Automatický překlad


Náhodné obrázky


Brdské studánky
bezejmenná studánka nad Lamackým rybníkem
Počet zobrazení:6420

O dalekých výhledech
Milešovka z Jordánu 2014
Počet zobrazení:1411

Struhy
Struhy nad Vysokou Pecí
Počet zobrazení:5537
Hlavní stránka arrow Zprávy arrow Přehrada na Americe do roku 2020
Přehrada na Americe do roku 2020 | Tisk |  E-mail
Napsal Roman Poustka   
Středa, 05 červen 2013

   Právě odeznívajcí povodně jsou impulsem k tomu, aby se opět otevřela diskuse k projektovanému vodnímu dílu na Padrťském potoce nad Strašicemi.

   K tomuto tématu více zde nebo zde. Jako nejpravděpodobnější verze se jeví suchý poldr nebo kombinace více suchých poldrů, které by byly zřejmě přijatelné i pro budoucí správu CHKO Brdy. Ale stále je možná i realizace retenční přehrady. Zdrojem financování by mohly být evropské peníze v objemu zhruba půl miliardy korun. Získání dotčených katastrů obcemi, které ohrožují povodně, je v této věci klíčové. Není asi vhodnější doba a příležitost, aby strašičtí prosadili na vyšších úrovních své zájmy.

Zobrazení: 33111

Komentáře (94)

RSS feed komentářů
 1 2 3 4 5 > 
Zámeček Tři trubky je kulturní památkou
* , červenec 08, 2014
...
Ano, těší mě že spolu s panem starostou v tom máte jasno.

" Většina vodních toků Brd nevytváří klasickou nivu. Množství unášených jemnozrnných částic vodou je při zvýšeném průtoku velmi malé, takže nedochází k tvorbě hlinitých usazenin. Pokud je niva tvořena balvanitými sutěmi, pak se v případě vyšších průtoků potok rozlije do více paralelních proudů, nedochází k meandraci a údolí vodního toku pak má spíše charakter rokle. Toto je pro Brdy zcela typické. Jediná místa, kde se utváří plošší dostatečně široké nivy jsou potok Bradava či Mítovský potok. "
To je, vážení přízniívci CHKO, citováno z Rozborů CHKO Brdy, strana 6

Tato polemika vznikla tím, že rekonstrukce lesních odvozních cest vybavených podélným příkopem byly označena za " zvěrstvo " . A že prý z toho logicky plyne, že je co nejdřív nutno zřídit CHKO .
Tak mě jen zajímalo, kde je ta logika. Člověk by si z toho domyslel, že pisatel má na mysli, že to, co pokládá za "zvěrstvo" pomine, zmizí, či bude nějak napraveno.

Proto opakuji otázku: domnívá se někdo, že CHKO navodí tu situaci, že odvozní cesty nebudou mít podélné příkopy ?
Tichošlápek , červenec 07, 2014
z článku starosty Strašic v obecním měsíčníku k přehradám :-)
Na věc nahlížím přesně tak,jak napsala,či přetiskla paní B.K.
Keroška , červenec 07, 2014
z článku starosty Strašic v obecním měsíčníku k přehradám :-)
....Že voda z Brd může být i nebezpečný živel, jsme se v minulých dvaceti letech častokrát přesvědčili. Povodně se opakují a téměř každé vydatnější deště jsou provázeny akutním nebezpečím pro majetky našich občanů. Dostala se nám do rukou protipovodňová studie, která navrhuje zlepšení stavu vybudováním přehrady v oblasti hájovny Amerika a dokonce také pod Melmatějem nad obcí Dobřív.
Podle mého názoru jsou tato navržená opatření nereálná, vzhledem k charakteru krajiny a obrovských finančních nákladů. Je třeba se k uvažovaným přehradám nebo suchým poldrům postavit negativně. Navrhujeme jiné řešení, spočívající v návratu brdské krajiny do původní podoby.
Dříve veškerá obslužná zařízení lesních cest, jako jsou příkopy a propustky, byly svedeny do údolních niv, mechovišť a rašelinišť. Dnes však po četných melioračních zásazích, které si vynutila i změna technologie těžby dřeva, voda při dešti doslova letí do vodních toků a během několika hodin zvedá hladiny říček a potoků v intravilánech obcí.
Podařilo se nám prosadit vypracování nové protipovodňové studie, která bude reflektovat potřeby jednotlivých obcí a vypustí nereálné a hlavně drahé stavby přehrad. Objednatelem studie bude Dobrovolný svazek obcí Horní Berounka povodí Klabavy, jehož jsem předsedou. Finanční spoluúčast na tomto projektu veřejně přislíbil hejtman Plzeňského kraje...
(Barňák č. 7/2014, str. 4)

http://strasice.rokycansko.cz/index.php/barnak?download=2022:barak-072014


brdská krysa , červenec 07, 2014
...
A co si od CHKO slibujete ?
Že budou odvozní cesty bez příkopů ?
Tichošlápek , červenec 06, 2014
...
Nerad to píšu tak natvrdo,ale tyhle zásahy jsou doslova ZVĚRSTVA a to,jak klidně zargumentoval pan Tichošlápek v posledním příspěvku,mi doslova připadá,že není žádný příznivec přírody,ale pouze příznivec zachování újezdu.
...a nových,či rozšířených silnic a silniček s odvodněním přibylo v poslední době v Brdech mnoho.A dle možných následků při povodních bych to celé nazval jako:" Tresný čin obecného ohrožení".Snad i "hloupý sedlák"by poznal,že ty zásahy mocně zrychlují odtok vody z pohoří.
Spíš mi to až připadá,že to dělá někdo naschvál,aby byl důvod stavět ten poldr.
Jediné,co z toho vychází rozumné,je vyhlasit CHKO,čím dříve,tím lépe.
Keroška , červenec 06, 2014
...
Lesní cesta Liská, zmiňovaná v příspěvku níže, dostane letos ještě asfaltový povrch, stejně jako Borská a Okrouhlická.
Ta rozšířená místa budou nejspíš skládky ( pro skládkování dřeva ) .

Jinak si dovoluji upozornit, že zmíněné cesty patří do kategorie lesních odvozních cest se zpevněným povrchem, u kterých je odvodnění ( včetně podélného příkopu ) pokud se nepletu vyžadováno státní normou.

Tichošlápek , červenec 05, 2014
...
Nedávno jsem se po delší době pohyboval po cestě od Pateráku přes lokalitu V Lihách dolů do třítrubeckého údolí a nevěřil jsem vlastním očím. Jednak je tam nově udělaná cesta způsobem, že byla výrazně rozšířena a posypána velkou vrstvou kamení asi z Červeného vrchu. Ale hlavně téměr po celé délce cesty z Lihů až do údolí je vybagrován velký příkop, kterým musí voda při dešťích odtékat jak v toboganu. To se všude píše, jak by se měla v krajině zadržovat voda, jak jsou lesy v Brdech odvodňovány a oni tam udělají takové zvěrstvo. To pak není divu že mají každou chvíli v podbrdských obcích povodně. Neměli by se raději příznivci přehrad starat o takovéhle věci? Ví o tom vůbec? Kdyby tohle věděli, tak by snad museli vědět, že povodně nejsou způsobeny chybějící přehradou, ale takovýmmito zásahy. Tohle opravdu nechápu...
Dále je podobným způsobem upravená cesta od Hořejšího rybníka přes Okrouhlík na Trokavec. Pod Okrouhlíkem ve směru na Trokavec je cesta v několika místech rozšířená, že by se tam vešlo několik aut vedle sebe, to teda taky nechápu k čemu je to dobré...
str , červenec 04, 2014
...
Romane děkuji. V posledních dvou komentářích mi mluvíš z duše. Jsem rád, že s Tebou protentokrát mohu úplně souhlasit. Pro "hvězdičku": Mám dost velkou důvěru v nesouhlas MO s přehradou/poldrem na Americe. Dokud budou Němí v provozu, věřím, že do té doby se to nad Amerikou zatápět nezačne. Zaplaťpánbu. To je asi jediný případ, kdy jsem rád, že v Brdech je nějaké vojenské zařízení "funkční"smilies/grin.gif. To, že tam vodohospodáři naprojektovali přehrady, může být dáno okolností, že prostě levá ruka neví, co dělá pravá. Řekl bych, že nějaká iniciativní otevřená hlava si vzala mapu, červenou tužku a po vrstvenicích začala malovat v Brdech přehrady. A že jich tam na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let nasekala, až oči přecházely. Něco jako z Jirotkova Saturnina. Voda by už z Brd prakticky netekla, ale musela by se dávat do sudů a vozit do Berounkysmilies/wink.gif. Prostě ten chytrák asi ani netušil, že na Rezervě jsou nějací Němí. Všechno bylo tehdy tajdův a je dost možné, že se nikdo nenamáhal jim o tom něco povídat. Stačilo prostě zamítavé stanovisko MO a bylo vymalováno. Polistopadoví koumáci to nejspíš jen z části oprášili a přišli navíc na to, že v dohodě se stavaři by to mohl být pro někoho moc zajímavý kšeft. Docela si dovedu představit, jak se někteří lidé na Povodí a v některých stavebních firmách při každém děšti modlí, aby z toho byla povodeň tisíciletí a oni měli vystaráno...
V tomhle punktu opravdu mnohem víc věřím nesouhlasu vojáků než odporu - politicky občas značně relativnímu - obcí pod Brdy a výhradám ochranářů, kteří ostatně jak víme, už se s "poldrem" a výškou hráze 20m prakticky smířili.
pavel , červenec 03, 2014
A co z vašich předpovědí se splnilo?
Kam má chabá paměť sahá, tak skoro nic (př. maloplošky, přírodní park, zachování újezdu....) smilies/sad.gif. A to jste to měl sakra logicky zdůvodněno smilies/wink.gifsmilies/smiley.gif. No ale to je jedno, abyste se zase nějak neurazil.... Vše se vyvíjí a mění, leckdy naprosto nahodile, a soukromě nevěřím tomu, že se nakonec ten souhlas od MO nepodaří pro nějakou změněnou verzi vydolovat. Přeci se o nesouhlasu vědělo už dřív, přesto už jsou projekty atd.... pustit takový kšeft kvůli "jednomu papíru", to se mi prostě nezdá, ať si pindá v novinách kdo chce co chce... tam už se toho psalo, jako byste to nevěděl smilies/sad.gif. Mám hodně špatný pocit ohledně přehrad/y, a to i když je strašická radnice proti a i když jste mi to tak hezky vysvětlil smilies/wink.gif.
Nakonec, ono v nejhorším o jednu přehradu v CHKO víc nebo míň, to už bychom nějak přežili, ne ? Kromě několika obcí a pár jedinců odjinud to stejně nikoho nezajímá...
* , červenec 03, 2014
jak u blbejch na půdě
Brdská krysa hvězdička, (už zase) „zapomíná“ naschvál, nebo je opravdu tak nedostačivá?
Už tu bylo několikrát zmíněno, že přehrada (poldr) nebude, pokud nebude souhlasit MO. A MO zatím nesouhlasí. Takže jaképak „Vypadá to, že přehradě/přehradám v Brdech se bohužel prostě nevyhneme.“ Proč jako? Už bylo zmíněno i zde citováno, že „V povodí Klabavy může navíc vzniknout až 16 nádrží, které by ubíraly vodě sílu. „Jejich účinnost ale bez aspoň jedné velké nádrže přímo v Brdech klesá. V povodí Klabavy nejsou louky, do kterých by se voda mohla rozlít“
http://plzen.idnes.cz/brdy-pre...zpravy_jzk
Těch zamýšlených 16 nádrží je pouze doplňkem k zamýšlené jedné velké na Americe. Bez ní nemají smysl.
P.S. Kdyby se (nesmyslně, bez úspory) nezrušil újezd, je po problému.

Tichošlápek , červenec 02, 2014
Jste rp příliš akademický
Vypadá to, že přehradě/přehradám v Brdech se bohužel prostě nevyhneme.
* , červenec 02, 2014
pozemkové úpravy selhávají...
K řešení neutěšeného stavu naší krajiny měly od 90. let přispívat tzv. komplexní pozemkové úpravy, které měly po dílčích katastrálních územích postupně nejen zdigitalizovat a zaktualizovat vlastnickou mapu, ale hlavně měly zajistit přístupy na pozemky, zajistit protierozní ochranu půdy atd. To, že výsledkem 99% pozemkových úprav jsou pouze ty digitální mapy (a to ještě v drtivé většině pouze v extravilánu ), není žádným tajemstvím. Ony totiž obce na společná zařízení typu vhodně vedených polních cest nebo považte zatravněných vsakovacích pásů nebo remízků nemají jaksi peníze. Nikdo je těm obcím nedal a málokterá obec si tak může realizaci pozemkových úprav se vším všudy dovolit. Je škoda, že se takto mrhá se státními prostředky. Kdyby se za cenu 25 pozemkových úprav v 25 obcích udělala jedna pozemková úprava, kde by projektant mohl naslouchat pamětníkům z obce a nemusel poslouchat žalozpěvy starosty nad děravou obecní kasou, pak by její praktická realizace byla skutečným přínosem, a to nejen pro tu dotčenou obec. Nedaly by se tyhle "povodňové" peníze určené v našich podmínkách prakticky předem k "malé domů" přesunout k realizaci takových již existujících leč nefungujících nástrojů péče o krajinu? Mám pocit, snad se nepletu, že malým příkladem by mohlo být Spálené Poříčí a tamní pozemková úprava.
Roman Poustka , červenec 02, 2014
má čištění potoků smysl??
Reaguji na odkazovaný článek níže. Vyčištěním řečiště si pomůžeme pouze a jen k rychlejšímu průtoku. Lokálně se nám možná může snížit hladina, ale problém s "bleskovou" povodní posuneme jaksi sobecky dál. Pak bychom museli úplně všechny potoky a řeky vyčistit a nejlépe zatrubnit nebo vydláždit, čímž bychom je zase velmi rychle ucpali bující vegetací a splaveninami díky velmi rozkolísanému průtoku. Každoroční čištění vodních toků má smysl tam, kde voda bezprostředně ohrožuje domy postavené před 20. stoletím (v době, kdy měli lidé ještě k přírodě úctu ) mimo záplavová území, takových lokalit je ale velmi málo. Zanesená koryta jsou jen důsledkem eroze způsobené lidskými zásahy do vodního režimu krajiny. Je to první ukazatel toho, že něco není v pořádku. Odstraněním nánosů se jen nakapsují zhotovitelé "zakázek", napřesrok tam budou stejné nánosy znovu. Nánosy jsou předskokanem tvorby přirozeného koryta - příroda by si za pár desítek let snadno s řečištěm a s nesprávně umístěnou zástavbou poradila sama. Úsilí a peníze by měly směřovat na plošná opatření v povodí, k hospodářům na velkých plochách. Stále se pěstuje řepka, kukuřice, nevhodně se obdělávají pole, z polí se vše zelené odváží atd., obdobně v lese.

K těm 16 menším nádržím - regulace těchto (protipovodňových?? ) nádrží je velmi problematická v porovnání s možnou regulací na jediné přehradě. Už jsem to tu psal - objednejte náklaďák prken, kýbl hřebíků, vemte krumpáče a palice a obnovte mokřady. Zbylé nemalé peníze dávejte po dalších 100 let po kouskách hospodářům v lesích a na polích v blízkosti potoků jako kompenzaci za to, že neodváží většinu bio hmoty. A domluvte už těm traktoristům, ať nejezděj z kopce. Jestli se jim nechce jezdit po vrstevnici, ať si tam zříděj vrstevnicové remízy - stačí vylézt z traktoru, sesbírat větší kameny a kamenný val takto vzniklý prostě neorat. Ztráty na obdělávané ploše dostanou zpátky neodplavováním živin. Ale asi je to všechno moc dlouhodobá úvaha, takže raději budeme na pole dál lejt jedy, kupovat brambory z Afriky a nadávat na vyplavené sklepy.
Roman Poustka , červenec 02, 2014
16 zádržných nádrží v Brdech ?
* , červenec 02, 2014
Pro hvězdičku:
A co tím proboha chcete říci?
pavel , červen 19, 2014
k přehradě
Přehrada chránící před vodou z Brd nebude. Zřejmě kvůli tajným objektům

Zdroj: http://plzen.idnes.cz/brdy-pre...zpravy_jzk

„Podle informací, které mám, a podobné má i generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala, to armáda z bezpečnostních důvodů nepovolí. Přitom aspoň jedna nádrž v Brdech je klíčem k řešení problémů v této části Rokycanska. Ale nevzdáme to. Před dvaceti lety jsme si také nedokázali představit, že armáda bude na desetině stavu a nebude základní vojenská služba,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs.

Petr Kubala doplnil, že je hotová projektová příprava přehrad i suchých poldrů, které by stoupající voda z brdských potoků zalila. „Jsme opravdu v lokalitě, kde není možné stavět. I kdyby byl zrušený vojenský újezd, tento prostor uvolněný nebude. Nádrž Velká Amerika by přitom mohla zadržet 4,2 milionu metrů krychlových vody, Malá Amerika je projektovaná na poloviční objem.“

* , červen 19, 2014
No tak alespoň je ta naše armáda k nečemu dobrá
smilies/grin.gif... Šlo by, čistě teoreticky, nějak "zrušit" Němé? Jestli ne, tak bude holt nějaké to vodní dílo někde vně újezdu - přece těch nápadů bylo v minulosti víc, alternativa se jistě už teď hledá....
hlodavec , červen 18, 2014
přehrada je zatím prý stále jen sci-fi
Jak již řečeno zde http://sux.cz/7ad4, dokud bude nesouhlasit MO, poldr ani jiná přehrada nebude.
A zatím nesouhlasí
http://sux.cz/2293
Tichošlápek , červen 17, 2014
Áléé, než na veledílo dojde, kdepak bude hejtmanovi konec
smilies/cheesy.gif. Navíc by Strašice na svém katastru toto nedopustily (teda aspoň doufám).
brdská krysa , březen 27, 2014
Vypadá to, že se přehrad(ám)ě v centrálních Brdech nevyhneme
http://sux.cz/e199

Hejtman je tedy pro stavbu v možném CHKO. Co na to asi budoucí správa CHKO? Nejdeme stále špatným a pořád špatnějším směrem?...

http://sux.cz/364e

nebo dále k zamyšlení

http://sux.cz/e609
Roman Poustka , březen 27, 2014
...
Otázkou ale je, zda z hlediska protipovodňové ochrany či ochrany přírody, je vhodné stavět na Klabavě přehradu, nebo suchý poldr. Odpověď na tuto otázku musí dát odborníci – hydrologové a biologové. Pokud ti se vysloví pro, Středočeský kraj takovouto stavbu podpoří.
http://www.denik.cz/stredocesky-kraj/hejtman-cistym-resenim-je-proces-ruseni-ujezdu-nyni-zastavit-20130723.html
z článku v Deníku , červenec 24, 2013
...
Jestli tam někdo postaví takový betonový mostrum, tak je to kazisvět, kterej by zasloužil do tý přehrady hodit s velkou železnou koulí u nohy...
Standa , červenec 06, 2013
projekt nižší hráze
Zveřejněna ( bez dalších podrobností ) varianta s nižší hrází, místo původních 25 výška "pouze" 20 metrů
http://www.nase-voda.cz/prehra...kodny-tok/
( to by při úplném naplnění nezatopilo Zámeček )
Tichošlápek , červenec 06, 2013
Zrušením újezdu se „uspoří“ devět milionů ?? !!
Inu, když už je řeč o selském rozumu: zde http://www.vlada.cz/assets/ cl...renich.pdf ( úplně čerstvě, datováno 20. 6. 2013 ) na straně 23 je psáno, že plánovaná úspora v rámci celé „optimalizace vojenských újezdů“ je 9,3 milionu korun. To je tedy terno! Pro porovnání jen o stránku dál: „prodej lesní půdy VLS na území mimo současným zákonem stanovené hranice vojenských újezdů“ má vynést 172x větší úsporu, 1600 milionů.
Hlava to nebere.
Je potěšitelné, že MO má to zrušení vojenského újezdu Brdy fakt dobře propočítané, co se výdajů a nákladů týče :-(
Tichošlápek , červenec 03, 2013
Zde je myslím kus pravdy,zdravý selský rozum.
Keroška , červenec 02, 2013
...
Souhlas.Věřím,že v Brdech nikdy nebyl a když byl,tak spíš na houbách nebo borůvkách.Hod ně zavádějící článek...Otázka je,kolik podobných Havlů takto uvažuje.
Keroška , červenec 01, 2013
...
Hm, pěkný článěk, pan Havel je zřejmě blbec...
Standa , červen 29, 2013
diskuse se rozhořela i zde
Na blog.aktualne.centrum.cz pod článkem Petra Havla. Jedna přehrada určitě Berounku nespasí.-).
rp96 , červen 28, 2013
...
Třemošnou znám.Jezdili jsme tam na "Bečánovský zlatý nuget".A že dostala "na frak"je pravda.Bylo patrné,že je to tam rok od roku horší,až hrozné.
No,ale.Mě opravdu "děsí"mě,že vše často v naší republice funguje podle scenáře-udělá se např.sjezdovka a za několik let bývá shledáno,že je nedostatečná a už tu bývá argument rozšířit ji nebo na vedlejším kopci,protože se víc hodí,udělat modernější zimní středisko,dokonalejší,s lepším servisem.
Osobně bych na Třemošné sjezdovku přijal,když už ji Příbram bude chtít(v dobrém myšleno).Ale Pavle,jak opravdu zaručit,aby v budoucnu nedošlo k prolomení,obzvlášt,když III.zona prakticky nezaručuje žádnou zvláštní ochranu,pokud bude "veřejný zájem".No já vím,bez CHKO to bude ještě horší,nejspíš.Ale zase,třeba na druhé straně Brd bude poptávka po něčem takovém,když už to "mají příbramáci".Nebo,proč tam jezdit kolem,když přes les je to "kousek".
Nechci strašit,co se může stát ale určitá pravděpodobnost tu bohužel je.Jak říkám,Brdy mají šanci být unikátní území(spíše ohledně té nezastavěnosti a klidu),jak s tím naložíme,jsem opravdu zvědav,ale optimista rozhodně zrovna nejsem.No,uvidíme.Hlavně se nehádat nebo profitovat bude opravdu třetí strana a to by byla pro Brdy pravděpodobně konečná.
Keroška , červen 13, 2013
...
Děkuji za zevrubnou odpověď. Toť vše.
Tichošlápek , červen 13, 2013
Třemošná a spol.
Stále stejně obehraná písnička, která Ti Jaromíre prostě nedá spát a nevynecháš jedinou příležitost, abys mi to nepředhazoval. Neboj, nebudu se "vymlouvat", jak to nazýváš. Jen konstatuji fakta tak, jak jsou. Tedy:
1) Sjezdovka nemá zhutněný povrch jako svážnice a umožňuje tak mnohem lepší vsakování vody, zvlášť, pokud je porostlá travou. Je ovšem pravda, že se tu spíš vytvářejí podmínky pro erozi. Lze jí ale poměrně účinně čelit, i když sotva ji lze omezit zcela. Běžné jsou příčné kanálky, které odvádějí vodu mimo sjezdovku do okolního zalesněného porostu. Při odhadované délce sjezdovky cca 1200 m a šířce cca 20m by se jednalo o plochu 2,4 ha. Kdyby byly sjezdovky 2, je to celkem 4,8-5 ha odlesněné půdy s různou svažitostí, kde ovšem pouze svahy o sklonu 15% a více představují problém z hlediska eroze. Takových by se na vzpomínané Třemošné našlo tak (zhruba)) 40% z celkové plochy - tedy (při dvou sjezdovkách)) zhruba 2 ha. Při použití zmíněných omezujících opatření by pravděpodobně nebyla situace nijak děsivá - a pokud jde o "hrozbu" povodní, způsobených sjezdovkou, mi skutečně toto připadá trochu úsměvné a zavání mi to panikářstvým, tak oblíbeným mezi některými ekoaktivisty (třeba Hnutí Duha apod.)), kteří se tím snaží zviditelnit a zajistit si tak přísun financí, jež je dobře živí.
Na drhou stranu, svážnic je po celých Brdech desítky kilometrů a fungují jako skluzavka vody, jež se nemá příležitost vsáknout a okamžitě naplní vodoteče.
2) Sjezdovka je můj nápad (nikoli originální - tuto možnost už přede mnou zmínilo architektonické studio Plicka při tvorbě návrhů územního rozvoje Příbrami někdy koncem 90.let)). S tím nápadem jsem si hrál, různě jej promýšlel a zvažoval, ba dokonce jsem jej i konzultoval - a dospěl jsem k názoru, že by byl za určitých okolností realizovatelný tak, aby příliš neškodil a neznamenal ani nepřiměřený zásah do přírody. Negativní dopady, které by realizace přinesla, by musely být zřejmě vyváženy jinak - a věřím, že vhodný způsob by se nalezl (mnohé mne i napadá, ale nemá smysl to zde podrobně rozvádět)). Podstatné ovšem je to, že nikoho se nesnažím o svém nápadu přesvědčovat, nelobuji za něj a nikoho k tomu nenutím a nepřemlouvám. Baví mne se tím občas zabývat, tak jsem si to hodil "na papír" a seznámil jsem s tím Tebe a několik dalších "přátel". (Je svým způsobem trapné, že se mně tady ptáš na věci, které jsme spolu nejednou probírali, jakobys je neznal - jen proto, že mne nutíš zveřejňovat něco, co jsem sám nikdy nezveřejňoval a fakticky neprosazoval - a ani to nemám v úmyslu. Mohl bych mluvit o etice, ale asi je to zbytečné ). Takže: Sjezdovka na Třemošné je mou SOUKROMOU fantazií, kterou nikomu nevnucuji, nepokouším se ji nijak prosazovat a uskutečňovat. Kdyby s ní ale někdo vážně přišel a pokoušel se ji uskutečnit, nebyl bych proti, pokud by se "to" nepřehnalo. To říkám zcela otevřeně, upřímně a vůbec se za to nestydím. Uráží mne ale, když někdo druhým podsouvá myšlenku, že se tu jedná o projekt, který se pokouším uvést v život. To je nesmysl a lež.
3) Když nyní navštívíš Třemošnou, shledáš, že péčí VLS byly její SZ boky "vymydleny" skutečně impozantním způsobem - tak, že jeden můj známý z Obecnice si dělal legraci, že mi tam vojáci už ty sjezdovky staví. Už asi druhý či třetí rok zde zejí obrovské vymýcené pruhy odshora až dolů, které by pojaly nikoli dvě, ale třeba hned 7 sjezdovek. Nepochybuji, že těmito pruhy odtéká voda rychleji, než z lesa, ale vzhledem k (i tak)) relativně zanedbatelné ploše, to patrně povodně příliš neumocňuje (např. tentokrát se dokonce ani Obecnický potok, který jinak dokáže být velmi nepříjemný, ani nevylil z břehů ). A proto bych právě v této věci celou záležitost nedramatizoval. Vím, že máš v oblibě dělat paniku, ale tvé obavy skutečně nesdílím.
4) Taky pro Kerošku: Je oblíbenou můrou známé tvrzení o podání prstu a pohlcení celé ruky. Je to ovšem příměr - jako každý jiný, velmi nadsazený. Kdyby někteří nebyli líní číst a z pohodlnosti raději nedali na "poudačky JPP", pak by se mohli přesvědčit že jak já sám, tak i naše sdružení od samotného počátku někdy v roce 2006 především důsledně a trvale zdůrazňujeme nezbytnost úplné stavební úzávěry uvnitř Brd (a zdaleka nejen na území VÚB)). To se asi příliš neslučuje se sjezdovkami na Koruně nebo na Toku (ostatně sjezdovku na Toku by si prý dovedl dobře představit pan dr.Sedláček /tuším, že se tak jmenuje/ s PřF UK, jinak velký podporovatel a duševní spřízněnec pánů mgr.Fischera, dr.Hlaváčka a pana novináře Hutra, který jej jinak vždy ochotně cituje. No, to si zase nějak nedovedu představit já, stejně jako divoký nápad rokycanské OHK na něco podobného na Jordánu. I to už je dávno a nikdo po tom ani neštěkne. Je to ostatně z mnoha hledisek pitomost)).
Pokud jde o Třemošnou, "zamiloval" jsem se do ní právě proto, že je lidmi řádně zdevastovaná - asi víc, než jakýkoli jiný kopec v Brdech s výjimkou trampy tak oblíbeného Plešivce, že její SZ svahy jsou pro něco takového (sjezdovku)) opravdu vhodné a že by nebylo nutno tak budovat žádné příjezové komunikace, protože už tam dávno - vč. asfaltek - jsou. Takže škody by byly relativně minimalizovány. V podstatě pod tou Třemošnou bydlím - tak ji také znám víc, než jiné kopce - a vím, o čem mluvím. Naopak mne velmi mrzí (a neopomínám na to stále upozorňovat)), že nikdo se nemá k tomu na té Třemošné chránit to, co je tam opravdu cenné - mrazové sruby Kazatelna a Malý kámen a přilehlá suťoviska. Už dávno to mohla být MZCHÚ - třeba aspoň PP, ale nejsou. Kdo tomu brání? Vojáci (ještě nedávno)) a tupost, pasivita a lenost místních a krajských OŽP, pan ředitel Pelc z AOPK, který má jaksi na Brdy "žízeň" a hází jim klacky pod nohy kde se dá a pár podobných výtečníků. Vůbec se nebráním - a naopak podporuji - aby se i na té Třemošné chránilo to, co tam ještě k ochraně zbývá. Bohužel toho moc není. Naopak velmi jednoznačně jsem proti jakýmkoli podobným zařízením (sjezdovkám)) jinde ve vojenských Brdech.
Tak Jaromíre - myslím, že jsem Ti tu dal dostatečný prostor k mému veřejnému lynčování, ostouzení a napadání - a je jen na Tobě (a dalších)), jakou míru hyenismu nebo naopak velkorysosti předvedete.smilies/grin.gif
(Dřív, než se v tom zase někdo začne šťourat, uváděná čísla jsou většinou mé odhady. Tu a tam se o odhady pouze nejedná, ale nemám v úmyslu dohledávat příslušné zdroje a rovnou říkám, že to pro kašpaření drhým dělat nebudu. Taky se omlouvám, že tak trochu skáču od jedné věci k jiné, ale spoléhám na inteligenci čtenářů a na to, že pochopí, co mám konkrétně na mysli. To, že sám jsem tu za blba, je mi celkem fuk. Snažím se být jenom poctivý k sobě i k druhým - což je pro některé asi něco zcela neznámého)).
pavel , červen 13, 2013
...
Sjezdovky do Brd jistě ne,to je přesně cesta do pekel.Opět,podá se prst,obětuje se Třemošná a za několik let může být sjezdovka třeba na Koruně.Sjezdovka,tady bych viděl další velký problém pro Brdy.Sjezdovka s turistickým zázemím,novou cestou k ní-tím samozřejmě zhoršíme to,co se snsžíme zlepšit-retenci Brd.
Keroška , červen 13, 2013
...
Jen vysvětlení - k eventuálnímu zaplavení okolí rybníka by došlo samozřejmě jen na pár dnů při nadržení retenční části a nemyslím si, že by to mělo mít nějaké zničující účinky na vegetaci, možná pro mokřad právě naopak. Ale opět podotýkám - jde o utopii, teorii - v praxi by to řešilo jen část problémů, byť relativně levně a funkčně.
rp96 , červen 13, 2013
...
A můžu se zdvořile (!) zeptat, Pavle, jak to z hlediska retence vidíš se sjezdovkou, když Ti „ likvidace zbytečných svážnic vůbec nepřipadá jako špatný nápad “ ? Takový široký vykácený pruh lesa pro sjezdovku Ti, na rozdíl od úzké svážnice, připadá přijatelný ?
A ne že se zas vytočíš. Vyloženě logicky se pokouším ptát.
Tichošlápek , červen 13, 2013
...
Kdesi ve svém bordýlku ukrývám (bohužel i sám před sebou)) vodařskou mapu z přelomu 70.a 80.let. Už jsem na ni několik let nenarazil, ale přeci jen si některé detaily z ní pamatuji - totiž návrhy vodních děl (nikoli poldrů, ale klasických přehrad)) jimiž se současné Brdy přímo hemžily. Skoro jednou tak veliký Pilák a Lázský rybník, přehrady pod Valdekem a Floriánem, na Jalovém potoce, samozřejmě Amerika a jako perla všeho velkonádrž, která prakticky pohltila Padrťské údolí - nejen, že spojila v jedno Horní a Dolní Padrťák, ale zaplavila údolí na vrstevnici 650m - hráz byla vedena mezi svahy Palcíře a Zadní Záběhlou. Kdejaká strouha regulovaná... Vždycky, když se mi ta mapa připletla do ruky, koukal jsem na ni jako jelen. A jen k RP: Nevadilo by ti, že takoou úpravou Horního Padrťáku bys zaplavil asi vůbec nejcennější část Brd - rašeliniště kolem rybníka? Vím, že ho už hodně VLS poničili, ale pokud se zlikviduje ta nšťastná strouha, dá se ještě mnohé zachránit, i když to bude trvat hodně dlouho. Zaplavením by to šlo ale definitivně do háje.
Osobně bych žádné hráze ani poldry neřešil. Ti, co si na Huti i jinde po proudu Padrťského potoka postavili v záplavových územích své haciendy, nechť se holt smíří s tím, že budou zaplavováni. Jejich blbost. Třeba to poučí jiné, že větru dešti neporučí. Jediné, oč bych usiloval, by bylo přirozené opětné zlepšování retence lesů (a krajiny vůbec)). Byl by to běh na dlouho trať, to je pravda - ale možná že ne na tak dlouhou, jak si někteří myslí. Věřím, že během 10-15 let by se situace výrazně zlepšila. Samozřejmě - do háje by šly LHP milého podniku VLS - a s nimi i jeho zisky. Přiznávám, že tato okolnost by mnne ale vůbec netrápila - spíš naopak. Kdyby VLS přestaly prznit Brdy, ty lesy by si asi dost oddechly (jasně - pokud by nepřišel jiný "umělec". Ale řekl bych, že horší než VLS už se sotva najde)).
PS: Ve svém minulém příspěvku jsem měl na mysli právě ten slovenský pokus, o němž se tu zmiňuje Tichošlápek. Přiznávám, že likvidace zbytečných svážnic mi vůbec nepřipadá jako špatný nápad. Asi by sama o sobě nestačila, ale zrovna v Brdech by myslím přinesla významné zlepšení situace.
pavel , červen 12, 2013
jen doplnění
Dodávám, že zvýšení retence Hoř. p. ryb. by vyřešilo cca 1/2 problémů na horním toku Klabavy - a dále viz moje poznámka o funkci Lipna na Vltavě... Každopádně by rozumné hospodaření s vodou (nikoliv pouze s rybami) pomohlo vyrovnávat nedostatek vody v potoce v letních a podzimních měsících.
PS: Letos lze čekat velmi teplé září a říjen...
rp96 , červen 12, 2013
...
Omlouvám se,že stále komentuji toto téma,ty lonské zásahy v okolí "padrtáků"mě nejsou lhostejné.Souhlasím s názorem rp.Jenže,momentální stav,v době prvních záplav,nesoudím,jen konstatuji,že horní Padrtský rybník nevykazoval žádné známky vzestupu hladiny,vše šlo kolem(takřka).Bezpečně natažené sítě,v místnostech přepadu,spíše svědčily o ohled ohledně ryb a ne nějakého retenčního záchytného území ohledně ochrany toku a majetku pod rybníky.(Nevím,možná tu funkci ani nemají ).Mě se zdá,že rybníky nyní mají funkci primárně pro chov ryb.
Stav v povodí Reservy,Třítrubeckého potoka a Ledného nejsem schopen posoudit ,ale holotěžba dřeva,by mohla povodí Ledného potoka též ovlivňovat.Loni ty mnohahektarové paseky byly suché doslova na troud,eroze půdy byla znatelná.
Názor na využití Horního Padrtského rybníka pro primární zachycení srážek v oblasti Prahy,Teslín,Okrouhlíku pokládám za správný.
Je tu však ještě hledisko ochrany vodního zdroje.
Keroška , červen 12, 2013
Můj názor na věc...
...je obsažen v článcích O vodě, O zvláštnostech mikroklimatu a v článku O Marásku a chr úz již Brd. Konkrétně sdílím skeptický názor Keroškův na vzdálenost lidí od přírody a o prohlubující se propasti. Reálně bych peníze místo do poldru nebo do přehrady vrazil jinam - opravil a navýšil bych hráz hořejšího padrťského rybníka, vybavil bych ho lepším systémem výpusti s větší retencí. Tedy jakýsi polosuchý poldr s retencí klidně kolem 5 mil m3 za předpokladu kulminačního průtoku 25m3/s a s výškou stálého nadržení na cca současné niveletě. Všechna ostatní řešení jsou jen poloúčinná nebo během na dlouhou trať. Neodsuzuji je, jen by jejich účinek nebyl znát za 10 let, ale spíše tak za 100 nebo 150.
rp96 , červen 12, 2013
...
Díky.Přečetl jsem si to.Těžko soudit.Jenže,nemá v tom případě dokonce poldr opodstatnění?Já myslí,že rekultivace krajiny je běh na velmi dlouhou trat.Není to řešení ted,a je to.Od přírody se vzdalujeme již mnoho a mnoho let.Proto i cesta zpět,pokud by k ní vůbec byla vůle,je velmi,velmi dlouhá.Takže "babo rad".Říkám,že ty úpravy kol Padrtských rybníků negativně oblast opravdu ovlivnují,znám to tam již dost dlouho a změna je vidět.Jenže,všichni,ti dotčení záplavou,politici též,budou nyní chtít rychlé řešení a to je bohužel co? Nabízí se slovo beton,znovu říkám,bohužel...
Keroška , červen 12, 2013
 1 2 3 4 5 > 

Přidat komentář

Můžete přidat váš komentář zde

busy
 
© 2024 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů