Náhodné obrázky


Jinecké Hřebeny
Koníček na Koníčku
Počet zobrazení:2930

Skalka
kaple sv. Máří Magdalény
Počet zobrazení:2884

Ženijní úkryty ve Středních Brdech
Interiér od vchodu
Počet zobrazení:3580
Hlavní stránka arrow Brdy historické arrow Zaječovští četníci 1919-1948
Zaječovští četníci 1919-1948 | Tisk |  E-mail
Napsal Zdeněk Kastner   
Sobota, 07 leden 2017

Ve Státním okresním archivu v Berouně je pod číslem fondu NAD 1571 uložen památník Velitelství četnické stanice ve Svaté Dobrotivé č. 42. Tento, zdůrazňuji veřejně přístupný dokument, spíše pamětní knihu nebo chcete-li kroniku, mi bylo umožněno s laskavým povolením ředitele SoA Beroun pana Mgr. Topinky shlédnout, ofotit a publikovat. Při sepisování mi pomohli i bratři Josef a Pavel Švandrlíkové, za což jim díky.

Předkládám proto doslovný přepis Památníku s vědomím, že někteří občané Zaječova zde objeví jména svých příbuzných z doby 1919 až 1948, i když vesměs nežijících.

Active Image
 
Active Image
 

Četnické stanice byly zřizovány ve větších či důležitých místech. Sídla a stavy četníků určoval zemský úřad po dohodě se zemským četnickým velitelstvím. Již koncem 19. století existoval v Zaječově úřad četnického stanovištního závodčího (C.K. Gendarmerie-Postenfuehrer). Dne 24.11..1881 je v matrikách zmiňován v Zaječově 34 Heřman Bitterman, řečený   Michálek, který si ve svých 29 letech bral za ženu Annu Novákovou z Olešné 8, v Zaječově  37 bydlel František Jindrák, který měl ve svých 33 letech 20. 1. 1883 svatbu s Karolinou Hlavatou z Tlustice 13, v roce 1885 bydlel v Zaječově čp. 30 četnický závodčí Jan Karásek s manželkou Klotyldou, roz. Hrabákovou z Nové Vsi 26 (v roce 1894 bydlí v domě čp. 91) a konečně  9.11.1893 se oženil Karel Bašta z čp. 29 se Sofií Müllerovou z Kvaně  (bydleli poté v čp. 75).

O Janu Karáskovi napsal zdejší učitel Dominik Merhaut:

V letech 1885-1886 působil ve zdejší škole učitel Dominik Merhaut, který sepsal své vzpomínky a mimo jiné uvedl: Na četnické stanici však o vánocích 1885 seděl závodčí Karásek, neoblíbený udavač i nepatrností.

Active Image

 Ještě v roce 1902 je v knize ObÚ Kvaň-Přijmutí do svazku domovského práva 1902-1949 uvedeno, že 9. 12. 1902 byl do obvodu Praha - Karlín přijat c.k. strážmistr  Alois Šnajdr, nar. 1857. Po dlouhém hledání v matrikách jsem zjistil, že se narodil dne 5. 8. 1857 v Nové Vsi 31 horníku Františku Regelovi (později psáno Reckl) a Barboře, roz. Vodrážkové. Ta se po smrti svého manžela (1. 5. 1869) v roce 1870 znovu provdala za Ignáce Schneidera z Kvaně a jeden z jejích tří synů Alois zřejmě přijal následně nové počeštělé jméno Šnajdr. Z manželství Barbory s Ignácem Schneiderem se ještě narodily děti Marie, Antonín, Adolf  a Anna.

 

Active Image
 

O tom, že práce četníka byla velice nebezpečná, svědčí smrt vrchního strážmistra Františka Mikeše z Věšína, který byl dne 1. 10. 1933 smrtelně zraněn pytláky v revíru Varta na severní straně Brd nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem. Na místě přestřelky byl vztyčen kříž a později na místě, kde skonal, pomníček.

 

Active Image

 

Dříve nežli začnu přepisovat historické události, v Památníku popsané, musím uvést jména velitelů stanice a jména zde sloužících četníků. Uvádím jméno, hodnost, od kdy do kdy zde sloužil a kam byl převelen. Pouze u posledního vrchního strážmistra Václava Zušťáka jsem nezjistil, kam po zrušení stanice  odešel. Ještě 5. 2. 1949 podává svým nadřízeným hlášení o inventáři stanice, kde je s naprostou pečlivostí  uvedeno vše, co se toho dne na stanici nacházelo (za povšimnutí stojí nočník):

1 datumovka, 1 deska různá,  3 džbány  různé, 1 nástěnné hodiny, 1 hrnec různý, 1 kalamář jednoduchý, 1 lampa elektrická stolní, 1 radiopřijímač Elektra , 1 zvonek elektrický, 1 vlajka ČSR, 1 věšák různý, 2 lampy petrolejové, 1 lampa různá, 3 lavice různé, 2 lopatky na uhlí, 1 matrace žíněná, 2 misky různé, 1 nočník, 1 nůžky kancelářské, 2 obrazy prezidenta republiky, 2 plivátka, 3 režné podhlavníky, 2 papírové podhlavníky, 1 podhlavník z peří, 6 podhlavníků klínových, 2 podstavce k umyvadlu, 3 police na spisy, 5 postelí železných s prkny, 1 postel skládací s pérovou vložkou, 14 povlaků na podhlavník, 1 prapor smuteční, 1 pravítko, 24 prostěradel, 7 jednoduchých vlněných přikrývek, 7 dvojitých vlněných přikrývek, 1 vojenská khaki přikrývka, 5 přikrývek ochranných tmavozelených, 2 přikrývky různé, 1 rám na obraz se sklem, 1 razítko kulaté úřední, 1 razítko kovové (pečeť), 4 ručníky, 1 sekerka na dříví, 1 sešívač na spisy, 2 sklenice různé, 5 režných slamníků, 1 skříň na spisy, 3 skříně na šaty, 1 skříň na spisy a šaty, 1 smeták na holi, 2 smetáčky ruční, 1 stojánek na razítka, 2 obyčejné manipulační stoly, 4 stoly různé, 1 stroj psací Urania, 1 tabulka různá, 1 telefon nástěnný, 1 tyč k praporu, 2 uhláky, 2 vědra na vodu, 1 zámek visací, 6 různých židlí.

 

Active Image

 

Václav Vostrý, vrchní strážmistr (1. 11. 1919 až 30. 4. 1921), Kařez

Čeněk Strašík, vrchní strážmistr (1. 6. 1921 až 22. 3. 1922), Slovensko

František Truhlář, strážmistr (22. 3. 1922 až 7. 4. 1922), důchod

Ferdinand Egermeier, strážmistr (7. 4. 1922 až 30.7.1922), Podkarpatská Rus

Václav Sirový, vrchní strážmistr (1. 8. 1922 až 17. 5. 1923), na odpočinek

Emanuel Nekolný, vrchní strážmistr (9. 7. 1923 až 17. 1. 1924), Velký Osek

Jaroslav Adámek, vrchní strážmistr (1. 2. 1924 až 8. 8. 1935), do výslužby

Jan Stejskal, vrchní strážmistr (30. 8. 1935 až 30. 7. 1938), Komárov

Jaroslav Sova, praporčík (1. 8. 1938 až 15. 11. 1938), Blatná

Václav Šesták, vrchní strážmistr (15. 11. 1938 až 15. 6. 1942), Velvary

Václav Zušťák, vrchní strážmistr (15. 6. 1942 až 20. 10. 1946), Praha

Josef Herbauer, vrchní strážmistr (1. 11. 1946 až 1. 5. 1947), Svojšín

Václav Zušťák, vrchní strážmistr (1. 5. 1947 až 1949)

 

Zachovala se pohlednice z roku 1929. V té době byl velitelem vrchní strážmistr Jaroslav Adámek, který v roce 1935 odešel do výslužby. Dle mého názoru stojí na pohlednici zcela vpravo.

 

Active Image

 

Nápis na pohlednici:

Je tu jeden záložník z Mor. Ostravy četař je na poště radiotelegrafistou (zřejmě druhý zprava), tak jsem se u něho informoval a pravil, že mu mám občas psát a na faře že mám podat žádost do dílny k poště a on se přimluví musím se hold starat. On je úředníkem. S pozdravem Ruda. 

Active Image

 

František Truhlář, strážmistr (1. 11. 1919 až 28. 5. 1925), Mýto

Čeněk Strašík, četník na zkoušku (16. 3. 1920 až 22. 3. 1922), Bratislava

František Wolráb, strážmistr (27. 9. 1921 až 24. 3. 1922), do civilu

Ferdinand Egenmeier, strážmistr (4. 1. 1922 až 4. 11. 1922), Podkarpatská Rus

Jan Palovský, strážmistr (21. 3. 1923 22. 9. 1927), Hořovice              

Bohumil Mejvald, strážmistr (29. 5. 1925 až 15. 5. 1926), Praha

Jaroslav Nykodym, strážmistr (23. 9. 1927 až 3. 1. 1936), Kařez

Ferdinand Bejček, strážmistr (5. 5. 1932 až 14. 3. 1933), Milín

Josef Lid, štábní strážmistr (5. 3. 1936 až 5. 10. 1936), Břasy

Emanuel Veselý, strážmistr (5. 10. 1936 až 10. 3. 1943), pensionován

Josef Liberský, strážmistr (14. 3. 1938 až 15. 10. 1939), Písek

Jaroslav Fikrt, štábní strážmistr (3. 5. 1939 až 1. 3. 1946), Karlovy Vary

Josef Mach, vrchní strážmistr (17. 5. 1939 až 7. 7. 1939), Roudnice

Miloslav Jäger, štábní strážmistr (8. 7. 1939 až 15. 5. 1946), Praha Vršovice

Jan Kulhavý, strážmistr (27. 7. 1939 až 15. 10. 1940), Zbiroh

Antonín Lenc, strážmistr (20. 11. 1940 až 28. 9. 1942), České Budějovice

František Pfeifer, čekatel policie (26. 1. 1943 až 31. 7. 1945), Nejdek

Josef Červenka, strážmistr (18. 3. 1943 až 31. 7. 1945), Vinařice

Vítězslav Janoštík, polic. čekatel (20. 3. 1944 až 22. 8. 1945), Krásná Lípa

Václav Pružina, policejní čekatel (27. 9. 1944 až 1. 10. 1945), propuštěn

Jaroslav Kuděj, vojín SNB (18. 8. 1945 až 13. 10. 1946), Mariánské Lázně

Stanislav Škácha, vojín SNB (18. 8. 1945 až 11. 9. 1945), propuštěn ze SNB

Bohuslav Redlich, rotný SNB (2. 5. 1946 až 31. 8. 1949), propuštěn ze SNB

Josef Folinek, rotný SNB (19. 8. 1946 až 1. 10. 1947), Šumava

Václav Březina, strážmistr (1. 10. 1947 až 1. 9. 1948), Zbiroh

Václav Roudnický, strážmistr (1. 6. 1949 až 1949)

 

Posledními četníky v Četnické stanici Svatá Dobrotivá byli, dle údajů v Památníku, v únoru 1949 vrchní strážmistr Václav Zušťák a strážmistr Václav Roudnický.

Alespoň na dvou fotografiích si můžeme představit vrchního strážmistra Františka Zušťáka:

 

Active Image

   

Active Image

 

Active Image

 

1. 11. 1919                                                                                                                                                  

Dnem 1. listopadu 1919 bylo četnictvo v Čechách rozmnoženo a jistá část četnických stanic nově zřízena.

Mezi nově zřízenými stanicemi byla i četnická stanice Svatá Dobrotivá, okres Rokycany. Obvod této stanice byl ustanoven ze spojených obcí Svaté Dobrotivé, Zaječova, Kvaně, Jiviny a Olešné z obvodu četnické stanice ve Strašicích a obce Cheznovice z obvodu četnické stanice v Mýtě.

Ubytování pro tuto nově zřízenou stanici bylo najato velitelem četnické stanice ve Strašicích vrchním strážmistrem Františkem Mlatkou v klášteře řádu Augustiánů ve Svaté Dobrotivé čp. 1 od PhDr Ferdinanda Černovskýho.

5. 11. 1919                                                                                                                                                  

Činnost četnické stanice ve Svaté Dobrotivé započala dnem 5. listopadu 1919.

13. 12. 1920

V druhém roce působení četnické stanice ve Svaté Dobrotivé a to dne 13. prosince 1920 zastavilo dělnictvo železáren komárovských práci, potom dělnictvo, bydlící ve zdejším obvodě v obcích Zaječově a Kvani odebralo se z Komárova domů, svolavši na 3. hodinu odpoledne všedělnickou schůzi do hostince Václava Cipry v Zaječově čp. 32.

Schůze té se zúčastnilo na 300 dělníků všech vrstev z Kvaně a Zaječova, náležející straně sociálně demokratické levice /:komunistické:/. Na stanici ve Svaté Dobrotivé v uvedené kritické době byl pouze sám vrchní strážmistr Václav Veselý a nemohl proto proti účastníkům revolučního hnutí zakročiti a hlásil onen případ ihned ústně okresnímu četnickému velitelství a okresní správě politické v Rokycanech.

Účastníci schůze se usnesli na zahájení všeobecné stávky, kterou skutečně dne 14. prosince 1920 ráno započali a zvolili 10-ti členný revoluční výbor a 10-ti člennou okresní radu.

14. 12. 1920

Dne 14. prosince 1920 asi v 10 hodin dopoledne přišel dotyčný revoluční výbor na faru, chtějíc zabrati jménem revolučního výboru byty pro dělníky ve zdejším klášteře a navštívili též četnickou stanici se žádostí, aby se četnická stanice přestěhovala do 1. poschodí. Pak předsevzal dotyčný revoluční výbor revizi mlýnů Václava Blahovce ze Svaté Dobrotivé a Magdaleny Procházkové v Jivině a vydal zápověď čepování lihových nápojů u všech zdejších obchodníků a hostinských.

Týž den odebral se revoluční výbor do obecné školy, kde byly ve všech třídách sňaty kříže ze zdí, pak nápis na škole -Bohu a vlasti- byl rovněž odstraněn. K násilnostem však nikde nedošlo.

18. 12. 1920

Na příkaz zemské politické správy v Praze byli účastníci revolučního výboru a to dne 18. prosince 1920 sedm členů, pak na vyzvání zemského trestního soudu v Praze dne 31. prosince 1920 dalších 14 členů revolučního výboru a okresních rad zatčeno a za pomoci četnictva z Rokycan, Mýta, Strašic a Zbirohu přímo dopraveno zemskému trestnímu soudu v Praze.

Od zřízení četnické stanice ve Sv. Dobrotivé, tj. od 1. listopadu 1919 bylo učiněno naší stanicí do 31. prosince téhož roku 6 trestních oznámení.

V roce 1920 bylo naší stanicí učiněno 74 trestních oznámení, 22 osob bylo zatčeno, 1 prohlídka domu byla vykonána na zvláštní vyzvání, 1 osoba byla předvedena, 5 asistenčních služeb bylo vykonáno a jedna mrtvola byla nalezena.

1. 5. 1921

Dne 1. května 1921 při zřízení četnické stanice v Kařezu byla obec Cheznovice od obvodu četnické stanice ve Svaté Dobrotivé přidělena četnické stanici v Mýtě.

24. 10. 1921

Dne 24. října 19212 byl na základě telegrafického rozkazu velitelství četnického oddělení v Příbrami strážmistr František Wolráb odeslán do Prahy za účelem konání bezpečnostní služby.                                                                                                                                                                  

27. 10. 1921

Dne 27. října 1921 byla vyhlášena částečná mobilizace, kterou byli povoláni vojíni ročníků 1893 a mladší vojenští gážisté a mužstvo v záloze od ostatních druhů zbraní, jakož i vojíni narození roku 1889 až včetně 1881 od telegrafního a železničního pluku a automobilových útvarů, pokud obdrželi určovací lístky.

Na základě vyhlášení částečné mobilizace nastoupili někteří záložníci výše uvedených ročníků u zdejšího obvodu včas ku svým  vojenským tělesům, aniž by byl kdo pro neuposlechnutí povolávacího rozkazu  naší stanicí zatčen neb oznámen.

16. 11. 1921

Dne 16. listopadu vrátil se strážmistr František Wolráb na svoji kmenovou stanici.

30. 11. 1921

Dne 30. listopadu 1921 byla nařízena všeobecná demobilizace výše uvedených ročníků a veškeří částečnou mobilizací povolaní vojíni vrátili se do svých domovů.

V roce 1921 bylo naší stanicí učiněno 63 oznámení, 5 osob bylo zatčeno, 2 prohlídky domu byly vykonány na zvláštní vyzvání, 1 osoba předvedena a 3 služby asistenční byly vykonány.

2. 5. 1922

Dne 2. května 1922 vypukla mzdová stávka všech cvočkačů našeho obvodu, jichž jest 160 a skončila dne 31. srpna 1922 ve prospěch zaměstnavatelů.

15. 5. 1922

Dne 15. května 1922 počalo stávkovati veškeré dělnictvo zaměstnané v v železárnách akciové společnosti v Komárově, mezi nimiž bylo 250 osob z našeho obvodu. Tato stávka skončila dne 18. června 1923 ve prospěch zaměstnavatele.

Jelikož po této stávce byla do železáren v Komárově přijata jenom část dělnictva, zůstalo v našem obvodě, ač byla stávka skončena, 150 dělníků bez zaměstnání.

V témže roce dostávalo 32 osob podporu v nezaměstnanosti.

V roce 1922 bylo učiněno 105 trestních oznámení, 6 osob bylo zatčeno, 3 předvedeny a na zvláštní vyzvání byla vykonána 1 prohlídka domu.

1923

V roce 1923 vzrostl počet nezaměstnaných osob v našem obvodě na 500 osob, z nichž dostávalo 267 osob podporu v nezaměstnanosti.

Toho samého roku bylo naší stanicí učiněno 206 trestních oznámení, 4 zatčení a 2 předvedení.

7. 7. 1924

Vypukla mzdová stávka veškerého dělnictva zaměstnaného v železárnách akciové společnosti v Komárově, mezi kterými bylo též 250 osob z našeho obvodu.

29. 10. 1924

Tato stávka skončila v neprospěch dělnictva proto, že práci nastoupili za horších podmínek než za kterých před zastavením práce pracovali.

Podporu v nezaměstnanosti dostávalo v našem obvodě v roce 1924 40 osob a ku konci roku 1924 klesl počet nezaměstnaných na 10 osob.

V roce 1924 bylo naší stanicí učiněno 189 oznámení, 4 osoby byly zatčeny, 1 osoba předvedena, 1 asistence byla vykonána a 1 mrtvola nalezena.

27. 7. 1925

Zastavili dělníci cvokaři ze Sv.Dobrotivé, Kvaně, Olešné, Zaječova a Cerhovic výrobu cvočků. Stávkujících bylo celkem 78.

Příčina stávky byla ta, že zaměstnavatelé nechtěli přistoupiti na požadavek následkem stále trvající drahoty dělnictvem kladený. Dělníci cvokaři požadovali 20-30% přídavku za výrobu veškerých druhů cvočků.

24. 8. 1925

Zahájili někteří cvokaři z uvedených obcí znovu práci, ježto zaměstnavatelé dokařských dělníků přistoupili na zvýšení mzdy za výrobu veškerých druhů cvočků o 3-7%. Průběh stávky byl úplně klidný. Veřejný pořádek, klid a bezpečnost nebyl nikterak porušen.

5. 11. 1923

Přijel pan president republiky z Lán obhlédnouti terén projektované brdské vojenské střelnice. Na zpáteční cestě projel pan president republiky naším obvodem a to obcí Olešnou.

15. 1. 1926

Byl přemístěn k zemskému četnickému velitelství pro Slovensko velitel četnického oddělení v Příbrami nadp. Josef Jirásek.

10. 6. 1926

Zastavili dělníci z našeho obvodu v železárnách v Komárově jednu hodinu práci a v této době bylo protestováno proti zavedení cel na zemědělské výrobky.

29. 6. 1926

Odpoledne přehlédl četnické stanoviště ve Sv. Dobrotivé přednosta okresní správy politické v Rokycanech Dr. Kumpf Felix.

1. 9. 1926

Převzal velitelství četnického oddělení v Příbrami pobočník exp. Četnického štábního důstojníka v Plzni, kapitán František Karhan.

2. 7. 1927

V našem obvodě nebyla oslava devítiletého výročí bitvy u Zborova dne 2. července 1927 prováděna.

Příslušníci stanice oslavili devítileté výročí bitvy u Zborova pouze přednáškou o významu borovské bitvy na stanici.

21. 7. 1927

Byla v obvodě četnické stanice Sv. Dobrotivá vyvlastněna státním pozemkovým úřadem pro zřízení vojenské dělostřelecké střelnice v Brdech větší část lesů Colloredo-Mansfeldského velkostatku ze Zbirohu.

Týmž dnem zřízeno bylo ku spravování vyvlastněných lesů Ředitelství vojenských lesních podniků a ku vybudování dělostřelecké střelnice Velitelství  vojenské dělostřelecké střelnice s pracovním oddílem střeleckého cvičiště v Jincích u Příbrami.

18. 4. 1828

Zastavilo práci lesní dělnictvo v počtu asi 60 osob ze Sv. Dobrotivé a Kvaně, okr. Rokycany, pracující ve státních lesích vojenské lesní správy ve Strašicích.

Příčinou zastavení práce lesním dělnictvem bylo to, že ředitelství státních lesů v Jincích nepřistoupilo na zvýšení mzdy za zpracování dříví lesním dělnictvem požadované. Stávka měla úplně klidný průběh.

24. 4. 1928

Zahájilo veškeré lesní dělnictvo z uvedených obcí znovu práci. Stávkující lesní dělnictvo nezískalo stávkou žádné výhody.

1. 5. 1928

Zavedlo ministerstvo vnitra jako součástku služební výstroje pro četnické gážisty mimo služební třídy a výkonné důstojníky konající službu bezpečnostní služební požitky.

2. 7. 1928

Zastavili někteří dělníci a cvokaři ze Sv. Dobrotivé, Kvaně, Olešné, Zaječova, Cheznovic a Mýta domáckou výrobu cvočků. Stávkujících cvokařů z obvodu četnické stanice ve Sv. Dobrotivé bylo asi 60.

Cvokaři zastavili práci proto, že zaměstnavatelé cvokařů nechtěli přistoupit na předloženou jim kolektivní smlouvou, ve které žádali cvokaři 20% přídavku za výrobu veškerých druhů cvočků.

12. 9. 1928

Bylo započato s kácením dříví na dopadové ploše Jordán o výměře 460 ha vojenské dělostřelecké střelnice v Brdech, která se nachází z větší části v obvodě četnické stanice ve Sv. Dobrotivé.

Na této dopadové ploše bylo zaměstnáno mimo domácího lesního dělnictva 200 lesních dělníků horalů z Rozkova, Bogdanova, Veselkys a Karlovaci z Podkarpatské Rusi, pak z Olešné, Turzovky a  Čadce ze Slovenska.

22. 9. 1928

Zahájili cvokaři z obvodu četnické stanice ve Sv. Dobrotivé znovu práci.

Stávkou, která měla úplně klidný průběh, získali cvokaři 10% přídavku na mzdě za výrobu veškerých dokařských výrobků.

15. 10. 1928

Zavedlo ministerstvo vnitra pro četnické gážisty mimo služební třídy četnickou služební šavli.

28. 10. 1928

V den desetiletého výročí Československé samostatnosti zúčastnili se příslušníci četnické stanice ze Sv. Dobrotivé přednášky, pořádané Osvětovou komisí ve Sv. Dobrotivé, kdež promluvil o významu naší samostatnosti řečník strany sociálně demokratické Vileta z Plzně.

28. 10. 1929

V roce jedenáctiletého výročí Československé samostatnosti zúčastnili se příslušníci četnické stanice ve Sv. Dobrotivé přednášky, pořádané Osvětovou komisí ve Sv. Dobrotivé, kdež promluvil o významu naší samostatnosti odborný učitel Strakoš ze Zbiroha.

V měsíci únoru 1929 panovaly v Československé republice ukrutné mrazy tak, že 18. února 1929 dosáhl mráz ve Sv. Dobrotivé 32 st. C  pod nulou.

Místy byly však mrazy ještě krutější.

Na základě výnosu ministerstva vnitra ze dne 19. dubna 1929 čís. 32804 byla dne 1. října 1929 zrušena místa četnických štábních důstojníků a zřízena u štábů zemských četnických velitelství místo četnických vyšších důstojníků.

Na den 27. října 1929 byly v Československé republice vypsány volby do Národního shromáždění a senátu a jejich průběh byl klidný.

19. 5. 1930

Byla zahájena ostrá střelba na dělostřelecké střelnici v Brdech za přítomnosti generála Komárka, přednosty dělostřeleckého oddělení MNO generála dr. Přibyla,generála  zemského velitele dělostřelectva, generála Chalupy, přednosty Správního sboru vojenských lesních pracovníků, generála Klecandy, velitele 2. pěší divize, generála Rakušana, velitele 2. dělostřelecké polní brigády a zástupců politických okresů rokycanského, hořovického a příbramského.

Ostrou střelbu na cílovou plochu Jordán v brdské dělostřelecké střelnici zahájil 5. oddíl 2. lehkého dělostřeleckého pluku z Plzně.

První povel ke střelbě dal nadporučík Richter a první ráno z granátu vypálil z palebného postavení v lese nedaleko Svaté Dobrotivé vlastnoručně velitel 2. lehkého dělostřeleckého pluku v Plzni plukovník Hořejší.

27. 5. 1930

Přijel pan president T.G.Masaryk s průvodem ministerského předsedy Udržala, ministra národní obrany Viškovského a ještě jiných členů vlády a generality na Kopaniny u obce Těně, aby mu byla předvedena ukázka cvičné střelby dělostřelectva.

Následkem husté mlhy nad cílovou plochou Jordán dělostřelecké střelnice v Brdech a vydatného deště k předvedení cvičné střelby dělostřelectva nedošlo a pan president po krátkém zdržení se na Kopaninách odjel přes Těně, Křižovatky u Těň, Žlebce po okresní silnici okolo Olešné, soud. okr. Zbiroh, samoty U Dubu a dále pak přes Kařez do Lán.

31. 5. 1930

Rozpoutala se nad zdejší krajinou bouře, provázaná krupobitím. Kroupami byly zasaženy katastry obcí Olešné, soud. okr. Zbiroh, Zaječova a Kvaně. Kroupami byla zničena úroda v katastrech řečených obcí na 20% a místy až na 100%.

4. 6. 1930

Přihlížel cvičné a útočné ostré střelbě dělostřelectva na dělostřelecké střelnici v Brdech z Miliny branný výbor Národního shromáždění v čele s ministrem národní obrany Viškovským, s generalitou, se zástupci okresů rokycanského, hořovického a příbramského a se žurnalisty.

Po ukončení cvičné střelby dělostřelectva odjeli všichni střelbě přihlížející k shlédnutí cílové plochy Jordán.

12. 6. 1930

Bylo vykonáno ve Sv. Dobrotivé sv. biřmování pražským arcibiskupem Františkem Kordačem.

16. 6. 1930

Zabil blesk u obce Jivina na poli manželku rolníka Josefu B. z Jiviny čp. 5, okr. Zbiroh.

10. 7. 1930

Zavedlo ministerstvo vnitra výnosem ze dne 10. července 1930, čís. 10.317-13 pro veškeré četnictvo nové distinkce - třícípé a pěticípé zlaté hvězdy pro důstojníky, stříbrné hvězdy pro vrchní strážmistry a pro sbor strážnictva kovové postříbřené obdélníčky.

Pro důstojníky správní, výkonné, vrchní strážmistry, strážmistry a četníky na zkoušku zavedena též polní čapka /Věstník četnictva čís. 11 ze dne 11. července 1930/.

1. 9. 1930

Bylo četnictvo politického okresu rokycanského přiděleno výnosem ministerstva vnitra čís. 65.338-17 velitelství četnického oddělení v Písku.

1. 10. 1930

Bylo četnictvo politického okresu rokycanského přiděleno účtárně II v Praze Smíchově.

28. 10. 1930

V den dvanáctiletého výročí Československé státnosti zúčastnili se příslušníci četnické stanice ve Sv. Dobrotivé přednášky, pořádané Osvětovou komisí ve Sv. Dobrotivé, kdež promluvil o významu naší samostatnosti odborný učitel Jan Havrlík ze Sv. Dobrotivíé,

1. 5. 1931

Dne 1. května 1931 byl zvýšen stav četnické stanice ve Svaté Dobrotivé o 1 strážmistra, tudíž na 3  gážisty služebního pořadí.

28. 5. 1931

Přijel pan president T.G.Masaryk v průvodu ministerského předsedy Udržala, ministra národní obrany Viskovského, kancléře Šámala, generálů Bláhy, Podhajského, Sirového, Bílýho, Netíka, Přikryla, Chalupy a Vedrala z Lán k lesu na Milině a tam přihlížel cvičné střelbě dělostřelectva na cílovou plochu Jordán vojenské dělostřelecké střelnice v Brdech. Na Milině zdržel se pan president od 10 do 13 hodin. Nato odejel se svým průvodem ku přehlídce fotočety, dělostřelecké-měřické roty z Olomouce, přechodně ubytované v hostinci Bedřicha Charváta v Zaječově čp. 42, okres Zbiroh.

Po přehlídce fotočety dělostřelecké roty odejel pan president přes Svatou Dobrotivou a Kařez do Prahy.

20. 6. 1931

Zastavili někteří dělníci (cvokaři) ze Svaté Dobrotivé, Kvaně, Olešné, Zaječova, Cheznovic a Mýta domácí výrobu cvočků. Stávkujících z obvodu četnické stanice ve Sv. Dobrotivé bylo asi 200.

Cvokaři zastavili práci, protože zaměstnavatelé cvokařů nechtěli přistoupiti na předloženou jim kolektivní smlouvu, ve které žádali cvokaři 10% přídavku za výrobu veškerých druhů cvočků a pak proto, že chtěli zaměstnavatelé cvokařů 10% slevu na mzdě za veškeré cvokařské výrobky.

28. 10. 1831

V den třináctého výročí Československé samostatnosti se příslušníci četnické stanice ve Svaté Dobrotivé zúčastnili přednášky, pořádané Osvětovou komisí ze Sv. Dobrotivé v hostinci Václava Vajner v Hamburku, obec Zaječov, kdež promluvil o významu naší samostatnosti řídící učitel v.v. Václav Havrlík ze Svaté Dobrotivé.

2. 11. 1931

Počala obec Zaječov s regulací potoka v Zaječově.

16. 12. 1931

Ukončili cvokaři a 17. prosince 1931 nastoupili práci.

Stávka, která měla úplně klidný průběh, byla ukončena ve prospěch cvokařů, neb tito ztrácejí na svých mzdách jen asi 2%.

V roce 1931 vzrostl počet nezaměstnaných v obvodě četnické stanice na 366 osob, z nichž bralo 269 osob podporu v nezaměstnanosti.

30. 5. 1932

V noci na 30.5.1932 pršelo ve Sv. Dobrotivé, v okolí a v lesích oblasti brdské střelnice tak silně, že se rozvodnily potoky, protékající osadami S. Dobrotivou, Hamburkem a obcí Zaječovem, soud. okr. Zbiroh.

Příval vody, řinoucí se z lesů oblasti brdské střelnice stihl osadu Sv. Dobrotivou a Hamburk již o 4.30 hodině a dosáhl vrcholu o 9. hodině.

Přívalem vody byl poškozen most, nalézající se na okresní silnici, vedoucí ze Sv. Dobrotivé k Příbrami tak, že byl levý pilíř podemlet a značná část jeho vodou odnesena.

Dále zničil příval vody na zimu v roce 1931 zřízenou a nákladem 106?. Kč vybudovanou regulaci potoka vedoucí osadou Hamburkem, obec Zaječov.

28. 10. 1932

Dne 28.10.1932 v den čtrnáctiletého výročí Československé samostatnosti zúčastnili se příslušníci zdejší četnické stanice průvodu, pořádaného místní osvětovou komisí, sboru dobrovolných hasičů ze Zaječova a Kvaně, pak tělocvičnou jednotou Sokol ze Svaté Dobrotivé k průvodu padlých ve světové válce, kdež promluvil k shromážděným stavům a korporacím učitel Jan Havrlík ze Sv. Dobrotivé o významu 28. října a o naší samostatnosti.

V roce 1932 vzrostl počet nezaměstnaných v obvodě četnické stanice na 400 osob, z nichž bralo 100 osob podporu v nezaměstnanosti.

4. 4. 1933

Zastavili zaměstnavatelé cvokařů výrobu cvočků následkem značných zásob a téměř žádného odbytu dokařských výrobků, pak následkem celních opatření. Zastavením výroby cvočků octlo se asi 300 dělníků, cvokařů, z obvodu zdejší stanice bez zaměstnání.

2. 8. 1933

Počala fa. J.Ko.Rudolf z Plzně se stavbou sekundární sítě elektrického vedení ve Sv. Dobrotivé a tuto dokončila 21.10.1933.

21. 10. 1933

Připojil provozní ing. Ze západočeských elektráren v Plzni, Josef Loučka z Komárova, sekundární síť elektrického vedení ve Sv. Dobrotivé na primární síť západočeských elektráren v Plzni.

28. 10. 1933

V den patnáctiletého výročí Československé samostatnosti zúčastnili se příslušníci zdejší četnické stanice průvodu pořádaného místní osvětovou komisí k pomníku padlých ve světové válce, kdež promluvil o významu státního svátku 28. října učitel Jan Havrlík ze Sv. Dobrotivé a přednášky pořádané rovněž osvětovou komisí ve Sv. Dobrotivé v hostinci Leonarda Kunce, kdež promluvil o významu státního svátku, o tvoření se ruských legií a zahraniční práci presidenta T.G.Masaryka učitel obecné školy v Mrtníku, okres Hořovice, Ladislav Ryska.

13. 11. 1933

Zahájili zaměstnavatelé cvokařů znovu práci. Do práce nastoupilo asi 50-55% veškerých cvokařů ze Sv. Dobrotivé, Kvaně, Olešné a Cheznovic s 10% snížením mzdy na veškerých dokařských výrobcích.

Počet nezaměstnaných v roce 1933 vzrostl na 450 osob, z nichž pobíralo 263 osob podporu podle gentského systému a 203 osob poukázky státní stravovací akce.

3. 7. 1934

Oslavil 2. pracovní oddíl vojen.děl. střelnice v Brdech a tělocvičná jednota Sokol ve Sv. Dobrotivé 17. výročí Bitvy u Zborova.

Druhý pracovní oddíl voj. děl. střelnice v Brdech a tělocvičná jednota Sokol ve Sv. Dobrotivé přišlo v průvodu k pomníku padlých ve světové válce. U pomníku padlých promluvili o významu 2. července velitel 2. pracovního oddílu voj. děl. střelnice npor. Vilém Pavlů a učitel Jan Havrlík ze Sv. Dobrotivé.

Po přednáškách položili vojíni 2. pracovního oddílu voj. děl. střelnice v Brdech k pomníku padlých věnec.

Této oslavy se zúčastnilo mimo vojska 2. pracovního oddílu voj. Děl. střelnice v Brdech, pak členů tělocvičné jednoty Sokol a příslušníků zdejší četnické stanice asi 120 osob ze Sv. Dobrotivé a okolí.

14. 10. 1934

Pořádala místní osvětová komise obcí Zaječova-Kvaně za spoluúčasti 2. pracovního oddílu voj. dělostřelecké střelnice v Brdech a všech korporací v sále hostince U Švandrlíků ve S. Dobrotivé Tryznu k uctění památky v přístavním městě Marseille ve Francii dne 9. října 1934 zavražděného jugoslávského krále Alexandra I. a francouzského ministra zahraničí Barthoua.

Po zapění hymny Jugoslávie  a Francie promluvili velitel 2. pracovního oddílu voj. děl. střelnice v Brdech npor. Vilém Pavlu a učitel Jan Havrlík o významu spolupráce jugoslávského krále Alexandra I. Sjednotitele a francouzského ministra zahraničí Louise Barthoua k upevnění a zajištění míru v Evropě. Zapěním státní hymny byla tryzna skončena.

Zúčastnily se jí veškeré korporace, školní dítky, 2. pracovní oddíl voj. děl. střelnice v Brdech a četnictvo ze Sv.Dobrotivé v celkovém počtu asi 300 osob.

28. 10. 1934

V celém zdejším obvodě bylo dne 28. října důstojně oslaveno šestnáctileté výročí Československé republiky a to jednak ve školách a pak přednáškami o významu tohoto dne u pomníku padlých vojínů ve světové válce. Těchto oslav zúčastnilo se četnictvo zdejší stanice.

Nezaměstnanost dělnictva zdejšího obvodu stále trvá, ačkoliv se pracovní poměry poněkud zlepšily.

Bezpečnostní poměry v obvodu stanice byly po celý rok normální a trestných činů proti bezpečnosti  majetku poněkud ubylo.

12 .6. 1935

Z tohoto dne se dochoval zápis, který si dovolím ocitovat. Ze zápisu vyplývá, že dopadená osoba byla manželkou šoféra ve věku 30 let.

Četnická stanice, Policejní úřad ve Svaté Dobrotivé učinil na Vás trestní oznámení, že jste dne 12.VI.1935 v lese u Jordánu směrem ke Sv. Dobrotivé urazila slovy -Vy lumpe, naši mužové Vám to dají- lesního správce lesní správy Otakara Vojáčka z Kvaně, soudní okres Zbiroh, jenž právě konal svou službu a vykazoval Vás z lesa, kamž jest vstup pro civilní obyvatelstvo okresním úřadem v Hořovicích zakázán. Při činu Vás přistihl. K činu jste se výslovně doznala před strážmistrem Jaroslavem Nikodémem. Tím jste se dopustila přestupku a ukládá se Vám za to podle § 313 a 314 tr.z. za použití § 261 a 266 trestního zákona trest 50,- Kč na penězích. Nebude-li trest na penězích dobytný, nastoupí místo něho trest vězení 24 hodin. Kromě toho se Vám ukládá náhrada nákladů trestního řízení.

10. 9. 1935

Shluklo se asi 250 osob z obce Kvaně a Zaječova před lesním úřadem Vojenských lesních podniků a žádali polesného Otakara Vojáčka, aby jim dovolil vstup na cílovou plochu Jordán, tj. střelnici pro dělostřelectvo za účelem dobývání pařezů a vyřezávání trávy.

Dav vnikl v průvodu dvou starostů obce na dvůr lesní správy a počal se chovati demonstrativně  Několik osob vniklo až do chodby vojenské telefonní ústředny, takže musely býti odtud vyhnány.

Zdejší stanice byla o případu vyrozuměna a při příchodu četnické hlídky k lesnímu úřadu se dav počal rozcházeti a nedošlo k žádným násilnostem.

28. 10. 1935

Dne 28. října bylo ve zdejším obvodu důstojně oslaveno sedmnácté výročí trvání Československé republiky. Těchto oslav zúčastnili se také příslušníci zdejší stanice.

20. 11. 1935

V noci vloupal se do lesního úřadu Vojenských lesních podniků ve Svaté Dobrotivé Adolf Šnajdr z Kvaně č. 18 a odcizil tam jeden úplný telefonní přístroj ku škodě Vojenských lesních podniků a různé technické potřeby ku škodě polesného Otakara Vojáčka.

20. 11. 1935

V noci vloupali se neznámí pachatelé do prodejny Západočeského konzumního družstva ve Sv. Dobrotivé a odcizili různé zboží podle udání vedoucích v ceně 10.139,- Kč.

V obvodě zdejší stanice bylo v roce 1935 provedeno více krádeží, takže bezpečnostní poměry se částečně zhoršily.

Občané z obce Kvaně a Zaječov přes zákaz vojenské lesní správy ve Sv. Dobrotivé chodili na dříví na střelnici i v době střelby, takže vícekrát museli příslušníci zdejší stanice s lesním personálem konati službu u střelnice, aby se lidu vstup na střelnici zabránil.

Občané v Zaječov a v Kvani, když nemohli do lesa libovolně chodit, zejména na cílovou plochu, byli krajně rozeštváni jak proti lesnímu personálu, tak i proti zdejšímu četnictvu, což dávali při každé příležitosti najevo.

Konečně občané v této věci obrátili se na poslance národního shromáždění a ti se obrátili na samotného ministra národní obrany a bylo jim pak dovoleno choditi na cílovou plochu zamčitých podmínek až do 1. května 1936.

V roce 1935 bylo zdejším četnictvem zatčeno 8 osob, udání bylo učiněno na 109 osob a dvě osoby byly předvedeny soudu.

1. 10. 1936

Počala se prováděti stavba vojenského krytu na cílové ploše Jordán, která byla úplně dokončena dne 19. prosince 1936.

7. 12. 1936

Demonstrovalo ve Svaté Dobrotivé 60 dělníků, kteří byli propuštěni z práce vojenské stavby na cílové ploše Jordán a pokoušeli se vyvolati stávku mezi dělníky, kteří dále pracovali.

28. 10. 1936

Státní svátek 28. říjen byl ve zdejším obvodě důstojně oslaven. Letošního roku zúčastnili se oslav též příslušníci komunistické strany, což se zde stalo poprvé za dobu trvání Československého státu. Příslušníci zdejší stanice zúčastnili se oslav společně s ostatními občany.

11. 9. 1936

Byl přítomen pan prezident s generálním štábem ostré střelby na cílové ploše Jordán, která se prováděla z důležitého nového vojenského krytu. Pan president zdržel se na cílové ploše od 16 do 19 hod. 30 min. Zdejší četnická hlídka konala službu u cílové plochy.

Následkem stavby krytu na cílové ploše Jordán bylo četnictvo zdejší stanice nuceno horlivě spolupracovati s vojenskými úřady, čímž zde byla služba těžší proti době dřívější.

9. 1. 1937

Anna Š., provdaná J. 55  roků  stará z Kvaně č. 122 spáchala pokus vraždy na své snaše Anně J. roz. C. 28 roků staré, vdově, bytem ve Kvani 122 a to tím, že jí ostřím sekyrky třikráte sekla do hlavy. Poraněná J. byla odvezena do všeobecné nemocnice v Berouně, kdež dne 5.2.1937 následkem těžkého poranění zemřela. J., roz. Š. byla pro tuto vraždu odsouzena pražskou porotou na 15 let těžkého žaláře. Tato událost způsobila ve Kvani mezi obyvatelstvem částečný rozruch.

25 .5. 1937

Byla zabita bleskem Anežka S., 17 let stará z Kvaně-Čihadlo, když utíkala v bouřce po cestě z Kozojed do Hamburku.

10. 6. 1937

Byl na zdejší stanici zřízen státní telefon, který má ústřednu v Komárově u Hořovic a obdržel číslo 9.

11. 8. 1937

Vypukl požár ve dřevníku Kláry Plasové v Zaječově č. 112, který patrně nastal od hasícího se vápna, které bylo ve dřevníku uloženo.

30. 9. 1937

Spáchala sebevraždu utopením Jarmila H., 19 roků stará z Kvaně č. 45, která skočila do rybníku Heřman.

21. 5. 1938

Byl povolán 1. ročník záložníků k mimořádnému cvičení, nástup záložníků byl bez rušivých událostí.

27. 5. 1938

Byly četnictvu přiděleny plynové masky.

30. 8. 1938

Zpráva vrchního strážmistra četnictva Jana Stejskala sepsaná 30. srpna 1938 na četnické stanici ve Svaté Dobrotivé pro Masarykův četnický podpůrný a vzdělávací fond a uložená v Národním archivu Praha:

Udávati cikána okresnímu úřadu pro nějaký trestný čin nemá praktického významu, poněvadž cikán nemá stálé bydliště a k úřadu se na vyzvání dobrovolně nedostaví. S udáním bývá spojeno pátrání po pobytu a mnoho psaní, což zaměstnává četnictvo na úkor důležitější bezpečnostní služby.
Předváděti cikána k okresnímu úřadu za účelem potrestání mohou vykonati jen ti četníci, kteří nemají k okresnímu úřadu příliš daleko. Četníci ze stanic vzdálených od okresního úřadu mohou takové předvedení vykonati jen s největšími obtížemi. Předvedení může býti vykonáno jen v úředních hodinách, což také činí četníkovi obtíže.
V praxi se často stane, že četník i s veškerou intensitou nemůže vše prosaditi tak, aby cikán splnil svou povinnost dle tohoto zákona (myšlen zákon č. 117 Sb. z. a n., pozn. autora), zejména je-li při zakročování proti cikánské tlupě sám na sebe odkázán. Na pomoc od starosty obce a občanů nelze se spoléhati.

19 .9. 1938

Byly četnictvu přiděleny četnické přilby

22 .9. 1938

Byla nařízena mobilizace, nástup záložníků byl vzorný a bez rušivých událostí.

1. 10. 1938

Pohraniční kraje  čsl. Státu byly postoupeny Německu, Polsku a Maďarsku. Tyto kraje byly obývány z větší části německými, polskými a maďarskými občany.               

5. 10. 1938

Odstoupil president republiky dr. Edvard Beneš.

30. 11. 1938

Presidentem republiky zvolen dr. Emanuel Hácha, president nejvyššího správního soudu.

1. až 31. 12. 1938

Nebyly významné trestné činy v obvodě spáchány. Počet docílených úspěchů činil 8 zatčení a 80 udání. Na zvláštní příkaz bylo vykonáno 5 domovních prohlídek, 1 asistence a 1 hlídka byla vyslána následkem živelní pohromy.

22. 1. 1939

Zahájena slavnostní činnost Střediska branné výchovy ve Svaté Dobrotivé. K tomuto středisku příslušely obce Zaječov, Olešná, Kvaň a Jivina. Velitelem střediska byl jmenován npor. v záloze Jan Havrlík, řídící učitel ve Svaté Dobrotivé, jeho zástupcem npor. Václav Pelikán ze Zaječova.

13. 2. 1939

Na příkaz okresního úřadu v Rokycanech provedeny prohlídky bytů u funkcionářů komunistické strany příslušníky zdejší stanice.

6. 3. 1939

Za činovníky rozpuštěné komunistické strany v obecním zastupitelstvu obce Zaječov jmenoval okresní úřad v Rokycanech 6 nových členů za stranu Národní jednoty. Jako starosta byl jmenován Antonín Anýž ze Zaječova čp. 17.

15. 3. 1939

Za silné sněhové bouře obsazovalo říšskoněmecké vojsko území Čech a Moravy. Čela okupační armády projela Zaječovem as v 11 hod. směrem k Příbrami.

18. 3. 1939

Byli zatčeni funkcionáři komunistické strany delegovaným úředníkem okresního úřadu z Rokycan. Tito byli za několik dnů propuštěni.

22. 3. 1939

Byli donuceni příslušníci četnictva odevzdati pušky služební, které jim as za měsíc byly opět vráceny.

17 .5. 1939

Byl přidělen na zdejší stanici vrchní strážmistr Josef Mach, který evakuoval ze stanice Spišská Belá (Slovensko) a vbrzku za ním strážmistr Miloslav Jäger, evakuovavší ze stanice Lipča (Podkarpatská Rus).

21. 8. 1939

Nařízeny permanentní kontroly telefonních linek, na kterých byly páchány neznámými pachateli sabotáže a současně se objevily v obvodu protinacistické letáky.

30. 9. 1939

Vznikl v obci Olešné požár v domě obecního pastýře Františka Ječmena, přičemž shořela střecha a větší zásoby sena. Příčina požáru bylo samovznícení vlhkého sena.

7. 10. 1940

Nařízeno používání dvojjazyčných úředních razítek s okamžitou platností u všech státních úřadů.

13. 10. 1940

Bylo započato se stavbou betonové dráhy na polním letišti, orientační plochy pro letadla, vedle cílové plochy Jordán na zdejší vojenské střelnici. K práci bylo použito z velké části koncentrovaných příslušníků židovského vyznání.

8. 3. 1941

Nařízena permanentní služba pro příslušníky zdejší stanice, aby bylo zabráněno místnímu obyvatelstvu vstoupiti na plochu střelnice, kde bylo prováděno stálé usilovné cvičení pěších i dělostřeleckých jednotek okupační armády v přípravě pro ruské tažení.

14. 9. 1941

Rozmohly se silně krádeže drůbeže a polních plodin v celém obvodě vzhledem k začínajícímu nedostatku potravin.

1. 10. 1941

Byl zabit nákladním autem protektorátního vojska na silnici v katastru obce Jivina ve zdejším obvodě zámečník Bohumil Kolářský z Olešné, který jeda na kole z vršku narazil na protijedoucí nákladní auto.

21. 1. 1942

Odsunuta židovská rodina Eduarda Löwyho ze Zaječova, Emila Fronda z Olešné a Emilie Zapfnerové z Jiviny. Z odsunutých Židů vrátila se pouze po osvobození republiky rodina Eduarda Löwyho.

(Doplňuji, že o den později, tedy 22. 1. 1942, byli ze Zaječova transportem S.č. 382 odvlečeni do Terezína Max Löwy, jeho manželka Hilda a dcery Ruth a Eva. Obchodník Max Löwy zahynul v Terezíně 7. 6. 1942, jeho manželka i dcery zahynuly v Osvětimi o rok později.)

16. 5. 1942

Zatčen gestapem z Plzně starosta obce Kvaně Josef Jícha pro veřejně projevený názor na agitaci, prováděnou nacistickými úřady k návštěvě výstavy Sovětský ráj. Jícha, který prohlásil, že jest každý, kdo tuto výstavu navštíví, zrádcem českého národa, byl na udání dosud přesně nezjištěných pachatelů z obce Kvaně zatčen a 27.10.1942 v koncentračním táboře ve Flossenburgu umučen.

21. 6. 1942

Byl odsouzen k trestu smrti legionář Karel T., bytem v Zaječově a téhož dne gestapem v Plzni popraven. Vzhledem k tomu, že poprava byla provedena brzy po atentátu na Hendricha jest pravděpodobné, že se tak stalo jako u legionáře v odvetu.

30. 6. 1942

Vyhlášen v důsledku atentátu na Heydricha v celém Protektorátě civilní výjimečný stav.

1. 7. 1942

Zavedena u Sboru četnictva německá úřední řeč a nařízeno, aby veškeré služební i soukromé hovory ve stanicích byly vedeny v této řeči. Současně byl též nařízen nacistický pozdrav zdviženou paží. Oba rozkazy byly většinou příslušníků tohoto sboru okázale opomíjeny.

9. 7. 1942

Převzal vedení všech bezpečnostních sborů protektorátních Němec Generalleutnat Riege. Současně byl jmenován zemským četnickým velitelem v Čechách Čech, odpadlík plukovník Kmínek.

5. 4. 1943

Přišli do lesa Padrť v katastru obce Kvaň dva ruští váleční zajatci křestním jménem Alexander a Leonid. S dotčenými navázal styk občan Jan Pašek z Kvaně a zásoboval je pomocí svého syna Jana Paška mladšího potravinami, které opatřoval tajně u obyvatelů v okolí. K ruským zajatcům se později přidali i bratři Nelibové z Malé Vísky, kteří byli pronásledováni gestapem. Tato skupina si za pomoci zasvěcených osob vybudovala podzemní kryt v lese zvaném Hřebeny severně od obce Jivina. Do krytu pak přišli další pronásledovaní gestapem, jako Josef Lukeš z Kařezu, Jiřina Nikodémová z Popovic a Josef Mašek ze Bzové. Zde shromažďovali účastníci skupiny zbraně a trhaviny v úmyslu použíti jich později k sabotážím. Udánlivě se pokusili dotčení dokonce o sabotáž na trati Příbram - Zdice, avšak pokus selhal pro nedostatek odborných vědomostí s požíváním trhavin. Bližší okolí bylo o jsoucnosti tohoto krytu dobře obeznámeno a zásobovalo jeho obyvatele vším potřebným stejně jako celá věc byla dobře známa některým příslušníkům zdejší stanice.

16. 8. 1943

Zatčeni jako podezřelí ze sabotáže /navrtání sloupů vysokofrekvenčního vedení v katastru obce Cheznovice/ Karel Perlík, jeho bratr Václav Perlík a Josef Horák, všichni z Olešné plzeňským gestapem. Jmenovaní pak byli po 4 týdenním vězení a týrání propuštěni pro nedostatek důkazů.

1. 1. 1944

Počátkem ledna byl oddíly gestapa z Plzně, Kladna a Prahy vypátrán podzemní kryt v lese Hřebeny v katastru obce Komárov, v němž se ukrývali dva ruští zajatci a několik osob hledaných gestapem. Obyvatelé krytu byli pomocí slzotvorných látek donuceni opustiti kryt a krom Josefa Košťálka, který se v krytu zastřelil, byli všichni zatčeni.

11. 1. 1944

Zatčen gestapem z Kladna dělník František H. z Kvaně pro ilegální činnost ve prospěch komunistické strany.

12. 1. 1944

Provedeno v Hořovicích řízení před Zvláštním soudem proti osobám zastiženým v lesním krytu v lese Hřebeny. Výsledkem tohoto řízení bylo pak provedení 11 rozsudků trestu smrti nad obyvateli tohoto krytu a jejich pomocnících.

14. 1. 1944

O 22. hodině vznikl požár ve stodole obchodníka smíšeným zbožím Löwyho. Stodola zcela vyhořela. Požár vznikl neopatrným zacházením se žhavým popelem.

29. 1. 1944

Zatčen plzeňským gestapem rolník Václav D. z Olešné pro ilegální činnost v organizaci Škodových závodů v Plzni. Dne 12.12.1944 byl D. pro tuto činnost popraven v Mnichově.

10. 2. 1944

Zatčeni plzeňským gestapem Ladislav K., rolník Emanuel R., úředník hospodářského družstva v Rokycanech Jaroslav F. a zednický mistr Josef Š., všichni z Olešné. Jako důvod zatčení jmenovaných byla podpora ilegálních organizací a u Josefa Štochla krom toho i poskytování střelné zbraně pro ilegální účely. Š. byla pak pro tuto činnost dne 19.12.1944 v Mnichově popraven.

1. 6. 1944

Zatčen gestapem u Kladna dělník Jan P. z Kvaně-Kozojed pro ilegální činnost a přechovávání stíhaných osob.

14. 7. 1944

Zatčen zeť Jana Paška Josef P. z Kvaně pro sabotování práce na válečných úkonech a odvezen gestapem do Kladna.

10. 2. 1945

Vrátili se do Zaječova političtí vězňové František H. z Kvaně a Josef J. ze Zaječova, když drážďanská věznice, kde byli vězněni, vyhořela po velkém náletu amerických bombardovacích letadel. Dotyční se ihned přihlásili na stanici, kde obdrželi pokyn zůstati doma a v případě nějakého nebezpečí, že budou upozorněni. Po 12 dnech, kdy hrozilo nebezpečí, byli obcí na vlastní žádost dopraveni příslušníkem zdejší stanice do Kladna, odkud se po převratu vrátili.

13. 3. 1945

Zatčen kladenským gestapem skladník konsumního družstva Josef K. z Jiviny pro podporu osob stíhaných pro ilegální činnost.

Nastává zvýšená činnost partyzánů, jakož i denní útěky ruských zajatců a osob prchajících z nucených prací v Německu.

1945

Hlášeny větší akce partyzánů na jižních svazích brdských lesů. Množí se případy sběhnutí příslušníků německé armády, hlavně do armády zařazených příslušníků Zakarpatské Ukrajiny. Občanství to příslušníkům slovanského národa poskytuje tajně hojnou pomoc poskytováním noclehů, potravy a v mnohém případě i civilních oděvů.

5. 5. 1945

As v 8.20 hod. zjistil vrchní strážmistr Václav Zušťák ze zdejší stanice, že v Praze a na celém území Československé republiky začala národní revoluce mající účel osvoboditi stát od německých okupantů. Obyvatelstvo zdejšího obvodu bylo proto vyzváno, aby vyvěsilo státní vlajky, které měli obyvatelé většinou ukryty ve svých obydlích. Současně odešel vrchní strážmistr Zušťák spolu se strážmistrem Jägerem do vojenského barákového tábora ve Kvani a tam Němce odzbrojili, vzavše jim tři automatické pistole se střelivem a ruční granáty. Tím bylo zlepšeno vyzbrojení zdejší stanice, jejíž příslušníci měli doposud jen služební pistole. Ihned začali pak vrchní strážmistr Zušťák se strážmistry Jägerem a Červenkou vykonávati s ukořistěnými zbraněmi službu. Pomocí dotčených zbraní byl zadržen téhož dne odpoledne konvoj sedmi povozů, vedený německým lesníkem, který odvážel lovecké zbraně z lesní správy Plumlov-Morava. Krom loveckých zbraní bylo ukořistěno několik automatů a ručních granátů, jimiž byla vyzbrojena, stejně jako zbraněmi loveckými utvořivší se revoluční garda v obci Zaječově. Jejím velitelem byl jmenován npor. v záloze Jan Havrlík. Rovněž v obci Jivině, Olešné a Kvani utvořily se revoluční gardy, které se vyzbrojovaly zbraněmi odňatými jednotlivým skupinám německých vojáků, procházejícím obvodem.     

Téhož dne dopoledne byly ve všech obcích v obvodu četnické stanice vytvořeny Národní výbory, nové lidově správní orgány v obcích.   

Získáním telefonního materiálu ve vojenském barákovém táboře v Kvani bylo rovněž umožněno provedení telefonického spojení všech obcí obvodu polním telefonem, které později bylo připojeno na telefonní spojení městyse Komárova a na druhé straně na telefonní spojení obce Těně a Strašice. Současně bylo strážmistrem Jägerem za pomoci Miloše V. a Václava K., obou ze Zaječova, přerušeno speciální vedení spojující německá vojenská velitelství v Jincích a Strašicích.

Místní národní výbor v Zaječově krom jiných správních nařízení vyzval občanstvo prostřednictvím svého předsedy učitele Josefa Schrötra, aby označilo všechny kolaboranty a osoby provinivší se proti národu.

Připravuje se přivítání jednotek rudé armády, které dne 11. května 1945   projely Zaječovem po silnici směrem od Příbrami za bouřlivého vítání místních občanů.

24. 5. 1945

Místní národní výbory v Zaječově a Kvani pořádají společnou oslavu osvobození ČSR za účasti zástupce Rudé armády, osvětového důstojníka kapitána Smirnova u pomníku padlých v Zaječově.

Příslušníci revoluční gardy obcí Zaječov a Kvaň prohledávají lesy Brdské vojenské střelnice a očišťují tuto od prchajících vojáků německé armády, kteří se pokoušeli zde páchat různé krádeže.

Září 1945

Započalo v obvodu vyměňování staré měny za novou u poštovního úřadu ve Sv. Dobrotivé a u kampeličky v Zaječově a Olešné.

Prosinec 1945

Zatčen Bohumil C. z Kvaně na příkaz okresní vyšetřovací komise u ONV Zbiroh pro důvodné podezření, že v roce 1942 udal u gestapa obecního starostu Josefa Jíchu z Kvaně.   

20. 2. 1946

Na příkaz trestní vyšetřovací komise ONV ve Zbirohu byli zatčení Antonín V. a Alžběta A. z Kvaně pro zločin udavačství, jehož se dopustili tím, že v roce 1942 udali gestapu v Plzni Josefa Jíchu, obecního starostu z Kvaně, který pak zahynul v koncentračním táboře ve Flossenburgu.

22. 10. 1946

Orgány hospodářské kontroly ONV v Rokycanech za vedení úředníka ministerstva výživy Vojtěcha Kohouta počali vyšetřovati velmi rozvětvené černé porážky dobytka ve zdejším okolí, v nichž bylo poraženo přes 200 kusů různého dobytka a maso rozprodána za přemrštěné ceny na černém trhu. V aféře je zapleteno i několik osob z obvodu stanice, zejména řezník Emil L. a Josef J., oba ze Zaječova a František C., hostinský z Kvaně.

28. 10. 1946

28. říjen byl důstojně oslaven za účasti všech složek obyvatelstva.

                                               Svatá Dobrotivá, 12. únor 1947

                                                                       Velitel stanice SNB:

                                                                       Vrchní strážmistr Herbauer v.r.

1947

Započato v Zaječově dobrovolnou prací obyvatelstva a úpravou ladem ležícího a neúrodného pozemku vedle Lidového domu na sportovní hřiště.

Zahájeno v obci Zaječově vysílání místním rozhlasem, pořízeného z příspěvků vybíraných obcí při vydávání potravinových lístků částkou 10 Kč.

Provedena exhumace staršího praporčíka R.A.Alexeje Andrejeviče Alisova, který byl zastřelen v noci na 30.5.1945 hlídkou R.G. z Jiviny při krádeži slepic ve mlýně Josefa Procházky tamtéž a svého času pohřben R.A. na louce u okresní silnice vedoucí do Komárova, proti Procházkovu mlýnu. Jeho pozůstatky byly pohřbeny na zdejším místním hřbitově a hrob upraven spolkem Svaz přátel SSSR.

Započata v obci Kvani svépomocnou akcí s kopáním a hledáním vody pro vodovod obce Kvaně v lese tzv. Beran, kteréžto práce nejsou dosud dokončeny.

Započato v obci Zaječově s vykopáním 700 jam k sázení stromků projektovaného a státem subvencovaného ovocného sadu.

Byl na místním hřbitově pohřben strážm. SNB Vítězslav Janoštík, nar. 18.1.1923 v Holešově na Moravě, ženatý, otec 1 dítka, který sloužil na zdejší stanici od 20.3.1944 do 22.5.1945, zde se oženil a pak přeložen na stanici Krásná Lípa, okr. Nejdek. Strážmistr Janoštík byl dne 2.9.1947 zastřelen při výkonu služby u Uherského Hradiště při pronásledování Banderovců.

V roce 1947 takřka vůbec nepršelo a v důsledku velkého sucha byla veliká neúroda brambor a pícnin a tím značně snížen stav dobytka v hospodářstvích a nedostatek mléka.

V roce 1947 byly 3 osoby zatčeny, 46 osob udáno a na pokutách vybráno 1590 Kč.

 

                                               Svatá Dobrotivá, 7. ledna 1948

                                                                       Velitel stanice SNB:

                                                                       Vrch.strážm. Zušťák v.r.

Leden 1948

V noci na 13. ledna 1948 odcizena byla rolníku Josefu M. v Olešné čp. 5 z čistokrevného plemenného chovu ca 85 kg těžká prasnice v ceně 10.000 Kčs. Pachatel prasnici na místě usmrtil, vyvrhl, hlavu uřízl a zanechal zpět, kdežto maso odnesl.Jako pachatel byl později zjištěn a k činu se doznal nájemce hostince Karel N. z Kařízku.

Únor 1948

Podali demisi ministři strany nár. soc. a lidové, čímž chtěli vyvolati krizi a potlačení započatého vývoje v naší republice. V důsledku toho nařízena na 24. února přísná pohotovost všech členů stanice. 24. února demise presidentem republiky dr. E. Benešem přijata a vytvořena vláda nová s dosavadním předsedou Klementem Gottwaldem. Ihned byly zřízeny akční výbory NF, provedena čistka ve veřejných závodech a úřadech, jakož i stranách, nespolehlivé živly ze zodpovědných míst odstraněny a vláda mohla pak nerušeně pokračovati ve své práci.

Březen 1948

Spáchal 10.3. sebevraždu o 6. hodině v náhlém pomatení smyslů ministr zahraničních věcí Dr.h.c. Jan Masaryk, syn prvního presidenta čsl. Republiky a dne 13.3. pohřben do rodinné hrobky v Lánech.

Zahájen provoz místního rozhlasu v obci Olešná, pořízeného svépomocnou akcí občanů této obce, vybíráním dávek v částce 10 Kč z kmenového listu při výdeji potravinových lístků.

Zasázeno bylo na katastru obce Zaječov dobrovolnou pracovní brigádou 1.380 stromků ovocných a státem poskytnuta subvence v částce 700.000 Kč na jejich zakoupení, jakož i vybudování ovocného sadu.

Duben 1948

Zavedeny krajské aktívy u SNB.

Květen 1948

Zavedeny opět srazy příslušníků SNB k zdokonalování školení, cvičení a zavedena opět Osvěta ve SNB.

Vykonali příslušníci SNB v celé republice slavnostní slib nové vládě Klementa Gottwalda.

Červen 1948

Vzdal se president republiky Dr.Edvard Beneš pro nemoc svého úřadu a zvolen jednohlasně novým presidentem republiky dosavadní předseda vlády Klement Gottwald.

Červenec 1948

Došlo ve zdejším obvodě k sloučení strany soc. dem. s příslušníky strany KSČ v Lidovém domě.

Srpen 1948

Otevřeno slavnostně hřiště Sportovního klubu v Zaječově, jedno z nejkrásnějších hřišť brdského kraje, na jehož vybudování obdržela obec 120.000 Kč od státu.

Září 1948

Zemřel druhý president ČSR Budovatel Dr. Edvard Beneš ve své vile v Sezimově Ústí a pohřben 10.9.1948 v zahradě své vily, jak si přál.

 

Tímto údajem končí zápisky v Památníku velitelství četnické stanice ve Svaté Dobrotivé č. 42.

 

Active Image

 

Přeci jen pro dokreslení přidám ještě dva postřehy, vyprávění nejmenovaných pamětníků existence zdejší četnické stanice.

 

Když se blížili cikáni na svých povozech do Zaječova, museli zůstat stát u hřbitova. Čekali tam, až přišel četník z kláštera, kde byla četnická stanice. Byl vrchní strážmistr a k němu ještě tři četníci. Jeden četník jim zkontroloval platné papíry vše si zaznamenal a nerad je vpustil do vsi. Chodili barák po baráku a nabízeli různé věci. Jednou přišli i k Č.. U nich byli v podnájmu mladí H.. Doma byla jen Č.. Jedna cikánka jí nabízela a vnucovala různé nepotřebné věci a mezi tím jim jiná nepozorovaně vlezla oknem a ukradli jim peníze ze šuplíku ve stolu. Měli je připravené na nákup dražších věci. Než to zjistili, cikáni byli pryč. Přijela pátračka. Všechny vyslýchali a pustili se po stopách cikánů. Objevili je až doma na Šumavě u hranic. Prohledali jim celý dům. Peníze našli za jednou cihlou, která se nechala vyndat.  Četníci chodili na obchůzky do Olešné, Jiviny, na Kvaň a zase zpět do kláštera. Koho potkali, tak si zapsali. Tehdá se člověk cítil mnohem bezpečněji. Věděl, že tady četník někde je. Často jsme je potkávali.

Pamatuji si, že v četnické stanici v klášteře býval v určitou dobu jen jeden četník. Když se vešlo do chodby, tak napravo se šlo na faru a vlevo do četnické stanice. Z venku byla celá stěna porostlá vínem. Jakmile jsme se jako kluci dozvěděli, že četník je na obchůzce, vydali jsme se na víno. Pod četnickou stanici patřili obce Olešná, Jivina, Kvaň, Zaječov a Nová ves. Měl toho opravdu hodně. A jak se říkalo, byl všude. Když někdo řezal uschlý strom v lese, byl tam. Nikdo nevěděl, kde se objeví. Všichni před ním měli respekt. V Zaječově co si pamatuji byly dva telefony. Jeden v četnické stanici a druhý na poště. Když někdo něco chtěl, musel tam dojít. Poslední četník tam byl Zušťák.

Zobrazení: 1836

Komentáře (3)

RSS feed komentářů
doplnění - četník Bitterman
V matrice farního úřadu Svatá Dobrotivá je ke dni 1.9.1882 zapsáno narození Heřmana Františka Bittermana, který však již 22.9. téhož roku umírá. Jako otec je uveden "Bitterman Heřman recte Michálek, c.k. tit. závodčí četnictva, syn Anny Michálkový, dcery to Josefa Michálka, měšťana v Poličce 20 a téhož manželky Apoleny, roz. Kučerové z Nového Kostzelce 19".
Kastner , únor 08, 2017
ke strážmistrovi Fr. Wolrábovi
http://1url.cz/4tFD5

Podle upozornění Pavla Švandrlíka a Zdeňka Kastnera je možné se o strážmistru Františku Wolrábovi dočíst v bakalářské práci Filipa Křížka z roku 2016 (UK, filosofická fakulta, Ústav českých dějin), na str. 66-74. Ten v období 27. 9. 1921 až 24. 3. 1922 sloužil právě ve Svaté Dobrotivé a odtud odešel do civilu. Z bakalářské práce vyplývá, že do Sv. Dobrotivé mohl být přeložen za trest.
Roman Poustka , únor 01, 2017
Poděkování
Díky moc za zpracování a zveřejnění zajímavé historie!
Námořník , leden 14, 2017 | url

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy
 
© 2017 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů