajímavé, zda údržbu a úklid záchytných parkovišť a jejich bezprostředního okolí dostanou tak nějak do vínku okolní obce nebo zda se o ně budou starat "ochranáři". V srpnu 2015 se hovoří o pěti záchytných parkovištích. V září 2015 se jedná o 6 parkovišť , z nichž dvě mají mít dokonce možnost dobíjení elektrokol.
 |
Přehrada Valdek (komerční podnik)
Od roku 2015 jsou vytipovány po celé ČR desítky lokalit pro "zachování vody v krajině". Jedním z nich je i údolí Červeného potoka v místě dnešního rybníka Pod Valdekem pod Krkavčinou. Tato přehrada o objemu 5,32 mil. m3 má být zdrojem pitné vody pro Hořovicko.Opět se řeší důsledek nevhodného hospodaření v horním povodí Červeného potoka nevhodným zásahem do jednoho z nejhezčích vnitřních brdských údolí. Bez úpravy hospodaření v blízkosti vodních toků (i těch nejdrobnějších v pramenných oblastech) bude i tato přehrada buď prázdná nebo přeplněná, o PH zadržované surové vody nemluvě.
Stavby spoužící k občerstvení (komerční podnik)
V červnu 2016 byla zadána Územní studie Brdy, kde mají být mimo jiného navrženy vhodné plochy nebo lokality pro umístění staveb sloužící k občerstvení. Zatím je v zadání zdůrazňováno, že bez možnosti ubytování pro turisty. V praxi to ale nejspíš bude znamenat vybudování rovněž inženýrských sítí, přístupových cest, parkoviště, ale třeba i zimní údržbu komunikací atp. Můžeme se tak "těšit" na další série či seriály nekonečných šipek a cedulí k nejbližším občerstvovnám? Proboha, hlavně, ať se nám tu ti uměle vehnaní takyturisté do míst, kde nic není, jen štípou komáři a pořád prší, neztratí. Mám pocit, že se mělo stavět pouze v okrajových obcích...
Rekonstrukce loveckého zámečku Tři trubky (doprovodný podnik)
 |
Ve spolupráci VLS a AOPK ČR by mělo dojít k rekonstrukci loveckého zámečku a k vytvoření návštěvnického střediska. Informace pochází z časopisu Lesnická práce 4/2015 (autoři jsou z AOPK ČR: Bohumil Fišer, Pavel Moravec, Jaroslav Pipek a Josef Spilka, článek nese název CHKO Brdy).
Vypadá to podle posledních informací na novostavbu Domu přírody CHKO někde v areálu loveckého zámečku, no, nechejme se tedy i zde proklamovanou stavební uzávěrou překvapit.
Na Tři Trubky by mohl jezdit i turistický vláček z Obecnice.
(tedy samozřejmě po rekonstrukci silničky Alianky).
Na webových stránkách VLS se objevil na začátku května 2017 článek o připravovaném Domu přírody na loveckém zámečku. Pochopitelně půjde při stavebních úpravách i o podstatné rozšíření stávajícího parkoviště - podotýkám, že je to cca 2 km uvnitř CHKO, kam je vjezd vozidel zakázán.
Bohužel tyhle plány nebyly jen do šuplíku, realizace započala 1. října 2021, hotovo má být v roce 2023, více viz tato zpráva.
Doplněk 28. srpna 2023: Ano, už je to hotové, včetně ubytovny a s oficiálním vjezdem pro ubytované.
|
Komentáře (18)
RSS feed komentářůpro rp
http://1url.cz/Ecqs
Diskuse kolem toho se vede i pod článkem zde:
http://1url.cz/gcq4
-
- +0
-
-
kácení porostů pro výhledy???
"Pracovníci AOPK jednají s Vojenskými lesy a statky, které budou Brdy i nadále hospodářsky spravovat, aby bylo okolí vyhlídek upraveno a bylo z nich alespoň někam vidět."
Není to právě to nejzajímavější na skaliscích a exponovaných místech, že se vlivem hospodářské činnosti nebo přírodních pochodů a kalamit objevují a zanikají stále další a další výhledy? Byly by to občas docela vzácné porosty nebo stromy, které by musely ustoupit, vždyť kolem kamenných moří se vyskytují zajímavé exempláře i právě díky tomu, že se v těchto hůře přístupných místech téměř nehospodaří. Prakticky by se tak kácelo v prvních zónách. Tak nevím, na čí straně AOPK stojí.
"...jsem zásadně proti tomu, aby se v Brdech stavěly natrvalo nějaké objekty, kromě rozhledny na Třemšíně. Trvám na tom, aby v Brdech vznikla maximálně dočasná odpočívadla nebo mobilní osvěžovny."
Jeden je proti stavbě objektů kromě rozhledny (její přínos nezatracuji), bojím se, že další bude také proti stavbě objektů kromě ..., jiný také a i dvacátý a všichni ostatní.
Jak je to s církvemi, ubrání alespoň jižní Brdy před nákazou CHKO?
-
- +5
-
-
ještě k té dopravě
... Starostové okolních obcí prosazují omezený motorový provoz, což ministerstvo obrany kvituje. „Obce nemají zájem otevřít silnice, budeme prosazovat minimum vjezdů, aby oblast sloužila především pro pěší a cyklisty. Na začátku by se měla vybudovat záchytná parkoviště ...
-
- -3
-
-
malinká polemika s N.
A kdo by jako ta "odstavná parkoviště" masově využíval, když má být v CHKO zachována dopravní uzávěra (účelové lesní komunikace se zákazem vjezdu?). Je to nějaký divný a snad se to vyjasní na nejbližší schůzce s obcemi v září - to, že se někde něco v tisku napíše, ještě přece neznamená, že to tak bude...
Dopravní režim je pořád v řešení a myslím, že to bude nakonec tak, na čem se shodne většina obcí (názor každého jednoho starosty bude velmi důležitý a ne že ne!). Většina by se měla držet dopravní uzávěry - alespoň donedávna ji všichni prosazovali. Ministerstva si oddechla, že některé ty obce tzv. "už nehulákají proti CHKO", takže se jim budou snažit maximálně vyhovět - no ale pokud už někde někdo chytračí s tím vjezdem do Brd, tak ono se to časem ukáže. Každopádně Strašice se drží dopravní uzávěry a kdyby to tak udělaly i ostatní obce, bylo by to v pohodě....
...Jinak trošku stranou problému si neodpustím poznámku k těm nejvíc protestujícím středočeským obcím proti CHKO: teď se rvou o budoucí sídlo CHKO jak vzteklí (Jince, Obecnice...) To jsou věci, to jsou věci....
-
- -3
-
-
Pochybnosti...
No, nějak to asi nechápu, proč tedy pan Stropnický hovořil o odstavných plochách pro automobily uvnitř CHKO?!? Navíc se domnívám, že to co chce pan starosta Strašic nebude nejen v tomto případě bohužel zdaleka rozhodující.
-
- +3
-
-
.... informace starosty z jendání....
. Na Valdeku a u hájovny v Obecnici vznikne informační centrum, zámeček Tři Trubky přejde do majetku VLS, s.p. O sídle správy CHKO není zatím rozhodnuto, mělo by tak být do konce června... ze Zápisu a usnesení RO obce Strašice č. 12/06/15 ze dne 10.6.2015
http://1url.cz/l52T
-
- +1
-
-
to Kero: taky si myslím...
Podle něj bude zřejmě nutný i limit hmotnostní, aby po Brdech nejezdila těžká nákladní auta, a také limit týkající se hlučnosti, aby se tato oblast nestala cílem neukázněných motorkářů nebo řidičů čtyřkolek.... Například starosta Strašic na Rokycansku Jiří Hahner s takovým opatřením souhlasí. Podotkl však, že silnice v Brdech by měly být jen obslužné a běžný turista se do Brd vozem stejně nedostane.Omezení se tak podle něj bude týkat řidičů, kteří budou mít povolený průjezd...."
Zdroj: http://1url.cz/N5Nm
Sláva Brdům - sláva CHKO
! -
- -2
-
-
Ještě jednou z ověřených zdrojů
-
- +1
-
-
...
-
- +0
-
-
parkoviště v Brdech
http://sux.cz/6ca0
-
- +0
-
-
A což teprve pan prezident..... )
http://1url.cz/Tv6E
-
- +0
-
-
Trochu delší reakce na článek.
Ad Úvod: Těch, kteří navrhovali zvláštní velkoplošnou ochranu Brd, bylo od roku (tuším 1921) docela hodně. Ne každý byl ve svém úsilí stejně vytrvalý a ne vždy byla atmosféra ve společnosti nebo politické okolnosti stejně příznivé. Mnohé to odrazovalo, nechtěli bojovat s větrnými mlýny, vadilo jim, že bývali vysmíváni, zesměšňováni a dokonce i pomlouváni jak těmi, kterým se ochrana Brd nelíbila z jejich vlastních sobeckých zájmů, tak občas i oficiálními subjekty, třeba pro údajné celospolečenské zájmy.
Tvrzení, že se „jakýsi“ ( téměř ) osamocený hlas zrovna komusi účelově hodil, je přinejmenším diskutabilní. Především prostě a jednoduše konečně nastala taková souhra nejrůznějších ekonomických i politických okolností, které umožnily odstranit jeden z mnoha anachronismů a nesmyslných přežitků minulosti, jako je zrovna VÚ Brdy. Zaplaťpánbu. Stalo se tak proti dost urputnému odporu některých jedinců i některých politických subjektů, kteří a které učinili z poměrně jednoduché záležitosti problém a politikum. Dokládá to i nesmyslně dlouhá doba a obtíže, s jakými se rodil zákon č.15/2015 Sb. a koneckonců ještě i nyní se rodí CHKO, jakkoli je o ní v zásadě rozhodnuto.
Autor asi nepochopil smysl existence CHKO. Nikdo přeci neříká, že: a ) jedinou podmínkou funkčnosti a smysluplnosti CHKO ( Brdy ) je zajištění nezastavitelnosti chráněného území ( kromě několika demagogů a jimi pomýlených občanů ); b ) nezastavitelnost území je a musí být pouze úkolem CHKO a její Správy. Tak tomu samozřejmě není. Skutečnost, že Brdy byly prakticky vždy neosídlené ( s nepodstatnou výjimkou těch několika vesnic ) měla a má doposud své naprosto objektivní vysvětlení a existence vojenského újezdu byla spíš následkem, než příčinou. Brdská vrchovina má 827 km2. Kolik z této rozlohy je zastavěno, jaké rozlohy lesů padly za oběť lidským sídlům a aktivitám? ( Možná, že nejvíc z toho právě pro potřeby vojenského výcviku ). Celý újezd má pouze 260 km2! Kdepak máme další vesnice uvnitř jižních Brd nebo na Hřebenech? Kolik jich je a jak mnoho prostoru zabírají? Jak negativně se projevují? Větší rozsah osídlení je jen v Příbramské pahorkatině, nejmenší části Brdské vrchoviny, kde jsou objektivní, hlavně přírodní, podmínky nejpříhodnější.
Asi se skoro všichni shodneme na tom, že ta nezastavěnost je jednou z nejtypičtějších ( a určitě i nejsympatičtějších a nejpřitažlivějších ) vlastností této krajiny a že stojí za to tento stav udržet. Nemyslím, na rozdíl od škarohlídů, kteří hrají na lidské emoce a kalkulují s nevědomostí, senzacechtivostí a všeobecnou závistivostí veřejnosti, že to bude velký problém. Je a zůstává tu řada objektivních i subjektivních důvodů, proč nebude zvlášť těžké nezastavitelnost Brd zachovat. K nim se pak nově mohou připojit další, hlavně podzákonné prostředky ( ÚP, ZÚR ). Těch garancí je dost a není nutno se spoléhat na CHKO ( byť také může přispět ). Na tohle CHKO opravdu nepotřebujeme a je pouze demagogickým zjednodušením jejích odpůrců, když se snaží tvrdit, že to bude jejím hlavním úkolem. Naštěstí nebude.
Smyslem CHKO je ochrana a PÉČE o přírodu a o to, aby byl zachován a dále zlepšován stav té přírody. A dále harmonický vztah mezi člověkem a výsledky jeho aktivity a přírodou. CHKO není ochranou NEDOTČENÉ přírody ( s takovou se ostatně v naší zemi a ve většině Evropy už prakticky nesetkáme ), ale ochranou optimálních a vyvážených poměrů mezi přírodou a člověkem na konkrétním území.
Romanova péče a obavy o to, aby náhodou někdo v těch Brdech něco nepostavil, jdou tedy mimo smysl CHKO. Brdy samozřejmě nikdo nikdy nezahltí stavbami ani nějakými sportovními, adrenalinovými ( a kdoví jakými) areály. Byl by blázen a není důvod něco takového dělat. Obavy z developerů a jakýchsi jmenovaných i „nejmenovaných“ podnikatelů jsou jen obyčejným strašidlem. A ta mají své místo v pohádkách a bájích, nikoli v reálném životě.
Z tohoto hlediska je pak další výčet konkrétních „hrůz“ v článku ( až na výjimky ) spíš legrační, nicméně, věnujme se mu trochu:
-
- -19
-
-
...
Ad Statek a hospoda na Padrti: No – a proč ne? Na Padrti svého času žilo víc jak 500 obyvatel, zhruba stejně tolik i v Záběhlé a na Kolvíně, byla tu řada hospod i těch statků, dokonce tam bušily hamry, čoudila vysoká pec, klapaly mlýny, hučely pily, vřískaly děti, bučely krávy, mečely kozy atd. atd. Kdejaký brdomil o té době mluví se zanícením a nostalgickou slzou v oku ( ačkoli to sám nezažil ). Najednou vadí jeden statek s hospodou? A že tam bude přetékající parkoviště? A proč by tam mělo být? Komunikace v té oblasti jsou účelové, neveřejné, není na ně vjezd povolen. Tak tomu na 99% i zůstane. Není nutno se k tomu statku a hospodě dopravovat vlastním autem. Brdy mají být pro pěší a cyklisty ( a běžkaře ). A ti mohou parkovat jinde – třeba ve Skořici, v Trokavci, Strašicích, na Míšově, na Teslínech… Opět tu tak nějak vidím a cítím snahu strašit a honit medvěda, který už drahnou řádku let v Brdech nežije. Chápu, že jsou lidé, kteří by měli rádi Brdy jen pro sebe a turisté jsou jim protivní. Ale je to sobecký postoj a vůbec nemá smysl jej brát vážně.
Ad Stezka v korunách stromů pod Třemošnou: To je tedy ale hrůza! Třemošná, spoustu let devastovaná dřevaři, čtyřkolkáři, motorkáři i terénními cyklisty, místními z okolí, kteří si jí pletou se skládkou, je v současné době zmrzačená hora. Případný areál, který by v té lokalitě mohl ( ale nemusí ) vzniknou, by aspoň to živelné a absolutně nekontrolovatelné řádění reguloval. Dostal by turisty, cyklisty a běžkaře na vyznačené cesty, postaral by se o odvoz odpadků, nevpustil by tam čtyřkolkáře a motorkáře ( atd. ), a přitáhl by tam i návštěvníky, kteří by se v něm „vyblbli“ na pár atrakcích, jako je třeba ta Stezka v korunách stromů ( ví vůbec Roman, kde by se snad mohla stát?), na nějakém lanovém parku nebo na té rozhledně ( a třeba – ó hrůzo hrůz, i na té sjezdovce ) a nevymýšleli by si nevhodné rozptýlení a vybití ( třeba pokoutným sběrem munice ) jinde v Brdech, kde je ta příroda mnohem zachovalejší. Přitom by tu byla i MZCHÚ – třeba Kazatelna a snad i Malý kámen. ( Mimochodem, proč se už dávno ochránci brdského klidu nezasadili o jejich vyhlášení? Návrhy jsou podány už řadu let. ) Lunapark? Asi takový, ale v mnohem menším, než na Lipně. Co je na něm špatného? A navíc dá také nějakým lidem práci. ( To sice je třeba Romanovi jedno, ale nás na Příbramsku to eminentně zajímá. )
Ad Rozhledna na Třemošné: Tohle je už skoro bez komentáře. Nejde zdaleka o to, že v minulosti na Třemošné i cosi jako rozhledna bylo. Ale – dal si Roman tu práci, aby třeba zkusil, jaká by byla dohlednost z rozhledny na tom kopci, vysoké např. 25-30m? ( A tím pádem z nadm.výšky nějakých 805-810m? ) Ovšem – masív Toku by směrem na SZ „vadil“, ale byl by aspoň dobře vidět. Je snad špatně, že by to umožňovalo výhled na Brdce, Hradiště, Malý Tok, Prahu, Pilské a Lázské údolí? Daleký rozhled byl také mimořádný. A že by tam bylo třeba i nějaké občerstvení? Tak třeba bylo. A taky by tam byli lidé, kteří by se starali o to, aby tam po návštěvnících nezůstával bordel, jako je tomu bohužel dnes. Pokud jde o Naučnou stezku, pak snad jen poznámku: Právě minulý týden dokončili značkaři KČT její trasu. Texty na infopanely máme připraveny, budeme je tedy muset jen nechat vyrobit, osadit – no a taky zaplatit. Počítám, že už někdy v létě bychom ji snad mohli uvést do provozu…
-
- -19
-
-
...
Ad Sjezdovka na Třemošné: Kritizovat je nadmíru snadné, laciné a zvládne to vlastně každý. Souhlasím, že Brdy sice nejsou extrémně srážkově bohaté ( ale zas těch 800mm – a v případě severních a SZ svahů Třemošné cca 750mm není tak málo ), ale tohle i na sjezdovku stačí. Bez technického sněhu by se to neobešlo – to ani v Krkonoších, na Šumavě nebo Krušných horách. A…? Když sjezdovka v Brdech ( a nic si nenalhávejme, stejně by se takové tendence dříve, či později objevily ), tak tedy kde? Na Třemošné, která je poničená a přitom snadno dostupná ( nebylo by třeba budovat zvláštní komunikace ) a terénem, orientací svahů atd. víc než vyhovující, nebo snad na Toku, Jordánu, Koruně, kam bychom museli nějak ty lyžaře dopravit nebo je tam nechat dojet? A že nikde? Nevěřme tomu. Sjezdovka je dokonce i v Němčičkách na Moravě ve 260m, v Chotouni a v Jílovém u Prahy a v Brdech nikdy nebude? Jak zničila Šumavu sjezdovka v Kašperkách, jak Středočeskou pahorkatinu Monínec a Vysočinu Křemešník – například? Nepopírám – je to zásah do přírody a do krajiny. Ale lepší zásah tam, kde nadělá nejmenší škody, než tam, kde to bude mnohem větší malér. A nelžeme si do vlastní kapsy – dřív, nebo později v Brdech nějaký sjezdový areál vznikne. Tam, či jinde. S tím, jak sem budou přibývat návštěvníci a budou se hledat cesty, jak jim vyjít vstříc. A oni přibývat budou – tomu prostě nikdo nezabrání, i kdyby sebevíc chtěl.
Že si tím protiřečím, když zde na jiném místě píši o nezastavitelnosti? Ale ne – výjimka hodná zvláštního zřetele, která nebude znamenat zásadní ohrožení předmětů ochrany je možná, a když na to přijde, schválí ji i vláda, i když to bude pozemek v režimu ODOS. Teď se sice všichni bijí v prsa, jak by prý nic takového nepřipustili. Ale až do těch vesnic a měst začnou přijíždět turisté a další návštěvníci, až tam přijdou na chuť financím, které z nich získají a až se ti návštěvníci začnou shánět i po sjezdovce, protože běžky je už budou trochu nudit, pak se začne uvažovat i o tomhle. Jsem prostě realista – a pokud v Brdech vzniknou dva, tři skiareály, které je ale neponičí, pokud budou rozumně umístěny, docela snadno se s tím vyrovnám. To ale neznamená, že se tím Brdy zastavějí. Těch míst, vhodných pro tento druh sportu, je v Brdech skutečně jen několik. Kacířské rouhání, že? Ale také vnímání reality a snaha sama sobě si nelhat. A nelhat ani druhým.
Ad Cyklotrasa přes Němé: Docela se divím, že tohle sem Roman vůbec dal. Je jasné, že je to pitomost, kterou nalajnoval od stolu někdo, kdo nejspíš v Brdech v životě nebyl. Při střetu s realitou holt posune tu trasu tam, kudy to jde a kudy se běžně jezdí a chodí. ( Sám jsem na to Stč.kraj už před pár lety upozornil. Tehdy se trochu divili, že to prý opraví, ale pak se na to asi vykašlali, protože tehdy zřejmě nikdo vážně neuvažoval o tom, že by vůbec někdy turisti courali po Brdech po značených cestách. Asi si jen tak někdo hrál s myšlenkou, kudy by se dalo v Brdech vést turistické a cyklistické trasy. Třeba potřeboval jen splnit nějaké penzum práce podle získaného grantu. Nevím. Ale tohle je v článku naprosto mimo. )
Ad Cyklostezka z Plzně přes Spálené Poříčí: Na tom opravdu nevidím nic zlého ani nebezpečného, jen by to asi byla docela nákladná záležitost. Ale když se na to peníze seženou, proč ne? Spálenopoříčtí by rádi měli sídlo Správy CHKO u sebe – a asi počítají, že by tohle mohl být pro ten záměr dobrý argument. Tak jim třeba držme palce – ačkoli bych si zrovna na Spálené Poříčí jako na sídlo Správy moc nevsadil. Oni jsou nejspíš jiného názoru.
Ad Rekonstrukce zámečku Tři trubky: Tady mi chybí nejčerstvější informace. Ještě donedávna si chtělo MO ten objekt ponechat. ( To by koneckonců mohlo i tak ) . Popisovaná rekonstrukce a následné užití toho objektu mi připadá jako dobré řešení. S tím bych určitě žádný problém neměl a naopak bych jej velmi podporoval.
-
- -18
-
-
