K propojení Getsemanek
Napsal Roman Poustka   
Středa, 17 duben 2013

   Nejsem si jist, nakolik čtenáři vědí nebo tuší o nemedializovaném dění kolem záměru sloučit obě Getsemanky v jižních Brdech. Jde o dvě poměrně významné chráněné lokality původních lesů, které spolu se svým smíšeným okolím mohou tvořit jednu ucelenou listnatou enklávu.

Svého času i zde na webu na tento fakt upozorňoval pan Václav Burle, na jehož příspěvky nejen zde (předpokládám) nelze jen tak zapomenout. Tento pán se dle svých vyjádření zasloužil údajně i o to, že nezůstalo pouze u myšlenky.

16.4.2013 bylo vyhlášeno radou Středočeského kraje 9 přírodních památek. Mezi nimi i Getsemanku. Přírodní památka je prakticky totožný způsob ochrany přírody jako je přírodní rezervace, jde pouze o to, jak je nadefinována její ochrana. Podíváme-li se blíže na navrhovanou Getsemanku, je velmi pravděpodobné, že se skutečně podařilo obě Getsemanky sloučit, a z původních 28ha se rozloha chráněného území téměř zdvojnásobí na 54ha.

Jak vnímáte tento krok orgánů ochrany přírody? Jak vnímáte jihobrdské přírodní parky? Že by se přece jen mohly hospodářské lesy v přírodních parcích pozvednout díky rozumnému hospodaření na něco, co nebude daleko od významu slova park?

Active Image

Doplnění: proč zřejmě došlo k překvalifikování přírodní rezervace na přírodní památku?

Více o metodice vyhlašování MZCHÚ a kategorizaci se lze dočíst zde. Dočteme se tu, že je mnohdy obtížné jednoznačně stanovit hranici mezi kategorií přírodní rezervace (obě Getsemanky dosud) a přírodní památka (spojené Getsemanky nyní). Zjistíme, že v krajních případech u lesních společenstev rozhoduje způsob jejich ochrany, tj. zda k udržení přirozeného fungování ekosystému je třeba dělat asanační (rezervace) nebo regulační (památka) management.

O těchto zásadách prováděných zásahů se dočteme např. zde. U asanačních prací jde o obnovní, rekonstrukční, restaurační či revitalizační zásahy představující většinou jednorázové, zásadní zásahy buď do stanovištních poměrů nebo do složení porostu. Součástí asanačního managementu může být i likvidace nežádoucích, např. invazních druhů. U regulačních prací jde o usměrňovací či preventivní zásahy spočívající v opakovaných, soustavných biotechnických zásazích. Obvykle se jedná o klasické extenzivní obhospodařování.

Převedeme-li to do konkrétní situace na rozlehlém temeni jihobrdského hřebene, jedná se pravděpodobně o to, že obě původní centra (obě původní rezervace) dnešní přírodní památky byly a nadále zřejmě budou obhospodařovány asanačně, budou nadále životaschopné. A proto, aby se i les v jejich okolí a zejména mezi těmito dvěma centry (původní severní a jižní Getsemankou) dostal do stavu relativně snadno udržitelného klimaxu, bude třeba v těchto plošně nezanedbatelných částech nově vzniklé výrazně větší přírodní památky uskutečňovat po mnoho let zásahy regulační.

Doufám, že toto vysvětlení je dostatečné pro pochopení, proč se nově jedná o památku a nikoliv o rezervaci. Rovněž snad dobře ilustruje nezhoršující ba spíše naopak ve výhledu zlepšující se přírodní situaci v této cenné lokalitě, díky budoucím regulačním zásahům člověka.

 

Nakonec se zřejmě jednalo o tiskovou chybu nebo omyl novinářů, zde je možné zjistit, že bude statut rezervace zachován. I tak si myslím, že důkladnější rozbor MZCHÚ, kterému jsme se zde věnovali, není na škodu.

Zobrazení: 7388

Komentáře (11)

RSS feed komentářů
od 22.6. je zakázáno sbírat houby v Getsemance
Zítra 22. června 2013 nabývá účinnosti nařízení o zřízení přírodní rezervace Getsemanka, které bylo vyhlášeno ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje dne 7. června 2013

strany 119-122 zde http://ftp.aspi.cz/opispdf/kraje/2013/ks02-13.pdf (soubor má 25 MB)

Takovou zajímavostí je, že je tam zakázáno sbírat houby.

Nic proti tomu - ale je dobře, když na MŽP máme informované odborníky, kteří nematou veřejnost:

" ..... Sběr hub není omezen ani v takzvaných maloplošných chráněných územích, jako jsou například přírodní rezervace již vyhlášené v jižních Brdech a jsou součástí navrhované chráněné krajinné oblasti. Ty mají statut přírodní rezervace, takže například v PR Getsemanka lze houby sbírat ....... upřesnila Alena Vopálková z ministerstva " http://www.silvarium.cz/zpravy...y-denik-cz

To byla pravda podle starého výnosu http://drusop.nature.cz/custom..._4_134.jpg + http://drusop.nature.cz/custom..._4_135.jpg

Nicméně paní informovala v květnu 2013, přičemž již od prosince 2011 byl ve veřejně známém návrhu zákaz sběru hub http://www.rozmitalptr.cz/e_do...112012.pdf

No nic, koneckonců proč by na MŽP četli kdejaký krajský návrh.
Takže si to opravte v myslích.
Tichošlápek , červen 21, 2013
...
Sláva, usnesení Rady SĆK už je na netu a Getsemanka zůstává PR. Nechci tu rozvíjet teorie o tom, kdo za tenhle informační šum může. Je dobře, jak to skončilo. Na druhou stranu - návrh, který odešel mj. i obcím, byl právní paskvil a spáchal ho kraj. Je proto stále na místě pochybovat o kompetentnosti těch, kteří tam podobné výtvory vyrábějí.
pavel , duben 25, 2013
statut rezervace bude zachován
Hezky jsme tu rozvedli debatu kolem MZCHÚ, ale faktem je, že šlo o informační šum. Getsemanka i v sloučené podobě bude i nadále přírodní rezervací.
rp , duben 25, 2013
...
Také souhlasím, spíše jsem chtěl poukázat na přístup k této lokalitě v rámci dřevařských prací, které se prováděly v okolí. Připouštím, že práce mohly být asanační, můj pohled byl tedy celkem SUBJEKTIVNÍ. Obvzlášt, pokud, jak napsal Pavel, zde působí dobrý lesní správce či personál.
Kero , duben 19, 2013
...
Zaplaťpánbu - po jisté době naprostý souhlas s Romanem.smilies/smiley.gif
pavel , duben 18, 2013
Getsemanky vs. bukový les u Mešna
Souhlas s Kero, do té míry, že to vypadá obdobně. Ale po zařazení do kontextu nadmořské výšky, expozice, úhrnu srážek, geologie, rostlinstva a jinak monokulturního okolí to jsou dvě neporovnatelné lokality, i významově. Tím nechci nijak snižovat okolí Mešna, ale chci naznačit, že doba, po kterou by trvalo člověku vypěstovat takový les na brdském hřebeni by byla nesrovnatelně delší než na jiných místech. V tom vidím obrovský význam bučin nebo obecně listnatých porostů v brdských "vysokých" nadmořských výškách. O důsledcích pro odtokové a jiné poměry asi netřeba psát.
rp98 , duben 18, 2013
...
Na podzim jsem navštívil Getsemanku I,tedy tu,za rezervací "Na skalách".Stav této"chráněné"lokality nebyl,řekl-bych, o nic lepší,než "obyčejný "bukový" les,poblíž Mešna.Prostě stopa,po dřevařských pracích v okolí G.I byla,dle mého názoru,dosti výrazná...Neřeším sloučení,či nesloučení,spíš jen konstatuji stav.
Kero , duben 18, 2013
Pravděpodobně nikoli tisková chyba, ale nekompetentnost krajských úředníků
Pokud se nespokojíme pouze s přelouskáním titulu návrhu na zřízení ZCHÚ, pak zjistíme, že tu máme opět co do činění s nekompetentností úředníků – tentokrát zřejmě na OŽP Středočeského kraje. Návrh sice zní na vyhlášení PR Getsemanka podle § 33 ZOPK, ale jeho další text, zejména popis předmětu ochrany a jeho stavu a odvolávka na základní ochranné podmínky (tady především), plně odpovídá § 36 – přírodní památka, na který se dokonce i přímo odvolává. Kdyby se mělo jednat o PR – tedy ZCHÚ podle § 33, pak by se základní podmínky ochrany musely řídit ustanovením § 34 a nikoli § 36, jak je tomu v tomto případě. Dochází tedy ke snížení kategorie ZCHÚ z PR na přírodní památku. Není zde sice extrémní rozdíl mezi oběma kategoriemi, ale v každém případě existuje – i pokud jde o ochranu toho území a o jeho management.
Nezbývá než konstatovat, že přinejmenším návrh na spojení Getsemanek a jejich vyhlášení jako jediného ZCHÚ je právní zmetek. Zatím jsem ještě neměl možnost se seznámit s přesným usnesením Rady SČK a jeho věcným zdůvodněním, nicméně oficiální návrh, k němuž se měly dotčené subjekty vyjadřovat, byl bohužel obyčejný blábol, který nevzbuzuje důvěru, že by kraj byl svými „odbornými“ kapacitami schopen vykonávat bezvadně a s odbornou péčí své úkoly na úseku ochrany životního prostředí. V tomto smyslu nemohu než zopakovat, že naše velká nedůvěra k odborné schopnosti samosprávných orgánů (včetně krajů )zajišťovat kvalitně a v potřebném rozsahu ochranu přírody, je zcela na místě. Mimochodem, zdá se, že dotčeným subjektům, včetně obcí, ten nesmysl také nevadil.
P.S.: Nejspíš se do textu zase vloudí nepatřičné smajlíky.
pavel , duben 18, 2013
...
Shodou okolností stav v a okolí Getsemanek znám dost dobře a vím, že tam i díky osvícenému lesnímu personálu byla a je situace velmi dobrá. Proto mi nejde do hlavy, proč by to měla být PP, když to (aspoň podle mně ) má na PR. No, ta tisková chyba mně nenapadla. :-)
pavel , duben 17, 2013
nebo chyba v tiskové zprávě?
Také je tu možnost, že jde o chybu v tiskové zprávě. Čas ukáže, jak se věci mají. K tomu, zda krajem spravované maloplošky zabezpečí nebo nezabezpečí ochranu a péči, bych si dovolil uvést, že právě sloučení těchto dvou maloplošek vypovídá o tom, že i v jejich ochranném pásmu byl udržován optimální režim (péče) nebo česky.-) management.
rp98 , duben 17, 2013
PR nebo PP?
Přírodní památka je v Zákoně o ochraně přírody a krajiny upravena § 36, Přírodní rezervace v § 33 a 34. Obě kategorie jsou ovšem "zvláště chráněnými územími přírody". Dosavadní Getsemanka I a Getsemanka II byly v kategorii PR. Rozdíl mezi oběma kategoriemi tu samozřejmě je. Především v tom, že v případě Přírodní památky se jedná o území, které bylo dotčeno významněji i činností člověka - u PR tomu tak není. Přírodní rezervace má v zákoně podrobněji vyspecifikované základní ochranné podmínky, což u Přírodní památky chybí. I návrh na sloučení obou Getsemanek (zde k vidění ) zní na Přírodní rezervaci, nikoli na památku. Proč nakonec kraj vyhlásil Getsemanku Přírodní památkou a nikoli rezervací? Mohu pouze spekulovat. Buď proto, že území, které obě původní PR spojuje, již hodnoty PR nedosahuje (jakkoli to návrh ale nezmiňuje), nebo proto, že už ani původní Getsemanky (nejspíš zásahem člověka) už charakter PR také ztratily, nebo proto, že management v případě přírodní památky je méně náročný - a tím i levnější. Sám bych tipoval kombinaci všech tří důvodů. (Čtvrtá možnost, že by to jaksi Rada SČK "popletla" doufám nepřichází v úvahu).
Z toho však si dovolím vyvodit závěr, že naše (Brdy-Res publica) varování, že spoléhat se v případě vyhlášení Přírodního parku(parků ) v Brdech na to, že kraje a MŽP vyhlásí navrhovaná ZCHÚ ve všech případech i v jejich potřebné kategorii (NPR, NPP, PR a PP) je přinejmenším naivní a vysoce nepravděpodobné. Zejména kraje na management těch území prostě nemají finance. Nehledám v tom žádné zlé úmysly, ale ekonomické limity krajů jsou i v tomto případě velmi omezené. Právě - a zejména z těchto důvodů - jsme varovali před pouhým vyhlášením Přírodního parku, který sám o sobě nemůže zajistit potřebnou péči o přírodu a i krajinu (krajinný ráz) chrání jen velmi omezeně, protože naděje na hromadné vyhlašování MZCHÚP, které už ochranu a péči zabezpečují, považujeme za krajně nejisté.
Přírodní park sám o sobě nepředstavuje žádnou zvláštní ochranu přírody (ani se v té kategorii nenalézá ). V případě jeho "napěchováním" MZCHÚP by se sice již jednalo o něco jiného, ale jednak by byl již v takovém případě prakticky srovnatelný s CHKO (která ovšem zajišťuje ochranu a péči o přírodu komplexněji a "jednotně"), a jednak je zde právě ono nebezpečí, že ta MZCHÚP v něm vyhlášena nebudou ani v potřebném počtu, rozsahu ani intenzitě. Zdá se, že postup SČK i v tomto celkem triviálním případě nasvědčuje tomu, že nejsme daleko od pravdy.
Skutečně si nemyslím, že Přírodní park je řešením pro Brdy a ze všeho nejméně pak výplod lidově-podnikatelské tvořivosti pd názvem Lesnický park, který dokonce ani žádnou oporu v zákoně nemá.
pavel , duben 17, 2013

Přidat komentář


Powered by Azrul's Jom Comment for Joomla!
busy