|
Květiny, kytky, někdo by řekl tráva, jiný rostliny. Svým výskytem, vzrůstem a hojností nám sdělují informace o svém stanovišti, o jeho geologii, podnebí, expozici, nadmořské výšce, srážkách. Vypráví nám ale i příběh o lidské činnosti v okolí, mnohdy o mnoho set let zpátky. Jindy jsou to přežívající svědci tisíce let starého přírodního prostředí, které v naší době tak rychle ustupuje. Vydejme se do brdských lesů a v nich ukrytých luk, hlavně do jihozápadnější bohatší oblasti, a pokusme se skrze rostliny rozluštit i to, co nám svou přítomností vzkazují.
Při toulkách skrze lesy potkáváme běžně sympatické rostliny u cest a na pasekách. Těch několik barevných kvítků vnáší trochu radosti do většinou chudých smrčin. Moje bídná znalost kytek mne i s hendikepem poruchy barvocitu přiměla k tomu, abych si v nich udělal alespoň trochu pořádek (třeba to někomu také přijde vhod), byť ve většině případů jde o běžné druhy.
Přeskočím-li všechny kopřivy, kapradiny, sedmikrásky, kopretiny a pampelišky, vybírám z těch obyčejných 24 rostlin. Pochopitelně se tato rodina může ještě rozrůst, ale pro začátek to u těch běžných kytiček snad bude stačit.
Zastihneme-li smíšený les, skupinu listnatých stromů nebo i jen významnější listnatý strom, může se nám naskytnout daleko bohatší paleta rostlin, z nichž některé indikují stanoviště blízká původním porostům. Protože lze těžko přesně odhadnout rozšíření jednotlivých květinek, uvádím u nich své kategorie četnosti:
běžně - více než 10 lokalit
roztroušeně - 6-10 lokalit
vzácně - 3-5 lokalit výjimečně - 1-2 lokality
Pro zajímavost u jednotlivých rostlin vyskytujících se vzácně nebo výjimečně uvádím výčet lokalit.
Z pochopitelných důvodů u těchto druhů neudávám detailní místa výskytu
kromě veřejně známých. Vycházím z úvahy, že ten, kdo by
byl ochoten pár dnů rostlinku hledat podle neurčitých indícií, bude mít
dost rozumu tyto přírodní poklady ušetřit od pohromy. Dále popisuji ještě např. expozici a prostředí, kde
lze v širším regionu tento druh najít. Určitě jsem nenašel všechny lokality výskytu. Berte to jako subjektivní vodítko četnosti odvozené v tomto případě z mých každým rokem intenzivnějších pozorování v letech 2016 - 2020, ale i z pokračujícího bádání.
 | Bažanka vytrvalá také bažanka lesní, 20-40 cm, jedovatá, trvalka, množí se plazivými oddenky nebo vystřelovanými semeny, kvete od dubna do června. Používala se jako projímadlo.
| Ve stinných bučinách s vyšší vlhkostí, vytváří celé koberce, její výskyt indikuje vysokou bonitu lesní půdy. V Brdech běžně. Je rozšířena obdobně jako vraní oko čtyřlisté. Její výskyt naznačuje možnou přítomnost kyčelnic nebo i lilie zlatohlavé. |  | Devětsil bílý 15-80 cm, trvalka, množí se oddenky nebo semeny, kvete od března do května. Léčivka.
| Ve stinných vyšších polohách, vytváří celé kolonie. V Brdech roztroušeně. Často mírně stranou od květnatých lokalit nebo u cest.
|  | Dymnivka dutá 15-30 cm, jedovatá, trvalka s hluboko umístěnou hlízou, množí se semeny, kvete od března do května. Z usušené hlízy je droga. | Ve vlhkých humózních půdách. V Brdech vzácně (Getsemanka, Třemešný vrch, Hořehledy, Hrachoviště, Rejkovice).
|  | Jaterník podléška jméno má podle podobnosti tvaru trojlaločných listů, 5-20 cm, slabě jedovatý, množí se semeny, která roznášejí mravenci, kvete od března do května. Léčivka.
| V listnatých lesích spíše nižších poloh. V Brdech výjimečně (Kokšín, Rejkovice), vzácně i plnokvětý.
|  | Kokořík mnohokvětý 30-80 cm, jedovatý, trvalka, množí se bobulemi, kvete od května do června. Léčivka.
| Ve stinných bučinách a doubravách. V Brdech vzácně (Trokavec, Stará hora, Nahořov). |  | Kokořík vonný 15-50 cm, jedovatý, trvalka, množí se bobulemi, kvete od května do června. Léčivka. | Ve světlých lesích s kyselejší půdou. Je teplomilnější než jiné kokoříky. V Brdech vzácně (Nahořov, Kokšín, Míšov).
|  | Konvalinka vonná 10-30 cm, jedovatá, trvalka, množí se oddenky, výjimečně semeny, kvete od května do července. Léčivka.
| Ve světlých lesích s kyselejší půdou, spíše níže položená stanoviště exponovanější slunci. V Brdech běžně.
|  | Kruštík širolistý 30-90 cm, orchidej, trvalka, množí se semeny, je mykotrofní - přijímá organické látky formou mikroskopických hub z jejích kořenů, kvete od června do září.
| V křovinách a u lesních cest, zpravidla vlhčí a inverzní polohy. Trpí okusem. V Brdech běžně.
|  | Kyčelnice cibulkonosná 30-60 cm, trvalka, množí se pacibulkami z paždí listů nebo vegetativně, kvete od dubna do května, při nepříznivých podmínkách ani nekvete, plody tvoří výjimečně.
| Ve stinných vlhkých bučinách. Umí vytvářet souvislé porosty. V Brdech roztroušeně.
|  | Kyčelnice devítilistá 20-30 cm, trvalka, množí se semeny, kvete od dubna do května. Léčivka.
| V bučinách vyšších poloh. V Brdech roztroušeně.
|  | Lecha jarní též hrachor jarní, 15-40 cm, trvalka, množí se semeny, kvete od dubna do května. | V bohatším podrostu v bučinách. Vždy jen jako doplněk bylinného patra. V Brdech běžně.
|  | Lýkovec jedovatý
30-150 cm, jedovatý keř s opadavými listy (otrávit se je možné i
dlouhodobým vdechováním vůně květů), množí se semeny z pecky, kvete od
února do dubna. Chráněný.
| Ve světlých
bučinách, olšinách, jasaninách - vrcholy, hřebeny, severní svahy nebo
okraje luk. V nižších polohách hledá stín, ve vyšších polohách světlo. V Brdech běžně.
|  | Plicník lékařský 15-30 cm, trvalka, množí se dělením trsů nebo semeny, kvete od dubna do května - květy nejprve červené či růžové, pak fialové a po opylení modré. Léčivka.
| Na okrajích listnatých lesů (vlhký polostín, často u cest). V Brdech roztroušeně.
|  | Podbílek šupinatý 15-25 cm, trvalka, množí se semeny a oddenky, kvete od března do května. Nezelená parazitující bylina na kořenech listnatých stromů. | Ve vlhkých listnatých nebo smíšených lesích. V Brdech roztroušeně.
|  | Rdesno hadí kořen též hadí kořen větší - 60-100 cm, trvalka, množí se oddenky a semeny v nažkách přenášenými větrem, kvete od května do července. Léčivka.
| Na vlhkých loukách ve vyšších polohách. V Brdech výjimečně (Teslíny).
|  | Sedmikvítek evropský jméno dle počtu okvětních lístků, 5-15 cm, trvalka, množí se vegetativně, výjimečně semeny, kvete od května do července. | V horských smrčinách, na polostinných vlhkých horských loukách, na rašeliništích a vrchovištích, sleduje plavuň pučivou. V Brdech běžně.
|  | Vraní oko čtyřlisté 10-40 cm, jedovaté, trvalka, množí se bobulemi, kvete od dubna do června. Léčivka. | Ve vlhčích listnatých nebo smíšených lesích. Často vytváří shluky nebo celé skupiny. V Brdech běžně.
|  | Žebrovice různolistá 30-90 cm, trvalka, vzácnější kapradina, množí se spory, přezimuje i za velkého mrazu jako stálezelená.
| Stinné, vlhké a inverzní polohy, kyselé půdy s vyšší vlhkostí vzduchu. V Brdech běžně. |  | Žindava evropská 20-50 cm, trvalka, množí se semeny, 5 mm velké plody se háčkovitými štětinkami zachycují na srst zvířat, čímž rostlinu roznáší do okolí, kvete od května do července. Léčivka.
| Ve stinných bukových lesích, inverzní polohy. V poslední době mizí. V Brdech výjimečně (Trokavec, Holý vrch).
|
Máme-li štěstí a natrefíme na správnou expozici, vysokou hladinu podzemní vody, rašelinnou půdu nebo jindy na místa ušetřená spásání lesní zvěří či na lokality, kde se zachoval původní les nebo hospodaření na kosených loukách, můžeme objevit pravé brdské poklady.
 | Česnek medvědí s oblibou jej spásají medvědi po zimním spánku pro desinfekci a posílení zažívacího a vymešovacího ústrojí, 10-45 cm, trvalka v trsech a v celých koloniích, množí se semeny, kvete od května do června. | V listnatých lesích bohatých na živiny s vysokou hladinou podzemní vody nebo v severně exponovaných. V Brdech vzácně (Teslíny, Míšov, Trokavec, Třemešný vrch).
|  | Dřípatka horská
drobná květinka, jíž jsou Brdy severní hranicí rozšíření, 5-15 cm, trvalka, množí se semeny, kvete v březnu až květnu. Chráněná. | Vlhká polostinná případně i inverzní stanoviště s vlhkým vzduchem, smrkové lesy nebo olšiny, kolem pramenišť, vodotečí, kyselé půdy. V Brdech výjimečně (Padrťský potok, Padrť).
|  | Kosatec sibiřský lidově mečík, 40-100 cm, jedovatý, trvalka v trsech, množí se semeny, kvete od května do června. Chráněný. | Na vlhkých nekosených zaplavovaných loukách. V Brdech vzácně (Trokavec, Padrť, Míšov).
| 
| Lilie zlatohlavá 30-150 cm, trvalka, množí se semeny, kvete od června do srpna - květy jsou vzácné, rostlina velmi chutná zvířatům. Chráněná. V minulosti léčivka.
| V listnatých a smíšených lesích s vyšší vzdušnou vlhkostí. V Brdech vzácně (Koníček, Kokšín, Převážení, Nahořov).
|  | Měsíčnice vytrvalá 30-100 cm, trvalka, množí se semeny a oddenky, kvete od května do července. Chráněná. Dekorativní.
| Ve stinných vlhkých místech s vysokou vzdušnou vlhkostí, severní listnaté svahy. Umí vytvářet souvislé porosty. V Brdech vzácně (Getsemanka, Kokšín, Hořehledy).
| 
| Oměj vlčí mor dříve se touto rostlinou trávila škodná (lišky, vlci), 50-120 cm, jedovatý, trvalka, množí se semeny a oddenky, kvete od června do července. Chráněný.
| Ve vlhčích horských lesích. V Brdech výjimečně (Getsemanka). |  | Plavuň pučivá šlahouny až 150 cm, výhony až 30 cm, trvalka, množí se výtrusy od července do září a vegetativně. Chráněná. Prášek z výtrusů se využívá v kriminalistice pro metodu otisků prstů. | V kyselých rašeliništích a vrchovištích smrkových lesů, se sedmikvítkem evropským. Dokáže šplhat po stromech do výšky. V suchých letech ustupuje. V Brdech roztroušeně (Praha, Borovno, Planiny, Paterák, Kočka, Březák, Dlouhý vrch).
|  | Plavuň vidlačka šlahouny až 120 cm, výhony až 25 cm, trvalka, množí se výtrusy od července do září a vegetativně. Chráněná.
| V kyselých půdách smrkových lesů, výše položené k sv. orientované inverzní svahy nebo plochy porostlé rašeliníkem. V Brdech roztoušeně (Křemel, Holý vrch, Míšov, Tok, Houpák).
|  | Prstnatec májový 20-60 cm, orchidej, trvalka, množí se semeny, kvete od května do června. Chráněný.
| Na méně obhospodařovaných bažinatých loukách s bohatou půdou. V Brdech vzácně (Trokavec, Míšov, Palcíř).
|  | Rosnatka okrouhlolistá do 5 cm, masožravá, trvalka, množí se semeny nebo mechanickým dělením způsobeným vnějšími vlivy, kvete v srpnu až září. Chráněná.
| V prameništích, rašeliništích, mokřadech, močálech, na rozrušených površích, na okrajích vlhkých cest. V Brdech roztroušeně (Tok, Jinecká Baština, Bílá skála u Lázu, Albrechtský p., Třítrubecký p., Rezerva).
|  | Suchopýr pochvatý 30-60 cm, trvalka, množí se semeny (dlouhé okvětní chlupy jsou přisedlé i po odkvětu u semen, lépe se tak větrem pak semena šíří a lépe plavou ve vodě), kvete od března do června. | V kyselých nezastíněných rašeliništích a vrchovištích. V Brdech vzácně (Míšov [od r. 2016 nezvěstný], Tok, Reserva, Bílá skála u Lázu).
|  | Upolín nejvyšší dříve upolín evropský, 30-60 cm, jedovatý, trvalka, množí se semeny, kvete od května do července.
| Na vlhkých téměř neudržovaných loukách nebo v jejich blízkosti. V Brdech běžně.
|  | Vranec jedlový 5-30 cm, plavuň, trvalka, nemá šlahouny, množí se semeny, sporami a vegetativně, od května do října kvete (ze spor, pacibulek nebo hlízek vyroste nová rostlina při vhodných podmínkách i po cca 40 letech). Chráněný. | V jehličnatých a bukových horských lesích, severovýchodně orientované inverzní polohy s malým osvitem, s rašeliníkem, potřebuje malé smrčky. V Brdech roztroušeně (Jahodová hora [na ústupu díky vykácení - poslední jedinec], Křemel, Tok, Praha, Hengst, Jordán). Údajně rostl i v Míšovských bucích (neověřeno), u Padrtě a na Březáku.
|  | Všivec bahenní 10-60 cm, 1letý, 2letý až trvalka, parazituje na kořenech jiných
rostlin, kvete od května do července. Z Brd ho uváděl už i Karel Domin. Chráněný.
| V místech s vysokou hladinou spodní vody a s dostatkem živin. Nemá rád změny vodního režimu v okolí. V Brdech výjimečně (Padrť).
|  | Všivec lesní také všivec ladní, vývar byl užíván proti vším..., 0-20 cm, 1letý, 2letý až trvalka, parazituje na kořenech jiných rostlin, kvete od května do června. Chráněný.
| Na kyselých rašelinných vlhkých loukách s vysokou hladinou vody, na méně intenzivně obhospodařovaných loukách rozrušených černou zvěří. V Brdech vzácně (Padrť, Teslíny, Trokavec, Míšov, Lipovsko - lokalita poničená výstavbou). |
Jak vidno, v brdských lesích je ještě docela vlhko, když existuje celá řada lokalit s výskytem vlhkomilných rostlin. Je s podivem, že se aktivně pro rozšíření vlhka (a tedy i retence vody) v lesích nic nedělá. Pokud se ale smíříme i s pasivním přístupem, tj., že se alespoň neodvodňuje, je to lepší než nic - příroda si zase vezme postupně zpět všechny ty necitelné zásahy, jen to bude trvat déle. Výčet zajímavých květinek na Brdech tímto přehledem rozhodně nekončí, některé další se tu možná ještě objeví, třeba takový ocún jesenní kvete až v září, vemeník dvoulistý se mi nepodařilo najít v podobě exempláře i s květem, v hledáčku mám další plavuně a plavuníky... Nebo víte o nějaké zajímavé květince? Pokud půjdete štěstí naproti, můžete objevit jako Karel Hutr v roce 2022 třeba takovouhle květinku:
 | Bradáček srdčitý
5-20 cm, orchidej, trvalka, vytváří kořeny spletité kolonie, množí se i semeny, kvete od května do
července. Chráněný, na Brdech mezi lety 1930 až 2022 nezvěstný.
| Na kyselých rašelinných stanovištích s vysokou hladinou vody, zastíněná místa v rozvolněných smrčinách, inverzní polohy. V Brdech výjimečně (...). |
Pěším vstupem do přírodní rezervace (PR) nebo přírodní památky (PP) se v případě, že se k biotě chováte ohleduplně, ničeho nedopouštíte. Totéž platí pro první zóny nynější velkoplošné oblasti (záměrně neužívám slov krajina a ochrana), které v místech, kde doplňují PR a PP, nejsou v terénu vyznačeny. Na závěr bych chtěl poděkovat za tipy při hledání i za drobné konzultace Mgr. Petrovi Karlíkovi a Karlu Hutrovi. Dále bych chtěl poděkovat všem těm, kteří to se mnou v lesích vydrželi - kvůli nějaké blbé plavuni, která tam ani nebyla...
 |
