Automatický překlad


Koníček | Tisk |  E-mail
Napsal Martin Adámek   
Pondělí, 31 březen 2008

V severovýchodní části středních Brd, nedaleko Jinec, se nachází pozoruhodný kopec, či spíš hřeben. Ač poměrně nevysoký vůči okolnímu terénu, je ze všech směrů snadno a dobře rozpoznatelný. Má totiž naprosto jedinečnou, charakteristickou siluetu - nejedná se o typicky brdsky protáhlý, oblý hřeben s jedním vrcholem, ale o hřeben zvlněný, s hned čtyřmi vrcholky v řadě za sebou. Obvykle se tomuto hřebeni říká nepříliš nápaditě Hřebeny, někdy také Jinecké Hřebeny, ale nejvíce známým pojmenováním je - podle jednoho ze čtyř vrcholků hřebene - Koníček.

Výhled ze skaliska na jihozápadních svazích hřebene ...

Koníček se zdvihá poměrně příkře za osadou Ohrazenice, mezi údolími Pstruhového a Ohrazenického potoka. Odtud směřuje k jihozápadu - do nitra hvozdů středních Brd - a je dlouhý zhruba pět kilometrů. Je téměř celý zalesněný a převážně skalnatý. Skály na Koníčku jsou pozuruhodnou ukázkou tzv. "skládané skály" - kambrického vrstveného slepence. Podle jednoho ze skalních útvarů byl možná hřeben pojmenován - vyhlíží totiž s trochou fantazie jako koňská hlava. Není to však nejvýraznější skála hřebene - ta se nachází poněkud dále od "koňské hlavy" a říká se jí Komín. Spolu s místy velmi zajímavým, starým, snad ještě původním lesem, tvoří velmi cenný celek hodnoty státní přírodní rezervace.

Místo zvané U panny Lídy, s Pecí v pozadí  ...

Koníček však není pouze přírodní záležitostí. Přímo pod ním, v kotlině mezi ním a hřebenem Brda - Sádka, se totiž rozkládá jedna z fungujících brdských cvičných vojenských ploch: Baština. Hřeben Koníčka byl využit (skoro se chce říci: zneužit) jakožto pozorovatelna této plochy - po jižní straně hřebene, defacto hned pod vrcholem, se totiž táhne soustava vojenských pozorovatelen - chaty, bunkry, ochozy apod. V jihozápadní části hřebene (kterému se říká též Pec), na skále nad údolím Červeného potoka s ohromujícím výhledem, stávala ještě donedávna osamocená dřevěná pozorovatelna - vojenská bouda klasicky brdského střihu. Jako jediná z pozorovatelen na tomto hřebeni bývala volně dostupná a před nepřízní počasí v ní našla útočiště řada brdských poutníků. Škoda, že její existence již patří minulosti.  

Bouda v čase své největší slávy ... Co z boudy zbylo ...

 

Upozornění:

Území středních Brd je částečně využíváno jako posádkové cvičiště a vstup do něj je přísně zakázán, resp. povolen pouze na speciální propustku. Autor tohoto textu neodpovídá za jakékoliv problémy plynoucí z nerespektování tohoto upozornění.

text a foto : Martin Adámek

Zobrazení: 17349

Komentáře (1)

RSS feed komentářů
...
Dovolil bych si ještě doplnit odkaz http://cs.wikipedia.org/wiki/J...#345;ebeny - zde je i na fotkách ona skála, podle které přišel vrch ke jménu. Pokud je mi známo, zde uvedené foto (tj. dřevěná pozorovatelna) je spíše na opačném konci hřebene Hřebeny, než je samotný vrch Koníček se s onou skálou. Nikdy jsem ale toto pojmenování přesně nepochopil, co jsou Hřebeny, a co je Koníček a často se to tedy zaměňuje. Možná by stálo za to, sehnat starší mapy a vnésti jasno. Ale dle mě správně je vrch Koníček ten vrch, kde je skála ve tvaru hlavy koníčka. Pokud se nepletu, tak ona skála je na souřadnicích Loc: 49°46'9.306"N, 13°56'33.292"E (mapy.cz)
Jan Motůrek , říjen 23, 2009

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2024 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů