Náhodné obrázky


Jiří Vlček
Mýto a Osičina od kaple sv. Vojtěcha nad Mýtem
Počet zobrazení:3267

Zdena Bradnová
v.n. Pilská
Počet zobrazení:3276

Pavel Wunsch
Pozorovatelny na Hřebenech
Počet zobrazení:3013
Hlavní stránka arrow Zprávy arrow Přehrada na Americe do roku 2020
Přehrada na Americe do roku 2020 | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Středa, 05 červen 2013

   Právě odeznívajcí povodně jsou impulsem k tomu, aby se opět otevřela diskuse k projektovanému vodnímu dílu na Padrťském potoce nad Strašicemi.

   K tomuto tématu více zde nebo zde. Jako nejpravděpodobnější verze se jeví suchý poldr nebo kombinace více suchých poldrů, které by byly zřejmě přijatelné i pro budoucí správu CHKO Brdy. Ale stále je možná i realizace retenční přehrady. Zdrojem financování by mohly být evropské peníze v objemu zhruba půl miliardy korun. Získání dotčených katastrů obcemi, které ohrožují povodně, je v této věci klíčové. Není asi vhodnější doba a příležitost, aby strašičtí prosadili na vyšších úrovních své zájmy.

Zobrazení: 20621

Komentáře (94)

RSS feed komentářů
 < 1 2 3 4 5 > 
...
Vlastní alternativní řešení nemám. Nejsa odborníkem na srážkoodtokové poměry v lesích horských povodí, neodvažuji se dělat žádné "chytré" závěry a návrhy.
Na Slovensku se zkoušely "rozorávat" lesní cesty ( pilotný projekt Ťahanovce )
a pak také stavět dřevěné hrázky - protipovodňový program s účastí 488 obcí.
Prý to bylo špatně, tak to teď končí a budou se betonovat poldry z eurofondů.

Chtěl jsem vložit odkazy, ale stroj to nebere - vyhodnocuje to jako spam. Zadejte si do vyhledávače text: Hrádzky skončili, povodne má zastaviť betón
Tichošlápek , červen 12, 2013
...
Máte pravdu,vše je jaksi nejisté.Alepokud jde ale ty záplavy,jaké řešení by jste navrhl,aby nedocházelo k takovému nebezpečí od rozvodněných toků z Brd?Já osobně bych byl pro tu úpravu hospodaření,hlavně v oblasti Padrtských rybníků,ale i jinde.Řešit se to přece nějak musí,tak jak?
Keroška , červen 12, 2013
...
No ale AOPK ( potažmo CHKO ) přece také jde o přírodu, aspoň to tedy má v názvu.
A pro ně je záměr Plánu oblasti povodí Berounky přijatelný - Rozbory Chráněné krajinné oblasti Brdy, AOPK 2012, http://www.env.cz/C1257458002F...130430.pdf strana 149: "předpoklad Plánu oblasti povodí Berounky by bylo možné realizovat v podobě protipovodňové suché nádrže (nádrž bez stálého nadržení ) i s poměrně omezenými nepříznivými vlivy na prostředí vodních toků a jejich údolí. "

Tak v čem je problém?

To jako zastupitelé Strašic ve své bezmezné lásce k přírodě vyrazí jako Don Quijote proti plánům jim nadřízeného Plzeňského kraje posvěceným AOPK ( CHKO ) ?? A vysvětlí svým občanům na Huti, že mají strpět stále se opakující záplavy ?
A kdyby snad ano, tak uspějí ?

P.S. Pokud by se ta nádrž realizovala, ať už ve variantě malé suché, nebo velké mokré, musely by se budovat objízdné komunikace. Stále chybí jasné stanovisko k tomu "dálničnímu přivaděči" , který "končí" na hranici VVP za vodárnou pod Kamennou http://www.brdy.org/content/view/304/38/
Odmítly ho Strašice - chtějí aby skončil v obci a nevedl do VVP ?


Tichošlápek , červen 12, 2013
...
Nejsem ze Strašic,přesto myslím,že tam jsou lidé,kterým o Brdy jde(o přírodu).Napsáno jednoduše.Pokud se pletu,tak by museli být doslova pokrytci.A to věřím,že nejsou!Je hloupé se takto vyjadřovat,ale troufám si to napsat.
Keroška , červen 11, 2013
...
Tu a tam zaslechnu či si přečtu vyjádření lidí, které mají blízko ke strašické radnici, případně tam i sedí. Prý ani přehradu, ani poldr nechtějí. Nevím, třeba to říkají "jen tak" - i když veřejně. Třeba na FB - a nabízejí jiná řešení. Třeba rozorávání a likvidaci nepotřebných svážnic v lesích a šetrné hospodaření - místo poldru. Třeba jsem naiva, ale mně se taková opatření líbí, podporoval bych je určitě spíš, než ty hráze. Navíc si myslím, že by byla i podstatně účinnější. Omlouvám se - má technická nedostačivost mě limituje - a neumím sem dát příslušný link. Tak na to aspoň upozorňuji takhle. (A jen pro info: se Strašickými jsem v jistých ohledech, pokud se týká i Brd, v zásadním rozporu - kdyby se snad někdo domníval, že jim straním)).
pavel , červen 11, 2013
...
Již jsem psal,viz níže,jak hospodaření v teslínské oblasti negativně ovlivnuje krajinu nad rybníky.Ve smyslu totálního odvodnění.Loni jsem o tom informoval různé kompetentní instituce,s totálně negativním výsledkem.Možná se začne s úpravami tam,tam již vzniká zárodek přívalů Padrtského potoka.Konečně to začíná zaznívat i ve sdělovacích prostředcích.I kyž,za samospasitelné řešení to samozřejmě nepovažuji-ale ty vodoteče jsou opravdu šílené.
Je třeba asi něco udělat,tak jaké jsou ještě jiné možnosti?Poldr nebo úprava toků do "starých kolejí"a co ještě?I Dobřív to měl včera,tak akorát.Taktéž si poldr ani přehradu nepřeji.
Keroška , červen 11, 2013
Protipovodňové zájmy
Rozvodněný Padrťský potok napáchal ve Strašicích milionové škody.
Porůznu se tu a tam objevují zprávy, že Strašice ( na jejichž katastru Amerika po zrušení újezdu má být ) snad prý poldr na Americe nechtějí (?)
Dnes 11. června 2013 tamní starosta uvedl v rozhlase: „ Pro nás je samozřejmě ideální, aby se katastry navrátily do podoby z roku 1949. Máme tam právě protipovodňové zájmy. Teď tyto dny ukázaly, jak je to pro nás důležité. “
http://www.rozhlas.cz/zpravy/r...u--1223213
Co to znamená „ protipovodňové zájmy “ ? Tím není míněna stavba poldru? A jestli ne, tak co tedy? Čím jiným lze ochránit strašickou Huť před povodněmi ?


Tichošlápek , červen 11, 2013
...
Ani ne.
Za sebe už k tomu článku dodávám jen, že s využitím staveb uvnitř území VVP „i pro účely cestovního ruchu“ zásadně nesouhlasím. Kiosky, ubytovny, příp. infocentra a podobné opičárny když už, tak jedině vně.

Vraťme se k tématu přehrady.

Už to tu bylo kdysi před léty, ale pro osvěžení paměti a pro lepší představu, o čem se vlastně vede debata:
Ten původní (větší, podle AOPK „koliznější" ) projekt ( dnes přetavený do stran 32 a 33 Generelu LAPV http://eagri.cz/public/web/fil...tokolu.pdf ) , to znamená nádrž s celkovým potenciálním objemem ( celkovým ovladatelným prostorem ) 30,9 mil. m3 a zátopou v rozloze 176 ha ( či celkovou plochou podle Generelu LAPV 206 ha ) se začal připravovat již na přelomu šedesátých a sedmdesátých let jako součást tehdejšího Směrného vodohospodářského plánu. Podklady dokončil podnik Vodohospodářský rozvoj a výstavba v roce 1974. Parametry jsou k nahlédnutí zde http://www.stopprehrade.cz/map...a_list.jpg Pro představu, vzdálenost mezi dnem ( 523 m.n.m. )a kótou koruny ( 574 m.n.m. ) tedy výška hráze činí 51 metrů.
Hráz (přehrada, příčná údolní stavba) by byla dlouhá téměř kilometr (délka v koruně 930 metrů ) .
Při úplném naplnění vodou by hladina dosáhla na Reservě zhruba k bráně, na Třírubeckém potoce by se přelila přes Betonku (asi 100 metrů pod zbouranou třítrubeckou stodolou), na Padrťském potoce by pod hladinou bylo asi 850 spodních metrů Josefky. Viz mapu v Generelu LAPV (odkaz nahoře ) na straně 33 nebo zde http://www.stopprehrade.cz/map...a_mapa.jpg

Obdobné údaje pro menší variantu Plánu povodí oblasti Berounky (suchý poldr, nádrž bez stálého nadržení ) nejsou zatím na webu k dispozici. Udána je výška hráze 25 metrů. Proto si prozatím musíme vystačit hrubým odhadem podle mapy. Pokud by bylo dno opět v nadmořské výšce 523 m , koruna hráze by byla 548 m.n.m. , hráz by byla dlouhá odhadem 550 až 600 metrů a nejvyšší hladina při úplném zatopení by vystoupila do výše cca 546 m.n.m. ( Zámeček Tři trubky je ve výšce 542 m.n.m. )

Pro srovnání: hráz Pilské je 17 metrů vysoká a 380 metrů dlouhá, hráz Lázské je 16 metrů vysoká a 245 metrů dlouhá.

Tolik pro představu.

Tichošlápek , červen 11, 2013
Test soudržnosti
Jaromíre - mé názory znáš už řadu let a mohu tě ujistit, že zůstávají konzistentní a změnil jsem je v souladu s "vývojem poznání" ) jen v detailech - aspoň z mého pohledu. Vždy jsem byl a zůstávám odpůrcem výstavby uvnitř Brd - to ponechávám na jednotlivých obcích v okolí a na tom, jak si to samy zařídí. Jsem také proti individuální motorové dopravě přes Brdy - taky nic nového. "Dřevostavby", pokud by se jednalo o tu a tam postavená odpočivadla (třeba i z boků chráněná před nepřízní počasí )) si představit dovedu a určitě bych z nich hrůzou neomdlel. Dovedu si představit i adaptaci některých stávajících objektů (to už jsem svého času také říkal)) pro potřeby ochrany přírody a v omezeném rozsahu i pro návštěvníky (infocentrum), ale k tomu asi nedojde, protože než tu bude CHKO, nezbyde v lesích asi žádná budova. "Hospodář" je zlikviduje bez ohledu na to jaký je jejich stav, nebo zda mají nějakou cenu. To, že jsem přesvědčen, že Brdy patří turistům (pěším, cyklistům, běžkařům) víš taky dobře. Zjednodušené řečeno - nechci návštěvníkům Brd házet klacky pod nohy a Brdy jim znechutit, ale na druhou stranu nechci, aby Brdy byly zničeny. Pěší, cyklisti a běžkaři jim nikdy neublíží tolik, jako firmy, které Brdy vnímají jen jako zdroj surovin a prostředek, jak ty suroviny zpeněžit. Pokud vím, na tomhle jsme se s drobnými odchylkami vždycky dokázali shodnout. Já stále tenhle názor zastávám - a domnívám se, že ty v zásadě taky (až na ty některé "detaily" ). Chceš ještě neco "testovat"?
pavel , červen 11, 2013
...
Dřevostavby,pokud jde o mě,také bych raději žádné nestavěl,je to jen můj ústupek.Já Brdy přejdu,přešel jsem,třeba v průtrži mračen,sněhové vánici.Jenže,mám také třeba rodinu a když by nás na cestě přepadla bouřka,místo kam alespoň nouzově zalézt by se hodila.Takže to je ten můj jediný důvod,proč jednoduché dřevostavby.Že je to nebezpečné,asi je,známe to,podáme prst a druhá strana popadne ruku.
Jinak,večer jsem "okouk" Padrt,pod Teslínami.Zatím,co Hrádku na Klabavě začal hrozit 3.stupen povodňového nebezpečí,ve vodotečích kolem nových cest ukázkově,spořádaně běžela voda,v místech propustí luxusně protékala pod komunikacemi a pak přímo a rovně zamířila směr rybník(spíše obchvatní kanál).Nikde komunikaci nepřetékala,nikde nic netropila,jen spořádaně pádila dolů....To se jen trochu vracím k tématu poldru,či přehrady.Prostě,když děláme vše proto,vodu z hor rychle vypudit,máme "čisté lesy",ale spoušt pod nimi.A důvod stavět hráz.Měl by se tam podívat pan Chovanec,třeba argumentoval jinak,ale třeba také ne../V podmáčeném lese se špatně těží dřevo a turistům to také bude vadit.No a nyní přemýšlejme a hledejme prioritu..
Keroška , červen 10, 2013
Tak dobrá.
Můžeme to začít zkoušet. Táhnout za jeden provaz.
Ale kam?
Souhlasím s tím, že by bylo v budoucnu dobré potkávat v Brdech jen pěšáky, cyklisty (na zpevněných cestách) a v zimě běžkaře.
S „ dřevostavbami “ už mám problém. Brdy jsou sice velehory, to víme všichni, ale jinak nechápu, na co by se měly budovat „ útulny na starých zbořeništích “. Podle mého názoru je to nebezpečné. VVP se dá přejít za den. A jestli někdo cestou zmokne? No tak, pokud se toho bojí, ať tam nechodí. Jinak se může usušit v nějaké obci na kraji. Podle mého názoru.

Doplnil bych, eventuelně k další diskusi, článek, který není na webu, ale vyšel v tištěném Rokycanském deníku v sobotu 8. června 2013, na straně 3 :

-----------------
Nebourejte Brdy, žádá oblastní rada ODS
Václav Havránek
Vojenský újezd Brdy mění nenápadně tvář. V posledních týdnech zmizela po demolici pozorovací věž Padrť nebo hospodářská stodola ve Třech Trubkách. Plošné odstraňování objektů ale zasáhlo více staveb. Od trampských kempů, přes seníky a boudy až po vojenské muniční sklady.
Situaci sledují se znepokojením i členové Oblastní rady ODS Rokycany. „Jedná se mnohdy o důležité kulturní dědictví, které je navíc možné i v budoucnu využívat pro činnost Chráněné krajinné oblasti Brdy i pro účely cestovního ruchu,“ uvedl šéf oblasti Jan Šašek.
Rada už pověřila krajské zastupitele za ODS, aby sledovali, jak je plněno usnesení, týkající se navrácení původních katastrů obcím po odchodu armády z újezdu. „Na veřejnost se dostávají znepokojivé informace, že levice se snaží o revokaci tohoto usnesení politickými obchody mezi organizacemi ČSSD na úrovni dotčených krajů,“ dodal předseda.

--------------------------
Jako takový test budoucí soudržnosti: co Vy na to ?

Tichošlápek , červen 10, 2013
...
Táhnout za jeden provaz.Jsem pro.Osobně jsem z návrhu CHKO zklamán,ne zcela,ale přece.Je mi jasné,že moje představa o přírodním skanzenu je přetěžko dosažitelná.Území je obrovské,udržet ho ve stavu bez jakýchkoli staveb komerčního,či soukromého charakteru bude velmi obtížné.Avšak bylo by naprosto ojedinělé,vyjímečné,neopatovatelné.Možná mám hloupou předtavu,ale pokud jde o mě,rád bych v Brdech potkával pouze pěšáky,kolaře a běžkolyžaře.A stavby pouze dřevěné,s možností provizorního noclehu,bez možnosti občerstvení.Servis prostě pouze ve stavajících obcích.
Druhá stránka věci je,pokud by CHKO neprošlo,zda by se vše nevrátilo před rok 1950,či spíše 1926.Avšak se všemi výdobytky naší moderní doby.
Snad půjde podstatně zvětšit tu I.zonu,či přímo propojit třeba s II.a ještě omezit možnou výstavbu v III.zoně.Jenže,co bude asi požadovat stát,kraj,obce..
Keroška , červen 10, 2013
...
Jaromíre, souhlasím, že je blbost se vzájemně pošťuchovat. Já s napadáním určitě nezačal, pouze jsem tak trochu kopíroval Tvůj "útok" z příspěvku cca o 5 níž, ale nechme to být. Na CHKO se naše názory rozcházejí - a tak tomu asi zůstane, ale sám uznáváš, že udržet VÚB je nereálné. Tebe to mrzí, já jsem rád. Mám ale daleko k tomu, abych se dětinsky a idiotsky poškleboval. Ani není proč. Sám jsem si také až příliš dobře vědom toho, že CHKO všechno sama o sobě nespasí. Má sice podle mně v Brdech větší šanci fungovat lépe, než jiné, díky tomu, že v ní nebudou prakticky žádné obce, ale i tak tu rizika jsou a budou. Ta vznikla, když to přeženu, už ve chvíli, kdy se na Zemi objevil člověk. Takže smiřme se (někdo snadněji, někdo hůř )) s tím, že to určitým způsobem bude, neházejme si vzájemně klacky pod nohy - pokolikáté už to nejen já navrhuji, ale pokusme se zase společně těm rizikům čelit. Každý máme své prostředky - a i když nevím, zda uspějeme, stojí to snad aspoň za pokus. Spousta věcí je ještě ve vzduchu, mnoho se dá ještě změnit a zlepšit, připomínkové řízení se teprve nedávno rozběhlo, atd. Když stále budeme proti sobě, bude se smát ten třetí a nám zůstane akorát hořko v ústech.
pavel , červen 10, 2013
Ano, Keroško,
jen bych Vás snad doplnil či poopravil v tom, že přehrada ( poldr ) dosud nebyl(a) realizován(a) jen ze dvou důvodů, a to nedostatku financí a nesouhlasu MO. Finance teď už prý budou ( EU ), trvá nesouhlas MO. Zatím. Pokud by v budoucnu nesouhlas MO byl odvolán, bude to protipovodňové opatření ve veřejném zájmu - které, pokud bude ve III. zóně, Správa CHKO nemůže znemožnit. Může ho jen připomínkovat, např. požadovat průchod pro vodní živočichy. Podobně ( ačkoli se domnívám, že k tomu nedojde ) , pokud by bylo rozhodnuto o těžbě zlata na Petráč(š )kově hoře, stát opět prohlásí, že to je ve „státním“ ( veřejném zájmu ) , který bude silnější než veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny ve III. zóně. „Ze zákona“ je totiž zakázáno těžit nerosty pouze na území první zóny CHKO – viz § 26 odst. 2 písm. e. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114#p26
Nejhorší je, že spousta lidí si stále mylně myslí, že CHKO „zabrání výstavbě“ . To ale je pravda jen na území I. zóny ( 3,7 % území ) . Jinde ne. Plošně znemožnit výstavbu lze pouze prostřednictvím nástrojů územního plánování. Optimálně zásadami územního rozvoje kraje, kde by území zrušeného újezdu bylo označeno jako specifická nezastavitelná oblast. Je ovšem pravda, že ani Středočeský ani Plzeňský kraj se k ničemu takovému evidentně nemá. To uznávám.
Z toho ovšem vyplývá, že „záchrana“ před staviteli je možná jedině zachováním vojenského újezdu. V kterémžto ohledu také uznávám, že zatím to vypadá, že zachován nebude.
Z čehož závěrem vyvozuji, že to je slušně řečeno v hajzlu.

Tichošlápek , červen 10, 2013
...
Tichošlápku,chápu vaše obavy.Jsem sice pro CHKO,ale z např. III.zony(IV.ani zminovat nebudu)mám sám velké obavy.Skutečně,pokud bude schválen součastný návrh ochrany,je možné,že v této III. zoně může vzniknout "cokoli".Ano i stavby.Tzn.jako např. přehrada(poldr),tak i stavby komerčního(turistického)charakteru..I k ochraně těch bezlesí,bude muset vzniknout alternativní způsob údržby-je žádoucí,pro jejich udržení,aby na tyto plochy vjížděla občas nějaká technika,kdo to bude a kdo to právo dostane,bude velmi zajímavé sledovat(může to být např.historická voj.tech.)Řeší se zde i možnost nové komunikace,přivedené do prostoru Strašic.Kam dál,některé přestavy, mi nahání hrůzu,třeba směr cca Věšín..
Poldr.Byl jsem o záplavách na Padrti.Kol nových cest,v odvodnovacích kanálech voda dostova letí obrovskou rychlostí dolů.At ve směru od Teslín,tak novou("vylepšenou")cestou okolo Teslínského kláštara,tak i jinde.Pokud nechceme poldr,muselo by se upravit vodní hospodaření v brdských lesích.Oni ty zatočené(meandrující )toky,mokřiny,mechoviště,močály sice nejsou samospasitelné,ale dokážou tu přívalovou spoušt přece jen zmírnit a zpomalit.
Nu a ted si vyberme,bud tam nechat vojáky a přehrada bude a nebudou komerční a podobné stavby(nebudou žádné stavby).No a nebo CHKO,pak budou stavby a možná se povede nepostavit poldr.
Já jsem pro ten unikátní,přírodní skanzen,ve smyslu nezastavěnosti území,šetrného vodního a lesního hospodaření!Lehké turistiky-kola,pěšky,běžky.Ani dřevostavby(přístřeší )by Brdům neuškodily.Jenže,to by musela I.zona zahrnovat i území zony II.A režim zony II.,zahrnovat území zony III.V tomto návrhu III.zona znemožnuje pouze výstavbu průmyslových podniků a asi těžeb nerostů,nic víc.
Je to smutné,ale právě ta III. zona může Brdům velmi uškodit,velmi je v budoucnu změnit.
Keroška , červen 10, 2013
A ještě FAKTA :
ad „ Jde jen o to, jak podrobně je AOPK informováno. V tomhle trochu nevěřím, že by AOPK souhlasilo s poldrem s hrází 25m vysokou „ :
Četl jsem podrobně, a tak už to píšu potřetí: „ Rozbory “ strana 147:
zde si AOPK popisuje opatření BE200004 Nádrž
Amerika na Klabavě navržené v PLÁNU OBLASTI POVODÍ BEROUNKY
, včetně explicitního údaje „je navržena hráz výšky 25 m“
Na straně 149 pak tatáž AOPK uvádí , že PŘEDPOKLAD PLÁNU OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ( to znamená ten popsaný na straně 147 s hrází vysokou 25 metrů ) „ by bylo možné realizovat v podobě protipovodňové suché nádrže (nádrž bez stálého nadržení ) i s poměrně omezenými nepříznivými vlivy na prostředí vodních toků a jejich údolí. Předpokladem by byla konstrukce objektů hráze suché nádrže, umožňující za běžných průtokových poměrů migraci vodních živočichů. „

A o té větší variantě ( s hrází vysokou 51 metrů ) se tam uvádí:
„Koliznější je pojetí, zachycené v Generelu LAPV, které předpokládá vznik nádrže s výrazným stálým nadržením.“

NAPROTI TOMU předpoklad Plánu oblasti povodí Berounky by bylo MOŽNÉ REALIZOVAT ......
Hm.
Tichošlápek , červen 10, 2013
...
Pavle, vyprdni se už na ty útoky. Už je po boji a nemá to napříště cenu.
Samozřejmě, že je dobré seznámit se s materiálem podrobně, což Ty evidentně nečiníš.
Příklad:
" právě AGROturistika je v případě Brd poněkud legrační představa, ale to už trochu zabíháme do skutečné říše fantazie "
V podstatě souhlasím, ale v tom případě do říše fantazie zabíhá AOPK a CHKO . Nalistujte si navržený Plán péče (autor: AOPK) , strana 41:
" - podporovat různé formy agroturistiky ve stávajících objektech a umožňovat zřizování nových ubytovacích kapacit rekonstrukcí stávajících objektů nenarušující krajinný ráz a adaptací stávajících nevyužitých objektů v zastavěných územích při zachování jejich historické a architektonické hodnoty "
K tomu se v Rozborech (autor: AOPK) na straně 162 doplňuje:
" v určitých lokalitách je možné uvažovat o zajišťování vhodného managementu cenného
bezlesí pomocí alternativních forem pobytové rekreace (agro a ekoturistika apod. ) "

Nevím no, ale bezlesí se asi má udržovat na bývalých cílových plochách ...
Tichošlápek , červen 10, 2013
...
Samozřejmě, že AOPK je informováno o úmyslu PK vybudovat polder, resp. o návrhu Povodí Vltavy vybudovat tam "klasickou" přehradu (případně ). Jde jen o to, jak podrobně je AOPK informováno. V tomhle trochu nevěřím, že by AOPK souhlasilo s poldrem s hrází 25m vysokou - a i kdyby s tím nakonec přišli, byla by povolena jen silně redukovaná varianta. Tedy - aspoň doufám.
Někdo samozřejmě ví všechno - a i když fakta vypadají "trochu" jinak, nebrání mu to z kontextu vytrhnout pouze taková, která zapadají do jeho koncepce. Myslím, že každý, koho to skutečně zajímá, má možnost se s materiálem MŽP a AOPK seznámit PODROBNĚ, což ostatně každému doporučuji. Tak aby informaci uvedenou na str. XY (a zde někým zdůrazněnou) vnímal v celém kontextu a nikoli izolovaně. Pak by třeba zaregistroval i na různých místech v textu uvedený požadavek na zachování "nezastavěnosti" území, například. (Jen tak mimochodem, právě AGROturistika je v případě Brd poněkud legrační představa, ale to už trochu zabíháme do skutečné říše fantazie).
Jsem dalek toho podceňovat a bagatelizovat určitá nebezpečí, ale asi nepatřím mezi ty, kteří za každým stromem hned chtějí vidět bubáka. Jsem přesvědčen, že CHKO je v dané situaci pro Brdy nejlepším možným řešením a za největší riziko pro ně považuji období, kdy tu ještě CHKO nebude a kdekdo tam bude řádit jak černá ruka.
pavel , červen 10, 2013
...
Ačkoli se nikdo nemá k tomu, aby to tu vyslovil, možná že si to mnozí taky myslí. Totiž, že nejlepší by bylo zachovat vojenský újezd a nerušit ho. Nebo ho takzvaně zakonzervovat, to znamená, že by neprobíhal výcvik vojsk, ale území by zůstalo – z důvodů obrany státu – specificky nedotknutelným.
Přečteme si tu třeba „ z 25m vysoké hráze "polderu" mi běhá mráz po zádech a zajímalo by mne, zda je AOPK informováno “ ....... .
Jistěže je AOPK informováno, autorem „Rozborů“ je právě AOPK.
Je to jen jeden z příkladů, proč podpora CHKO Brdy je založena vesměs jen na falešných očekáváních. V tomto případě je to falešné očekávání, že CHKO zabrání stavbě přehrady (význam slova přehrada je tu příčná údolní stavba) – nezabrání! Nanejvýš stanoví podmínku migrace vodních živočichů za normálního průtoku.
A tak je to obdobně se vším dalším.
Například „stav lesů“ ( v představách některých jako že se „přestane kácet“ ) – ale kdepak . 85 % území má tvořit třetí zóna – v podstatě (zjednodušeně řečeno) beze změn = hospodařní podle schválených LHP.
Nebo těžba zlata – pokud o ní rozhodnou „nadřízené stupně“ : opět v třetí zóně CHKO nemá nástroj jak tomu zabránit (jeden veřejný zájem převáží nad „vyšším veřejným zájmem ) .

Nebo výstavba. Znovu do „Rozborů“: strana 154: „S otevřením vojenského prostoru lze také předpokládat zájem o výstavbu v této oblasti, a to jak na okrajích, které sousedí s obydleným územím, tak v převážně neosídleném nitru. V druhém případě půjde především o výstavbu rekreačních objektů. Zde je třeba dbát na to, aby zůstal zachován stávající unikátní ráz území.“

Umíte číst ?!
Ne že se výstavba konat nebude. Jen se bude usměrňovat, aby byl zachován ráz území. Stará vesta (jen to pořád málokdo chápe): pokud někde je (nebo vznikne) „zastavitelný“ pozemek, Správa CHKO kromě první zóny (pouze 3,7 % území navrhované CHKO) nemá „právo“ to zakázat. Může to jen „usměrnit“ (vzhled).
Takže vznik např. „zázemí pro agroturistiku“ (což pak bude hotel) na nelesních pozemcích je naprosto reálný, pokud dodrží Správou CHKO vymíněný počet pater, barvu a tvar střechy .....
Zatím to stále nikdo nechápe.
Ach jo.

Tichošlápek , červen 10, 2013
Nemyslím, že by to bylo tak jednoduché.
Z 25m vysoké hráze "polderu" mi běhá mráz po zádech a zajímalo by mne, zda je AOPK informováno o tom, o jakou obludu by se mělo jednat. Nějak se mi nechce věřit, že by to bylo za takových podmínek pro AOPK přijatelné. Stále jsem přesvědčen, že žádná taková opatření a zařízení nejsou nutná a postačovalo by jen donutit "hospodáře" k šetrnému "hospodaření" v lesích. To s těmi mýtinami zarostlými buření už jsem taky někde zaznamenal - a něco na tom možná může být. Je ale otázka, zda tu nejde jen o vytržení určitých faktů s kontextu. Například nevěřím, že by mýtina odpařovala vodu stejně nebo víc, jak stromy pokryté území (dokonce i bez ohledu na to, zda by se jednalo o stromy listnaté nebo jehličnaté ), nemluvě o zpevňující roli kořenového systému stromů. Asi také bude záležet na konfiguraci terénu, geologickém podkladu, pedologických podmínkách, období kdy tam dojde ke srážkám a celé řadě dalších proměnných. Mám trochu nedůvěru k podobným "jednoduchým" tvrzením a trochu to na mně vždy působí jako pokus věci zjednodušovat v určitém, velmi konkrétním zájmu. Řekl bych, že vztahy v přírodě jsou podstatně složitější a nejde si je takhle zjednodušovat.
Jen bych ale rád upozornil, že např. právě strašičtí se prozatím staví k těm přehradám a poldrům velmi rezervovaně, ba dokonce s nimi zřejmě ani nesouhlasí.
pavel , červen 08, 2013
Amerika ála Lipno
Zamýšlenou stavbu bych přirovnal k úloze Lipna na Vltavě. Sice zastaví většinu vody z vysoko položených lesů, ale protože je v horní části toku, význam to bude mít pouze lokální (pro Huť ve Strašicích) a nebo (v případě přehrady) by to sloužilo pro ustálení průtoku. Holoubkovský potok nebo i Skořický reagovaly na vytrvalé deště téměř okamžitě, Padrťský potok si dlouho dával na čas. Podobně to bylo i ve Spáleném Poříčí, kdy Bradavu napájela v prvních dnech prakticky jen voda z polí.
rp96 , červen 07, 2013
...
Kolega vodař mi psal, že při letošní povodni teklo v pondělí v Hrádku na Klabavě 36 m3/s. http://www.pvl.cz/portal/sap/cz/index.htm
Podle jeho odhadu (měří tam, takže to má v oku) mohl mít Padrťský potok 4,5m3s pod dolní Padrtí, Třítrubský nastoupal o metr,
viděl by to kolem tří kubíků (u zámečku Tří trubek tedy 7m3/s). Ale jde víc než o odhad, byť profesionála. Takhle to vypadá, že přehrada/poldr v oblasti Ameriky a třeba současně i na Ledném potoce toho moc nevykonají.
U přehrad nezapomínejte (což asi většina z Vás ví ), že nemá smysl uvažovat při povodni CELÝ objem nádrže, který je volný jen při stavbě nádrže, ale že je zapotřebí brát v potaz prostor mezi normální hladinou a výškou přapadu bezpečnostního přelivu (retenční prostor). A ten je relativně malý, protože plocha těhle přehrad u Ameriky či Ledného potoka je malá.
Proč se tyhle přehrady dřív stavěly, opět všichni víte - nebylo to kvůli povodni, ale kvůli nadržení vody pro dobu sucha.
A poslední perla žvanivého mudrce, prý pokácená paseka zarostlá buření dokáže infiltrovat víc než les stojící. Hlava mi to nebere.
Tomáš , červen 06, 2013
jaký objem zachytí

( částečná odpověď pro Tomáše ) :

Strašice:
Ve studii odtokových poměrů v povodí Klabavy ( ...... ) je dále uvažováno s výstavbou několika retenčních nádrží v povodí Klabavy nad obcí Strašice, z nichž z hlediska protipovodňové ochrany je nejvýznamnější návrh výstavby retenční nádrže Amerika, která by v případě realizace větší z navrhovaných variant dokázala snížit průtok Q100 na cca < Q5
http://mapy.kr-plzensky.cz/twi...LE_ID=4157

Rokycany:
Výstavba retenční nádrže na Klabavě (Amerika), která by v případě realizace větší z navrhovaných variant, dle předběžného posouzení, snížila průtok Q100 v Rokycanech o cca 28 % ( platí pro Klabavu nad soutokem s Holoubkovským potokem ).
http://mapy.kr-plzensky.cz/twi...LE_ID=4166


To jsou tedy údaje pro větší variantu. Jaké jsou pro tu menší, jsem nedohledal.


Před deseti lety (2003-2004) se počítalo s jedním velkým poldrem (přehradou) na Americe + k tomu jeden menší poldr na Reservě a jeden malý na Třítrubeckém potoce. Přesné polohy neznám, ale uvádělo se k těmto dvěma malým:
„ ... mohou ovlivnit pouze velmi malou část povodí a mají vzhledem k objemu povodňové vlny nad Strašicemi prakticky zanedbatelný retenční objem – celkem 566 tis. m3, přičemž objem povodňové vlny Q100 lze odhadnout na 4 až 6 mil. m3. (plocha povodí Klabavy nad Strašicemi je 73,36 km2, poldr na Třítrubeckém potoce má plochu povodí 13,3 km2 a poldr na Reservě 7,4 km2. http://www.plzensky-kraj.cz/_a...085028.pdf (strana 62)

Pak ale byla ještě další studie (nemám, neznám) , pravděpodobně v roce 2006, kde ještě asi něco přibylo.

Tichošlápek , červen 06, 2013
ale ano, nejméně 25 metrů
Cituji z opatření BE200004 Nádrž Amerika na Klabavě, ř.km 37,50 :
Vybudováním nádržního prostoru s retenčním účinkem dojde ke snížení povodňových průtoků na Klabavě. Je navržena hráz výšky 25 m, objem nádrže 4,1 mil. m3 .

TO JE TA MENŠÍ varianta ( „poldr“ ), PŘÍPUSTNÁ pro CHKO – viz ty Rozbory, str. 147 a 149



Ta větší, snad nepřípustná, varianta (retenční nádrž se stálým nadržením) má potenciální objem až 30,9 mil. m3 http://eagri.cz/public/web/fil...tokolu.pdf (strany 32 a 33) a výška její hráze by byla nejméně dvojnásobná , původně bylo v návrhu 51 metrů.

Tichošlápek , červen 06, 2013
...
Myslím, že suchý poldr by sotva měl hráz vysokou 25m. S tím snad počítala ta varianta přehrady. Neodvažuji se odhadovat, jak vysoká by byla hráz poldru, ale podle mého názoru tak do 5m. To by v zásadě nevylučovalo přeložku stávající komunikace jen o kus vedle. Je to "hnus fialovej", ale představit bych si ho ještě dokázal, na rozdíl od "autostrády" na Bahna a dál. Na druhou stranu - proč by tam ta autostráda měla být. V tomhle bych nepanikařil. Do Třítrubeckého údolí by se ze Strašic člověk dostal buď po té "přeložené" komunikaci, nebo po stávající silničce přes Bahna a Padrť. Pěšky nebo na kole by to nevadilo a veřejnou dopravu tu nepředpokládám.
V Brdech samozřejmě k záplavám a povodním docházelo i dříve, ale zpravidla až při opravdu velmi vydatných srážkách (okolo 100mm a víc za jeden až dva dny). S tím už se pak asi opravdu nedá mnoho dělat, zvlášť, pokud je už půda předtím nasycená vodou a k povodni - větší či menší, dojde. Pokud ale budou zatopeny jen přirozené sníženiny a pánvičky, je to v pořádku - a svým způsobem je to i dobře. (Nechápu v tomhle blbost lidí, že staví v zátopových územích). S opravdu mimořádně intenzivními a bohatými srážkami si ale přehrada menší až střední velikosti nebo poldr stejně neporadí.
V současnosti však i poměrně "krotké" srážky už povodeň vyvolávají. Je snad nějakých 90 - 120 mm vody za 5 (!) dní něco tak obludného? Dřív by to lidé zaznamenali jen poněkud větším průtokem vodotečí. Teď se mohou zbláznit a evakuují. Čím to asi tak je? Sám se domnívám, že na vině je nepromyšlená, bezohledná masivní těžba a vše, co ji provází (zničený terén, eroze atd.). K tomu "přiblblé" vodohospodářské zásahy.
Podle mne je řešením promyšlené a velmi šetrné "hospodaření" v lesích, minimální zásahy do vodního režimu, ale žádné další hráze, přehrady, nádrže a poldry.
pavel , červen 06, 2013
...
Ad poldr: Jaký objem vody zachytí a o kolik minut zpomalí povodeň? Bojím se že přínos bude minimální.

Ad napřímené toky: Včera jsem se procházel na Hřebenech, poprvé jsem viděl jak voda prýští na svahu pod jednotlivými kameny. Byl jsem vděčný za odvoďnovací příkopy, ale je mi jasné že nesmírně urychlují odtok níže. Přemýšlel jsem o stavu, kdyby neexistovaly lesní cesty se svými příkopy ani by nebyly lesnické meliorace. O kolik víc vody by půda byla schopná zasáknout? Jde-li navíc o jíly a podzoly... Uvádí se, že listnaté lesy absorbují víc vody, seriozní výzkumy neznám, možná opad listí umožňuje život víc žižal a půda pod opadem líp infiltruje? Jak by vypadal les kde dlouho stojí voda? Smrky by to asi nevydržely, ale viděl jsem i nestabilní duby, dřeviny mnou do dodneška považované za vodě odolávající...
Tomáš , červen 06, 2013
Velké povodně se opakovaly odjakživa,
i když se v lesích hospodařilo jinak než dnes http://web.natur.cuni.cz/ geog...lleder.pdf

Když v krátké době na velké rozloze naprší přes 100 mm (přes 100 litrů na metr čtvereční) , nezabrání povodni nic. Kromě zkušeností z roku 2002 viz dále např. Cílkovo Střední Brdy str. 84 - povodeň na Litavce roku 1981 , v Brdech napršelo 190 mm. Např. v Šeflově Povídání o Brdech jsou zmiňovány v devatenáctém století velké povodně v letech 1824 , 1849 , 1855 , 1872 , 1895 , 1897

Neodvažuji se polemizovat o smysluplnosti poldru - tedy suché nádrže ( bez stálého nadržení ) . Nicméně je v Plánu povodí a nyní existují velké tlaky na jeho/její výstavbu. Je ale potřeba uvažovat v souvislostech. Jestliže vznikne údolní příčná stavba, hráz vysoká 25 metrů, která technicky znemožní průjezd údolím Padrťského potoka, kudy se pak bude jezdit ze Strašic na Padrť ? Pokud se nebudou budovat nějaké soustavy tunelů a estakád , tak to asi jde jedině přes Přední Bahna, nebo ne ?
Tichošlápek , červen 06, 2013
...
Jen doplním Kerošku.Své na Padrti dělá ten kanál na pravé straně rybníků,tam je svedeno vše z pravé strany ve směru rybníků či toku. Kanál odvádí vodu kolem rybníků přímo pod ně!!
Netopýr , červen 06, 2013
...
Problém záplav je na širokou diskusi(možná globální). Jednak srážky jsou velmi vysoké-příroda. Avšak,stavíme obrovské množství nevsakových ploch. Nové dálnice, betonové, asfaltové plochy atd.atd. Hory se přebudovávají na poloparky-asfaltové cyklo a bruslařské stezky, odlesněné plochy pro sjezdovky,zážitková centra atp.,atp. Prostě charakter hor se mění-cyklus srážky-výpar se zákonitě zrychluje). A o zemědělství (jak voda frčí řepkou nebo kukuřicí) psát ani nebudu.
A Brdy. Byly popisovány jako vnitřní horstvo zadržující spodní i srážkové vody. Byl jsem se podívat v okolí Partských rybníků při záplavách. To množství vodotečí a struh, které přímo a rychle odvádějí vodu z okolních lesů,zapřičinuje rychlé odvodnění celé oblasti. Voda po přímkách doslova letí do horního rybníka. V lonském roce, v okolí Teslín (a jinde), byly vybudovány nové cesty s dokonalím odvodněním (jistě je znáte). Původně podmáčená oblast není schopna udržet vodu (ani zpomalit).
A dále, jak psal Pavel. Těžba stylem mnohohektarových holosečí, kdy pražicí slunce doslova
mění charakter půdy na velikých plochách, jak ta (vysušená a tvrdá) má pak alespoň zpomalit to množství vody...
Proto myslím, že by se mělo uvažovat trošku jinak, ne jen tak prvoplánově a jednoduše, prostě postavit nádrž a je to.. Krajině (horám) bychom měli vracet původní charakter,aby nám s vodou pomáhaly, děláme bohužel téměř přesný opak. Možná mají Brdy nyní šanci se "napravit", pokud o Brdech budou rozhodovat lidé dobré vůle nebo ne a pak se bude, ať chceme, či ne, rozpor mezi námi a přírodou dramatizovat, nespoutáme ji.
Keroška , červen 06, 2013
CHKO poldr nevylučuje !
Že by Plzeňský kraj podporoval CHKO, která by zabránila výstavbě přehrady ( poldru ) ?
Kdepak. Jediné, co té výstavbě brání, je zatím nesouhlas ministerstva obrany. CHKO tomu nezabrání, naopak, přípravné materiály pro CHKO stavbu nevylučují. V tom balíku dokumentů zveřejněných MŽP v rámci návrhu na vyhlášení CHKO Brdy jsou také „Rozbory CHKO Brdy“ - v nich, v kapitole Povodňové ohrožení a protipovodňová ochrana, se na straně 149 můžeme dočíst, že
„ předpoklad Plánu oblasti povodí Berounky by bylo možné realizovat v podobě protipovodňové suché nádrže (nádrž bez stálého nadržení ) i s poměrně omezenými nepříznivými vlivy na prostředí vodních toků a jejich údolí. Předpokladem by byla konstrukce objektů hráze suché nádrže, umožňující za běžných průtokových poměrů migraci vodních živočichů. “

Tichošlápek , červen 06, 2013
...
Dalo se čekat, že se hned po povodních začnou ozývat ti, co by nejraději nasekali přehrady na každém potoce. A PK je přímo posedlý myšlenkou na nádrž nebo aspoň poldr na Americe a další na Ledném potoce. Pokud vláda vyhlásí už v polovině roku 2014 CHKO(byť by měla začít fungovat až od konce roku 2015) a přijme alespoň ty podmínky ochrany, které jsou uvedeny v návrhu na vyhlášení (včetně doporučeného managementu), pak je docela solidní šance, že by se mohlo těm nádržím (ať už jim říkáme, jak chceme) zabránit. Dokonce snad i za předpokladu, že si PK ty nešťastné katastry vyvzdoruje. Kdyby se v Brdech netěžilo jak o závod, vysazovaly se vhodné MZD v dostatečném množství a nepovolovala se stavba v záplavových oblastech, nic takového by vůbec nebylo potřeba. Nezbývá než doufat, že ten nesmysl s přehradami zase zapadne (i když se soukromě obávám, že nebude snadné přimět PK k opuštění téhle pitomé myšlenky).
pavel , červen 06, 2013
...
V Těškově se brzy bude otvírat nový kamenolom (Těškov 2) . V dubnu 2013 to vzalo na vědomí tamní zastupitelstvo.
Na stavbu hráze přehrady na Americe, která začne hned po převzetí katastrů Plzeňským krajem http://www.ceskenoviny.cz/zpra...ech/947239 , bude potřeba mnoho kamene. Z Těškova to je nejblíž. Proto bude potřeba urychlit stavbu dálničního přivaděče. Jinak by kamiony jezdily přes obec Strašice. Se stavbou hráze se zneprůjezdní silnice z Huti na Tři trubky. Proto bude nutno na Padrť jezdit někudy okolo. Jde to jinudy než přes Bahna? http://www.brdy.org/content/view/304/38/ A když už se ta silnice na Bahna postaví, nebudou po ní jezdit kamiony na Bukovou?
Tichošlápek , červen 06, 2013
Letošní zkušenosti z povodní...
...jsou takové, že se vodohospodáři s vltavskou kaskádou moc nevytáhli. Jiná situace byla na Hracholuskách nebo na Lese království. Trochu se bojím, že retenční účel nádrže by zde byl jenom záminkou pro její postavení, když si samozřejmě odmyslím ten kšeft pro kamarádíčky kolem při její stavbě. Její další "multifunkční" využití by z ní udělalo nefunkční paskvil. Z toho důvodu se přikláním k méně honosným poldrům, pokud vůbec. Nejlevnější by bylo odstěhovat těch pár domů, které to pokaždé odnesou (i s přehradou), jinam, určitě by to nevyšlo na 1/2 mld. Kč.
rp96 , červen 05, 2013
...
Nestraš :-)
Přehrada vodu zadrží jenom když je vypuštěná a malá přehrada povodeň ani netrasformuje.... navíc bys zatopil údolí Reservy? I na dolním toku rostou pěkný špeky (=kytky)
Když se hlouběji zamyslím :-), prostě by se k Octárně, Lázský, Pilský aspol. přidala další nádrž, ale nelíbilo by se mi to.
Tomáš , červen 05, 2013 | url
 < 1 2 3 4 5 > 

Přidat komentář

Můžete přidat váš komentář zde

busy
 
© 2019 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů