Náhodné obrázky


Jiří Vlček
dub u Bílé skály
Počet zobrazení:1869

171. plrp Rožmitál pod Třemšínem - palebné postavení 2K12 KUB u Vacíkova
Ventilace v jedné z místností
Počet zobrazení:2240

Jiří Vlček
Lovecký zámeček Tři trubky
Počet zobrazení:1929

Uživatelé online

Toplist

TOPlist

Přihlášení






Zapomenuté heslo

RSS export

RSS kanály k jejichž sledování se můžete přihlásit:

Tématické články
Zprávy
Komentáře


Hlavní stránka
Starý důl na Jedové Hoře | Tisk |  E-mail
Napsal Michal Toms   
Sobota, 05 duben 2008

Ač se to na přelomu dvacátého a jedenadvacátého století vůbec nezdá, brdský kraj patřil v minulosti mezi jednu z nejvýznamnějších hospodářských oblastí Čech. Zasloužilo se o to především podbrdské železářství. Železná ruda se na Podbrdsku dobývala a zpracovávala již v pradávných dobách, ale zlatý věk železářství Brdy zažívaly zejm. v 18. a 19. století. Jedním ze zajímavých pozůstatků někdejší slávy brdského železářství je opuštěný důl Jedová hora, nedaleko Komárova.

Pokud se člověk trochu probere historickými prameny, dopátrá se, že důl to byl vskutku památný. První zmínky o existenci dolu pocházejí již ze 13. století. Důl byl však funkční víceméně nepřetržitě až téměř do konce osmdesátých let devatenáctého století. Těžily se zde jednak rudy s obsahem železa, jednak také rumělka - surovina pro destilaci rtuti (odtud snad pochází i samotný název vrchu: Jedová hora (německy Giftberg). O věhlasu dolu svědčí i velké a pravidelné hornické slavnosti, které se zde konaly ještě krátce před definitivním ukončením těžby - původně dvakrát do roka (na sv. Vojtěcha a sv. Prokopa), později jen jednou do roka (na sv. Prokopa).

Jak ale vypadá důl na Jedové hoře dnes? Nebýt nenápadné značky v některých mapách a několika málo zmínek v literatuře (J. Čáka), důl by snad úplně upadl v zapomění. Z povrchových staveb nezbyla ani jediná, hlavní vstupní šachta je z velké části zasypána a boční štoly na tom nejsou o nic lépe - jak svědčí četné terénní propadliny v okolí šachty. Vše přikryl les a "ohradil" vojenský výcvikový prostor. Jen občas se někdo přijde podívat na to, co z dolu zbylo, ale po většinu roku se zde pouze prohání vítr v korunách stromů.

 - - -

 Lano mizí v díře a já lezu přes plot, co je kolem jámy (to proto, aby tam nenapadalo příliš dětí, zvířat, myslivců a nevím čeho ještě) a měřím hloubku. Musí to být čistá vertikála, dolů to jde snadno. Asi tak 36 metrů denivelace. Trochu zklamání - čekal jsem víc. No nic. Nejsem z těch, co se nechají napálit, a tak další lano beru s sebou, na záda - co kdyby? Celkem mám asi 98 metrů lana. Hloubky ani výšky (ze skal a jeskyní) jsem se nikdy nebál, ale zato mívám naprosto pravidelně mrazení z takovýchto "umělých útvarů". Bývá to nestabilní a dole může být všelicos. Třeba plyn. Proto házím dolů zapálené noviny. Pak ještě jednou, tentokrát se dívám - a vidím, že celou cestu dolů hoří. CO2 tam zřejmě není a metan taky ne. Snad...

Kámoši, co měli přivézt jekyňářský materiál, hlavně džímary, podezřele onemocněli pár dnů před akcí, když jsem ji poněkud barvitěji vylíčil, o co půjde. Tak to mám radost - cestou nahoru budu muset prusíkovat (kdo ví o co jde, je mu všecho jasné - pro věci neznalé: je to šplhání za pomoci speciálních uzlíků a jde to dost pomalu). S takovýmhle vybavením jsem ještě nic většího nelezl a navíc nemám ani přilbu. Takže si připadám jako blbec - a něco na tom asi bude.

Dno šachty není vidět ... Stěna šachty má členitý povrch ... Detail kresby stěny ...

Dolů jedu pomalu a snažím se trochu fotit. Šachta má průřez obdélníku se stranami asi 2x4 metru. Na straně do svahu, čili asi tak SV jsou pravidelné díry po cca 2 metrech a v té poslední - až dole - je horizontálně uložené břevno. Asi zde vedlo schodiště. Podle dostupných dobových kreseb byla těžní klec čtvercové základny - takže potom by tu mohlo být na užší straně směrem do svahu Jedové hory ještě i nouzové schodiště. Ostaně - dle historických pramenů se v dávných letech sestupovalo šachtou po žebřících, nikoli v těžní kleci, jako denes. V hloubce asi 8-10 metrů začíná kompaktnější skála, v hloubce okolo 25 metrů je mírné rozšíření z původního profilu asi o 1-1,5 metru směrem se svahu hory. To je dlouhé asi 3 metry, pak se šachta vrací do původního průřezu. Předpokládám, že toto rozšíření nebylo vytvořeno záměrně, nejspíš se to sesypalo samovolně. Současné "dno" šachty je v hloubce asi 36 metrů, ale to původní dno musí být mnohem níž.

  Zádlaby po schodištní konstrukci ... Detail ...

Dole si povoluji asi metr lana a zůstávám na zamčené slaňovací osmě. Předpokládám, že dole na dně je celá původní konstrukce šachty - to znamená na každé dva metry hloubky jedno velké horizontální břevno a žebřík. Kromě toho asi tak 5cm směsice lesní hrabanky, kamenů, klacků atd. za každý uplynulý rok od pádu konstrukce. Zřejmě tam bude i kus ohrazení šachty a další nepotřebné krámy, co zbyly z dolu a nikdo už je nechtěl. Dole je kupodivu sucho, čekal bych, že původní dno je zřejmě pod vodou. (Pokud si dobře vzpomínám, před asi osmi lety, kdy jsme šachtu našli, to žbluňklo, když jsme do ní hodili kámen). Dá se předpokládat, že dědičná štola, údajně vystupující do nově vybudovaného Záskalského -rybníka stále plní svojí funkci, a i po zavalení je schopna odvádět menší množství vody z dolu. Jinak žádné boční štoly, ani jejich zbytky tu nejsou, ty byly zřejmě až ve větší hloubce, pod současným dnem šachty. Po zběžné prohlídce okolí bych stejně očekával, že budou zavalené - podloží není příliš kompaktní, výdřeva bude dávno shnilá a četné terénní propadliny a dolíky v širším okolí dolu svědčí o četných závalech. Na stěnách šachty se dají najít kousky železné rudy. Stopy po rumělce jsou velmi slabé a viděl jsem je jen u současného dna šachty. V šachtě momentálně spí 3 netopýři.

Zdá se, že důl není přecejen docela opuštěný ...  Detail současného dna šachty ...

Dno se se mnou nepropadlo a tak už mi zbývá jen cesta zpátky nahoru, vstříc spoustě malých kamínků, co při sebemenším pohybu lana sviští okolo mne. Navazuju prusíky, ještě upravit délku smyček, foťák cvakám k sedacímu úvazku a pomalu se jako píďalka soukám nahoru. Cestou mám spoustu času na to, abych počastoval své nespolehlivé kamarády. Cesta nahoru mi jde pomalu, blbě, ale jistě. Nahoře svítí sluníčko, jehož papsky se odráží od sněhu. Čekají tu na mne dva trpěliví zmrzlíci a ledově vychlazený lahváč coby "vrcholová" prémie.

 Šachta na Jedové hoře je jediným starým podpovrchovým důlním dílem, jehož zbytky se dají alespoň částečně navštívit. Pokud se ho vydáte hledat, v okolí naleznete velké množství pozůstatků dlouhé a rozsáhlé těžební historie. Velké odvaly, cesty dnes veducí již jen zdánlivě nikam. Na území VVP však najdeme i velké množství dalších dolů, obvykle jen malých povrchových jam. Ještě jeden hlubinný důl se zde skrývá, nedaleko Nepomuku. Do jeho útrob se však vypravit nemůžeme, neboť je zcela zavalený.

Pohled vzhůru ...

 

Upozornění:

Území středních Brd je využíváno jako vojenský výcvikový prostor a vstup do něj je přísně zakázán, resp. povolen pouze na speciální propustku (kterou může udělit pouze Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy v Jincích). Jakýmkoliv neoprávněným vstupem do prostoru vojenského újezdu na sebe berete riziko finančního postihu a možnosti vážného úrazu. Autor tohoto textu neodpovídá za jakékoliv problémy plynoucí z nerespektování tohoto upozornění.

text a foto : Michal Toms, připravil Martin Adámek

 

Zobrazení: 16822

Komentáře (7)

RSS feed komentářů
šachta Barbora
Zmiňovanou šachtu Barbora jsme náhodou objevili jako vojáci základní služby v roce 1980. Cvičili jsme tehdy v prostoru Hrachoviště. Tenkrát to byla jen díra v lese, bez jakéhokoliv zabezpeční nebo alespoň upozornění. Divím se, že se tam nestal nějaký malér.Bylo to sice v nepřístupném vojenském prostoru, ale přece. Jako vojáci jsme tam ze zvědavosti pouštěli cívku zatíženou kamenem se spojovací dvojlinkou a tehdejší hloubka byla asi 65 m. Po 36 letech jsem onu zmíněnou díru znovu navštívil, od roku 2015, tedy se zrušením Vojenského újezdu Brdy, je díra (šachta) zabezpečena a vstup do její blízkosti se z důvodu poddolování okolních prostor nedoporučuje. Přesto je tam turisticky značená cesta a díky internetu mám o hornickém dílu konečně nějaké zajímavé informace.
Jonáš , listopad 04, 2016
Štola ne Jedové hoře
http://www.korba.cz/displayima...t=0&pos=10

http://www.korba.cz/displayimage.php?album=topn&cat=0&pos=1
Surikata CM , prosinec 11, 2009 | url
...
Moc hezké!!!
jira2 , únor 22, 2009
Giftberg
Nutno dodat, že do nitra Jedové Hory vede i jiná cesta, než je nahoře popisovaná šachta Barbora. Je to ale cesta děsu, příšerně zařícená se spoustou částečných závalů, ražená v čemsi, co připomíná jílovité břidlice. Počva je nabobtnalá a zvedlá, ze stropu a ze stěn jsou vypadlé balvany přes metr veliké. Po několika desítkách metrů začíná voda, která je hlubší a hlubší a následuje bahnitý polozával, přes který nikdo nepřelezl. (Možná by to šlo s pomocí prken, ale nevím, že by se o to někdo pokoušel.) Hladina CO2 bývala kolem osmi procent, bez dýchacího přístroje čistý hazard.
Surikata CM , červen 16, 2008 | url
...
smilies/shocked.gif), musel by ses potápět, co? smilies/shocked.gif), no, taky adrenalin...
rp , duben 07, 2008
...
Něco jsem dnes do čláku dopnil, koukám na ty foky, nedá se nic dělat, musím se tam letos vrátit a nafotit to znovu. (Tehdy se mi rozbilo řízení blesku). O dědičné štole vím, ale na vlastní oči jsem ji neviděl.
Michal , duben 06, 2008
...
Existuje sklep v místě tehdejší osady Giftberg. A pak nápadné odvaly a několik dalších zbytků po méně důležitých šachtách. Je škoda se nezmínit o dědičné štole zaplavené Záskalskou nádrží.
rp , duben 05, 2008

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 

Vaše komentáře

O brdském zlatě (rp94, 26.07.2017)
lokalita na fotkách...
...je na Červeném potoce v pramenech Bradavy, ale myslím, že to není tak podstatné. ...
O brdském zlatě (vp, 25.07.2017)
Zajímavý článek.Měl bych prosbu,kde se nachází lokalita potoka na fotkách?
O vodě (Jan Hotový, 07.07.2017)
Děkuji za článek. Jen doplním, že Skalice se po své pouti vlévá do Lomnice, teprve...
O zajímavých vodovodech a kanalizacích (rp, 05.07.2017)
objekt jímání na Bradavě nad Koukalkou
Ano, jde o jímací objekt několik set metrů nad rybníkem Koukalka, o němž píšu. St...
O zajímavých vodovodech a kanalizacích (Richard, 02.07.2017)
Vod. objekt na Bradavě u Koukalky
Zhruba v těchto místech: 49.6143419N, 13.7125131E se nachází nejspíš vodárenský o...
Přední a Zadní Záběhlá (Jahodak, 19.05.2017)
Jedná se o krásnou část nad Padrti, naposledy když jsem jel kolem překvapil mě elek...
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů