Živnostenská pokračovací škola Svatá Dobrotivá

Tato škola fungovala v Zaječově poměrně dlouho – od roku 1908 do roku 1943, tedy 35 let. Z těchto let jsou v Okresním archivu Beroun zachovány třídní výkazy. Razítko je převzato z titulní strany  Katalogu II. třídy, školní rok 1925/1926. Správcem školy byl p. Jaroslav Zelenka, který zároveň vyučoval kreslení a počty, p. Václav Špilar vyučoval také kreslení, občanskou nauku a písemnosti, p. Karel Pelikán kalkulaci, písemnosti a účetnictví. Zemským školním inspektorem byl p. Nevečeřel, okresním školním inspektorem v Rokycanech Rudolf Svoboda, který byl jmenován zástupcem vyučovací správy. Ve školním výboru pak zasedali tito pánové: František Pelikán, obchodník - zástupce vlády, Jan Matějka, rolník – zástupce země, Ladislav Nič, zámečník – zástupce živnostníků, Václav Anýž, krejčí – náhradník a Jaroslav Zelenka, správce školy – zástupce školy.

Ve škole byly 2 třídy, vyučovalo se vždy ve čtvrtek – od 8 do 12 hodin a odpoledne od 13 do 17 hodin. Celkem měla škola v obou ročnících 43 žáků, mezi nimi bylo i 11 dívek.

Snad bude zajímavé, když čtenářům předložím doslovný opis Protokolu, sepsaného při schůzi učitelského sboru živnostenské školy pokračovací ze dne 16.12.1926.

„Pořad:

1. Zprávy třídních učitelů

2. Zpráva správce školy

3. Volné

A. Stanovení známek z mravů: 

třetí stupeň dostanou: P. František, V. Jaroslav, H. Antonín, L. Josef

druhý stupeň dostanou: J. Karel, K. Václav, Š. Adolf, Š. Josef, V. Alois, B. Josef, P. Antonín, S. Václav, U. Václav

nedostatečný prospěch vykazují: K. František, P. František, U. Václav, V. Jan

(Pozn. Příjmení žáků uvádím úmyslně jen počátečním písmenem)

Usneseno, by všem žákům, majícím 3 stupeň z mravů, bylo o tom učiněno oznámení rodičům a mistrům s dodatkem, proč tak učiněno.

B. Zpráva hospitační:

Správce školy vykonal hospitace v obou ročnících a byl přítomen vyučování všem předmětům:

Živnostenské počty (uč. Havrlík J.). Vyučováno správně dle osnov. Také i pamětnému počítání věnována náležitá péče.

Živnostenské písemnosti v I.ročníku (p.uč. Špilar). Vyučováno správně.

Živnostenská kalkulace ve II.ročníku (p.uč. Pelikán). Vyučováno správně s podotknutím, že nutno bráti příklady z oborů jednotlivých učedníků.

Živnostenské účetnictví ve II.ročníku (p.uč. Pelikán). Vyučováno dle osnov.

Živnostenské písemnosti ve II.ročníku (p.uč. Pelikán). Nutno, by bylo také pracováno ústně. Hojně užitých příkladů propracovati ústně, nejzdařilejší dopis napsati na tabuli s obměnami.

Občanská nauka ve II.ročníku (p.uč. Špilar). Skvělých výsledků vykazuje vyučování občanské nauce, a bude-li pokračováno ve vytknuté směrnici, jest výsledek zaručen.

C. Volné návrhy:

Volných návrhů nebylo, pročež schůze skončena“.

Tak tedy vypadal protokol ze schůze. Vezmu-li v úvahu, že ve škole bylo celkem 43 žáků a z nich měli čtyři žáci trojku z mravů a 9 žáků dvojku z mravů, pak téměř třetina žactva nebyli žádní andílci. Nebo byli učitelé tak přísní?

Ze zápisu ze schůze živnostenského výboru dne 20.10.1926 vyjímám proslov p. správce školy:

„V prvé řadě jest povinen každý mistr – zaměstnavatel bez dalšího upomínání svého učně k zápisu poslati a toho i k náležité docházce přidržovati. Dále jest povinností mistra, by každého týdne kontrolní knížku prohlížel a nalézá-li se v ní nějaká poznámka učitelova, píditi se po její příčině u učitele nebo přímo správce školy. Další povinností mistra jest, aby se občas do školy dostavil, vyučování přítomen byl a své náhledy učícím pánům oznámil. Jest jisto, že jde-li teorie s praxí ruku v ruce, dojde se kýženého cíle.

Jest naším nemalým úkolem vyřešiti zřízení odborného oddělení pro švadleny. Dle přípisu pana inspektora prof. Nevečeřela jest možno zříditi toto oddělení, je-li zapsáno nejméně 10 dívek u společenstva.

Po veškerých mých snahách o zřízení tohoto důležitého oddělení zjistil jsem, že pouze 5 dívek jest u společenstva zapsáno. Starejme se, přátelé, o to, by i toto oddělení mohlo se aktivovati. Bude nám to sloužiti jistě ku cti a dívkám k prospěchu, nač nezapomínejme!“

V roce 1941 byla tato škola přejmenována německými okupanty na Berufsschule. V době války a těsně po ní byla škola pobočkou základní školy a byla umístěna v Zaječově čp. 69 – nynější majitelkou je pí. Monika Jarešová. Činnost těchto škol, jak píši výše, byla definitivně ukončena zákonem č. 95/1948 Sb.