O radaru na kótě 718
Napsal Roman Poustka   
Pondělí, 19 prosinec 2011

   Nejsem politik ani mne moc politika nezajímá. Protože se konce prstů našich čelních představitelů na relativně krátkou dobu dotkly i regionu Brd (učinili jej tak známějším, ba kótu 718 i slavnou) a protože jsem v tom měl - a skoro pořád ještě mám - hokej, jak že to vlastně všechno bylo, pokusil jsem se sestavit hrubý scénář skoro už zapomenutého dění kolem plánovaného amerického radaru.

Active Image

   Ponechal jsem stranou technická řešení plánované výstavby a pokusil jsem se zjednodušeně v časových bodech sestavit nejzajímavější a nejdůležitější události spojené s vyjednáváním o americkém radaru v Brdech. Z níže uvedených informací si lze udělat i poměrně objektivní názor na současné dění kolem snahy MO zrušit VVP Brdy a nastolit na jeho území CHKO.

 

Americký záměr, výběr lokality, ohlasy

 

  • Od roku 2002, kdy tehdejší ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík byl ochoten jednat o americké protiraketové obraně a nabídl spolupráci České republiky, byly postupně po krůčcích spřádány zárodky ke zrodu vážně myšleného záměru výstavby amerického radaru v ČR. V hledáčku byly tři vojenské výcvikové prostory ? Libavá, Brdy a Boletice.

Asi potud neměl běžný občan ČR potuchy o tom, že se něco "peče". O tom, že je to vážné, byla většina lidí přesvědčena až při další konkretizaci umístění diskutovaného vojenského objektu.

  • 7.2006 - Vznikla iniciativa NE základnám.
  • 8.2006 - Ze tří VVP byl výběr zúžen na dva - na Brdy a Libavou.
  • 21.8.2006 - První výraznější protesty proti radaru (150 lidí) v Praze.
  • 19.1.2007 - USA požádaly oficiálně ČR o výstavbu protiraketové základny.
  • 28.1.2007 - Američané vybrali VVP Brdy zatím bez bližší specifikace.
  • 29.1.2007 - Konalo se protestní shromáždění na Václavském náměstí v Praze.
  • 3.2.2007 - Konalo se protestní shromáždění v Jincích, které zorganizovala občanská iniciativa NE základnám.

 Další nepřeberné množství protestů a shromáždění, která následovala (povětšinou proti záměru) normální občan začal brát jako samozřejmost. Shodně smýšleli asi i tehdejší politici.

  • 10.2.2007 - Ruský prezident Vladimír Putin upozornil, že americký protiraketový štít v Evropě rozpoutá další vlnu zbrojení.

Množství ruských "upozornění" včetně vojenských demonstrací síly a nabídek jiných alternativ na sebe nenechala dlouho čekat a provázela tahanice o radar po celou dobu.

  • 2.3.2007 - Starostové příbramského okresu odeslali vládě ČR dopis, kde vyjádřili pochybnosti k záměru a ke způsobu jeho prosazování.
  • 12.3.2007 - V Praze je demonstrace 400 lidí pro radar.
  • 4.2007 - Američtí experti konají v Brdech sérii měření. Na Marshallovy ostrovy, kde je obdobný radar, vyslána delegace českých poslanců a odborníků.

Situace kolem radaru rozdělila i politické strany na dvě nepřátelské skupiny. Na Marshallovy ostrovy mohli jet jen ti "zvaní".

Trokavec byl první obcí, kde místní referendum proběhlo. Tuto obec následovaly se shodným výsledkem snad všechny obce v okolí Brd během následujících 6 měsíců (Hvožďany, Vísky, Zaječov, Míšov, Láz, Hrádek, Komárov,...).

  • 24.4.2007 - V tisku vychází článek: Odpůrců radaru přibývá, 77% Čechů chce referendum.
  • 3.5.2007 - Na veřejnost pronikají první parametry plánovaného zařízení a jeho dopady na okolí jako je například bezletová zóna v okruhu 13 km.
  • 24.5.2007 - USA požádaly oficiálně Polsko o výstavbu druhé části protiraketové základny.
  • 26.5.2007 - Protest proti radaru v Praze (5000 lidí).
  • 16.5.2007 - náčelník gen. štábu Vlastimil Picek sdělil, že radar bude nejméně 5 km od nejbližšího obydlí.
  • 6.2007 - Zjištěna "průzkumnická" aktivita v oblasti vrchu Brdce.

Spekulovalo se o tom, že radar vyžaduje blízkou raketovou ochranu, která by právě mohla být umístěna na Brdcích.

  • 4.6.2007 - Do ČR přijel na návštěvu George W. Bush. V tisku vychází článek: Írán označil radar v Česku za vtip roku.
  • 3.7.2007 - Vládní mluvčí pro otázky radaru Tomáš Klvaňa oznámil přesné místo, kde se plánuje umístění amerického radaru (v rozporu s ujištěním náčelníka gen. štábu o vzdálenosti k obydlím je to od kóty 718 k prvním domkům Míšova zřetelně blíž).

   Kóta 718,8 Teslín je nevýrazný vršek na vedlejším hřebeni Brd. Severní a východní svahy spadají k Hořejšímu padrťskému rybníku, na jižním svahu je rozložena u dnešní státní silnice I/19 obec Míšov. Triangulační bod se stal postupně symbolem místa plánovaného radaru. Vlastní zábor území vyčleněného pro radarovou základnu, jak se ukázalo později (viz např. tato mapka), byl plánován na jižním svahu kolem zpevněné cesty Míšov-Padrť, zejména v blízkosti Kuřkovské louky.

  • 9.7.2007 - Byly zveřejněny první konkrétnější představy o podobě a fungování radaru (30metrová koule, zábor 275ha, obsluha 200 lidí, vysílané vlny pod výškovým úhlem 2-5°, ochranné pásmo 500m atd.).
  • 12.7.2007 - Trokavecký starosta Neoral posílá první ostrý dopis vládnímu mluvčímu Tomáši Klvaňovi.
  • 16.7.2007 - Vládní mluvčí Tomáš Klvaňa nabízí na neveřejných schůzkách se starosty financování rozvoje obecní infrastruktury.
  • 19.7.2007 - V tisku vychází článek: 65% Čechů nechce radar USA v Brdech.
  • 13.8.2007 - Tým amerických specialistů a specialistů MO provedl v okolí kóty 718 další průzkumy.
  • 5.8.2007 - Trokavecký starosta píše tentokrát odmítavý dopis předsedovi vlády Mirku Topolánkovi.
  • 17.8.2007 - Zveřejněna odborná studie dopadu radaru na zdraví obyvatel.

Mezi lidmi kolují tou dobou velmi různorodé směsi povídaček, zvěstí, zaručených informací. Lidé se dělí na PRO a PROTI.

 

 Tlačí se na pilu, jak jen to jde, veřejnost proti

 

   Obdobná situace byla v Mirošově, kde si museli místní občané vynutit na místní samosprávě konání referenda.

  • 10.2007 - Do ČR přijelo několik amerických přírodovědců k průzkumu lokality kóty 718.
  • 11.10.2007 - Vláda přislíbila obcím brdského regionu (vznikla komise pro rozvoj Brdska) částku 1,25 mld. Kč.
  • 9.11.2007 - Byla zpochybněna studie vojenských hygieniků o neškodlivosti radaru na lidské zdraví.

 

 Slib finančních náhrad, další zpřístupnění VVP, proti aktivistům žiletkový plot

 

  • 7.2.2008 - Usnesením vlády přislíbena miliarda korun na vodovody, kanalizace, komunikace apod. podbrdských obcí s konkrétním rozpisem milionových částek a konkrétních realizací (veřejnost vnímá tento krok jako úplatu za mlčení) - pro rozvoj "Brdska".

Usnesení vlády stále platí, nebylo zrušeno. Ještě bych podotknul něco osobního - pojem Brdsko nikdy před "radarem" nezaznělo, je hodně lidí včetně mne, kterým tento výraz nikdy nepřiroste k srdci, a naopak jej vnímají jako další důkaz opovržení a nepochopení problematiky podbrdského regionu.

Další vlnu zpřístupnění včetně cyklostezky přes hráz Hořejšího padrťského rybníka veřejnost vnímala jako kompenzaci a demonstraci toho, že americký radar nebude tak nebezpečný, když sotva 2 km od něho je otevřena cyklostezka. Rovněž se zdálo, že částečná zpřístupnění by v případě krachu česko-amerických jednání mohla být zrušena a újezd navrácen k původnímu režimu.

  • 3.6.2008 - Vyhlášen samostatný stát Peaceland na kótě 718 (vrcholový pahorek obehnaný páskou s dřevěným mostem uprostřed, hoši z Rakouska s tričkem Greenpeace, notebooky se solárními články, tiskárna, totem, kamenná mohyla, vlajky, stůl, židle, pes, v korunách stromů plošinky se stanovou stříškou, kam se šplhalo na laně).
  • 9.6.2008 - Bitva o kótu. Vojenská policie kótu "vyčistila" od aktivistů Greenpeace (byli odvezeni na policii do Příbrami, když se odmítli legitimovat vojenské policii).
  • 10.6.2008 - Na kótu byli armádou pozváni novináři, mezi něž se vetřel i 9.6. vypuzený aktivista.
  • 6.2008 - Kolem kóty se instaluje 3 km žiletkového plotu.
  • 8.2008 - Obce v Brdech dostávají prvních 13 mil. Kč ze slíbené 1 mld. Kč (Topolánkova vláda).

 

 Podpis smlouvy s USA, obrat po nástupu Baracka Obamy, nesplněné sliby

 

  • 8.8.2008 - ČR a USA podepisují hlavní dohodu o radaru (ministři zahraničí Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg).
  • 26.1.2009 - Žiletkový plot zraňuje zvěř.
  • 2.2009 - První informace o "posouvání" termínu realizace amerického radaru v Brdech.
  • 21.5.2009 - Začalo odstraňování žiletkového plotu.
  • 5.2009 - Armáda na víkend otevřela veřejnosti kótu 718.
  • 18.8.2009 - Dle výroků prezidenta USA Baracka Obamy lze usuzovat, že z radaru v Brdech nakonec definitivně sejde.
  • 17.9.2009 - V americkém tisku vyšla informace o upuštění od záměru výstavby amerického radaru v ČR. Starostovi Borovna, Josefu Loukotovi, by radar nevadil, prý byl zvyklý na přítomnost "Rusáků".
  • 12.2009 - Obce v Brdech dostávají dalších 35 mil. Kč ze slíbené 1 mld. Kč (Fischerova vláda), což stačí prakticky jen na projektové dokumentace některých slíbených financovaných akcí.
  • 3.9.2011 - Turecko má být místem, kde by měl stát radar prosazovaný původně do Brd.

Zbývá dodat, že během debat o radaru "vznikl" přispěním českých novinářů v novém VVP Brdy Jinonice nový kopec Trokavec.

Pro dokreslení napjaté atmosféry vyjednávání mezi zástupci vlády a místními zastupiteli vybírám dva články popisující kritické období lámání chleba v létě roku 2007:

24.8.2007 - Rožmitál pod Třemšínem   

Na schůzi, kde se starostové z Pobrdí měli domlouvat, jak dále hájit společné zájmy při vyjednáváních o umístění radaru americké protiraketové obrany, vznikl volný svazek obcí, které radar jednoznačně odmítají. Organizátoři schůzky totiž záhy oznámili, že hodlají probírat otázky umístění americké základny jenom s těmi, kdo jsou stejně jako oni proti.

Na začátku jednání zhruba šedesáti brdských starostů vystoupili s požadavkem, aby schůzku opustili ti, kdo by za jistých podmínek umístění radaru připustili. Starosty nechali nejprve podepsat prezenční listinu, poté však i další, v níž účastníci museli podepsat, že umístění radaru nechtějí připustit.      

Druhou listinu odmítli podepsat zástupci tří obcí  - Strašic, Hrádku a Spáleného Poříčí. "Neměl jsem mandát zastupitelstva něco takového podepisovat," řekl Aktuálně.cz zástupce starosty Strašic František Nerad, který obec na jednání zastupoval. "Také se tam mluvilo o vojenském nebezpečí kvůli radaru, ale vzhledem k tomu, že vojenský újezd už v Brdech je od Masarykových dob, nebezpečí už tu stejně je, ať tu radar máme, či ne," dodal. Ve Strašicích udělala podle něho radnice o postoji k radaru anketu, které se však zúčastnila jenom pětina obyvatel. Referendum, které se už konalo v jiných podbrdských obcích, se ve Strašicích teprve připravuje, v polovině září se sejde výbor, který schválí kroky s tím spojené.   

Zástupci Strašic a Hrádku z jednání na přání organizátorů nové platformy odjeli. Vyslanec Spáleného Poříčí jednání odmítl původně opustit, odjel až ve chvíli, kdy mu kolegové, kteří "podepsali", odmítli udělit slovo. Do čela nové platformy starostů se postavil sociálnědemokratický starosta Příbrami Josef Řihák.    

Jednání starostů skončilo - až na vznik zmíněného svazku odpůrců - bez výsledku. Platforma těch, kdo jsou proti, se sejde příští týden.  

 

13.9.2007 - Strašice   

Setkání zhruba padesáti starostů se zástupci ministerstva obrany kvůli zamýšlenému umístění radaru americké raketové základny v Brdech se zvrhlo v tahanici o to, kdo může a nemůže být v sále přítomen. Téměř polovina z padesáti starostů opustila hned zkraje jednání, protože organizátoři odmítli do sálu bývalého Posádkového domu armády ve Strašicích na Rokycansku vpustit novináře.  

Strašický starosta Jiří Hahner, který setkání zorganizoval, uvedl, že vyhověl žádosti ministerstva obrany. Ministryně Vlasta Parkanová to však odmítla. Uvedla, že to byli sami starostové, kteří si přáli, aby novináři neměli na první část rokování přístup.  

"Hned na počátku jsme chtěli o přítomnosti novinářů hlasovat, ale nebylo nám to umožněno," řekl podle Českých novin příbramský starosta Josef Řihák, jeden z dvaceti, který z jednání odešel. Starosty překvapilo i to, jak se u vchodu přísně ověřovala totožnost. Museli předložit občanský průkaz i legitimaci starosty. Hovořili o tom, že podobnou lustraci od roku 1989 nezažili.  

"Musel jsem se vysvléknout téměř do trenýrek," uvedl s nadsázkou starosta Rožmitálu Josef Vondrášek. Ze sálu odešli především středočeští starostové, kteří plánovanou výstavbu americké radarové základny striktně odmítají.  

Přibližně po hodině se dveře do sálu otevřely i pro novináře.

Zobrazení: 22107

Komentáře (8)

RSS feed komentářů
Trokavec a Míšov
V atomových kasárnách v Míšově museli rusáci něco zapomenout, proto se amíci pořád cpou vedle do Trokavce smilies/wink.gif .
Michal , březen 19, 2014
Na dané téma vyšla knížka
"Boj o kótu 718"

http://www.mastalka.cz
/cs/wp-content/uploads/
Boj_o_kotu_718.pdf
...... , listopad 21, 2012
...
Nechci nikomu sahat do duše a zároveň doufám, že se moc nespletu, když napíšu, že je v tom PAW nevinně.-). V době radarové jsme se my, lidé kolem stránek, dohodli, že prostě zde veřejně nebudeme prezentovat nějaké jednoznačné PRO nebo PROTI či - ještě lépe - k radaru se nebudeme snad kromě občasných komentářů ve vzkazovníku vůbec vyjadřovat. Protože považuji (a v to doufám) radarovou epochu za uzavřenou, zdálo se mi, že článek nemůže uškodit. A pokud někdo udělal něco pro tyhle stránky a tedy i pro nejen vaše "vícevědění" o Brdech, pak na hodně předním místě je určitě Pavel Wunsch ať už s poradenstvím nebo bez:-).
rp. , leden 01, 2012
KRITICKY CLANEK CHYBI !!!
Ale proč tu není? A proč tu až do teď nebylo vůbec nic o radaru, který byl největší hrozba za celou dobu a ne jednom pro Brdy?
Nejlíp když se podíváte, kdo je vlastníkem stránek a zeptáte se p. inženýra Wünsche, jaký byl důvod jeho jeho nenápadného proodéesáckého přístupu. A historie se pořád dokola opakuje - dneska ve jménu "CHKO" natahují Strašice s dr. Langem (ODS) po Brdech ruce, a pan Wünsch tomu dělá v rádiu reklamu. Snad se pletu, ale taky to může být tak, že firma EKONET už asi panu inženýrovi dost neprosperuje, tak doufá aspoň v nějaké to poradenství, až se poměry v Brdech změní. Bylo by to smutné a třeba se pletu, ale po dobách radarových by mě nepřekvapilo už vůbec nic.
fab , leden 01, 2012
KRITICKY CLANEK CHYBI !!!
Díky za "nástřel" tématu, které si obsáhlejší a kritické zpracování zasluhuje. Dá se na něm demonstrovat "zblbnutí" politické scény výrazně podléhající mocenským vlivům. Můj postoj k radaru byl spíše se znaménkem "+". Vojenské základny jsou v civilizovaných státech pro region spíše přínosem. Ostatně stál-li by na kótě 718 radar, nepřišlo by MNO s variantou opuštění Brdsmilies/shocked.gif .
PS - Tématu se věnuje wiki - http://cs.wikipedia.org/wiki/Radar_v_Brdech .
Jan K. , prosinec 29, 2011
...
Romane máš pravdu, že po delší době by bylo z faktografického hlediska určitě ještě těžší se k „případu“ vracet, aniž by nebyly opomenuty některé, asi i klíčové, momenty. Sám jsem se v té věci také do jisté míry angažoval (někdy dokonce i k nelibosti některých členů našeho sdruženísmilies/wink.gif a přiznávám, že si některé události už jen stěží vybavuji. Obecně bych řekl, že jsi připomněl velké množství akcí a aktivit kolem radaru. Řekl bych, že radar odstartoval už dopis, který v této záležitosti napsal poslanec Jiří Payne tehdejšímu prezidentovi Havlovi – bylo to ještě před jednáním ministra Tvrdíka v USA. Myslím, že vcelku nemalý význam měla i konference v Březnici s docela reprezentativní účastí, obeslaná řadou zahraničních médií, která proběhla v roce 2007 nebo začátkem r.2008 (už si taky nepamatuji přesně kdy). Jde asi spíš o to, jakou váhu ty protesty, ale i akce pro radar měly. Mohlo by se říci (z dnešního pohledu), že nebýt radikálně odlišného přístupu k věci ze strany Obamovy administrativy, možná by už radar na Břízkovci stál. Ale nejspíš by ani takové hodnocení nebylo poctivé, protože odpor a odmítání toho záměru v tak masovém měřítku českou veřejností vedlo k tomu (nejspíšsmilies/wink.gif, že se vláda neodvážila dříve předložit parlamentu ke schválení sjednané smlouvy (a asi to zdrželo i samotné jejich sestavovánísmilies/wink.gif. Parlament sám, pokud by nebyl pod takovým tlakem, by asi smlouvy ratifikoval a realizace by pak rychle následovala – vše ještě za prezidenta Bushe. Takže (podle mněsmilies/wink.gif hrál v podstatě rozhodující roli čas, který by nejspíš nebyl získán, pokud by odpor proti radaru nebyl tak zřejmý. Ale je to jen a jen můj soukromý názor.
Pokud jde o dnešní postoje starostů k uvažovanému zrušení VVP Brdy, které dáváš do souvislosti s tehdejší „radarovou kauzou“, byl bych tu opatrnější. Současné záměry MO dávají do souvislosti s radarem asi jen dva z tehdejších starostů, pan Neoral a pan Řihák. Pokud jde o trokaveckého starostu Neorala, který byl nepřehédnutelnou postavou protiradarových aktivit a jeho tehdejší angažovanost z něj učinila i v zahraničí mediálně známou osobu, je asi pochopitelné, že se v těchto dvou věcech snaží souvislosti hledat – vždyť je to i součást jeho image. Obdobně tak příbramský starosta Řihák, který si své tehdejší postavení právě odporem proti radaru upevnil, rád na Ligu starostů proti radaru vzpomíná a i on by asi rád nalezl nějaké podobnosti.
Jenže se obávám, že jich asi moc nebude. Radar byl tehdy skutečně dosti nevybíravě prosazován „na sílu“, proti odporu většiny obyvatelstva a (kdovísmilies/wink.gif, možná i proti zájmům bezpečnosti naší země a s negativním dopadem na její suverenitu. Naproti tomu to, zda MO považuje VVP Brdy za nejméně potřebný vojenský újezd a rozhodne se jej nevyužívat, je určitě zcela v jeho kompetenci a o nějakém silovém řešení v rozporu např. se zájmy bezpečnosti a obranyschopnosti země nebo s většinovým názorem veřejnosti, tu nelze hovořit. Okolnost, že pan Vondra byl jednou z klíčových postav radarové lobby a nyní stojí v čele MO, je myslím spíše jen shoda náhod. Už vůbec bych si neodvážil o komkoli tvrdit, že jen proto, že v některých věcech neříkal pravdu (nebo celou pravdu), je nutné na něj hledět tak, že lže ve všem. To je postoj skutečně absurdní a zavání demagogií i tím, že protagonisté takového postoje se ve věci možná úplně přesně neorientují. Konečně – ostatní starostové už zdaleka tolik s „radarovou kartou“ neoperují – a to dokonce ani třeba starosta Jinec, jak jsem měl možnost se osobně přesvědčit.
pavel , prosinec 24, 2011
...
Pavle, dík za komentář, naprosto s Tebou souhlasím, ale... .-) "na třetí" stranu si myslím, že bych za 5 nebo 10 let už nebyl s to, dát to nějak dokupy (teď to asi máme ještě všichni trochu v paměti). Obávám se, že by to bylo za těch pár pětiletek.-) už jen zprostředkované. Objektivní článek se asi na tohle téma udělat nedá, vždy jsou to jen pokusy o objektivitu - informací je příliš mnoho. Jistě chápeš, že tenhle článek nevychází z terénních průzkumů, proto ho asi nelze porovnávat s jinými, a že tenhle stručný výcuc do jisté míry i "pomáhá pochopit stanoviska" starostů obcí v blízkosti vrchoviny k plánovanému zrušení VVP a nastolení civilního režimu, čímž je dle mého názoru velmi aktuální (a bylo by škoda s jeho zveřejněním čekat na dobu "dávnoporadarovou"). Na "čtvrtou stranu" je to téma, které se tu probíralo mnoho a mnoho a nejen zde, a myslím, že je zajímavé to celé nějak zhodnotit. Nechť tedy máme příležitost si o tom všem kolem radaru s odstupem několika let popovídat. Článek je samozřejmě editovatelný, pokud tam někomu něco významného chybí, rád to napravím, pokud to nebude na úkor jeho bobtnající délky.
rp. , prosinec 23, 2011
Nic ve zlém
Někdy možná méně je více. V nekonečných odkazech na cizí články (zdaleka ovšem ne vybrané tak, aby aspoň proporcionálně reprezentovaly tehdejší dobu), se jaksi ztrácí nejen vlastní názor (třeba ani nebyl), ale vůbec samotná myšlenka. Tak, jak bylo toto téma pojato ukazuje, že jednak ještě neuplynula dostatečná doba na to, abychom byli schopni se na věc podívat ze skutečně objektivního nadhledu a jednak (někdo by řekl "druhak"), je možná celé toto téma tak trochu nad reálné rozlišovací možnosti autora. Pokus jistě záslužný, ale bohužel se těžko může rovnat jiným zde zveřejněným článkům, včetně těch, kde je Roman autorem.
pavel , prosinec 22, 2011

Přidat komentář


Powered by Azrul's Jom Comment for Joomla!
busy