|
Na následujících řádcích se pokouším stručně zpracovat (pokud možno s potlačením mého názoru na věc) velmi citlivé a emotivní téma. Je jím bezesporu zrušení VVP Brdy Jince.
Ponechme stranou historii, ať už samotný administrativní vznik střelnice v roce 1926, výkup pozemků od velkostatků, vykácení dopadových ploch, vojenské využití před druhu světovou válkou, fungování středních Brd jako cvičiště wermachtu, definitivní vysídlení civilního obyvatelstva v 50. letech, sovětskou éru a budování utajovaných objektů.
Vynechme i novější věci jako byla mezinárodní cvičení, zneškodňování výbušnin, výcvik pro zahraniční mise, výcvik PČR, cvičení složek Integrovaného záchranného systému a podobně.
Toto všechno bylo (s přípravami už od 90. let) jaksi rychle zapomenuto díky záměru Ministerstva obrany zveřejněnému 6. dubna 2011, zrušit VVP Brdy.
Duben 2011: A. Vondra: Zrušme Brdy
MŽP: Zadání pro AOPK
iniciativa SOS Brdy: CHKO není nutná
MO vybíralo od prosince roku 2010 z pěti vojenských prostorů v ČR, který by měl být z důvodů úspor zrušen. V únoru 2011 se zdálo, že by se to mohlo týkat VVP Hradiště v Doupovských horách. V dubnu 2011 už to ovšem byl zcela jasný a v tu chvíli definitivní výběr, zrušme Brdy.
Důvody? ČR má ve srovnání se zahraničím zbytečně mnoho ploch k výcviku v poměru k počtu vojáků. Provoz vojenských újezdů je drahý, jejich zrušením rezort MO ušetří. Ostatně o zrušení vojenského prostoru se prý zmiňuje i tzv. Bílá kniha o obraně z r. 2011.
A skutečnost? Poměr plochy výcviku k počtu vojáků je v ČR přepychový zejména z toho důvodu, že se vojenské újezdy využívají rovněž v nezanedbatelné míře hospodářsky, že se plochy výcviku vyskytují ve velmi hustě osídlené krajině, že hranice vojenských prostorů neběží po hranicích skutečně využívaných ploch, ale po administrativních hranicích vycházejících z historického vývoje hranic pozemnostní držby. Při výpočtu nákladů na provoz VVP a úspoře pro MO se jaksi pozapomnělo na to, že i po eventuálním zrušení rozlehlého cvičistě někdo bude muset (stát) pečovat o dopravní a jinou infrastrukturu, udržovat stavby a hlavně, zpřístupnění bude podmíněno velmi nákladnou pyrotechnickou asanací, která mnohonásobně (cca 20-50x) převýší uváděné roční náklady na provoz VVP. V Bílé knize konkrétně Brdy uváděny nejsou, nevyplývá z toho tedy, že musí být zrušeny zrovna ty.
AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny při MŽP) dostala od MŽP zadání vypracovat do 5. června 2011 návrh ochrany území po zrušení VVP.
20. dubna 2011 - založení Iniciativy SOS Brdy zahrnující zpočátku velké množství brdomilů a -filů, kterým nebyl další osud krajiny lhostejný. Iniciativa zpočátku prosazovala nezastavitelnost, omezený vjezd vozidel a citlivou formu ochrany přírody umožňující měkkou turistiku nezávisle na způsobu zvolené velkoplošné ochrany. Oslovila rovněž pány Jana Čáku a Václava Cílka, od nichž přišly souhlasy s těmito tezemi a navíc od pana Cílka konstatování, že ČR je již zamořena velkoplošnou ochranou, že by možná nebylo správné v Brdech CHKO zřizovat.
Poslední dva roky se snaží s názory a myšlenkami SOS Brdy veřejnost seznamovat úzká skupina lidí, která spolu s dalšími stála u zrodu iniciativy.
Červen 2011: AOPK: CHKO není prioritou, připravujeme PP+MZCHÚ
AČR: Odminování Brd se prodraží
MŽP předložen materiál s názvem Návrh ochrany přírody a krajiny Brd (v případě zrušení vojenského újezdu) zpracovaný AOPK: Protože ochrana Brd formou CHKO nebyla v minulosti prioritou ochrany přírody a krajiny (v ČR jsou jiná, přírodně mnohem cennější území, které by si tuto ochranu zasloužila), je v tomto materiálu rozpracován koncept zajištění ochrany krajinného rázu vyhlášením přírodního parku a zajištění územní ochrany biotopů a druhů vyhlášením sítě maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ).
Rušení vojenských prostorů, které z úsporných důvodů plánuje armáda, si vyžádá dodatečné náklady, a to v řádu stamilionů korun. To znamená, že zbavit se vojenských prostorů může být pro armádu podstatně dražší, než kdyby je měla udržovat dál. Území bude totiž třeba vyčistit od nevybuchlé munice. To se týká se hlavně újezdu v Brdech, odkud se vojáci stahují úplně.
Úspory, které jsme slyšeli od ministra Vondry jako důvod ke zrušení VVP, tedy možná nejsou tím pravým důvodem...?
Červenec 2011: Vláda: Jednání komise pro optimalizaci VÚ
Brdy - Res publica a Vít Kučera: Třemošenská sjezdovka
13.7.2011 - schůzka zástupců Mikroregionu Hořovicko s představiteli Komise pro optimalizaci VÚ, tentýž den se s představiteli Komise se v Orlově sešli předseda příbramské TOP 09 Ing. Arch. Vít Kučera a předseda o.s. Brdy - Res publica JUDr. Čámský.
Kromě otázek ochrany přírody byla probírána i možnost vybudování multifunkčního sjezdovkového areálu na Třemošné, zmiňovaného v Projektu Brdy, vypracovaného sdružením Brdy - Res publica (informace pochází od dalších účastníků zmíněné schůzky).
Z předvolebního mítinku příbramské TOP 09 (10. 10. 2010):
Oficiální program zahájil předseda místní organizace Vít Kučera ve 14 hodin představením částí volebního programu: ...TOP 09 je vládní stranou a může si dovolit jistý programový přesah nad rámec působnosti místních samospráv. Proto jsme již nyní zahájili předběžná jednání na vládní úrovni o úpravě hranic vojenského újezdu. Chtěli bychom na vrchu Třemošná vybudovat metropoli středních Čech. Podmínky jsou zde pro celoroční rekreaci jako stvořené.
Ing. Arch. Vít Kučera posléze založil o.s. Za rozvoj a ochranu Brd (datum registrace: 16. 8. 2011).
Srpen 2011: Kraje: Rozdělení Brd nebude jednoduché
Vláda: CHKO na základě strašického návrhu
11.8.2011 - v Jincích proběhlo první setkání zástupců MO a MŽP se starosty všech obcí a měst, přilehlých k VÚ Brdy, kterého se zúčastnili: Alexandr Vondra (ministr obrany), Tomáš Chalupa (ministr životního prostředí), Ing. Jan Vylita (generální sekretář MO), Ing. Tomáš Tesař (náměstek ministra, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny), brigádní generál Miroslav Žižka (první zástupce náčelníka generálního štábu AČR), Ing. Vladimír Kazatel (Sekce rozvoje druhů sil - operační sekce MO, předseda Komise pro optimalizaci vojenských újezdů).
Pozváno bylo čtyřicet starostů, dále byli přítomni i zástupci Krajů Plzeňského a Středočeského, velitel v Jincích dislokované13. dělostřelecké brigády plukovník gšt. Jan Třináctý, ředitel státního podniku Vojenské lesy a statky Ing. Jiří Janota, ředitel AOPK ČR RNDr. František Pelc, zástupce přednosty Újezdního úřadu VÚ Brdy Libor Benda a hosté.
Po seznámení se záměrem MO zrušit VÚ Brdy (ministr Alexandr Vondra a Ing. Vladimír Kazatel) a návrhem na možnost zajištění ochrany přírody formou CHKO, který přednesl ministr MŽP Chalupa se do následné diskuze s dotazy a připomínkami zapojili starostové Příbrami, Strašic, Trokavce, Rožmitálu, Spáleného Poříčí, Felbabky, starostka Zaječova a další zástupci místní samosprávy.
Ministrům byl předán návrh obce Strašice na vyhlášení CHKO, který nejen že nebyl konzultován se starosty ostatních obcí, ale ani neměli možnost se s jeho obsahem předem seznámit.
Ve strašickém návrhu je obsažen požadavek na úplnou stavební uzávěru, ale návrh zároveň hned zmiňuje, že výjimkou by mohla být výstavba několika útulen uvnitř CHKO s případným základním občerstvením. Ty by však mohly být vybudovány pouze na starých zbořeništích. Podobný model byl realizován na Šumavě.
Navíc obec Strašice v zápisu jednoho ze svých zasedání zmiňuje i otázku páteřních komunikací, kterou bude třeba v budoucnu řešit. Ve stejném smyslu se opakovaně vyjadřuje i plzeňský krajský úřad:
Kraj chce, aby se Brdy daly projet alespoň jednou silnicí, která by splňovala parametry krajské komunikace III. třídy. Kraj ani obce se zatím nepřihlásily k tomu, že by si komunikaci vzaly, protože to znamená větší výdaje na opravy a úpravy zpevněných i asfaltových ploch. Nejdříve to musí být naše, řekl Michalec. Vyhovovala by silnice z jihu na severozápad, tedy ze Středočeského kraje do Strašic. (Miloslav Michalec, ředitel odboru regionálního rozvoje Plzeňského kraje, 9.6. 2012)
26.8.2011 - starostům byl rozeslán informační materiál vypracovaný AOPK na základě požadavku MŽP.
Výstavba rekreačních objektů je v CHKO, kromě I. zóny možná, pokud nenarušuje krajinný ráz území nebo negativně neovlivňuje přírodně cenné lokality.
Září 2011: Strašice: seminář Ochrana Brd povojenských
15.-16.9.2011 se konal v nově zřízeném Muzeu středních Brd ve Strašicích seminář s názvem Ochrana Brd povojenských.
Prakticky se jednalo o představení strašického návrhu CHKO veřejnosti.
Říjen 2011: SOS Brdy: CHKO samotné nestačí, chtějte stavební a dopravní uzávěru
28.10.2011 - z neformální besedy zástupců SOS Brdy s Františkem Pojerem (AOPK) a Václavem Pernegrem (VLS Hořovice) vyplynulo, že je třeba v první řadě usilovat o stavební uzávěru a omezení dopravy.
Listopad 2011: Starostové: Nechceme velkou variantu CHKO
21.11.2011 - jednání starostů podbrdských obcí s Komisí pro optimalizaci VÚ v Jincích. Přítomní starostové se vyslovili proti aktuálnímu návrhu (tzv. velká varianta včetně intravilánů většiny přilehlých obcí) ministerstev obrany a životního prostředí na vyhlášení rozšířené CHKO, zahrnující plochu VÚ Brdy, ale i PP Brdy, PP Třemšín a území od Příbrami po Rožmitál.
Prosinec 2011: Boj o katastry: Strašice požádaly MV o přidělení katastrů obcí Padrť, Záběhlá a Kolvín
SOS Brdy oslovuje zastupitele Středočeského kraje
3.12.2011 - při návštěvě Oú Skořice vyšlo najevo, že Strašice si zažádaly o katastry všech tří zaniklých obcí (Padrť, Záběhlá, Kolvín), aniž by předem tento svůj krok konzultovaly s obcemi, které k těmto katastrům mají blíže vzdáleností i historicky (Skořice, Věšín).
13.12.2011 - iniciativou SOS Brdy odeslán otevřený dopis jmenovitě a jednotlivě všem zastupitelům Středočeského kraje - hodnota území VÚ je v jeho nezastavěnosti, je třeba klást důraz na zakotvení nezastavitelnosti do zásad územního rozvoje (ZÚR) kraje, ochranu zabezpečí MZCHÚ + PP, levnější a časově bližší varianta.
Leden 2012: Vláda: Pro obě varianty
Středočeši: Chceme MZCHÚ+PP+ZÚR
Boj o katastry: Podluhy a Jince jednají o Hrachovišti
4.1.2012 - vláda projednala materiál k optimalizaci VÚ, závěr přijatý v usnesení: v Brdech bude vyhlášena CHKO, pokud nedojde ke shodě, je co se týká otázky ochrany přírody a krajiny i nadále možná varianta MZCHÚ + PP. Vychází články s matoucím názvem obsahující nepravdu, a sice, že vláda zrušila vojenský újezd Brdy (správně by bylo, že rozhodla o záměru jeho zrušení v budoucnu).
12.1.2012 - svazek obcí Podbrdsko (17 obcí, včetně Příbrami) odeslal na MŽP a MO dopis, ve kterém vysvětlují své stanovisko - chtějí zabezpečit ochranu přírody a krajiny středních Brd prostřednictvím MZCHÚ + PP + ZÚR.
16.1.2012 - na podnět SOS Brdy Oú Podluhy odeslal koncept žádosti na MV o přičlenění k.ú. Hrachoviště a k.ú. Baštinka k obci Podluhy. O Hrachovišti se jedná ještě 1.2.2012 s Jincemi v Jincích.
Na přelomu roku bylo při společných jednáních zástupců MV, MO a obcí Strašice, Skořice a Věšín dosaženo dohody, ke Strašicím bude tedy přičleněn katastr Padrť, ke Skořici Kolvín a k Věšínu Záběhlá.
Únor 2012: Vláda: Prosazuje CHKO
Rokycany: Seminář Zaostřeno na Brdy
16.2.2012 - Jince, setkání se starosty, zveřejnění návrhu MŽP na vyhlášení CHKO Brdy, prezentace návrhu MO a MV na přidělení katastrů zaniklých obcí a rozdělení území VÚ mezi dva kraje.
Mgr. Barbora Landová z MŽP vše prezentuje tak, že MŽP plní usnesení vlády (ani slovo o přírodních hodnotách území a proč je nutno je chránit pomocí CHKO). Neveřejná a zákulisní jednání s dotčenými obcemi probíhala od počátku roku 2012.
25.2.2012 - v Rokycanech se uskutečnil seminář Zaostřeno na Brdy.
Na semináři si vzali slovo paní Paulová a pan Kantor ze Strašic s tím, aby jménem všech zúčastněných bylo vydáno prohlášení, že na semináři Zaostřeno na Brdy byla vyslovena jednohlasná podpora návrhu na vyhlášení CHKO v Brdech. Proti tomuto požadavku vystoupil Petr Ježek s tím, že si nemyslí, že CHKO je tou nejlepší a jedinou variantou, a též pan předseda pořádající ZO ČSOP (dle jeho slov se jedná o odborný seminář a ne o podpisovou a petiční akci).
Březen 2012: MO: Na Brdě bude posádkové cvičiště
Vláda: Prezentace CHKO
Václav Cílek: Já si nemyslím, že by tam mělo být CHKO
5.3.2012 - na oficiálních facebookových stránkách MO bylo zveřejněno, že AČR si ponechá i po zrušení VÚ posádkové cvičiště o rozloze cca 500ha.
Spolu s ohroženými prostory by se mohlo jednat o 20% rozlohy VVP.
Koncem měsíce MŽP svolalo několik schůzek se starosty podbrdských obcí (Strašice 23.3., Příbram 28.3. a Hořovice 29.3.2012) na kterých se ministerští úředníci snažili přítomné přesvědčit o nutnosti vyhlásit v souvislosti s předpokládaným zrušením vojenského újezdu v Brdech CHKO.
Starostové na setkáních obdrželi tendenčně a jednostranně zpracovaný účelový materiál, jehož jediným cílem je získání místních samospráv pro záměr ministerstva. MŽP srovnává CHKO versus PP, ovšem PP bez(!!!) MZCHÚ a od počátku požadované stavební uzávěry prostřednictvím ZÚR. Jsou v něm uvedeny i takové zjevné nesmysly, jako že PP neomezuje vjezd vozidel, za to v CHKO je vjezd motorových vozidel na účelové komunikace zakázán, ale je možné povolit výjimku.
K CHKO Brdy se nelichotivě vyjádřil i Václav Cílek na Českém rozhlase v pořadu Večerní Host Radiožurnálu (28.03.2012 23:00). Audio zde (čas cca 50:50).
Duben 2012: Vláda obcím: Vyjádřete se k vládnímu návrhu
Ministr ŽP Chalupa: k otázce ochrany přírody
Pyrotechnici: Čistíme Kolvín
MŽP má projednat možné varianty řešení zajištění ochrany Brd s obcemi v rámci předjednání návrhu záměru na vyhlášení CHKO Brdy, tedy v rámci plnění úkolu vyplývajícího ze schváleného usnesení Vlády ČR č. 10 ze dne 4. ledna 2012 k materiálu Optimalizace vojenských újezdů.
Že by to bylo splněno březnovými třemi schůzkami?
5.4.2012 - odpověď ministra Chalupy jednomu z podbrdských starostů:
...v této chvíli tedy považuji za poněkud předčasné na základě Vašeho požadavku volit mezi zajištěním ochrany přírody prostřednictvím chráněné krajinné oblasti nebo prostřednictvím přírodního parku, protože všechny obce dosud nebyly řádně seznámeny s návrhem Ministerstva životního prostředí. V rámci jednotlivých předjednání s obcemi, která se budou konat v březnu, bude provedeno i požadované srovnání možných variant ochrany přírody Brd, a to varianty ochrany prostřednictvím zřízení přírodního parku a prostřednictvím vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Podklady obsahující srovnání obou těchto variant Vám budou samozřejmě v rámci těchto předjednání předány. Jak jsem již dříve avizoval a jak v dopise správně uvádíte, Ministerstvo životního prostředí přistoupilo k vyhlášení CHKO Brdy na základě požadavku z regionu, z tohoto důvodu se neobjevuje CHKO Brdy ani ve výběru potenciálních území pro vyhlašování velkoplošných chráněných území a z tohoto důvodu také považuji nesouhlas ze strany místních samospráv za významný limit pro vznik CHKO Brdy.
Poněkud opožděná odpověď. Pan ministr se navíc opírá o tendenční březnové srovnání CHKO s něčím, co středočeši určitě nechtěli. A v dubnu byla volba ochrany předčasná, v květnu už ale o volbu vůbec nešlo.
Matyáš Vitík, mluvčí MŽP připomněl, že obce dotčené vymezením CHKO Brdy byly požádány o vyjádření s žádostí o zaslání stanovisek v termínu do 28. května. V případě, že stanovisko obce do uvedeného data MŽP neobdrží, tato skutečnost je považována za vyjádření souhlasu s dalším projednáváním návrhu na vyhlášení CHKO ve smyslu platné právní úpravy, tj. formální procesní postup podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Od dubna začali pyrotechnici s hloubkovou očistou v lokalitě Kolvín.
Postupně se v dalších měsících ukazuje navzdory oficiálním ujištěním, že na tuto činnost nemá AČR dostatek pracovních sil a prostředků a že je původní záměr vyčistit vojenský prostor pro otevření v roce 2015 prakticky nesplnitelný. Navíc se hovoří pouze o čištění 550ha dopadových ploch (ve skutečnosti je dopadových ploch několikrát více) a 16000ha ostatního území (munice se vyskytuje prakticky po celém VVP, jsou ohlídány a alespoň povrchově budou vyčištěny všechny prostory?).
Květen 2012: MŽP: Chcete CHKO po odchodu armády?
MŽP oslovilo starosty 43 podbrdských obcí s tím, aby se vyjádřili, zda chtějí po odchodu AČR v Brdech CHKO či ne. Mělo se jednat o tzv. předjednání záměru na vyhlášení CHKO.
Nebyla otázka pro některé starosty nesmyslná? Co když si nepřejí odchod armády?
Červenec 2012: MŽP: Obce chtějí CHKO
Pouze tři obce vyjádřily nesouhlas se vznikem CHKO Brdy. Skupina šesti obcí podporuje vyhlášení CHKO Brdy jen v hranicích stávajícího vojenského újezdu. Zbývající obce buď výslovně souhlasí s vyhlášením CHKO v rozsahu navrženém MŽP (16) anebo vyjádření v požadovaném termínu nezaslaly (18). Pro vznik přírodního parku (uvažované alternativy k CHKO) se nevyjádřila žádná z oslovených obcí.
Ovšem na PP+MZCHÚ se jich nikdo neptal..., nebyla položena ani otázka rušit/nerušit VVP...
Podle ministerstva lze většinu nesouhlasných stanovisek vypořádat, a to změnou vedení hranice CHKO. Upravený návrh hranice bude zveřejněn na webu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR po schválení záměru vedením MŽP.
Obce nebyly vyzvány k tomu, aby si vybraly ze dvou variant. 18 obcí se nevyjádřilo, 6 obcí mělo výhrady a 3 nesouhlasí. Celkem 27 z 43 (63%) NEBYLO PRO navrhovanou CHKO.
Listopad 2012: AČR, VLS: Demolice nepotřebných staveb ve středních Brdech
Václav Cílek: Já bych to zakonzervoval jako vojenský prostor i nadále
Pyrotechnici: Za 6 měsíců vyčištěno 80 hektarů
Ze středních Brd mizí vojenská zařízení, která využívala armáda a která v současné době nemá uplatnění pro výcvik. Se zemí je srovnán objekt horního muničního skladu a malé střelnice u Strašic a naposledy zmizely z povrchu zemského stavby na protitankové střelnice na Padrti a to nejen strojovny posuvných terčů, ale i elektrorozvodny a dokonce i řídící a velitelská věž. Na řadě je teď likvidace strojoven na Záběhlé a muničního skladu v Jincích. Zmizela rovněž stodola Na Rovinách.
Václav Cílek se na ČRo2 rozpovídal ohledně jeho názoru na Brdy. Zastává názor, že by se měl ponechat v nějaké formě stávající stav, jenom vojenská přítomnost dokáže zachovat to, co tam nyní je.
Osmdesát hektarů půdy vyčištěné od munice. To je výsledek více jak půlroční práce pyrotechniků ve vojenském prostoru Brdy. S asanací tam začali letos v dubnu. Vojenský újezd, kromě území posádkového cvičiště, již částečně zpřístupněných okrajových částí, cílových ploch Tok a Jordán (ty mají v budoucnu sloužit k výcviku pyrotechniků v reálných podmínkách) a střelnice Padrť (asanací by údajně došlo k narušení biotopů a ekosystému zde již existující EVL), chce armáda zbavit nevybuchlé munice do konce roku 2015.
Je třeba poznamenat, že v zimních měsících jsou tyto činnosti prakticky nevykonavatelné, a tak z čistě statistického rozboru vyplývá, že dojde-li k hloubkovému vyčištění cca 1km2 za 1 rok, pak to pyrotechnici rozhodně do konce roku 2015 nestihnou.
Prosinec 2012: Svaz vyhnanců z Brd: Nadále trváme na navrácení našich nemovitostí v Brdech
Občanské sdružení Svaz vyhnanců z Brd v dopise předsedovi vlády píše, že nadále trvá na navrácení nemovitostí.
Leden 2013: Hejtmani: Dělení Brd mezi kraje podle vládního návrhu skřípe
Plzeňský hejtman Chovanec je pro rozdělení Brd podle stavu v roce 1949 v poměru 1:2 mezi Plzeňský a Středočeský kraj. Naopak středočeský hejtman Řihák Brdy dělit nechce. Dělení je podporováno obcemi Plzeňského kraje v čele se Strašicemi. Je zdůvodňováno zejména zájmy protipovodňové ochrany obcí a vodárenskými zdroji.
Březen 2013: Středočeští starostové: Brd se na úkor plzeňských nevzdáme
Hejtman Řihák: Vraťme se s otázkou rušení VVP na začátek
26.3.2013 - v Jincích proběhlo jednání starostů s výstupem, který nebyl očekáván. Nejen, že nedošlo k dohodě o dělení Brd, ale schůzka původní očekávání starostů nenaplnila (neúčastnil se nikdo z MŽP) a naopak později zazněl hlas středočeského hejtmana Řiháka, aby se vláda vrátila na začátek. Vyjadřuje nesouhlas s dělením Brd, chce od vlády, aby jasně formulovala a doložila ekonomický důvod rušení VVP, o jehož reálnosti pochybuje. Je rozčarován z toho, že přilehlá část VVP k obcím středočeského kraje má být z podstatné části armádním cvičištěm a z dopadových ploch území bez možnosti přístupu. Je pro omezený vstup do Brd, není přesvědčen o kladném výsledku pyrotechnické očisty. Vyšel o tom i článek.
Konečně zazněly logické úvahy, zvítězí selský rozum?
Květen 2013: Předložen návrh CHKO Brdy
Strašičtí prosazují komunikaci 3. třídy od dálnice D5 do VVP
Červen 2013: Pád Nečasovy vlády - setrváním Picka se zřejmě záměr zrušení VVP prosadí Červnové povodně rozhýbaly diskusi kolem plánu přehrady/poldru na Americe
Srpen 2013: Řihák: Rusnok by neměl dělat nevratná rozhodnutí, např. ohledně rušení VVP Brdy ČSOP: samotná CHKO je na ochranu přírody slabá Hamáček: proti rušení VVP Brdy
Září 2013: Vyčištění Brd od munice se zdá být pouze zbožným přáním
Říjen 2013: Výsledek předčasných voleb do poslanecké sněmovny osud VVP neobjasnil
Listopad, prosinec 2013: Vedou se zdlouhavá jednání o sestavení nové vlády Rusnok, Picek a jiní mezitím projednali zákon rušící VVP Brdy ve vládě Zákon posunuli již i do poslanecké sněmovny
Leden 2014: Ministrem obrany jmenován Martin Stropnický (ANO)
Nastupujícímu ministrovi dýchá na záda odstupující ministr obrany Picek. Stropnický si myslí, že úsporou 70 mil. Kč (úspora je navíc pouze proklamovaná) zalepí chybějících 10 mld. Kč ve svěřeném rezortu. Únor 2014: První čtení zákona rušícího VVP odloženo na březen, strašičtí proti odkládání Ministr Stropnický přibližuje více svůj názor na rušení VVP Brdy
Stropnický: Zatím v tom vidím politické ambice a nevylučuji ani ty developerské. Téměř tři procenta rozlohy Česka zabírají armádní cvičiště a normální je mít půl procenta. Ta cvičiště jsou dimenzovaná na pětinásobně větší armádu, než dnes máme. Z mnoha důvodů se přikláním k vyklizení Brd. Náš odchod má ale smysl jen tehdy, pokud lidem odevzdáme kus překrásné, nicméně zákonem chráněné krajiny... a ne pozemky pro developery. Hlasy zastánců rušení posbíraly na západě strašičtí. Posbírá někdo hlasy na východě? Květen 2014: Druhé a třetí čtení zákona rušícího VVP bude zřejmě v září (nebylo)
Je zajímavé, že se nejprve nějak podivně spěchalo a nyní je tolik času? Nebo se na něco čeká? Mezitím došlo k vyhrocení konfliktu na Ukrajině, okolní státy zvyšují razantně výdaje na armádu, česká armáda chce testovat bezpilotní systémy. Cílová plocha a střelnice Brda praská ve švech, ale přesto se dále v době 100mld. schodkového rozpočtu prosazuje evidentně neekonomické rušení vojenského prostoru. Prosinec 2014: Ve stále existujícím VVP se objevily první soukromé pozemky Na 23. schůzi PS byl zákon rušící VVP Brdy definitivně schválen Konec pyrotechnické očisty území je stále posouván
Soukromé pozemky ve VVP: kdybyste měli trochu času, prozkoumejte na ČÚZK výpisy pozemků na Padrti nebo na Kolvíně. Jde o restituce a nebo o šikovně navléknutý a tichý podvod? Schválení zrušení VVP: ze 176 přítomných poslanců bylo pro 99. Neprošel ani pozměňovací návrh Hamáčkův, kterým by byl pro další jednání z tohoto zákona VVP Brdy vyjmut. Tímto se fakticky tento region trvale vydal na již těžko zastavitelnou cestu směrem podobným Šumavě nebo Krkonoším, jen s proklamovaným o stupeň nižším způsobem ochrany přírody. Pyrotechnická očista: armáda má problémy ve Vrběticích (vybuchující muniční sklady), a tak na čištění Brd nebude mít tolik sil. Termín odminování je nyní nastaven na konec roku 2017. Na webu army.cz http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/duvody-pro-zruseni-vojenskeho-ujezdu-brdy-se-nemeni--protiargumenty-jsou-casto-zavadejici--105282/ se objevil soupis důvodů pro zrušení VVP Brdy (raději jsem to sem okopíroval): Hlavní důvody zrušení vojenského újezdu Brdy v kostce: - Významná redukce počtů Armády ČR a s tím související menší potřeba výcvikových ploch.
- 1993 - AČR měla 115 000 vojáků v činné službě, 2014 - 20 tisíc VZP,
- 1993 - 1,1 ha na vojáka, 2014 - 5,5 ha na vojáka,
- v okolních zemích připadá na vojenské újezdy kolem 0,5 % rozlohy státu, zatímco u nás 1,7 %.
- Snižování zdrojového rámce rezortu MO a nutnost provozovat a modernizovat jen nezbytný počet výcvikových zařízení.
- VÚ Brdy je újezd s nejmenší výcvikovou plochou, pouze 12 procent rozlohy prostoru, 3217 ha z celkových 26 009 ha. Navíc je tato plocha nesouvislá a rozdělená na cca 30 samostatných částí.
- Od 90. let došlo k výrazné redukci útvarů AČR, kdy byla zrušena řada útvarů v okolí VÚ Brdy (např. tankový pluk a spojovací brigáda ve Strašicích, těžká dělostřelecká brigáda v Rokycanech, protiletadlový raketový pluk v Rožmitále, atd.). Tím se výrazně snížilo využití VÚ Brdy v jeho jihozápadní části.
- VÚ Brdy poskytuje omezené možnosti výcviku, slouží primárně k výcviku dělostřelectva a základnímu střeleckému výcviku. Neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek na rozdíl od VÚ Libavá, Boletice a Hradiště.
- Nepoměr nutných nákladů na provoz a jeho využitelnost. Náklady na Středisko obsluhy výcvikových zařízení činily přes 70 mil Kč ročně. Středisko bylo zrušeno a peníze jsou nyní využity na provoz jednotky pyrotechnické očisty (51 osob). Po skončení asanace újezdu (konec roku 2017) budou tyto prostředky úsporou.
- Pokud by měl újezd zůstat v provozu pro výcvik vojsk, musely by se investovat desítky milionů zejména do ubytovacích kapacit a logistických zařízení.
- Výcvik byl od poloviny roku 2012 zastaven, aby začala pyrotechnická očista. Proto se cvičí pouze v severovýchodní části újezdu, kde již bylo vytvořeno posádkové cvičiště pro 13. dělostřelecký pluk (560 ha). U toho bude stejný režim jako na posádkových střelnicích jinde v ČR (uzavřená ohrožená zóna pouze po dobu střeleb).
 |
