• Od roku 2002, kdy tehdejší ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík byl ochoten jednat o americké protiraketové obraně a nabídl spolupráci České republiky, byly postupně po krůčcích spřádány zárodky ke zrodu vážně myšleného záměru výstavby amerického radaru v ČR. V hledáčku byly tři vojenské výcvikové prostory ? Libavá, Brdy a Boletice.

Asi potud neměl běžný občan ČR potuchy o tom, že se něco "peče". O tom, že je to vážné, byla většina lidí přesvědčena až při další konkretizaci umístění diskutovaného vojenského objektu.

• 7.2006 - Vznikla iniciativa NE základnám.
• 8.2006 - Ze tří VVP byl výběr zúžen na dva - na Brdy a Libavou.
• 21.8.2006 - První výraznější protesty proti radaru (150 lidí) v Praze.
• 19.1.2007 - USA požádaly oficiálně ČR o výstavbu protiraketové základny.
• 28.1.2007 - Američané vybrali VVP Brdy zatím bez bližší specifikace.
• 29.1.2007 - Konalo se protestní shromáždění na Václavském náměstí v Praze.
• 3.2.2007 - Konalo se protestní shromáždění v Jincích, které zorganizovala občanská iniciativa NE základnám.

 Další nepřeberné množství protestů a shromáždění, která následovala (povětšinou proti záměru) normální občan začal brát jako samozřejmost. Shodně smýšleli asi i tehdejší politici.

• 10.2.2007 - Ruský prezident Vladimír Putin upozornil, že americký protiraketový štít v Evropě rozpoutá další vlnu zbrojení.

Množství ruských "upozornění" včetně vojenských demonstrací síly a nabídek jiných alternativ na sebe nenechala dlouho čekat a provázela tahanice o radar po celou dobu.

• 2.3.2007 - Starostové příbramského okresu odeslali vládě ČR dopis, kde vyjádřili pochybnosti k záměru a ke způsobu jeho prosazování.
• 12.3.2007 - V Praze je demonstrace 400 lidí pro radar.
• 4.2007 - Američtí experti konají v Brdech sérii měření. Na Marshallovy ostrovy, kde je obdobný radar, vyslána delegace českých poslanců a odborníků.

Situace kolem radaru rozdělila i politické strany na dvě nepřátelské skupiny. Na Marshallovy ostrovy mohli jet jen ti "zvaní".

• 7.4.2007 - Ministryně Vlasta Parkanová otevřela okrajové oblasti VVP Brdy (nudle I)
• 17.4.2007 - Hlasování v obci Trokavec jednoznačně odmítlo americký radar.

Trokavec byl první obcí, kde místní referendum proběhlo. Tuto obec následovaly se shodným výsledkem snad všechny obce v okolí Brd během následujících 6 měsíců (Hvožďany, Vísky, Zaječov, Míšov, Láz, Hrádek, Komárov,...).

• 24.4.2007 - V tisku vychází článek: Odpůrců radaru přibývá, 77% Čechů chce referendum.
• 3.5.2007 - Na veřejnost pronikají první parametry plánovaného zařízení a jeho dopady na okolí jako je například bezletová zóna v okruhu 13 km.
• 24.5.2007 - USA požádaly oficiálně Polsko o výstavbu druhé části protiraketové základny.
• 26.5.2007 - Protest proti radaru v Praze (5000 lidí).
• 16.5.2007 - náčelník gen. štábu Vlastimil Picek sdělil, že radar bude nejméně 5 km od nejbližšího obydlí.
• 6.2007 - Zjištěna "průzkumnická" aktivita v oblasti vrchu Brdce.

Spekulovalo se o tom, že radar vyžaduje blízkou raketovou ochranu, která by právě mohla být umístěna na Brdcích.

• 4.6.2007 - Do ČR přijel na návštěvu George W. Bush. V tisku vychází článek: Írán označil radar v Česku za vtip roku.
• 3.7.2007 - Vládní mluvčí pro otázky radaru Tomáš Klvaňa oznámil přesné místo, kde se plánuje umístění amerického radaru (v rozporu s ujištěním náčelníka gen. štábu o vzdálenosti k obydlím je to od kóty 718 k prvním domkům Míšova zřetelně blíž).

   Kóta 718,8 Teslín je nevýrazný vršek na vedlejším hřebeni Brd. Severní a východní svahy spadají k Hořejšímu padrťskému rybníku, na jižním svahu je rozložena u dnešní státní silnice I/19 obec Míšov. Triangulační bod se stal postupně symbolem místa plánovaného radaru. Vlastní zábor území vyčleněného pro radarovou základnu, jak se ukázalo později (viz např. tato mapka), byl plánován na jižním svahu kolem zpevněné cesty Míšov-Padrť, zejména v blízkosti Kuřkovské louky.

• 9.7.2007 - Byly zveřejněny první konkrétnější představy o podobě a fungování radaru (30metrová koule, zábor 275ha, obsluha 200 lidí, vysílané vlny pod výškovým úhlem 2-5°, ochranné pásmo 500m atd.).
• 12.7.2007 - Trokavecký starosta Neoral posílá první ostrý dopis vládnímu mluvčímu Tomáši Klvaňovi.
• 16.7.2007 - Vládní mluvčí Tomáš Klvaňa nabízí na neveřejných schůzkách se starosty financování rozvoje obecní infrastruktury.
• 19.7.2007 - V tisku vychází článek: 65% Čechů nechce radar USA v Brdech.
• 13.8.2007 - Tým amerických specialistů a specialistů MO provedl v okolí kóty 718 další průzkumy.
• 5.8.2007 - Trokavecký starosta píše tentokrát odmítavý dopis předsedovi vlády Mirku Topolánkovi.
• 17.8.2007 - Zveřejněna odborná studie dopadu radaru na zdraví obyvatel.

Mezi lidmi kolují tou dobou velmi různorodé směsi povídaček, zvěstí, zaručených informací. Lidé se dělí na PRO a PROTI.

• 22.8.2007 - Tomáš Klvaňa jedná se starosty ve Spáleném Poříčí (podle radar odmítavé části starostů šlo o další přesvědčovací akci a snahu názorově více rozdělit starosty, kdy se sezvou jen někteří z nich).
• 23.8.2007 - V tisku vychází článek: Rakousko považuje radar v Česku za provokaci.
• 31.8.2007 - Ustavena Liga starostů proti radaru.

 Tlačí se na pilu, jak jen to jde, veřejnost proti

• 3.9.2007 - V tisku vychází článek: Investice do Brd půjdou, i kdyby radar nebyl, řekl premiér.
• 4.9.2007 - V tisku vychází článek: Josef Řihák: Lídr starostů proti radaru: Topolánku, koupit se nedáme.
• 5.9.2007 - V tisku vychází článek: Vláda: Do Brd půjdou stamiliony. I bez radaru.
• 10.9.2007 - V tisku vychází článek: Nedrážděte Rusy radarem, vzkázal z Moskvy Schröder.
• 13.9.2007 - Ve Strašicích bylo iniciováno starostou Jiřím Hanhnerem setkání asi 50 starostů a zástupců MO. Schůzka neproběhla hladce, nebyli vpuštěni novináři, schůzi proto opustilo na 20 starostů zejména z Příbramské strany.
• 15.9.2007 - Zastupitelstvo Strašic na rozdíl od jiných obcí váhá s vyhlášením veřejného hlasování o radaru, odsouvání termínu omlouvá velkými náklady a přípravou na vlastní akt a faktem, že referendum nebude platné při menší než 50% účasti. Proběhnuvší referendum nakonec skutečně nebylo platné pro nízkou účast.

   Obdobná situace byla v Mirošově, kde si museli místní občané vynutit na místní samosprávě konání referenda.

• 10.2007 - Do ČR přijelo několik amerických přírodovědců k průzkumu lokality kóty 718.
• 11.10.2007 - Vláda přislíbila obcím brdského regionu (vznikla komise pro rozvoj Brdska) částku 1,25 mld. Kč.
• 9.11.2007 - Byla zpochybněna studie vojenských hygieniků o neškodlivosti radaru na lidské zdraví.

 Slib finančních náhrad, další zpřístupnění VVP, proti aktivistům žiletkový plot

• 7.2.2008 - Usnesením vlády přislíbena miliarda korun na vodovody, kanalizace, komunikace apod. podbrdských obcí s konkrétním rozpisem milionových částek a konkrétních realizací (veřejnost vnímá tento krok jako úplatu za mlčení) - pro rozvoj "Brdska".

Usnesení vlády stále platí, nebylo zrušeno. Ještě bych podotknul něco osobního - pojem Brdsko nikdy před "radarem" nezaznělo, je hodně lidí včetně mne, kterým tento výraz nikdy nepřiroste k srdci, a naopak jej vnímají jako další důkaz opovržení a nepochopení problematiky podbrdského regionu.

• 19.4.2008 - V Míšově protestuje proti radaru na 2000 lidí.
• 29.4.2008 - Na kótě 718 se usazuje skupina aktivistů Greenpeace.
• 5.5.2008 - Skupina zoologů a biologů se v otevřeném dopise obrátila na MŽP s upozorněním na dopady amerického radaru na přírodu Brd.
• 1.6.2008 - Ministryně obrany Vlasta Parkanová otevřela slavnostně některé další části VVP Brdy (nudle II).

Další vlnu zpřístupnění včetně cyklostezky přes hráz Hořejšího padrťského rybníka veřejnost vnímala jako kompenzaci a demonstraci toho, že americký radar nebude tak nebezpečný, když sotva 2 km od něho je otevřena cyklostezka. Rovněž se zdálo, že částečná zpřístupnění by v případě krachu česko-amerických jednání mohla být zrušena a újezd navrácen k původnímu režimu.

• 3.6.2008 - Vyhlášen samostatný stát Peaceland na kótě 718 (vrcholový pahorek obehnaný páskou s dřevěným mostem uprostřed, hoši z Rakouska s tričkem Greenpeace, notebooky se solárními články, tiskárna, totem, kamenná mohyla, vlajky, stůl, židle, pes, v korunách stromů plošinky se stanovou stříškou, kam se šplhalo na laně).
• 9.6.2008 - Bitva o kótu. Vojenská policie kótu "vyčistila" od aktivistů Greenpeace (byli odvezeni na policii do Příbrami, když se odmítli legitimovat vojenské policii).
• 10.6.2008 - Na kótu byli armádou pozváni novináři, mezi něž se vetřel i 9.6. vypuzený aktivista.
• 6.2008 - Kolem kóty se instaluje 3 km žiletkového plotu.
• 8.2008 - Obce v Brdech dostávají prvních 13 mil. Kč ze slíbené 1 mld. Kč (Topolánkova vláda).

 Podpis smlouvy s USA, obrat po nástupu Baracka Obamy, nesplněné sliby

• 8.8.2008 - ČR a USA podepisují hlavní dohodu o radaru (ministři zahraničí Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg).
• 26.1.2009 - Žiletkový plot zraňuje zvěř.
• 2.2009 - První informace o "posouvání" termínu realizace amerického radaru v Brdech.
• 21.5.2009 - Začalo odstraňování žiletkového plotu.
• 5.2009 - Armáda na víkend otevřela veřejnosti kótu 718.
• 18.8.2009 - Dle výroků prezidenta USA Baracka Obamy lze usuzovat, že z radaru v Brdech nakonec definitivně sejde.
• 17.9.2009 - V americkém tisku vyšla informace o upuštění od záměru výstavby amerického radaru v ČR. Starostovi Borovna, Josefu Loukotovi, by radar nevadil, prý byl zvyklý na přítomnost "Rusáků".
• 12.2009 - Obce v Brdech dostávají dalších 35 mil. Kč ze slíbené 1 mld. Kč (Fischerova vláda), což stačí prakticky jen na projektové dokumentace některých slíbených financovaných akcí.
• 3.9.2011 - Turecko má být místem, kde by měl stát radar prosazovaný původně do Brd.

Zbývá dodat, že během debat o radaru "vznikl" přispěním českých novinářů v novém VVP Brdy Jinonice nový kopec Trokavec.

Pro dokreslení napjaté atmosféry vyjednávání mezi zástupci vlády a místními zastupiteli vybírám dva články popisující kritické období lámání chleba v létě roku 2007:

24.8.2007 - Rožmitál pod Třemšínem   

Na schůzi, kde se starostové z Pobrdí měli domlouvat, jak dále hájit společné zájmy při vyjednáváních o umístění radaru americké protiraketové obrany, vznikl volný svazek obcí, které radar jednoznačně odmítají. Organizátoři schůzky totiž záhy oznámili, že hodlají probírat otázky umístění americké základny jenom s těmi, kdo jsou stejně jako oni proti.

Na začátku jednání zhruba šedesáti brdských starostů vystoupili s požadavkem, aby schůzku opustili ti, kdo by za jistých podmínek umístění radaru připustili. Starosty nechali nejprve podepsat prezenční listinu, poté však i další, v níž účastníci museli podepsat, že umístění radaru nechtějí připustit.      

Druhou listinu odmítli podepsat zástupci tří obcí  - Strašic, Hrádku a Spáleného Poříčí. "Neměl jsem mandát zastupitelstva něco takového podepisovat," řekl Aktuálně.cz zástupce starosty Strašic František Nerad, který obec na jednání zastupoval. "Také se tam mluvilo o vojenském nebezpečí kvůli radaru, ale vzhledem k tomu, že vojenský újezd už v Brdech je od Masarykových dob, nebezpečí už tu stejně je, ať tu radar máme, či ne," dodal. Ve Strašicích udělala podle něho radnice o postoji k radaru anketu, které se však zúčastnila jenom pětina obyvatel. Referendum, které se už konalo v jiných podbrdských obcích, se ve Strašicích teprve připravuje, v polovině září se sejde výbor, který schválí kroky s tím spojené.   

Zástupci Strašic a Hrádku z jednání na přání organizátorů nové platformy odjeli. Vyslanec Spáleného Poříčí jednání odmítl původně opustit, odjel až ve chvíli, kdy mu kolegové, kteří "podepsali", odmítli udělit slovo. Do čela nové platformy starostů se postavil sociálnědemokratický starosta Příbrami Josef Řihák.    

Jednání starostů skončilo - až na vznik zmíněného svazku odpůrců - bez výsledku. Platforma těch, kdo jsou proti, se sejde příští týden.  

13.9.2007 - Strašice   

Setkání zhruba padesáti starostů se zástupci ministerstva obrany kvůli zamýšlenému umístění radaru americké raketové základny v Brdech se zvrhlo v tahanici o to, kdo může a nemůže být v sále přítomen. Téměř polovina z padesáti starostů opustila hned zkraje jednání, protože organizátoři odmítli do sálu bývalého Posádkového domu armády ve Strašicích na Rokycansku vpustit novináře.  

Strašický starosta Jiří Hahner, který setkání zorganizoval, uvedl, že vyhověl žádosti ministerstva obrany. Ministryně Vlasta Parkanová to však odmítla. Uvedla, že to byli sami starostové, kteří si přáli, aby novináři neměli na první část rokování přístup.  

"Hned na počátku jsme chtěli o přítomnosti novinářů hlasovat, ale nebylo nám to umožněno," řekl podle Českých novin příbramský starosta Josef Řihák, jeden z dvaceti, který z jednání odešel. Starosty překvapilo i to, jak se u vchodu přísně ověřovala totožnost. Museli předložit občanský průkaz i legitimaci starosty. Hovořili o tom, že podobnou lustraci od roku 1989 nezažili.  

"Musel jsem se vysvléknout téměř do trenýrek," uvedl s nadsázkou starosta Rožmitálu Josef Vondrášek. Ze sálu odešli především středočeští starostové, kteří plánovanou výstavbu americké radarové základny striktně odmítají.  

Přibližně po hodině se dveře do sálu otevřely i pro novináře.