Nejsem si jist, nakolik čtenáři vědí nebo tuší o nemedializovaném dění kolem záměru sloučit obě Getsemanky v jižních Brdech. Jde o dvě poměrně významné chráněné lokality původních lesů, které spolu se svým smíšeným okolím mohou tvořit jednu ucelenou listnatou enklávu.
Svého času i zde na webu na tento fakt upozorňoval pan Václav Burle, na jehož příspěvky nejen zde (předpokládám) nelze jen tak zapomenout. Tento pán se dle svých vyjádření zasloužil údajně i o to, že nezůstalo pouze u myšlenky.
16.4.2013 bylo vyhlášeno radou Středočeského kraje 9 přírodních památek. Mezi nimi i Getsemanku. Přírodní památka je prakticky totožný způsob ochrany přírody jako je přírodní rezervace, jde pouze o to, jak je nadefinována její ochrana. Podíváme-li se blíže na navrhovanou Getsemanku, je velmi pravděpodobné, že se skutečně podařilo obě Getsemanky sloučit, a z původních 28ha se rozloha chráněného území téměř zdvojnásobí na 54ha.
Jak vnímáte tento krok orgánů ochrany přírody? Jak vnímáte jihobrdské přírodní parky? Že by se přece jen mohly hospodářské lesy v přírodních parcích pozvednout díky rozumnému hospodaření na něco, co nebude daleko od významu slova park?
Doplnění: proč zřejmě došlo k překvalifikování přírodní rezervace na přírodní památku?
Více o metodice vyhlašování MZCHÚ a kategorizaci se lze dočíst zde. Dočteme se tu, že je mnohdy obtížné jednoznačně stanovit hranici mezi kategorií přírodní rezervace (obě Getsemanky dosud) a přírodní památka (spojené Getsemanky nyní). Zjistíme, že v krajních případech u lesních společenstev rozhoduje způsob jejich ochrany, tj. zda k udržení přirozeného fungování ekosystému je třeba dělat asanační (rezervace) nebo regulační (památka) management.
O těchto zásadách prováděných zásahů se dočteme např. zde. U asanačních prací jde o obnovní, rekonstrukční, restaurační či revitalizační zásahy představující většinou jednorázové, zásadní zásahy buď do stanovištních poměrů nebo do složení porostu. Součástí asanačního managementu může být i likvidace nežádoucích, např. invazních druhů. U regulačních prací jde o usměrňovací či preventivní zásahy spočívající v opakovaných, soustavných biotechnických zásazích. Obvykle se jedná o klasické extenzivní obhospodařování.
Převedeme-li to do konkrétní situace na rozlehlém temeni jihobrdského hřebene, jedná se pravděpodobně o to, že obě původní centra (obě původní rezervace) dnešní přírodní památky byly a nadále zřejmě budou obhospodařovány asanačně, budou nadále životaschopné. A proto, aby se i les v jejich okolí a zejména mezi těmito dvěma centry (původní severní a jižní Getsemankou) dostal do stavu relativně snadno udržitelného klimaxu, bude třeba v těchto plošně nezanedbatelných částech nově vzniklé výrazně větší přírodní památky uskutečňovat po mnoho let zásahy regulační.
Doufám, že toto vysvětlení je dostatečné pro pochopení, proč se nově jedná o památku a nikoliv o rezervaci. Rovněž snad dobře ilustruje nezhoršující ba spíše naopak ve výhledu zlepšující se přírodní situaci v této cenné lokalitě, díky budoucím regulačním zásahům člověka.
Nakonec se zřejmě jednalo o tiskovou chybu nebo omyl novinářů, zde je možné zjistit, že bude statut rezervace zachován. I tak si myslím, že důkladnější rozbor MZCHÚ, kterému jsme se zde věnovali, není na škodu.
|