Deštivé jaro končí červnovými povodněmi
Napsal Roman Poustka   
Neděle, 02 červen 2013

   Deštivé, chladné a opožděné jaro končí povodněmi. Srážkové úhrny posledních květnových dnů na brdských srážkoměrných stanicích několikrát překročily 10mm. Vše vyvrcholilo v poslední květnový den, kdy se úhrny pohybovaly běžně kolem 30mm/den. Vodou nasycená půda už nedokázala dále zadržovat přívaly vod a nejprve v nižších nelesních polohách a poté i ve vyšších lesních partiích vypukly, troufnu si odhadnout, od katastrofy v roce 2002 největší povodně.

   Nejprve se zvedaly střední a dolní toky Klabavy, Úslavy, Vlčavy a Lomnice. Teprve po vydatných deštích 31.5. a 1.6. se zvedly hladiny těchto toků i na jejich horním povodí včetně přítoků jako například Bradavy. Třetí SPA byl dosažen na Úslavě, Klabavě a Vlčavě, na Lomnici druhý. Kupodivu, díky nižším srážkovým úhrnům, nedošlo k extrémnímu rozvodnění Litavky a Červeného potoka, kde byly překročeny pouze 1. SPA.

   V lesích jsou všechna koryta plná. Všude, kam oko dohlédne, jsou louže. I mírný vítr způsobuje vývraty. Cesty, propustky, mostky a také všechny umělé vodoteče jsou vystaveny zatěžkávací zkoušce. Podstatná část méně významných lávek nebo můstků je nepoužitelná, a tak pohyb mezi jednotlivými břehy potoků je velmi omezen.

   Pozdě večer 1.6.2013 (období první kulminace) jsem se pohyboval na horní Bradavě, odkud pocházejí následující snímky (zelená turistická značka, asi 1km jz. od Míšova). Podotýkám, že tato voda teče z povodí cca 8 km2.

Active Image Active Image

   V neděli 2.6.2013, kdy podruhé kulminoval Padrťský potok, byl na obchůzce i Karel Hutr, tentokrát u loveckého zámečku a proti proudu Třítrubeckého potoka. Zabrousil i na Voložňák. Nu, kochejte se...

Active Image
Active Image
Active Image
 

 

Zobrazení: 19544

Komentáře (8)

RSS feed komentářů
Pro BK
To co píšete v příspěvku je "svatá pravda",již v pravdě po mnoho let.Doufejme,že už konečně lidé pochopí,kde je "zakopaný pes" a přestanou se vymýšlet suché poldry a podo bné nesmysli.Tedy,alespon,co se Brd týče.
Ale také myslím,že pan rp,zas až tak moc nic strašného nenapsal.
Keroška , červen 04, 2014
odkaz k článku níže
Zkrácený odkaz k článku níže: "Zabránit záplavám v Brdech by prý mohl návrat k tradiční péči o krajinu" (časopis Naše voda):

6b.cz/hgs



Důvěru, rp, důvěru ! smilies/tongue.gif
brdská krysa , červen 04, 2014
Jen jestli Vy tak trošičku nenosíte vodu do Padrťáku ?
smilies/smiley.gifsmilies/tongue.gif

http://www.nase-voda.cz/zabranit-zaplavam-brdech-pry-mohl-navrat-tradicni-peci-krajinu/

(...)
Podle strašického starosty Jiřího Hahnera je stavba přehrad nebo suchých poldrů v Brdech nereálná. Jednalo by se o obrovské investice a nepřiměřené zásahy do krajiny. „Od dob, kdy císař Josef II. zavedl katastrální členění a obec Strašice spravovala spádové území dnešního vojenského prostoru, mohli zdejší lidé sledovat hydrologické poměry při vydatných deštích. Všechny obslužné stavby lesních komunikací, jako příkopy a propustky, byly svedeny do údolních niv, rašelinišť, slatinišť a mechovišť. Území tak mělo velkou kumulační schopnost zadržovat vláhu přímo v horopisném celku,“ vysvětluje Hahner. Tehdy tu bývaly povodně jen při opravdu extrémních deštích. Po roce 1949 byla všem obcím okolo vojenského újezdu odňata správa jejich katastrálních území a po zřízení vojenského újezdu se uskutečnila radikální přestavba příkopů. „Tato odvodňovací zařízení byla svedena přímo do potoků, čímž se urychlil odtok povrchových vod na území okolních obcí. Takže při každém větším dešti prudce stoupá hladina Klabavy,“ dodává starosta Strašic. Tato odvodňovací opatření (meliorace) mají na vodní hospodářství v Brdech podle mnohých devastující vliv. Předseda představenstva občanského sdružení Brdy-Res publica Pavel Čámský upozorňuje na to, že před vznikem vojenského újezdu se v Brdech meliorace nikdy nedělaly. „Brdy vysychají, protože zdejší voda byla kromě sutí a drolin vázána v četných rašeliništích a mokřadech, které těmito neuváženými zásahy postupně zanikají. Voda z Brd rychle odtéká, krajina ztrácí schopnost zadržovat vodu a mnohem častěji přicházejí lokální bleskové povodně,“ vysvětluje Čámský.

„Situaci by vyřešil návrat ke stavu před zřízením vojenského újezdu. Tato varianta se jeví jako reálná i z finančního hlediska,“ shodují se Jiří Hahner a geolog Martin Lang. „Přehrady a velkokapacitní poldry nic neřeší. Znamenaly by jen masivní a necitlivý zásah do vodního hospodářství. Vydělaly by na tom jen stavební firmy,“ je přesvědčen Lang. Řešení bez dramatických finančních nákladů se tedy zdá být jasné. „Vhodné lesní a zemědělské hospodaření. Těžkou techniku užívat s rozumem a u svážných cest používat návratová koryta z příkopů do lesa,“ shrnuje Lang. (...)
brdská krysa pro rp , červen 04, 2014
...
Sice pravděpodobně napíšu trochu blbost,ale.....s nadsázkou píši,že mě ta činnost-myslím to dokonalé odvodnování celých Brd,tedy budování a napřimování struh,potoků,odvodnovacích kanálů atp.,připadá jako by to bylo prováděno plánovitě,s vyhlídkou na možnost argumentovat,že k následnému vyřešení problému s přívalovými srážkami v Brdech je třeba vybudovat suchý poldr nebo podobné zařízení.
Snad i s odpuštěním "hlupák"dokáže rozpoznat,že když udělá a vyčistí odvodové strouhy a koryta na tak velkém území,že se pak voda bleskově přiřítí z kopců dolů,když začne pršet.
Keroška , červen 04, 2014
zase poldr a umělá přímá koryta?
Nějak mi to hlava nebere. Nebylo by levnější vzít bagr a dva tři roky v Brdech editovat všechny ty strouhy, o kterých se v článku píše, namísto zalévání břehů potoků betonem? Nebo možná jenom prkna a hřebíky? Proboha, kdy se všichni ti radní probudí a budou tlačit na změny zákonů o hospodaření s vodou v lesích a na zemědělských pozemcích? Zrušením Brd (tj. administrativní změnou bez důsledků pro hospodaření s vodou) se povodním nevyhneme. Kdo se zase chce napakovat na protipovodňových opatřeních, která problém jen posunou o kilometr po proudu a zhorší průběh povodně všude až do Severního moře?

http://sux.cz/e6f4
rp99 , červen 04, 2014
...
http://sux.cz/a598
Celá pravda v kostce, tedy globálně, prostě mnoho kamínků do velké mozaiky.
Vše souvisí se vším... A i dění v Brdech přispívá svým malým kamínkem do této mozaiky, v kraji pod Brdy....
Keroš , květen 28, 2014
i Bradava
Dlouhodobě to sleduji, mimochodem, i o tomhle bude mnou připravovaný a avizovaný článek. Je to obdobné jako vloni touhle dobou, jen to postihlo pouze jihozápadní Brdy. Trochu se probudila i Vlčava, ale jinak je to záležitost pouze Padrťského potoka, Skořického potoka a hlavně Bradavy. Srážky se už přesouvají na Klatovsko a Tachovsko, ale večer je ještě očekáván poslední vydatnější přísun - cca 10mm. Bude to tedy podle míšovské srážkoměrné stanice asi 110mm/24 hodin, což je slušná porce. V Berounce na Liblíně si myslím, že by mohlo být až 220m3/s. Příroda doplňuje to co jí chybí. Letos zatím spadlo jen 80% srážek, co by spadnout za tu dobu měly, škoda, že celá 1/3 spadla včera a dnes:-/.
rp98 , květen 28, 2014
Ach ta voda,ach ta Klabava....
Včera a dnes(27.28.5.20014) v našich končinách zapršelo a světe div se,Klabava je rázem v Kamenném Újezdě na 3.stupni!Starosta Hrádku,pan Perlík,v ranním,televizním rozhovoru uvedl,že se za poslední rok,co se protipovodňových opatření týče,na Klabavě neudělalo zhola NIC.
Má pravdu,přesto trochu nesouhlasím,udělalo se v posledních letech mnohé.Příkladně se např.správce vojenské části Brd stará o důsledné odvodnění této části vrchoviny.A stará se tak dokonale,že to tak neumí ani Správa a Údržba silnic ČR(starat se o své komunikace).
Brdy se intenzivně odvodňují a to z několika příčin,které většina vnímajících může vidět prakticky na "každém kroku".To,že pak voda rychle naplnuje koryto Klabavy je, myslím,nadmíru zřejmé a jasné.
Keroš , květen 28, 2014

Přidat komentář


Powered by Azrul's Jom Comment for Joomla!
busy