Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů - Proč nám zrušili vojenské Brdy?

Tak nám zrušili vojenské Brdy. Zatím tedy jen na papíře a od roku 2016 (s pyrotechnickým dočištěním do konce roku 2017). K tomuto tématu vyšel zajímavý článek na webu AČR, kterému se zde chci věnovat. Další chronologické informace jsou zde.

Ministr herec Stropnický konstatoval, že nechce z Brd udělat skanzen. K tomu dodávám, že právě jeden skanzen pomohl zrušit. Skanzen pusté krajiny a přírody. Bohužel.

Důvody pro zrušení VÚ Brdy se nemění, protiargumenty jsou často zavádějící

Takto barevně přidávám svoji reakci, se kterou samozřejmě můžete nebo nemusíte souhlasit. I tento honosný název by se dal recipročně otočit, a měl by také smysl, jen opačný.

12.12.2014 Ministerstvo obrany již čtvrtým rokem konzistentně vysvětluje, jaké důvody vedly k návrhu na optimalizaci vojenských újezdů, tj. zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení zbývajících čtyř výcvikových prostorů.

Je paradoxní, že teprve čtvrtý rok vysvětlování se ministerstvo obrany a teprve tímto článkem odhodlalo (byť ne zcela objektivně, ale přece) objasnit základní finanční otázku, která byla od začátku na stole. A to až těsně před nezvratným rozhodnutím o zrušení VVP, čímž se MO vyhnulo diskuzi na toto téma, o níž přece alespoň na oko tak vehementně usilovalo.

V případě Brd je to nepotřebnost tohoto újezdu a jeho malé vojenské využití, dalšími důvody jsou ekonomická a sociální stránka. Tyto argumenty byly opakovaně sděleny na oficiálních jednáních zástupců ministerstva a armády s dotčenými starosty, nebo napsány do strategických dokumentů schválených vládou ČR. Mnohokrát byly prezentovány i v médiích.

Nepotřebnost újezdu posuzuje MO pouze z pohledu armády. Proč neposuzovalo potřebnost újezdu také MŽP? Ušetřilo by se přece tolik peněz. Je zajímavé, že za předchozích vlád šlo VVP částečně zpřístupnit při zachování jeho statutu. Nyní se děje prakticky totéž (významná část VVP nebude i nadále přístupná). O ještě menší vojenské využití se účelově postarali sami předkladatelé a prosazovatelé návrhu zrušení VVP. Ekonomickou stránku věci nechápu (viz dále) a sociální stránka věci tam byla přidána, aby bylo o argument navíc, bez vlastního vysvětleného obsahu.

S ohledem na blížící se termín rozhodnutí se začínají opět objevovat (většinou již opakovaně vyvrácené či zodpovězené) argumenty proti zrušení Brd. Níže jsou uvedena nepravdivá či zavádějící tvrzení z poslední doby. U každého jsou shrnuta všechna důležitá fakta a popsán skutečný stav.

Článek byl na webu AČR uveřejněn v den rozhodnutí. Chápal bych, že bude přínosem do diskuze o Brdech, když by byl vydán s větším předstihem. Ale tak je to v našem mafie-státě se vším. K tomu skutečnému stavu ... pokusím se o totéž.

Návrh katastrálního členění území vojenského újezdu Brdy po jeho zrušení byl schválen vládou na konci roku 2012, po předchozím projednání se starosty okolních obcí. Návrh byl oficiálně představen starostům obcí a zástupcům Středočeského kraje a Plzeňského kraje na společném jednání dne 16. února 2012 v Jincích a následně zaslán k posouzení Středočeskému a Plzeňskému kraji a 36 okolním obcím. V řádném termínu se k návrhu MO měli vyjádřit jak zástupci obou krajů, tak okolních obcí. Rada Plzeňského kraje tehdy vyslovila souhlas a Středočeský kraj naopak nesouhlas. Obě stanoviska platí dodnes.

V oficiálním termínu byly zaslány připomínky 14 obcí. Z nich bylo 13 kladně vypořádáno a návrh byl schválen zastupitelstvy všech 13 obcí. S návrhem tehdy nesouhlasilo pouze město Příbram, které trvalo na zachování celistvosti území v rámci Středočeského kraje. Ostatní obce k návrhu neměly připomínky a s návrhem souhlasily. Lze konstatovat, že z oslovených 36 obcí souhlasilo v roce 2012 s návrhem 35 obcí.

Zde se poukazuje pouze na souhlas/nesouhlas obcí a krajů s katastrálním členěním po tehdy případném zrušení VVP Brdy. To ale není souhlas nebo nesouhlas se zrušením statutu VVP nebo souhlas nebo nesouhlas s následným vyhlášením CHKO. Vzpomínám si na tehdejší dobu, kdy jsem byl rozčarován z možností, které byly starostům dány na výběr k vyjádření jejich postoje. Mimochodem nesouhlasný postoj nemalé části obcí byl dlouhodobě znám a byl i deklarován dopisy, usneseními a podobně.

Dne 14. listopadu 2014 svolal nový starosta Příbrami schůzi se starosty okolních obcí a zástupci ministerstva obrany, aby zde informoval přítomné o změně postoje příbramské radnice ke zrušení vojenského újezdů. Starosta o změně postoje města informoval dopisem i pana premiéra. Dne 19. listopadu jsem jednal v Příbrami se starosty obcí osobně.

To je ten důvod, proč se s dalším čtením zákona o rušení vojenských Brd tak dlouho čekalo. Čekalo se na to, až se změní v Příbrami osazenstvo. Předpokládám, že vše bylo (jako vždy v našem státě) předem domluveno. Dopisy jiných starostů ohledně nesouhlasu s rušením VVP nebyly brány v potaz.

Komplexní výcvik se v prostoru konal naposledy v roce 2012 a to celkem osm dnů. Na stránkách újezdního úřadu VÚ Brdy je přehled plánovaných střeleb ve vojenském újezdu, který slouží především místním obyvatelům jako informace o neprůjezdnosti prostoru. Ve všech případech jde o výcvik prováděný na střelnicích a cvičištích, která do budoucna budou součástí posádkového cvičiště 13. dělostřeleckého pluku, a která jsou přímo určena k výcviku střelby z ručních zbraní, hodu granátem nebo v boji o osadu.

Slovíčkaření. Výcvik probíhá. Komplexní po umělohmotném zrušení dnes již bývalých střelnic samozřejmě nikoliv. Měl jsem dodnes za to, že rozpis střeleb je určen zejména pro zaměstnance VLS a že místní obyvatelé skrze vojenský prostor nejezdí. Nebo měl autor na mysli těch pár desítek lidí na Kreslovně? Pokud výcvik (jinak řečeno třeba střelba nebo testování zbraní) neprobíhá, mohou tedy zaměstnanci VLS nerušeně pracovat i na CP Brda a v jejím okolí? Myslím, že pravda je zrovna na CP Brda úplně jinde.

Vojenský újezd Brdy je nejméně využívaným újezdem zahraničními armádami. Naposledy byl pronajatý v roce 2006. Nejvíce jsou pronajímány vojenské újezdy Boletice a Hradiště pro jejich všestrannost využití a zázemí. Vojenský újezd Brdy je tomto ohledu limitován a nabízí pouze omezené možnosti výcviku primárně pro dělostřelectvo a pěší střelnice. Neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek.

Nějak mi to nejde dohromady s tímto článkem (raději kopíruji) uveřejněném na webu AČR:

14.5.2010 Místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták dnes ve výcvikovém prostoru Brdy navštívil česko-britské cvičení Flying Rhino 2010.

Jedno z nejdůležitějších letošních vojenských cvičení, kterému velí Britové, je zaměřené na výcvik předsunutých leteckých návodčích (FAC) a na spolupráci mezi vzdušnými a pozemními silami v zahraničních operacích.

To, že mezinárodní cvičení Flying Rhino má pro Brity mimořádný význam, dokazuje i dnešní návštěva několika generálů, v čele s náčelníkem Generálního štábu (hlavním velitelem pozemních vojsk) Sirem Davidem Richardsem. "Je to skvělý příklad mnohonárodní spolupráce a já děkuji české armádě za skvělou přípravu, zabezpečení a podporu našich vojáků v průběhu celého cvičení," uvedl po ranní návštěvě základny v Náměšti nad Oslavou generál Richards.

Třítýdenních manévrů, které trvají do příštího pátku, se účastní dohromady tři tisíce vojáků, z toho dva tisíce zahraničních, a třicet letounů.

Pro české letecké návodčí je cvičení Flying Rhino současně zkouškou, zda jsou takzvaně combat ready. "Z Anglie sem přijeli piloti a instruktoři z certifikované školy pro letecké návodčí, kteří vojáky sledují. Řada českých návodčích, kterých tu jsou dvě desítky, už úspěšně prošla, a někteří z nich už jsou v tuto chvíli nasazeni v Afghánistánu," prozradil plukovník Libor Štefánik, velitel 22. základny letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou.

Flying Rhino, které je přípravou na nasazení v Afghánistánu, se účastní také vojáci s technikou z leteckých základen u Náměšti nad Oslavou, Kbely, Čáslav a také jednotky protivzdušné obrany, pozemních sil a další složky společných sil. Jsou tu například vojáci 13. dělostřelecké brigády, 14. brigády logistické podpory, 15. ženijní brigády nebo 102. průzkumného praporu s bezpilotním prostředkem Sojka, řekl Libor Štefánik.

Podle něj je na cvičení cenné především to, že na něm spolupracuje víc národností. Vojáci mají díky tomu jedinečnou šanci v mezinárodním prostředí mezi sebou komunikovat a vzájemně koordinovat činnosti.

Nebo že by si ministr obrany spletl vojenský prostor a šel raději do Brd se Sirem Davidem Richardsem na houby?

Tento argument je zcela zavádějící. Ve vojenském újezdě Libavá jde ty samé střelby provádět s dostřelem až 22 km.

Tento argument jsem neslyšel, ale nemyslím si, že by byl rozdíl 3km v dostřelu nějak zásadní. Navíc by v Brdech měli i po zrušení VVP dělostřelci zůstat. Z toho lze vyvodit, že podmínky pro dělostřelecký výcvik v Brdech nejsou tak špatné.

13. dělostřelecký pluk byl a je perspektivním vojenským útvarem, jehož příslušníci pravidelně doplňují jednotky 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády do zahraničních operací. Kasárna byla rekonstruována ve prospěch 13. dělostřeleckého pluku, nikoliv vojenského újezdu Brdy.

Zbytečná se jeví ve světle zbytečných investic do rožmitálských kasáren těsně před jejich zrušením. Napovídá to možná i příští osud jineckých kasáren. Jsme přeci stále ještě v Čechách?

Prioritou bylo především hledisko využitelnosti pro potřebu Armády ČR. Komplexní analýza vojenských újezdů, posádkových cvičišť a střelnic navíc posuzovala hledisko ekonomické a sociální. Proto ze zcela logického důvodu bylo rozhodnuto o zachování vojenských újezdů Hradiště a Libavá. Mají plnohodnotnou infrastrukturu a vyhovují vševojskovému výcviku, v jejich těsném sousedství jsou brigády, které primárně zabezpečují účast AČR v zahraničních operacích NATO. Vojenský újezd Boletice slouží také vševojskovému výcviku a navíc má unikátní terénní podmínky, které suplují prostředí aktuálních zahraničních operací. Díky zázemí je zd možné zajistit výcvik až 1 500 vojáků najednou.

Bohužel nebyla prioritou ochrana přírody, ke které se následně všichni tak hlásili, aby obhájili po oznámení záměru svoji unáhlenost. AČR samozřejmě neřeší jaderné úložiště apod.

Na rozdíl od výše uvedených újezdů Brdy nemají ani odpovídající infrastrukturu, ani podmínky pro vševojskový výcvik. Navíc v okolí Brd se za posledních 20 let zrušily čtyři posádky (tankový pluk a spojovací brigáda ve Strašicích, těžká dělostřelecká brigáda v Rokycanech, protiletadlový raketový pluk v Rožmitále, ženijní prapor Rakovník). Většina posádek velikosti 13. dělostřeleckého pluku má v sousedství zcela běžně posádkovou střelnici nebo cvičiště, které je dostačující k běžnému výcviku příslušníků útvaru.

K tomu není, co dodat, článek si sám odpovídá, aneb co si armáda zrušila, to nemá. Dalo by se to otočit (a to v tomto posouzení chybí) a konstatovat, že po zrušení institutu VVP už nebude ať už z jakýchkoliv důvodů tak snadná možnost poskytnout takové nezastavěné území ke strategickému jednostrannému využití (tím myslím i výcvik).

Přesná úspora ze zrušení vojenského újezdu bude zřejmá až po dokončení pyrotechnické očisty prostoru, která je plánována do konce roku 2017. Náklady na Středisko obsluhy výcvikových zařízení činily přes 70 mil Kč ročně. Středisko bylo zrušeno a peníze jsou nyní využity na provoz jednotky pyrotechnické očisty. Po skončení asanace újezdu (konec roku 2017) budou tyto prostředky úsporou.

Vyplývá snad z uvedeného, že náklady na výcvik dělostřelců budou po roce 2017 nulové? Pokud už nyní fungují jen dělostřelci, pak bych rád věděl, kolik to stojí. Pokud 70 milionů, pak nevím, jestli mi článek nezamlžuje fakt, že jejich provoz je a bude hrazen z jiné kapsy a že to také bude něco stát. Pod pyrotechnickou očistou si každý představuje něco jiného. Houbaření náhodně narychlo sehnaných posil v doprovodu několika pyrotechniků bych si na 70 milionů českých korun ročně necenil.

Pokud nejde o provoz dělostřelců, ale o údržbu území VVP (komunikace, inženýrské sítě), pak i ty budou muset být státem (VLS) udržovány. A pokud jde o některé další vojenské objekty, které i po zrušení VVP zůstanou vojákům, u nich také přece neklesne cena provozu.

Pokud by měl újezd zůstat v provozu pro výcvik vojsk, musely by se investovat desítky milionů zejména do ubytovacích kapacit a logistických zařízení.

Viz výše ... tento článek obhajuje investice do jineckých kasáren pro dělostřelce. Pokud už ve VVP žádné jiné ozbrojené nebo obranné složky státu necvičí, pak nechápu, co a kde a pro koho by se mělo rekonstruovat nebo stavět.

Zakonzervujte újezd ... řešení obavy z developerů a zničení přírody

Navrhované zakonzervování VÚ Brdy je přechodné řešení situace do zrušení újezdu, jinak je to nestandartní postup, který by do budoucna kritizovali všichni dotčení. Účel vojenských újezdu je stanoven zákonem. Není jím ochrana přírody. Proto ochrana přírody bude předána kompetentnímu orgánu (MŽP, CHKO), který má navíc institut sankcí. Chceme, aby újezd nesloužil jen několika vyvoleným se vstupkou, ale aby za dozoru kompetentních správců byl přístupný všem, kteří mají rádi přírodu.

Nejméně by tento případný nestandardní postup kritizovala příroda. Ta sama se ani neozve, když se VVP zrušil. Je zajímavé, že pro některé věci lze udělat zákony, pro jiné, které se nehodí, už je to nepohodlné nebo nestandardní. Za první republiky mohl fungovat víkendový nebo turistický režim. Dnes může fungovat režim zpřístupněných zón a stezek. Zítra to prostě už fungovat nemůže. Je to nestandardní.

Fámy o developerských projektech v újezdu, jsou liché. Území, s výjimkou vodních zdrojů, zůstane v majetku státu (státní podnik VLS).

A co existující soukromé pozemky na Kolvíně a na Padrti? O pár studánkách na Kolvíně a v okolí Padrtě vím, ale že by se kvůli nim zabíraly úplně jiná místa a předávala do soukromých rukou? Ještě bych se zde chtěl otázat, když (většina) území zůstane v majetku státu (státního podniku VLS), zůstane i tento podnik (VLS) v rukou státu? Neskončí privatizací už jenom kvůli pohádkovým ziskům?

Pyrotechnickou očistu vojenského újezdu provádí vlastními silami Armáda ČR, která vytvořila speciální odřad složený ze dvou prvků o celkem 93 osobách. V rámci výcviku pyrotechniků provádí skupina specialistů (42 osob) hloubkový pyrotechnický průzkum cílových a dopadových ploch střelnic újezdu. Druhá skupina (51 osob) plní úkoly očisty na ostatním území újezdu.

V roce 2012 byly zahájeny práce v nejvíce zatížených prostorech dopadových ploch Kolvín a Bahna, které se také nachází nejblíže hranici vojenského újezdu. Zatím je provedena očista 3 500 ha zájmových ploch (cca 25 % celkového území) a bylo nalezeno celkem 6 567 kusů nebezpečné nevybuchlé munice nebo jejich zbytků. Dalších 23% újezdu je již zpřístupněno veřejnosti od roku 2005. Tyto především okrajové části újezdu byly zpřístupněny na základě požadavků okolních obcí pro měkkou turistiku a nebyl zde prováděn výcvik vojsk. Předpoklad splnění úkolu je podle návrhu zákona do 2 let po zrušení újezdu, tedy do konce roku 2017 (na konci roku 2015 bude vyčištěno 57 procent prostoru, na konci roku 2016 to bude 89 procent).

Nemyslím si, že by byla náležitě zodpovězena námitka vysokých nákladů na pyrotechnickou očistu. Čekal bych nějaké vyčíslení. Ale chápu, že po počátečních odhadech doby, ceny a potřebného množství pyrotechniků a jejich pomocníků se nikomu do dalších stejně naivních odhadů nechce. Tedy, já zůstávám u miliard. Divoká prasata budou v očistě pokračovat po roce 2017, možná, že se přidá sem tam i nějaký ten civilista.

Vojenský újezd Brdy by měl být definitivně zrušen až od roku 2017, protože se nestihne katastrální členění

Katastrální členění je připravené. Zpracovaný návrh katastrálního členění vychází z historických hranic z roku 1949, byl schválen příslušnými obcemi již v roce 2012 a následně vládou. Změny v katastrálním operátu byly provedeny počátkem tohoto roku rozhodnutím katastrálního úřadu pro okres Příbram. Schválením zákona přejdou tato určená území do katastrů příslušných obcí k 1. lednu 2016, kdy by měl být újezd zrušen. Majetek, s výjimkou vodních zdrojů pro obce, zůstane i po zrušení újezdu ve vlastnictví státu.

Státní majetek bude převáděn na obecní pouze v případě vzniku šesti nových obcí a obcím, ke kterým budou přičleněny sídelní útvary. Seznamy majetku ve VÚ Libavá (3 obce), Boletice (1 obec) a Hradiště (2 obce) jsou zpracovány a předjednány s přípravnými výbory budoucích obcí. Jejich definitivní verze je podmíněna schválením návrhu zákona. V důsledku protahování schvalování návrhu zákona se z procesních důvodů předpokládá odložení termínu vzniku nových obcí o rok později, tedy k 1. lednu 2016. Termín se tak sjednotí se zrušením vojenského újezdu a vyhlášením CHKO Brdy. S jiným termínem návrh zákona nepočítá.

Jestli to dobře chápu, CHKO (tedy volný pohyb osob po 2., 3. a 4. zóně) bude existovat 2 roky na místech, kde nebude dokončena ona slavná pyrotechnická očista.

Zrušené pravidelné setkání přednosty VÚ Brdy se starosty bylo odloženo

Újezdní úřad nezrušil plánovanou pravidelnou schůzi přednosty újezdu se starosty. Pouze jí odložil na leden 2015 ze zcela praktických důvodů. Setkání se mělo konat týden před třetím čtením návrhu zákona. Po rozhodnutí sněmovny bude moct být debata na setkání již mnohem více konkrétní.

Oni by ti starostové mohli být také proti vládnímu návrhu, že? Proto to raději napřed parlament schválí, aby pak už nebylo se starosty, o čem hovořit.

1, 2, 3) Z těchto bodů vyvozuji, že vojenské Brdy se neruší kvůli tomu minimu vojáků, co tu pracují, ale kvůli těm 88% rozlohy ... kvůli monokulturnímu lesu a jeho administrativnímu zařazení. Zajímalo by mne, kolik stojí provoz neprovozovaného zařízení. Do modernizování neprovozovaného zařízení bych se raději nepouštěl, i když i to je v ČR možné.

8) Na cílovou plochu bude zakázán vstup? Z této informace to není jasné. Mimochodem, neměli by dělostřelci zájem rozšířit posádkové cvičiště na celý současný vojenský prostor? Možná by tím vyřešili spoustu věcí naráz.

Na závěr chci poukázat na fakt, že CHKO neřeší ochranu přírody tak, jak by si jí normální logicky uvažující člověk představil, ale že řeší až možné důsledky zvýšeného náporu na přírodu uměle pozdviženým turistickým ruchem. Pouze ovlivní, ale nezakáže, výstavbu mimo první zóny. Na režim pohybu aut jsem velmi zvědav. Bojím se autobusů, VIP hostů a VIP akcí.

Otázku další budoucnosti Brd si přehazují MO a MŽP jako horký brambor. Když dva dělají totéž, není to totéž. Někteří míní, že následně bude na nás, co si z Brd necháme udělat (potažmo na obcích). Ale upřímně, co nejvíce ovlivní krajinu a přírodu? Přece peníze. Mají je obce? Mají je obyčejní lidé pod Brdy bydlící? Kdo je tedy má? Kdo to tedy ovlivní? Komu je to tedy šité na míru?

Vlastně se skoro omlouvám, že jsem zdržoval s tímhle zbytečným komentářem, když je to celé jasné jako facka. Nejlepší je asi mlčící většina.

Bookmark

Poslat emailem

Zobrazení: 41755

Komentáře (71)

RSS feed komentářů

1 2 3 4 >

z webu MO ČR

http://1url.cz/QcoB

Rušení vojenského újezdu Brdy pokračuje podle plánu

..... Ministerstvo obrany nabídlo, aby Správa CHKO Brdy byla umístěna v současné budově újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy v Jincích.....

* , srpen 23, 2015

z webu MŽP

http://1url.cz/jbmF

Rýsuje se plán, jak zpřístupnit Brdy návštěvníkům

* , červenec 14, 2015

...

Ad Dolík: Ne. "Němí" zůstávají (dál "němí"). smilies/wink.gif

pavel , květen 03, 2015

Zrušení VVP Brdy

Všude se tu píše jak se zruší VU Brdy, to se zruší celej ? A co vojenský areál VZ 2739 Strašice " U němých" tam to taky zruší ? Hmm ...

Dolik , květen 03, 2015

A jé, vypadá to, že se zas schyluje k folklorním žalozpěvům,

jaké by to bývalo bylo pěkné, kdyby se ten újezd býval byl nerušil a že teď TO máme (budeme mít) z TOHO.... smilies/tongue.gif

hlodavec , duben 13, 2015

-4

odkazy na proběhnuvší konferenci Budoucnost Brd v CHKO

První den 27.3.2015:
http://sux.cz/54bd

Druhý den 28.3.2015:
http://sux.cz/1831

Příval prázdných slov, nemůžu si pomoci.
Starostové a nejen ti museli odjíždět pěkně rozpačití s hlavou plnou otazníků.

Roman Poustka , duben 09, 2015

rozhovor s Ondřejem Sedláčkem...

...ohledně jeho vize budoucnosti Brd
http://sux.cz/84d9
Zdá se mi, že je toho hodně k přečtení i mezi řádky.

Roman Poustka , duben 09, 2015

geopark, sjezdovka, rozhledna, co dál?

Tak už nám to začíná. Někde tam vzáádu je možná i ochrana přírody - zřejmě to ošéfují nějakou infotabulí.

http://sux.cz/b642

Roman Poustka , duben 07, 2015

Tak se konečně pravda ukázala

Co je za zrušením Brd:

...V Česku vznikne první americká vojenská základna. A to na české poměry opravdu obří. Z Německa a přímo z USA sem bude převeleno na 12 tisíc vojáků. Jak zjistili reportéři časopisu TÝDEN, obě země podepsaly tajnou dohodu, která Američanům de facto darovala výcvikový prostor Brdy. Na území, které česká armáda pro nadbytečnost opustila, vybudují Američané plnohodnotnou vojenskou základnu. Jejím centrem se stane podstatně rozšířená obec Jince...

(krásnej apríl)

* , duben 01, 2015

Nevadí, co jde, kreslím si do mapy 1:25 000.....

... už tam mám nějaké ty názvy cest a držím se jich jak veš kožichu - i proto byl dnes dopoledne úspěšně vrchol Houpáku nalezen

. Cestou tam ještě ležely zbytky sněhu (na Aliance), ale zpět od Houpáku do Zaječova nebyl už žádný. Nádherný daleký výhled!
Po celé cestě opět liduprázdno, jen u bunkru nějací dva rozvalení a vyhřívající se trampi a pár kolařů na cyklostezce ze Zaječova do Strašic.
Všude zpěv ptactva - jaro je již definitivně tady!

http://1url.cz/7gs1

hlodavec , březen 07, 2015

prezentace map nejen jmen cest...

Zdravím zdravou konkurenci, s prezentací vektorové kresby by samozřejmě nebyl problém, jen bych si předem na VLS ověřil, z jakých podkladů "tahají" ta jména cest. Osobně si myslím, že to čerpají tak v 10% z historických pojmenování, zbytek je podle toho, jak se kdo vyspí. Ale rád se budu v tomhle ohledu plést. Z těchto důvodů se mi do toho nechce, nerad bych prezentoval něco, co nemá reálný základ. Snížil bych pak hodnověrnost ostatních informací na tomto webu.

Roman Poustka , březen 04, 2015

-2

cesty

Hovoří konkurence (zdejší admin snad promine):
Jména některých lesních cest se objevují na stránkách VLS (výběrová řízení ) včetně map turistického měřítka, mám ale problém že některé trochu nelogicky končí uprostřed lesa a netuším jak se potom jmenuje zbytek cesty :-) Podezřelá se mi taky jeví Carvánecká cesta ačkoliv kolem Carvánky nejde. Další cesty objevuji přes WMS - na státní mapě vektorové 1:5000. Váhám jak moc důvěřovat novodobé mapě 1: 25 000, ale možná by poskytla doplňující údaje-když člověk vyřadí Burleho můry a zastavení či pomyšlení. Cesty kreslím v Microstationu a pak exportuji tupě do nějakého obrázku. Pokud by zde byl někdo technicky zdatný a uměl data živě prezentovat, rád se o ně podělím......

Tomáš , březen 04, 2015

...

Ale jo.Beru.Máte pravdu.Když tam někdo bude chovat ovce,kozy,koně,krávy,proč ne.

Kero , březen 03, 2015

-2

ještě pro Keroše

Myslím, že se zatím není čeho bát - musí se to řídit podle dosavadního územního plánu, který ještě nijak s prostory ve VVP nemůže počítat. Čili myslím, že tu není žádná souvislost s rušením VVP a že by se to takhle inzerovalo i v případě, že by VVP zrušen nebyl.

hlodavec , březen 03, 2015

Díky všem za cenné rady!

O něco z nich se již pokouším - jde o to, že v mém případě není chyba v těch mapách smilies/tongue.gif

... GPS v lese neuznávám, navíc k tomu nemám důvěru - co kdyby se to nějak "rozbilo nebo vyplo" , smilies/tongue.gif

?

Pro rp: Vámi kritizovaná mapa 1:25 000 je pro běžného uživatele "luxus", ne? Vy už to berete tak nějak jinak, tradičně příliš do hloubky a nimráte se v těch místních názvech podle mého zbytečně... Navíc jsem pochopila, že jsou tu minimálně dvě skupiny brdoznalců, a to i co do map, které na sebe nevraží a "nemají se rády". To je hodně špatně - přeci můžete nějakou tu mapu vytvořit společně, ne? (když už jste zmínil ty příležitosti...)

Jinak jsem objevila "mapu pro sebe" - přesně tak to musím "vidět", a to podle vrstevnic v obyčejné mapě nedokážu - ještě kdyby tam byly zakreslené ty cesty, tak je to dokonalé

:
http://1url.cz/ZgH4

hlodavec , březen 03, 2015

aktuální podrobné mapy Brd

Je to těžká otázka. Velcí hráči na kartografickém trhu začínají chápat, že nástupem navigací papírové mapy skončily, a tak se jim už moc nevyplácí vydávat nová a aktualizovaná papírová či igelitová vydání. O větších měřítcích - 10 000 a podobně nelze mimo města uvažovat, nejenže by se neprodaly, ale ani s nimi nelze úspěšně chodit terénem či jezdit na kole. Jejich rozsah je přes všechny jejich možné výhody příliš malý. Proto z toho profitují podobné vychytávky jako je geodezie online, kdy se minimalizují náklady použitím starších nebo nekvalitních podkladů a provede se jejich aktualizace, která představuje zejména doplnění a aktualizace místních a pomístních jmen. Speciálně o Brdech a o tomto paskvilu jsme tu už dlouze při vydání této dvojice map diskutovali, nechci se opakovat. Bohužel se musíme smířit s tím, že to vše směřuje k digitálním mapám (o jejich kvalitě jindy ).

rp96 , březen 03, 2015

Mapa Brd

http://1url.cz/igHQ
tuto mapu považuji za nepodrobnější

Vladislav Černík , březen 03, 2015

...

http://sux.cz/b58c
Neznamená to počátek zastavení,či stavebního boomu na Teslínech smilies/cry.gif

Keroš , březen 02, 2015

-1

bloudění

Tak to asi nezbývá než chodit podle katastrální mapy...

BC , březen 02, 2015

neexistuje nějaká mapa s názvy nových lesních cest?

Nevím, pod jaký článek to napsat (kde to hledat), tak to zkusím sem: neexistuje nějaká běžně dostupná, použitelná smilies/wink.gif

mapa Brd v měřítku 1: 15 000, 1: 10 000 či tak...? Mapy 1:50 000 nebo 1: 25 000 jsou pro mě pořád nějak moc málo podrobné, často tak nějak sejdu z cesty nebo co smilies/tongue.gif

... Dnes jsem se brutálně ztratila (naštěstí jsem jakž takž nakonec trefila domů ) při výběhu někde mezi Jordánem a Tokem, nebylo to moc příjemné.
V mapách úplně chybí názvy lesních cest, kterými je to v Brdech prošpikované - neexistuje už nějaká mapa s jejich názvy? V poslední mapě 1:25 000 je jich jen několik, jednomu by to hodně pomohlo, když už (konečně ) nějakou tu "podepsanou" cestu trefí smilies/cheesy.gif

- př. Carvánecká, Hořická, Dolinská, Kolinská.... je jich už strašně moc... Nevíte někdo o nějakém označení těch lesních cest v mapě, nebo si to do map vy ostatní nějak malujete? Případně zdali je tu někdo, kdo taky bloudí smilies/tongue.gif

?

http://1url.cz/ag1T

hlodavec , březen 01, 2015

1 2 3 4 >

Přidat komentář

Můžete přidat váš komentář zde