V Brdech, které jsou nejvyšší pahorkatinou ve středních Čechách, se nejvíce houbaří v období růstu hřibovitých hub. Je to od června do října, s výjimkou přestávek, kdy tyto houby nerostou.

Brdské lesy jsou převážně monokulturní hospodářsky pěstovanou smrčinou jen s malými ostrůvky kulturních bučin (Koníček, Klobouček) a doubrav. Podle vodních toků jsou bohatě zastoupeny různé listnáče s převahou břízy, olše a osiky. Na dopadových plochách jsou nekulturní neobhospodařované březiny. Díky této skladbě není bohatství druhů hřibovitých hub nijak pestré. Ve smrčinách, na podzim, nejvíce rostou hřiby hnědé (Xerocomus badius), hřiby smrkové (Boletus edulis), hřiby žlutomasé (Xerocomus chrysenteron), nejedlé hřiby žlučové (Boletus felleus), z klouzků je to nejvíce hojný klouzek sličný (Suillus grevillei), pod modříny roste klouzek slizký (Suillus viscidus). Pod břízami můžeme nejvíce najít kozák březový (Leccinum scabrum) a křemenáč březový (Leccinum rufescens), pod osikami křemenáč osikový (Leccinum rufum). Toto jsou nejvíce sbírané a nejhojněji rostoucí hřibovité houby Brd. V rámci mnohaletého, mého soukromého výzkumu růstu hub, byly nalezeny i další druhy. Pod habry se dají najít kozáky habrové (Leccinum carpini), pod břízami kozák kapucínek (Leccinum melaneum), křemenáč březový var. hnědý, hřib kovář (Boletus erythropus), který je v posledních letech stále hojnější, hřib strakoš (Suillus variegatus), který sbíráme pod borovicemi, nejedlý hořký hřib kříšť (Boletus calopus), můžeme najít i hřib sametový (Xerocomus fragilipes). Nejvíce si cením nálezů hřibu žlutého (Boletus junquilleus) a hřibu panického (Boletus subappendiculatus).

Slizák mazlavý - Gomphidus glutinosus	Líha srostlá - Lyophyllum connatum	Muchomůrka šedivka - Amanita spissa
Muchomůrka královská - Amanita regalis	Kozák bílý - Leccium holopus	Chřapáč hnědý - Helvella badia
Kuřátka - Ramaria subtilis	Kotrč kadeřavý - Sparassis crispa	Kuřátečko hřebenité - Clavulina coralloides
Hřib smrkový - Boletus edulis	Jelenka obecná - Elaphomyces granulatus	Housenice cizopasná - Cordyceps ophioglossoides
Hřib kovář - Boletus erythropus	Pýchavka horská - Lycoperdon foetidum	Sírovec žlutooranžový - Laetiporus sulphureus
Křemenáč březový-tmavonohý - Leccinum rufescens	Čapulka bažinná - Mitrula paludosa	Štítovka černolemá - Pluteus atromarginatus
Psivka obecná - Mutinus caninus	Hřib kříšť - Boletus calapus	Šupinovka ohnivá - Pholiota flammans

Vzhledem k nadmořské výšce a klimatu nemůžeme očekávat teplomilné hřibovité houby ani jiné teplomilné druhy. Další druhy hub jsou závislé na dalších stromech, které se v Brdech hojně nevyskytují, např. jedle, jasany, lípy, javory aj. Houby rostou v Brdech téměř po celý rok, ať už jedlé nebo nejedlé a je dobře poznávat další druhy. Velký problém je zákaz vstupu, ať už z důvodu vojenských, nebo také na podzim, z důvodu odstřelu zvěře. Mám ten názor, aby houbaři, turisté a cyklisté, kteří se slušně chovají mohli alespoň o víkendech mít možnost dýchat brdský vzduch, protože ve Středních Čechách čistší není.

Oldřich Jindřich