|
Tak nám zrušili vojenské Brdy. Zatím tedy jen na papíře a od roku 2016 (s pyrotechnickým dočištěním do konce roku 2017). K tomuto tématu vyšel zajímavý článek na webu AČR, kterému se zde chci věnovat. Další chronologické informace jsou zde. Ministr herec Stropnický konstatoval, že nechce z Brd udělat skanzen. K tomu dodávám, že právě jeden skanzen pomohl zrušit. Skanzen pusté krajiny a přírody. Bohužel.
Komentář k článku AČR: Důvody pro
zrušení VÚ Brdy se nemění, protiargumenty jsou často zavádějící
Takto
barevně přidávám svoji reakci, se kterou samozřejmě můžete nebo nemusíte
souhlasit. I tento honosný název by se dal recipročně otočit, a měl by také smysl,
jen opačný.
12.12.2014 Ministerstvo obrany již čtvrtým rokem konzistentně vysvětluje, jaké důvody
vedly k návrhu na optimalizaci vojenských újezdů, tj. zrušení vojenského újezdu
Brdy a zmenšení zbývajících čtyř výcvikových prostorů.
Je
paradoxní, že teprve čtvrtý rok vysvětlování se ministerstvo obrany a teprve
tímto článkem odhodlalo (byť ne zcela objektivně, ale přece) objasnit základní finanční
otázku, která byla od začátku na stole. A to až těsně před nezvratným rozhodnutím o
zrušení VVP, čímž se MO vyhnulo diskuzi na toto téma, o níž přece alespoň na
oko tak vehementně usilovalo.
V případě
Brd je to nepotřebnost tohoto újezdu a jeho malé vojenské využití, dalšími
důvody jsou ekonomická a sociální stránka. Tyto argumenty byly opakovaně sděleny na oficiálních
jednáních zástupců ministerstva a armády s dotčenými starosty, nebo
napsány do strategických dokumentů schválených vládou ČR. Mnohokrát byly
prezentovány i v médiích.
Nepotřebnost
újezdu posuzuje MO pouze z pohledu armády. Proč neposuzovalo potřebnost
újezdu také MŽP? Ušetřilo by se přece tolik peněz. Je zajímavé, že za
předchozích vlád šlo VVP částečně zpřístupnit při zachování jeho statutu. Nyní
se děje prakticky totéž (významná část VVP nebude i nadále přístupná). O ještě
menší vojenské využití se účelově postarali sami předkladatelé a prosazovatelé
návrhu zrušení VVP. Ekonomickou stránku věci nechápu (viz dále) a sociální stránka
věci tam byla přidána, aby bylo o argument navíc, bez vlastního vysvětleného
obsahu.
S ohledem
na blížící se termín rozhodnutí se začínají opět objevovat (většinou již
opakovaně vyvrácené či zodpovězené) argumenty proti zrušení Brd. Níže jsou
uvedena nepravdivá či zavádějící tvrzení z poslední doby. U každého jsou
shrnuta všechna důležitá fakta a popsán skutečný stav.
Článek
byl na webu AČR uveřejněn v den rozhodnutí. Chápal bych, že bude přínosem
do diskuze o Brdech, když by byl vydán s větším předstihem. Ale tak je to
v našem mafie-státě se vším. K tomu skutečnému stavu ... pokusím se o
totéž.
Nesouhlasná
stanoviska starostů
Návrh
katastrálního členění území vojenského újezdu Brdy po jeho zrušení byl schválen
vládou na konci roku 2012, po předchozím projednání se starosty okolních obcí. Návrh byl oficiálně představen
starostům obcí a zástupcům Středočeského kraje a Plzeňského kraje na společném
jednání dne 16. února 2012 v Jincích a následně zaslán k posouzení
Středočeskému a Plzeňskému kraji a 36 okolním obcím. V řádném termínu se k
návrhu MO měli vyjádřit jak zástupci obou krajů, tak okolních obcí. Rada
Plzeňského kraje tehdy vyslovila souhlas a Středočeský kraj naopak nesouhlas.
Obě stanoviska platí dodnes.
V oficiálním
termínu byly zaslány připomínky 14 obcí. Z nich bylo 13 kladně vypořádáno
a návrh byl schválen zastupitelstvy všech 13 obcí. S návrhem tehdy
nesouhlasilo pouze město Příbram, které trvalo na zachování celistvosti území
v rámci Středočeského kraje. Ostatní obce k návrhu neměly připomínky
a s návrhem souhlasily. Lze konstatovat, že z oslovených 36 obcí
souhlasilo v roce 2012 s návrhem 35 obcí.
Zde
se poukazuje pouze na souhlas/nesouhlas obcí a krajů s katastrálním členěním
po tehdy případném zrušení VVP Brdy. To ale není souhlas nebo nesouhlas se
zrušením statutu VVP nebo souhlas nebo nesouhlas s následným vyhlášením CHKO. Vzpomínám si na tehdejší dobu, kdy jsem byl rozčarován z možností,
které byly starostům dány na výběr k vyjádření jejich postoje. Mimochodem nesouhlasný
postoj nemalé části obcí byl dlouhodobě znám a byl i deklarován dopisy,
usneseními a podobně.
Dne 14.
listopadu 2014 svolal nový starosta Příbrami schůzi se starosty okolních obcí a
zástupci ministerstva obrany, aby zde informoval přítomné o změně postoje
příbramské radnice ke zrušení vojenského újezdů. Starosta o změně postoje
města informoval dopisem i pana premiéra. Dne 19. listopadu jsem jednal
v Příbrami se starosty obcí osobně.
To
je ten důvod, proč se s dalším čtením zákona o rušení vojenských Brd tak
dlouho čekalo. Čekalo se na to, až se změní v Příbrami osazenstvo. Předpokládám,
že vše bylo (jako vždy v našem státě) předem domluveno. Dopisy jiných
starostů ohledně nesouhlasu s rušením VVP nebyly brány v potaz.
V prostoru
VÚ Brdy stále probíhá výcvik
Komplexní
výcvik se v prostoru konal naposledy v roce 2012 a to celkem osm dnů.
Na stránkách
újezdního úřadu VÚ Brdy je přehled plánovaných střeleb ve vojenském újezdu,
který slouží především místním obyvatelům jako informace o neprůjezdnosti
prostoru. Ve všech případech jde o výcvik prováděný na střelnicích a
cvičištích, která do budoucna budou součástí posádkového cvičiště 13.
dělostřeleckého pluku, a která jsou přímo určena k výcviku střelby
z ručních zbraní, hodu granátem nebo v boji o osadu.
Slovíčkaření.
Výcvik probíhá. Komplexní po umělohmotném zrušení dnes již bývalých střelnic
samozřejmě nikoliv. Měl jsem dodnes za to, že rozpis střeleb je určen zejména
pro zaměstnance VLS a že místní obyvatelé skrze vojenský prostor nejezdí. Nebo
měl autor na mysli těch pár desítek lidí na Kreslovně? Pokud výcvik (jinak
řečeno třeba střelba nebo testování zbraní) neprobíhá, mohou tedy zaměstnanci
VLS nerušeně pracovat i na CP Brda a v jejím okolí? Myslím, že pravda je
zrovna na CP Brda úplně jinde.
Pronájem
újezdu zahraničním vojskům
Vojenský
újezd Brdy je nejméně využívaným újezdem zahraničními armádami. Naposledy byl pronajatý v roce
2006. Nejvíce jsou pronajímány vojenské újezdy Boletice a Hradiště pro jejich
všestrannost využití a zázemí. Vojenský újezd Brdy je tomto ohledu limitován
a nabízí pouze omezené možnosti výcviku primárně pro dělostřelectvo a pěší
střelnice. Neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek.
Nějak
mi to nejde dohromady s tímto článkem (raději kopíruji) uveřejněném na
webu AČR:
Cvičení Flying Rhino
vrcholí
14.5.2010
Místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták dnes ve výcvikovém
prostoru Brdy navštívil česko-britské cvičení Flying Rhino 2010.
Jedno
z nejdůležitějších letošních vojenských cvičení, kterému velí Britové, je
zaměřené na výcvik předsunutých leteckých návodčích (FAC) a na spolupráci mezi
vzdušnými a pozemními silami v zahraničních operacích.
To,
že mezinárodní cvičení Flying Rhino má pro Brity mimořádný význam, dokazuje i
dnešní návštěva několika generálů, v čele s náčelníkem Generálního štábu
(hlavním velitelem pozemních vojsk) Sirem Davidem Richardsem. "Je to skvělý
příklad mnohonárodní spolupráce a já děkuji české armádě za skvělou přípravu,
zabezpečení a podporu našich vojáků v průběhu celého cvičení," uvedl po ranní
návštěvě základny v Náměšti nad Oslavou generál Richards.
Třítýdenních
manévrů, které trvají do příštího pátku, se účastní dohromady tři tisíce
vojáků, z toho dva tisíce zahraničních, a třicet letounů.
Pro
české letecké návodčí je cvičení Flying Rhino současně zkouškou, zda jsou
takzvaně combat ready. "Z Anglie sem přijeli piloti a instruktoři z
certifikované školy pro letecké návodčí, kteří vojáky sledují. Řada českých
návodčích, kterých tu jsou dvě desítky, už úspěšně prošla, a někteří z nich už
jsou v tuto chvíli nasazeni v Afghánistánu," prozradil plukovník Libor
Štefánik, velitel 22. základny letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou.
Flying
Rhino, které je přípravou na nasazení v Afghánistánu, se účastní také vojáci s
technikou z leteckých základen u Náměšti nad Oslavou, Kbely, Čáslav a také
jednotky protivzdušné obrany, pozemních sil a další složky společných sil.
Jsou tu například vojáci 13. dělostřelecké brigády, 14. brigády logistické
podpory, 15. ženijní brigády nebo 102. průzkumného praporu s bezpilotním
prostředkem Sojka, řekl Libor Štefánik.
Podle
něj je na cvičení cenné především to, že na něm spolupracuje víc národností.
Vojáci mají díky tomu jedinečnou šanci v mezinárodním prostředí mezi sebou
komunikovat a vzájemně koordinovat činnosti.
Nebo
že by si ministr obrany spletl vojenský prostor a šel raději do Brd se Sirem
Davidem Richardsem na houby?
VÚ Brdy je
jediným újezdem s možností střeleb do 19 km
Tento
argument je zcela zavádějící. Ve vojenském újezdě Libavá jde ty samé střelby
provádět s dostřelem až 22 km.
Tento
argument jsem neslyšel, ale nemyslím si, že by byl rozdíl 3km v dostřelu nějak
zásadní. Navíc by v Brdech měli i po zrušení VVP dělostřelci zůstat. Z toho
lze vyvodit, že podmínky pro dělostřelecký výcvik v Brdech nejsou tak
špatné.
Zbytečná
investice do kasáren Jince
13.
dělostřelecký pluk byl a je perspektivním vojenským útvarem, jehož příslušníci pravidelně
doplňují jednotky 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády do
zahraničních operací. Kasárna byla rekonstruována ve prospěch 13.
dělostřeleckého pluku, nikoliv vojenského újezdu Brdy.
Zbytečná
se jeví ve světle zbytečných investic do rožmitálských kasáren těsně před
jejich zrušením. Napovídá to možná i příští osud jineckých kasáren. Jsme přeci
stále ještě v Čechách?
Komplexní
analýza AČR určila i jiné újezdy ke zrušení
Prioritou
bylo především hledisko využitelnosti pro potřebu Armády ČR. Komplexní analýza vojenských újezdů, posádkových
cvičišť a střelnic navíc posuzovala hledisko ekonomické a sociální.
Proto ze zcela logického důvodu bylo rozhodnuto o zachování vojenských újezdů
Hradiště a Libavá. Mají plnohodnotnou infrastrukturu a vyhovují vševojskovému
výcviku, v jejich těsném sousedství jsou brigády, které primárně
zabezpečují účast AČR v zahraničních operacích NATO. Vojenský újezd Boletice
slouží také vševojskovému výcviku a navíc má unikátní terénní podmínky, které
suplují prostředí aktuálních zahraničních operací. Díky zázemí je zd možné
zajistit výcvik až 1 500 vojáků najednou.
Bohužel
nebyla prioritou ochrana přírody, ke které se následně všichni tak hlásili, aby
obhájili po oznámení záměru svoji unáhlenost. AČR samozřejmě neřeší jaderné
úložiště apod.
Na rozdíl od
výše uvedených újezdů Brdy nemají ani odpovídající infrastrukturu, ani
podmínky pro vševojskový výcvik. Navíc v okolí Brd se za posledních 20
let zrušily čtyři posádky (tankový pluk a spojovací brigáda ve Strašicích,
těžká dělostřelecká brigáda v Rokycanech, protiletadlový raketový pluk
v Rožmitále, ženijní prapor Rakovník). Většina posádek velikosti 13.
dělostřeleckého pluku má v sousedství zcela běžně posádkovou střelnici nebo
cvičiště, které je dostačující k běžnému výcviku příslušníků útvaru.
K tomu
není, co dodat, článek si sám odpovídá, aneb co si armáda zrušila, to nemá.
Dalo by se to otočit (a to v tomto posouzení chybí) a konstatovat, že po
zrušení institutu VVP už nebude ať už z jakýchkoliv důvodů tak snadná
možnost poskytnout takové nezastavěné území ke strategickému jednostrannému
využití (tím myslím i výcvik).
Nejasná
úspora ze zrušení vojenského újezdu Brdy
Přesná
úspora ze zrušení vojenského újezdu bude zřejmá až po dokončení pyrotechnické
očisty prostoru, která je plánována do konce roku 2017. Náklady na Středisko
obsluhy výcvikových zařízení činily přes 70 mil Kč ročně. Středisko bylo
zrušeno a peníze jsou nyní využity na provoz jednotky pyrotechnické očisty. Po
skončení asanace újezdu (konec roku 2017) budou tyto prostředky úsporou.
Vyplývá
snad z uvedeného, že náklady na výcvik dělostřelců budou po roce 2017 nulové?
Pokud už nyní fungují jen dělostřelci, pak bych rád věděl, kolik to stojí.
Pokud 70 milionů, pak nevím, jestli mi článek nezamlžuje fakt, že jejich provoz
je a bude hrazen z jiné kapsy a že to také bude něco stát. Pod pyrotechnickou
očistou si každý představuje něco jiného. Houbaření náhodně narychlo sehnaných posil
v doprovodu několika pyrotechniků bych si na 70 milionů českých korun
ročně necenil. Pokud nejde o provoz dělostřelců, ale o údržbu území VVP (komunikace, inženýrské sítě), pak i ty budou muset být státem (VLS) udržovány. A pokud jde o některé další vojenské objekty, které i po zrušení VVP zůstanou vojákům, u nich také přece neklesne cena provozu.
Pokud by měl
újezd zůstat v provozu pro výcvik vojsk, musely by se investovat desítky milionů zejména
do ubytovacích kapacit a logistických zařízení.
Viz
výše ... tento článek obhajuje investice do jineckých kasáren pro dělostřelce.
Pokud už ve VVP žádné jiné ozbrojené nebo obranné složky státu necvičí, pak
nechápu, co a kde a pro koho by se mělo rekonstruovat nebo stavět.
Zakonzervujte
újezd ... řešení obavy z developerů a zničení přírody
Navrhované
zakonzervování VÚ Brdy je přechodné řešení situace do zrušení újezdu, jinak je
to nestandartní postup, který by do budoucna kritizovali všichni dotčení. Účel
vojenských újezdu je stanoven zákonem. Není jím ochrana přírody. Proto ochrana
přírody bude předána kompetentnímu orgánu (MŽP, CHKO), který má navíc
institut sankcí. Chceme, aby újezd nesloužil jen několika vyvoleným se
vstupkou, ale aby za dozoru kompetentních správců byl přístupný všem, kteří
mají rádi přírodu.
Nejméně
by tento případný nestandardní postup kritizovala příroda. Ta sama se ani
neozve, když se VVP zrušil. Je zajímavé, že pro některé věci lze udělat zákony,
pro jiné, které se nehodí, už je to nepohodlné nebo nestandardní. Za první
republiky mohl fungovat víkendový nebo turistický režim. Dnes může fungovat
režim zpřístupněných zón a stezek. Zítra to prostě už fungovat nemůže. Je to
nestandardní.
Fámy o
developerských projektech v újezdu, jsou liché. Území, s výjimkou vodních
zdrojů, zůstane v majetku státu (státní podnik VLS).
A
co existující soukromé pozemky na Kolvíně a na Padrti? O pár studánkách na Kolvíně
a v okolí Padrtě vím, ale že by se kvůli nim zabíraly úplně jiná místa a
předávala do soukromých rukou? Ještě bych se zde chtěl otázat, když (většina) území
zůstane v majetku státu (státního podniku VLS), zůstane i tento podnik
(VLS) v rukou státu? Neskončí privatizací už jenom kvůli pohádkovým
ziskům?
Pyrotechnická
očista prostoru bude stát miliardy
Pyrotechnickou
očistu vojenského újezdu provádí vlastními silami Armáda ČR, která vytvořila speciální odřad
složený ze dvou prvků o celkem 93 osobách. V rámci výcviku
pyrotechniků provádí skupina specialistů (42 osob) hloubkový pyrotechnický
průzkum cílových a dopadových ploch střelnic újezdu. Druhá skupina (51 osob)
plní úkoly očisty na ostatním území újezdu.
V roce 2012
byly zahájeny práce v nejvíce zatížených prostorech dopadových ploch
Kolvín a Bahna, které se také nachází nejblíže hranici vojenského újezdu. Zatím
je provedena očista 3 500 ha zájmových ploch (cca 25 % celkového území) a
bylo nalezeno celkem 6 567 kusů nebezpečné nevybuchlé munice nebo jejich
zbytků. Dalších 23% újezdu je již zpřístupněno veřejnosti od roku 2005. Tyto
především okrajové části újezdu byly zpřístupněny na základě požadavků okolních
obcí pro měkkou turistiku a nebyl zde prováděn výcvik vojsk. Předpoklad splnění
úkolu je podle návrhu zákona do 2 let po zrušení újezdu, tedy do konce
roku 2017 (na konci roku 2015 bude vyčištěno 57 procent
prostoru, na konci roku 2016 to bude 89 procent).
Nemyslím
si, že by byla náležitě zodpovězena námitka vysokých nákladů na pyrotechnickou
očistu. Čekal bych nějaké vyčíslení. Ale chápu, že po počátečních
odhadech doby, ceny a potřebného množství pyrotechniků a jejich pomocníků se
nikomu do dalších stejně naivních odhadů nechce. Tedy, já zůstávám u miliard.
Divoká prasata budou v očistě pokračovat po roce 2017, možná, že se přidá
sem tam i nějaký ten civilista.
Vojenský
újezd Brdy by měl být definitivně zrušen až od roku 2017, protože se nestihne
katastrální členění
Katastrální
členění je připravené. Zpracovaný návrh katastrálního členění vychází z historických hranic
z roku 1949, byl schválen příslušnými obcemi již v roce 2012 a
následně vládou. Změny v katastrálním operátu byly provedeny počátkem
tohoto roku rozhodnutím katastrálního úřadu pro okres Příbram. Schválením
zákona přejdou tato určená území do katastrů příslušných obcí k 1. lednu
2016, kdy by měl být újezd zrušen. Majetek, s výjimkou vodních zdrojů pro
obce, zůstane i po zrušení újezdu ve vlastnictví státu.
Státní
majetek bude převáděn na obecní pouze v případě vzniku šesti nových obcí a
obcím, ke kterým budou přičleněny sídelní útvary. Seznamy majetku ve VÚ Libavá
(3 obce), Boletice (1 obec) a Hradiště (2 obce) jsou zpracovány a předjednány
s přípravnými výbory budoucích obcí. Jejich definitivní verze je podmíněna
schválením návrhu zákona. V důsledku protahování schvalování návrhu zákona se
z procesních důvodů předpokládá odložení termínu vzniku nových obcí o rok
později, tedy k 1. lednu 2016. Termín se tak sjednotí se zrušením
vojenského újezdu a vyhlášením CHKO Brdy. S jiným termínem návrh zákona
nepočítá.
Jestli
to dobře chápu, CHKO (tedy volný pohyb osob po 2., 3. a 4. zóně) bude existovat
2 roky na místech, kde nebude dokončena ona slavná pyrotechnická očista.
Zrušené
pravidelné setkání přednosty VÚ Brdy se starosty bylo odloženo
Újezdní úřad
nezrušil plánovanou pravidelnou schůzi přednosty újezdu se starosty. Pouze jí odložil na
leden 2015 ze zcela praktických důvodů. Setkání se mělo konat týden před třetím
čtením návrhu zákona. Po rozhodnutí sněmovny bude moct být debata na setkání
již mnohem více konkrétní.
Oni
by ti starostové mohli být také proti vládnímu návrhu, že? Proto to raději
napřed parlament schválí, aby pak už nebylo se starosty, o čem hovořit.
Hlavní
důvody zrušení vojenského újezdu Brdy v kostce:
- Významná redukce počtů
Armády ČR a s tím související menší potřeba výcvikových ploch.
- 1993 - AČR měla 115 000
vojáků v činné službě, 2014 - 20 tisíc VZP,
- 1993 - 1,1 ha na vojáka, 2014
- 5,5 ha na vojáka,
- v okolních zemích připadá na
vojenské újezdy kolem 0,5 % rozlohy státu, zatímco u nás 1,7 %.
- Snižování zdrojového rámce
rezortu MO a nutnost provozovat a modernizovat jen nezbytný počet
výcvikových zařízení.
- VÚ Brdy je újezd
s nejmenší výcvikovou plochou, pouze 12 procent rozlohy prostoru, 3217
ha z celkových 26 009 ha. Navíc je tato plocha nesouvislá a
rozdělená na cca 30 samostatných částí.
- Od 90. let došlo k výrazné
redukci útvarů AČR, kdy byla zrušena řada útvarů v okolí VÚ
Brdy (např. tankový pluk a spojovací brigáda ve Strašicích, těžká
dělostřelecká brigáda v Rokycanech, protiletadlový raketový pluk
v Rožmitále, atd.). Tím se výrazně snížilo využití VÚ Brdy
v jeho jihozápadní části.
- VÚ Brdy poskytuje omezené
možnosti výcviku, slouží primárně k výcviku dělostřelectva a
základnímu střeleckému výcviku. Neumožňuje plnohodnotný výcvik
mechanizovaných jednotek na rozdíl od VÚ Libavá, Boletice a Hradiště.
- Nepoměr nutných nákladů na
provoz a jeho využitelnost. Náklady na Středisko obsluhy výcvikových
zařízení činily přes 70 mil Kč ročně. Středisko bylo zrušeno a
peníze jsou nyní využity na provoz jednotky pyrotechnické očisty (51
osob). Po skončení asanace újezdu (konec roku 2017) budou tyto
prostředky úsporou.
- Pokud by měl újezd zůstat v
provozu pro
výcvik vojsk, musely by se investovat desítky milionů zejména do
ubytovacích kapacit a logistických zařízení.
- Výcvik byl od poloviny roku
2012 zastaven, aby začala pyrotechnická očista. Proto se cvičí pouze
v severovýchodní části újezdu, kde již bylo vytvořeno posádkové
cvičiště pro 13. dělostřelecký pluk (560 ha). U toho bude stejný režim
jako na posádkových střelnicích jinde v ČR (uzavřená ohrožená zóna
pouze po dobu střeleb).
1, 2, 3) Z těchto bodů vyvozuji, že
vojenské Brdy se neruší kvůli tomu minimu vojáků, co tu pracují, ale kvůli těm
88% rozlohy ... kvůli monokulturnímu lesu a jeho administrativnímu zařazení.
Zajímalo by mne, kolik stojí provoz neprovozovaného zařízení. Do modernizování
neprovozovaného zařízení bych se raději nepouštěl, i když i to je v ČR možné.
4, 5, 6, 7) Viz výše podrobněji.
8) Na cílovou plochu bude zakázán vstup? Z této
informace to není jasné. Mimochodem, neměli by dělostřelci zájem rozšířit
posádkové cvičiště na celý současný vojenský prostor? Možná by tím vyřešili
spoustu věcí naráz.
Na závěr chci poukázat na
fakt, že CHKO neřeší ochranu přírody tak, jak by si jí normální logicky
uvažující člověk představil, ale že řeší až možné důsledky zvýšeného náporu na
přírodu uměle pozdviženým turistickým ruchem. Pouze ovlivní, ale nezakáže,
výstavbu mimo první zóny. Na režim pohybu aut jsem velmi zvědav. Bojím se
autobusů, VIP hostů a VIP akcí.
Otázku další budoucnosti Brd
si přehazují MO a MŽP jako horký brambor. Když dva dělají totéž, není to totéž.
Někteří míní, že následně bude na nás, co si z Brd necháme udělat (potažmo
na obcích). Ale upřímně, co nejvíce ovlivní krajinu a přírodu? Přece peníze.
Mají je obce? Mají je obyčejní lidé pod Brdy bydlící? Kdo je tedy má? Kdo to
tedy ovlivní? Komu je to tedy šité na míru?
Vlastně se skoro omlouvám,
že jsem zdržoval s tímhle zbytečným komentářem, když je to celé jasné jako
facka. Nejlepší je asi mlčící většina.
 |
. Cestou tam ještě ležely zbytky sněhu (na Aliance), ale zpět od Houpáku do Zaječova nebyl už žádný. Nádherný daleký výhled! 
? 
- př. Carvánecká, Hořická, Dolinská, Kolinská.... je jich už strašně moc... Nevíte někdo o nějakém označení těch lesních cest v mapě, nebo si to do map vy ostatní nějak malujete? Případně zdali je tu někdo, kdo taky bloudí