Patří-li na závěr článku o Struhách odstavec jménem "Doslov", či jiný nazvaný "Epilog" - to je dilema. Struhy jsou stále ještě působivé, ale také velice zchátralé. Realizace plánu na jejich plnou obnovu by byla příslovečnou třešničkou na dortu již i tak výjimečného příbramského skanzenu hornictví. Je ale zřejmě nereálná. Kromě otázky financí, která by možná nebyla neřešitelná, je tu i problém mnoha pozemků, které mají dnes evidentně nové vlastníky a vyrostly na nich nemovitosti. Nadto chybí i to nejzákladnější - voda. Přesto si autor dovoluje ponechat určitou hubenou naději, že by nemusel tento vodní kanál zaniknout celý a navždy. Určité menší množství vody i dnes slouží k "promývání" Lázu. Tuto vodu by bylo poměrně snadno možné vpustit místo do kanálu v obci dále do koryta Struh. Dostala by se až k ohbí vodního toku nad Bohutínem, kde je i dnes patrný dodatečně vybudovaný odtok, napojený na regulované koryto vedoucí mezi poli dolů ke vsi. Tyto zkrácené Struhy by měřily přibližně 7 kilometrů a náklady na jejich rekonstrukci by byly - ač jistě také milionové - nesrovnatelně nižší, protože by zahrnovaly převážně zachovalé úseky a do cesty se jim zde nepostavila ani za desítky let žádná nepřekonatelná překážka. Drobné přítoky, které jsou dnes při neprůchodném korytě spíš na obtíž, by přispěly k udržení dostatečné úrovně průtoku. A stezka podél tohoto zachráněného krajinotvorného prvku by byla nádnerná.
Čtenář znalý Příbrami si jistě také všiml, že téma Struh nebylo zcela vyčerpáno. Nepadla zmínka o "dolních" Struhách, Vysokopeckém a Vokačovském rybníku, dědičné štole a s výjimkou kola Drkolnov ani o celém vodním hospodářství březohorského revíru. Nechť je to bráno jako pozvánka k dalším dílům pojednání, které, doufejme, postupně přijdou.
Zdař Bůh!
Mapová příloha
Z běžně dostupných map zachycuje Struhy jednoznačně nejlépe v textu opakovaně zmiňované III. vojenské mapování v měřítku 1:25000. Na následujících mapách, které je obě možné zvětšit, je sestavený celkový GPS tracklog Struh v jejich současné podobě, pod ním pak výřez z mapového listu III. voj. mapování s celým průběhem našeho "Wasserleitungu".
Správný poznámkový aparát vypadá pravda jinak, snad však jeho absenci nahradí alespoň seznam použitých zdrojů spojený s poděkováním těm, kdo k získání potřebných informací nezištně přispěli.
Poděkování patří Spolku Prokop Příbram , jmenovitě jeho starostovi panu Fialovi, za ochotné poskytnutí informací nad rámec již beztak zajímavých článků, které má spolek na svých stránkách. Nejrelevantnější stať k tématu Struh najdete zde.
Bohaté informace o Vodohospodářském systému hornické Příbrami se nalézají také v Hornickém muzeu v Příbrami .
Vynikající stránky nejen o Příbrami, ale o historii hornictví obecně připravuje Vladislav Konvička, člen společnosti Barbora.
Sborník Státního okresního archivu v Příbrami "PODBRDSKO" je doporučená četba v každém případě. Pro zde pojednávanou problematiku pak lze doporučit článek Petra Kadlece "Významné technické objekty v podzemí březohorského revíru" ve svazku VI, 1999.
Na stránkách státního podniku Povodí Vltavy najdete zajímavé informace o Pilské a Lázské nádrži.
Autor děkuje členům bohutínského spolku Řimbaba za opravy věcných omylů v prvotní verzi článku.
V článku se vyskytuje jméno obce Třebsko a stejný název je i u fotografií 14 a 15. Domnívám se, že na fotkách je "předsunutá" část Zdaboře, kde je ulice Třebská. Třebska se Struhy rozhodně netýkají, to je "jiný údolí". Jinak ale souhlasím s předchozími komentáři.
Opraveno, díky za upozornění. RP
Zdeněk Šmucr ,
říjen 20, 2015
+0
Struhy
Děkuji. Nádherný článek. Děda se o struhy staral, maminka se v domku přímo u Lázského rybníka v r. 1926 narodila. Sám se k němu často vracím. Jen ty struhy už nejsou ani takové, jaké z dětství pamatuji. Téma na hodně dlouhé povídání.. Petr
