Náhodné obrázky


O pramenech Bradavy
Bradava 06/2013
Počet zobrazení:2784

Gangloffův náhon
Střední část náhonu
Počet zobrazení:4725

Kolvín
V této podobě se dochovala většina domů Kolvína
Počet zobrazení:5143
Hlavní stránka arrow Brdy historické arrow Zaječovské školy
Zaječovské školy | Tisk |  E-mail
Napsal Zdeněk Kastner   
Čtvrtek, 25 září 2008
Přejít na obsah
Zaječovské školy
Historie školství
Průmyslová škola pokračovací ve Svaté Dobrotivé
Živnostenská pokračovací škola Svatá Dobrotivá
Lidová škola zemědělská Zaječov
Vzdělávací jednota „Bratrství“ ve sv. Dobrotivé
Obecná škola ve Svaté Dobrotivé
Mateřská škola
Poděkování a použité materiály
 

A nyní již ke slíbenému – k Obecné škole ve Svaté Dobrotivé.

 

 

Razítko pochází z roku 1877. Je otištěno na titulní stránce Výkazu návštěvy a prospěchu žáků 1.třídy Obecné školy ve Svaté Dobrotivé.


A takto vypadá část titulního listu přehledu z roku 1862:

 

 


V klášteře u Svaté Dobrotivé byla mládež již r. 1787 soukromě vyučována, by ke kóru potřební vokalisté klášterníky vycvičeni byli. Před uvedeným rokem vyučovali tu, poněvadž zvláštní budovy školní nebylo, duchovní i světští učitelé střídavě na různých najatých místech. Zvláštní budova školní povstala založením fary při zdejším klášteře 28.11.1789. Na tuto školu byli dosazováni hlavně světští učitelé hudby a zpěvu znalí. V zápiscích rychtáře Matěje Vodrážky o škole v klášteře roku 1778 čteme: „Když přijel velebný pan páter Ignác Veselý, kaplan zámecký z Vídně, který se tam musel jít učit normální školu, tak zase všechny kantory v zámku (Zbiroh) učil, a když je vyučil, tehdy kde bylo potřeby kantora jejich Milost pan Jan Josef Erben, vrchní řiditel, je dosadil, a tak také k nám přišel Antonín Kabriel, kterému se ve Volešné kvartýr dal a tam skrze 3 léta učil a pak ke klášteru do hospody k Františku Depontovi se přestěhoval a tam byl 2 léta a zase do chalupy Jana Vajnera (Jan Vajner byl tesařem, nar. 1737, bydlel v nynějším čp. 27 u Hamburku, majiteli jsou manželé Velvarští) přišel a posledně u Martinů neb Franze Ungra (ve Zděné čp. 33. Franz Ungr, nar. 1737, byl zde v té době hostinským) učil . V tom se staly žaloby, že by špatně učil, a ihned povolali do kláštera Chrisostema Beneše, profesora a spolu Kurze k učení dětem obdrželi a tam tak se posaváde učí. Po panu nejmenovaném přišel sem za profesora velebný pán páter Hermeneligius Hafner v roce 1789 a dne 24. dubna 1795. Hned přišel velebný pán P. Ernest Maksant a zase dne 30.listopadu 1800 zemřel. Že tu bylo až do roku 1880 užito místností v klášteře, stalo se jen z obavy velkostatku zbirožského, aby na stavbu nové budovy značnou hřivnou přispěti nemusil“.

Oficiální farní škola tedy vznikla dne 28.listopadu 1789 – při příležitosti vzniku fary při zdejším klášteře(oficiálně 7.prosince 1789). Poslechněte si, co o této události napsal rychtář Matěj Vodrážka:

Dne 28.listopadu 1789 šťastně přišla nám rezolucí od nejosvícenějšího císaře římského, krále českého Josefa II. skrze Václava Svobodu, téhož času císařsko-královského vrchního ředitele Zbirožského, že na naši žádost se ten klášter Svatodobrotivský zachovává a mimo toho, že císař pán faru v témž klášteře ustanovuje, ku kterej faře že eště k Zaječovu, Kvani a Nové Vsi (statkám) připadá a od Mrtníku obec Jivina a od Mejta obec Volešná. Ta kopie z dekretu Vídeňského se v Zaječově No. 11 až podnes vynachází a tak klášter byl zachován.

Dne 7.prosince roku 1789, tj. první neděli adventní, přijel sem do téhož kláštera milost pan vikarius Berounský Josef Každý a milost pan vrchní pan Václav Svoboda Zbirožský, proti kterým se slavně na Škarpě střílelo z moždířů, též i bubnami a trokama vítalo.

K tomu též byli pozváni mil. Pan Ignác Veselý, Drahno Újezdský děkan, jakožto sekretář vikární, mil. Pan děkan Žebrácký a mil. Pan děkan Hořovský, lokalista Strašický, Brtnický a náš bývalý velebný pan farář Mejtský, též všechny obce, a tu jakožto vyvoleného a ustanoveného velebného pana Maximiliana Korrena, převora za faráře té osady od slavné konsistoře všichni nadjmenovaní v svých pluvilách, s bubny a trouby z jeho pokoje vyzdvihli a s procesí skrze klášter po dvoře a po Škarpě do kostela k velkému oltáři přivedli a tu se jemu od milostpána vikariusa ustanovení četlo, a pak on přísahu jakožto farář složiti musel, a na to potom velebný pan farář Maxmilián Koren zpívanou mši četl.

Jakož od slavné konsistoře byl za kaplana té osady ustanoven velebný pan páter Johanes Rauch a když bylo po té vší slavnosti, zase všechen lid musel do téhož kláštera refektorium a tam po všech ceremoniích milost pan vrchní eskortu lidu dělal, jak máme být faráři poslušní a jak sobě vážiti máme, a tu se ta slavnost skončila.“

Ve Svaté Dobrotivé byla farní dvojtřídní škola. Prvním světským učitelem byl Martin Studený a pomocníkem Jan Belšán. Z později dosazených světských učitelů uvádějí se Jiljí Dousek, František Krátký, Josef Kunc, Ferdinand Breitenfeld a Josef Gutman. (Pozn.: Ferdinand Breitenfeld, narozený ve Zbiroze čp. 90, měl za manželku Annu Miserovou. Měli dceru Annu, která se dne 6.11.1871 provdala za kováře Františka Serafínského Kebrdleho z Kvaně čp. 23). Pokud vyučovali členové augustiniánského řádu, nedostávali žádné služné. Světským učitelům platilo zbirožské panství. Školní plat z každého dítěte činil 3 krejcary týdně. Něco vynesly koledy a zpívání a hraní v kostele, o posvícení a na sv. Řehoře dostávali učitelé výslužku. V roce 1848 bylo do dvoutřídní farní školy zapsáno 568 dětí!!! A vyučovacím jazykem se stala čeština.

Školní budova ve Svaté dobrotivé byla vystavěna v roce 1880 pro pětitřídní školu nákladem 14.229 zlatých. Byla jednopatrová, dle dobových dokumentů výstavná a zcela vhodná (viz zápisky učitele Merhauta v úvodu knížky). Na stavbu nové školy nejvíce naléhal převor Marcel Hnízdo a tehdejší řídící učitel Josef Koukl. Stavitelem školy byl Karel Císař z Hořovic. Kámen na stavbu byl přivážen z lomu na Kvani, cihly ze zaječovské cihelny a z Kařeza, dříví ze Svatodobrotivského revíru. Škola sloužila pro okolní obce Kvaň, Olešná a Jivina. Roku 1864 byla v Olešné postavena nová škola a počet přihlášených žáků ve Svaté Dobrotivé klesl na 390 dětí.


 

 

Školní budova, postavená r. 1880, je na obrázku v pravém dolním rohu.


Roztomile zní verše, které se z doby otevření nové školy zachovaly:

Kde je víra, kde jsou ctnosti, tam je základ blaženosti.

Kéž se učí mládež naše, vlast a krále milovati,

blahobyt a slávu jejich, činy svými zmnožovati.

S vírou když se věda pojí, blaho vlasti zdárně stojí.

Blaze obci, jež své dítky ráda zdárně vychovává.

Bůh jí žehná, lidstvo chválí, dlouho trvá její sláva.

Obec kvete svými syny, svými ctnostmi, svými činy.

Pane světel, oken lásky, shlédni na nás z nebes stanu.

Naši školu, ústav svatý, pod svou přijmi pod ochranu.

Dej, ať krásně vzkvétá stále, ctnosti, obci, vlasti k chvále“.


Po těchto verších nemohu jinak, nežli čtenářům představit fotografii, která dosud nebyla publikována. Je to buď foto P. Marcela Hnízda, který se dle slov kronikářů o výstavbu školy výrazně zasadil (i když pravým důvodem byla neochota ponechat školu v budově kláštera) nebo spíše jeho nástupce, pátera Bernarda Maxmiliána Branda. Ví-li čtenář odpověď, nechť si správný údaj dosadí.

Marcel Hnízdo byl dle dobových zápisků převorem, který si dobyl nesmrtelných zásluh o zdejší klášter a chrám a právem může se nazývati znovuvzkřísitelem kláštera. Bůh mu již na zemi dopřál té radosti, že s chloubou mohl hleděti na dílo své, ke kterému kromě velikých starostí i svou hřivnou přispěl. Zemřel 22.11.1889 a byl pochován na den sv. Kateřiny za hojného účastenství obyvatelstva celého okolí. Rakev jeho doprovázelo skoro 20 kněží a přes 40 učitelů pělo smuteční zpěvy, což jest nejlepším důkazem vážnosti, jaké se těšil.


 

 

Nejstarší zápis o Obecné škole, zachovaný v Okresním archivu Beroun, je Výkaz návštěvy a prospěchu katolické lidové školy u Svaté Dobrotivé okresu Zbiroh ve školním roce 1862 země České, pražského arcibiskupství (Tabelle über den Zustand der Katholischen Volksschule zu Sct. Benigna des Bezirkes Zbiroh im Schuljahr 1862, Land Böhmen, Prager Erzbischoffs Diözess). Co všechno se lze z dochovaných zápisů dozvědět?


Název školy: klášter svatá Benigna

Místo: Farní škola svatá Benigna

Triviální škola: pro obě pohlaví

Řeč: česká

Čas výuky: celodenní

S tím spojené: obvyklá opakovací škola nedělní

Učitel: Ferdinand Breitenfeld

Podučitel: Joseph Kutmann

Katecheta: Eustach Dušek

Obce: Zaječov 74 domů, 64 chlapců, 63 dívek, celkem 127 žáků

Nová Ves 33 domů, 28 chlapců, 31 dívek, celkem 59 žáků

Kvaň 79 domů, 60 chlapců, 67 dívek, celkem 127 žáků

Olešná 71 domů, 64 chlapců, 65 dívek, celkem 129 žáků

Jivina 46 domů, 40 chlapců, 41 dívek, celkem 81 žáků

Do školy bylo v roce 1861 zapsáno 521 dětí, o rok později 523. Vyznání bylo 519 dětí katolického, 4 dívky židovského. Ve skutečnosti školu navštěvovalo v roce 1861 484 dětí, o rok později 483 dětí.

Do opakovací nedělní školu se v roce 1862 zapsalo 50 dětí ze Zaječova, 23 z Nové Vsi, 63 z Kvaně, 59 z Olešné a 45 z Jiviny – celkem 238 dětí, navštěvovalo ji 213 dětí. O rok předtím, v roce 1861, to bylo dokonce 241 dětí, docházelo jich však jen 215.


Dalším zachovaným dokumentem je Výkaz návštěvy a prospěchu žáků I.třídy obecné školy ve Sv. Dobrotivé za školní rok 1876/1877, podepsaný: Franta Kratochvíle, ml. učitel. Co se dozvídáme tři roky před otevřením nové školy? Hlavně o žácích, kteří školu navštěvovali a o jejich prospěchu. Namátkou vybírám tři tehdejší studenty.


Antonín Švamberk, nar. 30.4.1870, syn havíře Františka Švamberka. V září 1876 měl tyto známky: návštěva školní 1, náboženství 2, mravy 3, pilnost 3, stejně tak čtení, počty, psaní, zpěv a tělocvik, zevnější podoba písemných úkolů 4. V poznámce je uvedeno: bodrý hošík, cítit veliký odpor ke škole, kolikrát mne prosil, bych jej domů pustil, že se mu zde nelíbí. Měl 5 ½ neomluvených hodin.


František Švamberk, nar. 14.9.1870, syn havíře Antonína Švamberka. Jeho známky byly o něco lepší nežli jeho jmenovce: návštěva školy 1, mravné chování 1, pilnost 2, náboženství 3, čtení 3, stejně jako všechny zbývající předměty. Poznámka v třídní knize: velice ho mrzelo a mnohokráte k pláči přimělo, že již neumí psát a číst jako druzí. Do školy se mu zřejmě moc nechtělo, neboť měl 3 omluvené a 45 neomluvených hodin.


Václav Šlapák, nar. 17.8.1869, syn cvokaře Václava Šlapáka. Ten byl ze všech jmenovaných nejúspěšnější – návštěva školní, náboženství a počty 1, mravné chování, pilnost, čtení, psaní zpěv a tělocvik 2, zevnější podoba písemných úkolů 3. Měl 40 omluvených a 3 neomluvené hodiny.


Přeborníkem v zameškaných hodinách byl však František Turek, syn kováře Antona. Ten měl za celý školní rok téměř 100 neomluvených hodin.


Dalším dokladem je zápis z učitelské konference, konané v roce 1907. Uvádím jej v doslovném znění.


Protokol sepsaný při domácí konferenci za přítomnosti všech členů sboru učitelského ve Svaté Dobrotivé dne 1.června 1907.

Pořad:

  1. čtení a schválení protokolu schůze předešlé

  2. úřední záležitosti

  3. pořádek při biřmování

  4. o průmyslové škole

  5. o dětských poruchách (pojedná p.uč. J.Markytán)

  6. volné návrhy


Jednání:

  1. Protokol schůze předešlé byl přečten, schválen, podepsán.

  2. Úřední záležitosti předloženy p. řídícím učitelem:

    1. úřední list č. 5, č. 1485, který obsahuje upozornění na pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví

    2. č. 1394 doporučuje učitelstvu časopis Zahrada domácí a školní

    3. č. 2026 o.š.r. upozorňuje na kurs a kongres ku vzdělávání učitelů ručních dovedností

    4. č. 1537 hledí k zapisování jmen žákovských

    5. č. 1891 krsy pro učitele měšťanských škol

    6. č. 2025 jmenuje potulné děti školou povinné

    7. čtení přípisu c.k. okresní školní rady ze dne 27.5.1907 č. 2111, jímž se žádá o vyplnění vzorce ku sestavení statistických tabulek za kalendářní rok 1906 do 5 dnů

  3. Čten přípis c.k. okresní školní rady ze dne 20.května 1907 č. 2191, který jedná ohledně kanonické generální vizitace a udělování svátosti biřmování v zdejší osadě. Zároveň předložen přípis a pořad obřadů při zmíněném dni, sestavený důstojným farním zdejším úřadem. Usneseno bylo vyhověti naznačenému pořádku dle možnosti.

    1. návštěva školy vykazuje za tento měsíc 10824 půldnů vůbec, 9484 zameškaných = 87,72%, 1158 půldnů omluvených = 10,70%, 172 půldny neumluvené = 1,58%, čímž se zlepšila návštěva o 2,38%. Místní školní radě vykázáno 14 nedbalců se žádostí, aby ku protokolárnímu výslechu zavoláni byli a protokol i s výslechy zároveň s návrhem na potrestání a pokutování c.k. okresní školní radě zaslán byl.

    2. Mravné chování v tomto měsíci bylo uspokojivé. Zdravotní stav mládeže byl vcelku dobrý. Čištění a větrání dělo se dle předpisů.

  4. Jednáno o průmyslové pokračovací škole ve zdejší osadě a usneseno bylo vyzvati výbor této školy o sestavení a uhrazení zatímního rozpočtu.
  5. Některé duševní odchylky školní mládeže projedná p. učitel Josef Markytán.
  6. Volných návrhů nebylo.


Růžena Vaňková, zapisovatelka“


Škola měla i svoji školní radu. Zde jsou razítka, který se podařilo získat:


                Razítko z r. 1937                  Razítko z r. 1941

 

Nejstarší protokol z jednání školní rady, nalezený ve Státním okresním archivu Beroun, je z 28.listopadu 1908. Dočteme se v něm, že:


Program:

1. Jednání o znovuzřízení Polévkového fondu

2. Volné návrhy


  1. Po zahájení schůze vyložil důležitost ústavu toho. Usneseno jednomyslně ústav ten opět obnoviti. Usneseno dále požádati deputací důst. P. převora Berrn. Branda, by jako léta minulá poskytl místnosti pro kuchyni a stravování mládeže, by vůbec opět svou vzácnou přízní ústav ten podporoval.

  2. Dále usneseno vyzvati zdejší občanstvo, by příspěvky ústav ten podporovali a to buď peněžitými neb viktuáliemi. Sbírku provedou členové místní školní rady. Dále usneseno vyzvati zdejší dámy, aby vaření a stravování obstaraly. Správcem kuchyně ustanoven řídící učitel zdejší p. Josef Dvořák. Podporu tomuto ústavu povoluje místní školní rada do 25 K. Usnesení toto oznámí se c.k. okresní školní radě do Rokycan. Ústav otevře se dne 15.prosince 1907.

  3. Školní pumpa jest rozlámána. Usneseno dáti jí spraviti. Tím skončeno a podepsáno.


Pokud lze přečísti podpisy, pak pod protokolem jsou podepsáni Josef Dvořák, Antonín Anýž, Jan Kebrdle, Antonín Drnec a František Kratochvíl.


Další protokol byl sepsán dne 19.dubna 1908:


Řídící učitel oznamuje usnesení sboru učitelského ze dne 15.dubna t.r., kde za příčinou jubilea 60-ti letého panování J.V. císaře a krále Františka Josefa I. Bude pořádána roku letošního mimo obvyklou slavnost svátku stanoveného ještě druhá slavnost, a to dne 26.dubna 1907, kde slavnostním způsobem zasazeny budou památní lípy na škarpě před kostelem u kříže misionářského (lípám tedy letos bylo 100 let!!!). Zve jménem sboru veškeré členy místní školní rady k účasti, aby slavnost mohla se důstojným způsobem provést.

Povolena částka 10 K. na sjednání hudby k slavnostnímu průvodu, ostatní náklad uhradí se dary jednotlivců, zejména d.p. převora Branda.

Tím skončeno: Josef Dvořák, řídící učitel a zapisovatel.


Třetím citovaným dokumentem ze schůzí místní školní rady v té době je zápis z 12. srpna 1913. Tím nejdůležitějším bodem byla volba místního školního dozorce a poté i jednání o návrzích podnikatele stavby školní budovy.


Po zahájení schůze panem předsedou oznámeno nové složení místní školní rady, jak následuje:

  1. starosta obce Jan Matějka jako předseda

  2. P.Bernard Brand, převor a farář, jakožto zástupce církve

  3. Pan Emanuel Horák, zástupce velkostatku Zbiroh, jakožto největšího poplatníka

  4. Josef Dvořák, řídící učitel, jakožto zástupce školy


Členové výboru: Za obec Zaječov: Pan František Pelikán, obchodník v Zaječově a pan Václav Ungr, domkář v Zaječově čp. 89.

Za obec Kvaň“ Pan Čeněk Šoltys, starosta obce Kvaň, pan Josef Kebrdle, rolník z Kvaně a p. Josef Huml, rolník z Kvaně


Náhradníci: Pan Ladislav Kopp, rolník v Zaječově a p. Antonín Pelikán, rolník v Zaječově.


K návrhu pana Josefa Humla, člena místní školní rady, zvolen školním dozorce pan Josef Kebrdle, dosavadní školní dozorce, kterýž také volbu přijímá.


K návrhu stavitele pana Matěje Šubrta, ze dne 11.srpna 1913, usneseno:

  1. porouchané římsy dáti opraviti. Počet oprav na těchto zjistí komise, do níž zvolený p. předseda místní školní rady a členové Čeněk Šoltys a Josef Dvořák

  2. Přijat návrh téhož pana stavitele na obarvení staré i nové fasády barvou „Pexiderovou“, za 1 m2 30 hal.

  3. Žádost o třetí splátku vyřízena tak, že splatí se ihned, jakmile bude podmínkám vyhověno.

  4. Usneseno navrženou malbu tříd a chodeb ponechati na příští prázdniny.


Tak to bylo poslední zasedání místní školní rady před slavnostním otevřením zrekonstruované školy. K tomu došlo v sobotu 4.října 1913. O otevření školy svědčí dva dokumenty, které čtenářům předkládám.

 

 

 

Jak popisek na snímku uvádí, jde o fotografii duchovních, kteří se zúčastnili vysvěcení nové školy dne 4.10.1913

 

 

 

 

V klášterní kronice (Liber memorabilium Coventus et Parochie ad St. Benignam ab anno 1910) se dočteme, že v roce 1920:


Dosavádní p. řídící učitel Josef Dvořák odebral se na odpočinek do Boru, p. Dražice u Tábora. Místo něho zvolen řídícím zdejší školy Petr Fink, dosud řídící učitel v Hůrkách u Strašic.(Pozn.: Jeho bratr Pavel Fink se narodil v Zaječově 1.6.1891, zemřel 17.4.1965 v Nymburku. Byl redaktorem různých novin, překladatelem z ruštiny, autorem románů s tématem revolučního Ruska a životem v legiích.)

Sbor učitelský ve školním roce 1920/1921 byl tento: Řídící učitel Petr Fink, učitelé Jaroslav Zelenka, Jan Havrlík, J. Šebek, učitelky Marie Weinfurtová – ta se provdala za zmíněného učitele Jaroslava Zelenku a zůstala nadále ve sboru, Pavla Wimrová, Marie Kolářová a Marie Kroupová. Příchodem nového pana řídícího byla odstraněna modlitba před vyučováním a po vyučování a křesťanský pozdrav.

U Svaté Dobrotivé byla v roce 1920 zřízena revoluční rada za vůdcovství Josefa S. vulgo „Papítko“. Bolševici dne 14.prosince vnikli do školy a vytloukli z průčelí školy železný nápis „Bohu a vlasti“ a ze tříd svaté kříže. Na to 15 členů přišlo do našeho farního konventu, aby ho zabrali na byty.

Příchodem p. řídícího Finka přestal chor zpěvácký míti svého ředitele.“


V roce 1937 byly zápisy z Místní školní rady opatřeny hlavičkou: Místní školní rada Zaječov-Kvaň ve Svaté Dobrotivé. Předsedou rady byl pan Jaroslav Huml. Ten byl předsedou i v době válečné, jak o tom svědčí Výpis z protokolu o schůzi místní školní rady ze dne 27.3.1941. Rada měla 9 členů. Obsahem tohoto jednání bylo schválení účtů školní obce za rok 1940. Školní obec měla za rok příjmy 32.790 Kč a výdaje 31.077 Kč. Co byly výdaje školy? Tak např. služné školníkovi Janu Berkovi, plat Anny Berkové za úklid ve škole, platba Eduardu Löwymu za čistící potřeby, proplacení faktury Rudolfu Maškovi z Mýta za čištění komínů, platba Jindřichu Ungrovi za pořezání dřeva, Anně Vajnarové za úklid ,Antonín Mužík z Kvaně dostal zaplaceno za poštovné ze šeků. Také razítko se změnilo – bylo německo-české. Ve školním roce 1940/1941 měla škola 7 postupných tříd a 1 pobočku (Živnostenskou pokračovací školu) a bylo na ní zapsáno celkem 243 žáků (pro srovnání v roce 1946 pro značný úbytek žactva byla škola redukována pouze na 4 třídy a navštěvovalo ji pouze 115 žáků).


Ze školního roku 1942/1943 se zachoval m.j. Třídní výkaz docházky a prospěchu žactva šesté třídy s českým jazykem vyučovacím ve Svaté Dobrotivé (Klassenausweis über den Schulbesuch und Fortgang der Schüler der sechsten Klasse mit tschechischer Unterrichtssprache in Sankt Benigna). Z výkazu se dočteme nejen jména učitelů – řídící učitel Jan Havrlík, třídní učitel Stanislav Karásek, učitelé páter František Ulrych, Václav Veselý a František Rydrych), ale i podrobnosti o jednotlivých žácích. Tak např. Ludvík Srp, nar. 9.10.1931 v Nové Vsi 30, měl na vysvědčení tyto známky:

chování 1, německý jazyk 4, náboženství 2, český jazyk 4, zeměpis 3, přírodopis 4, přírodozpyt 4, počty s naukou o tvarech měřických 4, vnější úprava písemných a jiných  prací 4, kreslení 4, chlapecké ruční práce 3, tělesná výchova 2, zameškané půldny omluvené 2, neomluvené 9. V poznámce je uvedeno, že ve dnech 8.září a 10.dubna onemocněl chřipkou.

 

Zaječovská škola – ročník 1942/1943 – 2. třída



1.řada shora: zleva: ?, Jaroslav Ungr, Jindřich Švamberk, +Vítězslav Kožušník, + Ladislav Hošek, Vladislav Redlich, + Bohuslav Poncar

2. řada zleva: Jaroslav Fikrt, Jan Ječmen, +Karel Kaucký, Jan Švandrlík, František Chvojka, Miroslav Vajner, +Mirek Peták, +Antonín Dvořák

3.řada zleva: ??Kunc, +Marie Šlapáková, Vratislava Jíchová, ????, Anna Srpová (dlouholetá učitelka ZŠ Zaječov), ??Kešnerová, +Jaroslav Hlad

4. řada zleva: +Jitka Šlapáková, Blažena Vildová, Marie Kratochvílová, Eva Hříbalová, +Anna Mužíková, +Jiřina Jíchová, ??Sovová

5. řada shora: +Vladimír Poncar, Jiří Mareš, Jan Hlad (bývalý starosta Zaječova-nepatří do této třídy, bratr Jaroslava), ??Kilián, ??Sova

Zcela vpravo stojí třídní učitel Bouček, příznivec fašistů. Tloukl děti rákoskou, kopal je, neváhal o žáka přerazit i rám starého obrazu, který strhl ze zdi.


V prosinci 1944 projednala řádná učitelská porada nástup nové učitelky, paní Jiřiny Varvařovské, která ustanovena na zdejší školu za Stanislava Štrobla, který je totálně nasazen. Na škole působí nyní celkem tři učitelé, a to Jan Havrlík, Magdalena Fajtová a Jiřina Varvařovská. Rozdělení tříd ponecháno jako dříve.


V současnosti má Základní škola Zaječov, jejímž zřizovatelem je Obec Zaječov, 9 tříd po jedné v každém ročníku. Navštěvuje ji 141 žáků, z toho 33 žáků z Olešné, 1 z Hvozdce a 1 z Jiviny. Ředitelem školy je p. Mgr. Miroslav Andrt, zástupkyní pí. Mgr. Eva Jíchová, třídními učitelkami pak pí. Mgr. Iva Šudomová, Mgr. Jana Eiseltová, Mgr. Renáta Egrtová, Dagmar Ksandrová, Mgr. Markéta Erazímová, Mgr. Eva Fenclová, Mgr. Jana Havlíková a Mgr. Radomila Pavlisová. Ve škole dále působí pí. Marie Srpová, Hana Němcová a PaeDr. Marie Ernestová, školník p. Jiří Marek a uklízečky Dana Anýžová a Vlasta Rambouská. Vedoucí školní jídelny je pí. Hana Ungrová, kuchařky Marcela Fenclová a Romana Dlouhá, provozní pracovnice Marie Švamberková. Ve školní družině pracuje pí. Hana Němcová. Na mateřské dovolené jsou Mgr. Pavla Komínková, Kateřina Ciprová a Helena Kratochvílová. Školní radu tvoří Soňa Solarová, Mgr. Eva Jíchová a Pavel Braun.


Přidám několik fotografií, tak jak je škola zachycena v minulých letech.

 

 

Rok 1913

 

 

 

Rok 1925

 



Procesí z Příbrami v roce 1927

 

 

 

Rok 1930




Pohřební průvod před školou v roce 1943

 



 
© 2021 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů