Plešivecká dráha
Napsal Roman Poustka   
Neděle, 08 červen 2008

Jednoho dne jsem se líně probíral starou monografií Hořovicka a Berounska a náhle mne upoutala stará černobílá fotografie pocházející z doby kolem roku 1930. Na fotografii byly dvě rovnoběžně vedoucí koleje a důlní vozík. Když jsem se ponořil hlouběji do drobného textu, zjistil jsem, že tyto koleje sloužily k dopravě rozdrceného a vytříděného lomového kamene v lomu na Plešivci. Tak tedy máme v Brdech další koleje!

Udržování a budování komunikační sítě ve všech dobách vždycky patřilo k nákladné a náročné činnosti, která přímo souvisela s hospodářským a kulturním rozkvětem konkrétního kraje. V době po první světové válce byly okresní silnice tehdejšího hořovického okresu udržované štěrkem v zanedbaném stavu. V kraji vypukla navíc mnišková kalamita a německá firma Waldhof z Mannheimu pomocí dvacítky nákladních aut vyvezla během několika měsíců podstatnou část postižených porostů k železnici, a tím prakticky silnice budované v polovině 19. století původně pro lehké povozy zničila.

Pro katastrofální stav silnic vznikl v roce 1924 plán těžby a zpracování kamene na Plešivci. Už v 90. letech 19. století se zde vyráběly dlažební kostky pro pražské ulice, a tak nebylo o kvalitě suroviny pochybováno. Záměr se uskutečnil v následujícím roce. Ze silnice Jince - Běštín byla vystavěna 2 km dlouhá odbočka od Klínku jihozápadním úbočím historického Plešivce ke štěrkovně (na mapách se objevuje až od roku 1933), připojeno elektrické vedení k vlastnímu transformátoru, v těsné blízkosti kamenného moře vznikla budova s elektickou drtičkou a větracím zařízením, od ní byla položena několik desítek metrů dlouhá svážná drážka ke svahu k nakládce nezpracovaného kamení a asi 200 m dlouhá dvoukolejná úzkorozchodná trať k násypce na nákladní vozy. K provozu náležely také garáže pro stroje (parní válec a nákladní vůz Škoda Sentinel s vlečným vozem) a obytné stavení se zavedeným vodovodem. V době provozu mohla plešivecká štěrkovna produkovat denně až 60 m3 štěrku, reálný denní objem výroby byl asi 40m3.

 

Active Image Active Image Active Image
Active Image Active Image

 

Také těžké náklady štěrku napáchaly na okresních komunikacích škody, a tak musela být nejčastěji používaná silnice Hostomice - Lochovice v letech 1926-27 opravena. Plešivecký štěrk byl jedním z nejtvrdších a nejlepších, ale zároveň byl křehký a rozpadal se na prach. Na prašnost si stěžovali obyvatelé Hostomic, a tak tam byla v roce 1927 provedena úprava silnice k snížení prašnosti.

Se vznikem válcovaných a někde i dlážděných silnic souvisí výstavba železobetonových mostů, které postupně před rokem 1930 nahrazovaly dosluhující dřevěné, ale to je již jiná kapitola.

V místě pod Čertovo kazatelnou ubylo velké množství horniny, ale patrně to příliš neovlivnilo vrcholové partie odlamujících se skal (v krátkém časovém horizontu). Jiná situace nastala v případě Krkavčích skal, kde těžařům ustoupily osamocené skalní sruby, i známá Hadí královna. Těžba kamene na Plešivci na druhou stranu dala vzniknout Smaragdovému jezírku na severovýchodním úpatí hory.

 

Podívejme se nyní, co nám po této lidské činnosti na západním svahu Plešivce zbylo. Procházíme-li se po dnešní úzké asfaltce asi 1 km východně od Rejkovic, možná by nás ani nenapadlo, že jen kousek nad loveckou chatou, v nejvyšším místě cesty, kde se urovnaná plocha jejího do svahu jinak zaříznutého zemního tělesa trochu rozšiřuje, se shora nad nás v křovinách vyvyšuje spodní konec svážné dráhy. Zde byla násypka. Vydáme-li se vzhůru proti "toku kamene", sledujeme asi 5 metrů široké zemní těleso, nejprve v násypu, a pak po zbytek trasy téměř stále v zářezu. Náhle nám v přímé cestě stojí několik metrů vysoký svah, tady stála drtička, zde se nakládalo předrcené a vytříděné kamení na lanem tahané vagónky. Protože se při drcení produkovalo velké množství neupotřebitelného prachu, vznikl kousek od drtičky jeho odval. Vystoupíme-li na "etáž" nad bývalou drtičkou, upoutá nás několik arů urovnaná plocha a pak (jistě dnes znatelně zarostlejší než tehdy) ohromné kamenné moře pod Čertovo kazatelnou, odkud možná občas zaslechneme hlasy lidí. Lidí, kteří možná ještě nevnímají kouzlo brdského Plešivce i skrze zde popsanou stránku.

Active Image

Active Image

Active Image

 

Zobrazení: 13273

Komentáře (2)

RSS feed komentářů
...
NOjééje, tudle drážku jsem si už prošel! kousek dál je lovecká chata!
Petr , listopad 05, 2008
prosba
Ahoj, jsem z T.O. Alvarádo na Plešivci. Chtěl bych vás všechny požádat o zaslání informací o Plešivci i o tamních trempských osadách pro naší publikaci. Mnohokrát děkuji Marťos. e-mail Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
marťos , červenec 30, 2008

Přidat komentář


Powered by Azrul's Jom Comment for Joomla!
busy