V půli listopadu napadl první sníh a ve vyšších polohách se ho trochu ještě stále drží. Na lyže to zatím není. Cesty v nejvyšších polohách se proměnily v klouzačku, uježděná a ušlapaná vrstva sněhu se jako obvykle proměnila v led. Cyklisté, kteří se sem vydají, na něm předvádějí nečekané freestylové prvky.

Houby už jsou trochu namrzlé a pod zbytky sněhu nejsou moc vidět. Těm skalním houbařům, co by to ještě chtěli zkusit, nezbývá než doporučit vzít s sebou polní lopatku. Brusinky na cílových plochách už mrazem změkly a zesládly. I když se proslýchá, že vojenská policie zvýšila ostrahu prostoru a namísto zlodějů kovů honí cyklisty, turisty a trampíky, žádný „činný orgán“ jsem v posledních dnech nepotkal.

Ve vzkazovníku se objevily hned dvě hrozby pro VVP. SÚRAO uvažuje o vojenském újezdu jako o potenciální lokalitě pro vybudování úložiště jaderného odpadu. (moc nerozumím tomu, proč nerozšíří stávající úložiště v bývalé podzemní továrně Richard). Druhá hrozba je zmenšení VVP o oblasti tzv. „nudlí“, čili zón na okraji výcvikového prostoru, kam je dnes povolen vstup po značených cestách. Tato možnost se mi jeví jako pravděpodobná, avšak je to možné jen po drahém pyrotechnickém průzkumu. Otázkou zůstává, kdo by to zaplatil. V těchto „nudlích“ je sice jen minimální množství munice, ale žádný majitel volně přístupného prostoru si nemůže dovolit riziko, že tam někdo vyrazí na výlet a vrátí se s jednou nohou v batohu, nebo že děti budou radostí rozhazovat ručičkami i 100 metrů daleko.

Opatření proti mizení houbařů: Vyústění dědičné štoly do Gangloffova náhonu na Červeném vrchu a jáma, zbylá z šachty rudného dolu Pinka (nad silnicí u lomu) byly někdy v minulých měsících ohrazeny proti pádu lidí, či zvěře. Práci (dle cedulek na ohradě) provedla firma Průzkum Příbram, investorem bylo MŽP.