O radaru na kótě 718 |
Napsal Roman Poustka | ||
Pondělí, 19 prosinec 2011 | ||
Nejsem politik ani mne moc politika nezajímá. Protože se konce prstů našich čelních představitelů na relativně krátkou dobu dotkly i regionu Brd (učinili jej tak známějším, ba kótu 718 i slavnou) a protože jsem v tom měl - a skoro pořád ještě mám - hokej, jak že to vlastně všechno bylo, pokusil jsem se sestavit hrubý scénář skoro už zapomenutého dění kolem plánovaného amerického radaru.
Ponechal jsem stranou technická řešení plánované výstavby a pokusil jsem se zjednodušeně v časových bodech sestavit nejzajímavější a nejdůležitější události spojené s vyjednáváním o americkém radaru v Brdech. Z níže uvedených informací si lze udělat i poměrně objektivní názor na současné dění kolem snahy MO zrušit VVP Brdy a nastolit na jeho území CHKO.
Americký záměr, výběr lokality, ohlasy
Asi potud neměl běžný občan ČR potuchy o tom, že se něco "peče". O tom, že je to vážné, byla většina lidí přesvědčena až při další konkretizaci umístění diskutovaného vojenského objektu.
Další nepřeberné množství protestů a shromáždění, která následovala (povětšinou proti záměru) normální občan začal brát jako samozřejmost. Shodně smýšleli asi i tehdejší politici.
Množství ruských "upozornění" včetně vojenských demonstrací síly a nabídek jiných alternativ na sebe nenechala dlouho čekat a provázela tahanice o radar po celou dobu.
Situace kolem radaru rozdělila i politické strany na dvě nepřátelské skupiny. Na Marshallovy ostrovy mohli jet jen ti "zvaní".
Trokavec byl první obcí, kde místní referendum proběhlo. Tuto obec následovaly se shodným výsledkem snad všechny obce v okolí Brd během následujících 6 měsíců (Hvožďany, Vísky, Zaječov, Míšov, Láz, Hrádek, Komárov,...).
Spekulovalo se o tom, že radar vyžaduje blízkou raketovou ochranu, která by právě mohla být umístěna na Brdcích.
Kóta 718,8 Teslín je nevýrazný vršek na vedlejším hřebeni Brd. Severní a východní svahy spadají k Hořejšímu padrťskému rybníku, na jižním svahu je rozložena u dnešní státní silnice I/19 obec Míšov. Triangulační bod se stal postupně symbolem místa plánovaného radaru. Vlastní zábor území vyčleněného pro radarovou základnu, jak se ukázalo později (viz např. tato mapka), byl plánován na jižním svahu kolem zpevněné cesty Míšov-Padrť, zejména v blízkosti Kuřkovské louky.
Mezi lidmi kolují tou dobou velmi různorodé směsi povídaček, zvěstí, zaručených informací. Lidé se dělí na PRO a PROTI.
Tlačí se na pilu, jak jen to jde, veřejnost proti
Obdobná situace byla v Mirošově, kde si museli místní občané vynutit na místní samosprávě konání referenda.
Slib finančních náhrad, další zpřístupnění VVP, proti aktivistům žiletkový plot
Usnesení vlády stále platí, nebylo zrušeno. Ještě bych podotknul něco osobního - pojem Brdsko nikdy před "radarem" nezaznělo, je hodně lidí včetně mne, kterým tento výraz nikdy nepřiroste k srdci, a naopak jej vnímají jako další důkaz opovržení a nepochopení problematiky podbrdského regionu.
Další vlnu zpřístupnění včetně cyklostezky přes hráz Hořejšího padrťského rybníka veřejnost vnímala jako kompenzaci a demonstraci toho, že americký radar nebude tak nebezpečný, když sotva 2 km od něho je otevřena cyklostezka. Rovněž se zdálo, že částečná zpřístupnění by v případě krachu česko-amerických jednání mohla být zrušena a újezd navrácen k původnímu režimu.
Podpis smlouvy s USA, obrat po nástupu Baracka Obamy, nesplněné sliby
Zbývá dodat, že během debat o radaru "vznikl" přispěním českých novinářů v novém VVP Brdy Jinonice nový kopec Trokavec. Pro dokreslení napjaté atmosféry vyjednávání mezi zástupci vlády a místními zastupiteli vybírám dva články popisující kritické období lámání chleba v létě roku 2007: 24.8.2007 - Rožmitál pod Třemšínem Na schůzi, kde se starostové z Pobrdí měli domlouvat, jak dále hájit společné zájmy při vyjednáváních o umístění radaru americké protiraketové obrany, vznikl volný svazek obcí, které radar jednoznačně odmítají. Organizátoři schůzky totiž záhy oznámili, že hodlají probírat otázky umístění americké základny jenom s těmi, kdo jsou stejně jako oni proti. Na začátku jednání zhruba šedesáti brdských starostů vystoupili s požadavkem, aby schůzku opustili ti, kdo by za jistých podmínek umístění radaru připustili. Starosty nechali nejprve podepsat prezenční listinu, poté však i další, v níž účastníci museli podepsat, že umístění radaru nechtějí připustit. Druhou listinu odmítli podepsat zástupci tří obcí - Strašic, Hrádku a Spáleného Poříčí. "Neměl jsem mandát zastupitelstva něco takového podepisovat," řekl Aktuálně.cz zástupce starosty Strašic František Nerad, který obec na jednání zastupoval. "Také se tam mluvilo o vojenském nebezpečí kvůli radaru, ale vzhledem k tomu, že vojenský újezd už v Brdech je od Masarykových dob, nebezpečí už tu stejně je, ať tu radar máme, či ne," dodal. Ve Strašicích udělala podle něho radnice o postoji k radaru anketu, které se však zúčastnila jenom pětina obyvatel. Referendum, které se už konalo v jiných podbrdských obcích, se ve Strašicích teprve připravuje, v polovině září se sejde výbor, který schválí kroky s tím spojené. Zástupci Strašic a Hrádku z jednání na přání organizátorů nové platformy odjeli. Vyslanec Spáleného Poříčí jednání odmítl původně opustit, odjel až ve chvíli, kdy mu kolegové, kteří "podepsali", odmítli udělit slovo. Do čela nové platformy starostů se postavil sociálnědemokratický starosta Příbrami Josef Řihák. Jednání starostů skončilo - až na vznik zmíněného svazku odpůrců - bez výsledku. Platforma těch, kdo jsou proti, se sejde příští týden.
13.9.2007 - Strašice Setkání zhruba padesáti starostů se zástupci ministerstva obrany kvůli zamýšlenému umístění radaru americké raketové základny v Brdech se zvrhlo v tahanici o to, kdo může a nemůže být v sále přítomen. Téměř polovina z padesáti starostů opustila hned zkraje jednání, protože organizátoři odmítli do sálu bývalého Posádkového domu armády ve Strašicích na Rokycansku vpustit novináře. Strašický starosta Jiří Hahner, který setkání zorganizoval, uvedl, že vyhověl žádosti ministerstva obrany. Ministryně Vlasta Parkanová to však odmítla. Uvedla, že to byli sami starostové, kteří si přáli, aby novináři neměli na první část rokování přístup. "Hned na počátku jsme chtěli o přítomnosti novinářů hlasovat, ale nebylo nám to umožněno," řekl podle Českých novin příbramský starosta Josef Řihák, jeden z dvaceti, který z jednání odešel. Starosty překvapilo i to, jak se u vchodu přísně ověřovala totožnost. Museli předložit občanský průkaz i legitimaci starosty. Hovořili o tom, že podobnou lustraci od roku 1989 nezažili. "Musel jsem se vysvléknout téměř do trenýrek," uvedl s nadsázkou starosta Rožmitálu Josef Vondrášek. Ze sálu odešli především středočeští starostové, kteří plánovanou výstavbu americké radarové základny striktně odmítají. Přibližně po hodině se dveře do sálu otevřely i pro novináře.
Bookmark
Poslat emailem
Zobrazení: 48104 Komentáře (8)RSS feed komentářůTrokavec a Míšov
V atomových kasárnách v Míšově museli rusáci něco zapomenout, proto se amíci pořád cpou vedle do Trokavce
![]() Na dané téma vyšla knížka
"Boj o kótu 718"
http://www.mastalka.cz /cs/wp-content/uploads/ Boj_o_kotu_718.pdf ...
Nechci nikomu sahat do duše a zároveň doufám, že se moc nespletu, když napíšu, že je v tom PAW nevinně.-). V době radarové jsme se my, lidé kolem stránek, dohodli, že prostě zde veřejně nebudeme prezentovat nějaké jednoznačné PRO nebo PROTI či - ještě lépe - k radaru se nebudeme snad kromě občasných komentářů ve vzkazovníku vůbec vyjadřovat. Protože považuji (a v to doufám) radarovou epochu za uzavřenou, zdálo se mi, že článek nemůže uškodit. A pokud někdo udělal něco pro tyhle stránky a tedy i pro nejen vaše "vícevědění" o Brdech, pak na hodně předním místě je určitě Pavel Wunsch ať už s poradenstvím nebo bez:-).
KRITICKY CLANEK CHYBI !!!
Ale proč tu není? A proč tu až do teď nebylo vůbec nic o radaru, který byl největší hrozba za celou dobu a ne jednom pro Brdy?
Nejlíp když se podíváte, kdo je vlastníkem stránek a zeptáte se p. inženýra Wünsche, jaký byl důvod jeho jeho nenápadného proodéesáckého přístupu. A historie se pořád dokola opakuje - dneska ve jménu "CHKO" natahují Strašice s dr. Langem (ODS) po Brdech ruce, a pan Wünsch tomu dělá v rádiu reklamu. Snad se pletu, ale taky to může být tak, že firma EKONET už asi panu inženýrovi dost neprosperuje, tak doufá aspoň v nějaké to poradenství, až se poměry v Brdech změní. Bylo by to smutné a třeba se pletu, ale po dobách radarových by mě nepřekvapilo už vůbec nic. KRITICKY CLANEK CHYBI !!!
Díky za "nástřel" tématu, které si obsáhlejší a kritické zpracování zasluhuje. Dá se na něm demonstrovat "zblbnutí" politické scény výrazně podléhající mocenským vlivům. Můj postoj k radaru byl spíše se znaménkem "+". Vojenské základny jsou v civilizovaných státech pro region spíše přínosem. Ostatně stál-li by na kótě 718 radar, nepřišlo by MNO s variantou opuštění Brd
![]() PS - Tématu se věnuje wiki - http://cs.wikipedia.org/wiki/Radar_v_Brdech . ...
Romane máš pravdu, že po delší době by bylo z faktografického hlediska určitě ještě těžší se k „případu“ vracet, aniž by nebyly opomenuty některé, asi i klíčové, momenty. Sám jsem se v té věci také do jisté míry angažoval (někdy dokonce i k nelibosti některých členů našeho sdružení
![]() ![]() ![]() ![]() Pokud jde o dnešní postoje starostů k uvažovanému zrušení VVP Brdy, které dáváš do souvislosti s tehdejší „radarovou kauzou“, byl bych tu opatrnější. Současné záměry MO dávají do souvislosti s radarem asi jen dva z tehdejších starostů, pan Neoral a pan Řihák. Pokud jde o trokaveckého starostu Neorala, který byl nepřehédnutelnou postavou protiradarových aktivit a jeho tehdejší angažovanost z něj učinila i v zahraničí mediálně známou osobu, je asi pochopitelné, že se v těchto dvou věcech snaží souvislosti hledat – vždyť je to i součást jeho image. Obdobně tak příbramský starosta Řihák, který si své tehdejší postavení právě odporem proti radaru upevnil, rád na Ligu starostů proti radaru vzpomíná a i on by asi rád nalezl nějaké podobnosti. Jenže se obávám, že jich asi moc nebude. Radar byl tehdy skutečně dosti nevybíravě prosazován „na sílu“, proti odporu většiny obyvatelstva a (kdoví ![]() ...
Pavle, dík za komentář, naprosto s Tebou souhlasím, ale... .-) "na třetí" stranu si myslím, že bych za 5 nebo 10 let už nebyl s to, dát to nějak dokupy (teď to asi máme ještě všichni trochu v paměti). Obávám se, že by to bylo za těch pár pětiletek.-) už jen zprostředkované. Objektivní článek se asi na tohle téma udělat nedá, vždy jsou to jen pokusy o objektivitu - informací je příliš mnoho. Jistě chápeš, že tenhle článek nevychází z terénních průzkumů, proto ho asi nelze porovnávat s jinými, a že tenhle stručný výcuc do jisté míry i "pomáhá pochopit stanoviska" starostů obcí v blízkosti vrchoviny k plánovanému zrušení VVP a nastolení civilního režimu, čímž je dle mého názoru velmi aktuální (a bylo by škoda s jeho zveřejněním čekat na dobu "dávnoporadarovou"). Na "čtvrtou stranu" je to téma, které se tu probíralo mnoho a mnoho a nejen zde, a myslím, že je zajímavé to celé nějak zhodnotit. Nechť tedy máme příležitost si o tom všem kolem radaru s odstupem několika let popovídat. Článek je samozřejmě editovatelný, pokud tam někomu něco významného chybí, rád to napravím, pokud to nebude na úkor jeho bobtnající délky.
Nic ve zlém
Někdy možná méně je více. V nekonečných odkazech na cizí články (zdaleka ovšem ne vybrané tak, aby aspoň proporcionálně reprezentovaly tehdejší dobu), se jaksi ztrácí nejen vlastní názor (třeba ani nebyl), ale vůbec samotná myšlenka. Tak, jak bylo toto téma pojato ukazuje, že jednak ještě neuplynula dostatečná doba na to, abychom byli schopni se na věc podívat ze skutečně objektivního nadhledu a jednak (někdo by řekl "druhak"), je možná celé toto téma tak trochu nad reálné rozlišovací možnosti autora. Pokus jistě záslužný, ale bohužel se těžko může rovnat jiným zde zveřejněným článkům, včetně těch, kde je Roman autorem.
Přidat komentář |