V roce 1927 bylo zahájeno nové vojenské mapování Československa, prováděné v normálním konformním kuželovém zobrazení navrženém a vypracovaném majorem RNDr. Ladislavem Benešem (tzv. Benešovo zobrazení). Původním záměrem bylo vyhotovit pro taktický stupeň velení základní topografickou mapu v měřítku 1:20 000 a v případě zvlášť významných oblastí v měřítku 1:10 000. Ve skutečnosti bylo do roku 1933 (kdy bylo toto mapování zastaveno) v měřítku 1:10 000 zmapováno pouze 1 394 km², v měřítku 1:20 000 pak 2 527 km² státního území [zdroj].

Pro zaměření brdské dělostřelecké střelnice provedl astronomicko-geodetický odbor Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) v letech 1927 až 1929 triangulaci zhruba 200 km² velkého území [zdroj], při níž bylo určeno 157 bodů; z toho 4  III. řádu, 22  IV. řádu a 131 podrobných. Dodnes nalézáme na některých vrších stabilizační kameny s vytesanými písmeny VT (= vojenská triangulace). Následně topografický odbor VZÚ provedl zaměření dělostřelecké střelnice v Brdech v měřítku 1:10 000 a kartografický odbor VZÚ připravil k vydání příslušné mapové listy. Vzniklé mapy v  Benešově zobrazení byly vytištěny dvoubarevně (polohopis a popis černě, výškopis hnědě) – v praktickém použití byly mapové listy v měřítku 1:10 000 a jejich zmenšeniny v měřítku 1:20 000.

Celá obrazovka	Zobrazit v novém okně

Jak taková mapa vypadala, ukazuje dochovaný „západní list“ speciálního vydání označeného ARTILERIESCHIESSPLATZ BRDY. Není datován, ale z neumělého německého označení (i s pravopisnou chybou; německy se Artillerie správně píše se dvěma l) lze téměř s jistotou usuzovat, že vytištěna byla na samém počátku „Protektorátu“ v roce 1939.

„Východní list“ nemáme. Vlastní-li ho někdo ze čtenářů a byl by ochoten zapůjčit ho k naskenování, nechť se prosím ozve na  Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny .