Brdské dámy | Tisk |  E-mail
Napsal Tomáš Krumphanzl   
Pondělí, 07 duben 2008
Přejít na obsah
Brdské dámy
Opevni se a braň se!
Rozhlédni se!
Komunikuj!
 

Sleduj, poslouchej, povídej - KOMUNIKUJ!

Zatímco minulých částech (v prvním a druhém dílu) miniseriálu o brdských věžovitých stavbách jsem se pokoušel o víceméně komplexní a chronologicky uspořádaný výklad tématu, v této části si dovolím svůj přístup změnit. V obou předchozích případech bylo totiž možné téma časově i věcně ohraničit. Vymezili jsme 2 velké skupiny věžovitých skladeb (hradní věže a rozhledny) a těmi jsme se pak podrobně zabývali. Nyní nám zbývá to, co se do předcházejích kategorií nevešlo - tedy stavby, které bychom mohli zařadit do jakési kategorie "OSTATNÍ". Ačkoli i tuto tuto kategorii můžeme dále rozdělit na další podskupiny, s ohledem na mé odborné schopnosti a pochopitelně i zájem čtenářů, se přílišnými podrobnostmi již zabývat nebudeme. Považujte prosím následující text (a onoho vskutku ani mnoho nebude) za námětový a ilustrační přehled, který není v žádném případě taxativně vyčerpávající a odborně přesný.

I příslušnice dnes popisované skupiny brdských dam mají základní společné rysy. Především je to jejich věk - žádná z dam není rozhodně starší než 100 let, ba naopak, většinu z nich lze považovat za téměř mladice. S věkem pochopitelně souvisí i samotný smysl jejich existence, tedy funkce. Jak je zřejmé z nadpisu dnešního dílu, tímto smyslem je jeden z imperativů doby, kterou jsme si zvykli označovat jako dobu moderní a postmoderní, tzn. získávání a předávání informací.

Ano, brdské dámy moderního a postmoderního věku si již nedělají hlavu s odolností svého zdiva proti útokům nepřítele, ani se nestarají o to, jaký komfort poskytnou případným pohleduchtivým poutníkům (k návštěvám veřejnosti se staví více než chladně, ba přímo nepřátelsky). Jejich starostí je, aby viděly to či ono, byly viděny odtud či odtamtud a aby měly dostatek energie ke zpracování a předání toho co vidí tam či onam. Některé z nich (a to je v případě něžného pohlaví velmi zarmucující) si příliš starostí nedělají ani se svým zevnějškem. Jen málokterou z nich bychom mohli označit za ozdobu brdských hvozdů, na některé jsme si již zvykli, jsou však i takové, na které si patrně nezvykneme nikdy. Ať tak či onak, na Brdech žije dam moderního a postmoderního věku velmi mnoho. Je to pestrá směsice postaviček nejrůzněšího zezření i pracovního zařazení - spadají sem stavby o výšce několika málo metrů i stavby o výšce několika desítek či dokonce stovek metrů, stavby z kamene i oceli, stavby sloužící pro potřeby běžné civilní komunikace, vojenské komunikace, řízení letového provozu, ale také např. stavby geodetického významu. Hojný výskyt těchto dam na Brdech je dán zejména strategickou polohou Brd samtotných, tzn. zejména tím že:

  • Brdy se nacházejí (relativně vzato) ve středu Čech a v blízkosti hlavního města
  • Brdy jsou poměrně vysoké - na jednu stranu tvoří jistou vizuální i radiokomikační bariéru, na druhou stranu jsou výrazným a z velké dálky viditelným a dosažitelným objektem

Již jsem uvedl, rozdělení a výčet jednotlivých objetů, který je uveden níže, je pouze ilustrativní. Je nutné rovněž vzít na zřetel, že řada staveb současně plní několik funkcí (např. televizní vysílač zpravidla současně slouží jako retranslační stanice nebo jako vysílač a příjímač GSM signálu).

Dámy hlasatelky

Na Brdech nalezneme 2 stavby, které primárně slouží pro šíření televizního a rozhlasového signálu do koncových příjimačů. První z nich stojí na nejvýchodnější výspě brdského pohoří a tvoří dominantu vskutku nepřehlédnutelnou. Je to proslulý vysílač Cukrák tyčící se na stejnojmeném 411 m vysokem vrchu nad pražskou Zbraslaví. Úctyhodná výška 193,5 m této stále svěží čtyřicátnici jednoznačně zaručuje postavení jakési první dámy mezi ostatními brdskými kolegyněmi, budeme-li právě výšku považovat za atribut nejdůležitější. Výborných výsledků v této kategorii však dosahuje i v zápolení s ostatními stavbami na území Čech, Moravy a Slezska. Hodnocení její přitažlivosti ponechme v tuto chvíli stranou. Většina brdomilů si na ni patrně již zvykla, navíc její umístění na samém kraji Brd a de facto příslušnost k pražské aglomeraci ji vždy bude svým způsobem omlouvat. Více se o této zajímavé stavbě dočtete v článcích Jakuba Kencla, který měl tu příležitost, se s touto dámou osobně poznat (viz články Vysílač Cukrák a Cukrák a Kámen). Zde již jen doplňme, že v sousedství vysílače je pak postaveno ještě několik dalších věží sloužících rovněž telekomunikačním účelům.

Druhou z dam hlasatelek naleznete naopak na téměř nejzápadnějším pomezí Brd, na 718 m vysokém Brně, někdy též nazývaném Radeč, což je vlastně i její oficilání jméno. Svoji výškou své pražské kolegyni konkurovat nemůže. Nemá to však ani zapotřebí, neboť už od začátku 60. let 20. stol. startuje z kóty, která je položena o 300 m výše a tak ji nějakých 60 m (odhad) bohatě stačí. Ponechal-li jsem vzhled Cukráku bez komentáře, nerad bych se do toho pouštěl v tomto případě. Snad mne jen napdá, že věž, která vypadá trochu jako vodárenské zařízení, alespoň není tak viditelná. Pro zajímavost je možné uvést, že podobnou stavbu naleznete u silnice č. 18 (Praha - Kolín) mezi pražskou čtvrtí Újezd nad lesy a první mimopražskou obcí Úvaly.


 
vysílač Cukrák (Hřebeny) - foto JK vysílač Radeč (Radeč)

 

Dámy spojovatelky

Tato skupina dam, odborně se jím říká retranslační věže, je skupinou na Brdech jistě nejpočetnější a to nejen proto, že funkčně může cizopasit např. i na výše uvedených vysílačích. Jejich úlohou je přijímat signál a přenášet jej dále tak, aby se příliš nepotloukl o brdské kopce. Dnes je jimi opentlena řada brdských vrcholů a to doslova a do písmene "od Cukráku až po Radeč" včetně (shodou okolností i obě výše již uvedené stavby tyto funkce zajišťují). Setkáme se s nimi např. na na nejvyšším vrchou Hřebenů na Písku, nad Řitkou, na jižních Brdech pak "zdobí" takové lokality, jako je Marásek (Na Bůrku) nebo Štěrbina, na středních Brdech je to např. Sádka. Donedávna stála podobná věž i na vrchu Praha ve středních Brdech, ta však byla odstraněna a její funkci převzal nový objekt zde vybudovaný - obří meteorologický radar (viz dále). Retranslační stanice jsou bezobslužná zařízení, v jejich blízkosti proto nemusí být žádná významnější infrastruktura. Jsou ryze účelová, čemuž zpravidla odpovídá i jejich vzhed - jednoduchá tyčová konstrukce. Na jednu to není nic krásného, na druhou stranu nic výrazného a příliš rušivého.
 

retranslační věž na Písku (Hřebeny) - foto TK retranslační věž na Marásku - Na Bůrku (Jižní Brdy) - foto JK retranslační věž na Sádce (Střední Brdy) - foto RP zrušená retranslační věž na Praze (Střední Brdy) - foto RP

 

Dámy čmuchalky

Na Brdech lze dále narazit na mimálně dvě velmi výrazné stavby, které mají s komunikací mnoho společného, nicméně jsou svým způsobem výjimečné - jejich hlavním úkolem je sledovat dění v éteru. V obou případech se jedná o radiolokátory. Na rozdíl od retranslačních věží je provoz těchto staveb již vázán na rozsáhlé zázemí (budovy, silnice apod.).

První ze jmenovaných stojí od roku 1988 na již zmiňovaném Písku. Je to radiolokátor řízení letového provozu. Až do nedávné doby na sebe pozornost poutal neustále rotující obří parabolou červené barvy. Při pohledu z dálky (např. z Plešivce či Kuchyňky) byla vidět pouze tato parabola vykukující nad vrcholky stromů, při návštěvě přímo na místě byl však člověk překvapen velkou budouvou, širokou příjezdovou silnicí a zejména vysokým tubusem, na němž byla rotující parabola umístěna. V létě 2004 byla provedena modernizace věže, při které byla původní otevřená roštová parabola nahrazena zařízením menších rozměrů, ukrytým v uzavřené kouli modré barvy. Lze jen dodat, že při pohledu z okolí nyní objekt již nepůsobí tak výrazně. Další informace o něm naleznete ne webových stránkách Řízení letového provozu.

Druhá stavba tohoto typu je o 12 let mladší a své Písecké sestře je v mnohém podobná. Postavena byla v roce 2000 na druhém jejvyšším vrcholu celých Brd, na Praze. Její otáčivá parabola je opět skrytá v kupoli na vrchu věže a pod věží stojí velká budova s patřičnou infrastrukturou. Tubus věže je však mohutnější a stavba je jistě i vyšší (cca 60 m). Jak každý patrně ví, její úlohou je zejména monitoring srážkové činnosti na území Čech. Díky službám této dámy pak můžeme např. v televizi sledovat pěkné barevné obrázky toho, kde, kdy a jak pršelo či nepršelo. Stavba je viditelná doslova ze všech stran - svého času jsem ji pouhým okem pozoroval až od od Doupovských hor. Více podrobností o této dámě naleznete v článku Martina Adámka Radarová věž na Praze.

Jak jsem již uvedl, ještě nedávno stála na Praze i menší retranskalční věž (viz obrázek a také zmínka v článku M. Adámka). Po nějakém čase však byla zařízení na této věži umístěná přesunuta na novoou radarovou věž a stará věž byla odstraněna. V souvislosti s vrchem Praha se rovněž sluší připomenout, že tento kopec má za sebou skutečně velmi bohatou telekomunikační minulost. V dobách 2. světové války zde německá armáda zřídila důležité odposlechové centrum a pro tento účel zde vystavěla několik dřevěných věží s rozličnými anténami včetně kasárenských budov. Dnes už v terénu nalezneme pouze zbytky kasáren, stopy po věžích jsou již dávno pryč.


 
radiolokátor řízení letového provozu na Písku (Hřebeny), původní stav - foto TK totéž zařízení v současné době meteorologický radiolokátor na Praze (Střední Brdy) - foto TK

 

Dámy geodetky (též viz článek O věžích geodetkách a tak vůbec)

Zvláštním druhem komunikace je i získávání topologických a topografických informací o krajině. Není tomu tak dlouho, kdy byly pro zajištění těchto činností zcela nepostradatelné měřícké triangulační věže. Dnes, v době družicového snímkování, GPS apod., se již bez nich de facto obejdeme, ale přesto na Brdech několik takových dam ještě nedávno stálo, snad jako připomínka starých časů. Vedle dvou klasických konstrukcí z lešenářských trubek (Koruna, Jordán) na několika místech dožívaly i konstrukce dřevěné (u hájenky Okrouhlík pod Jordánem, vrch Malý Jeskřipec aj.). Nad to se však Brdy pyšní ještě jednou triangulační raritou. Nalezneme ji na Studeném vrchu na Hřebenech. Je to jedna z devíti zděných měřických věží, které byly vybudovány na území ČR v první polovině 20. století. Na první pohled upoutá svým sedmibokým půdorysem. Zmínku o ní naleznete např. v článku Kuchyňka publikovaném v sekci Zajímavá místa.


 
triangulační tyčová věž na Koruně (Střední Brdy) z dálky - foto TK triangulační tyčová věž na Koruně (Střední Brdy) z blízka - foto TK triangulační zděná věž na Studeném vrchu (Hřebeny) - foto TK

 

Závěr?

V rámci našeho seriálu jsme prošli historii mnoha generací brdských dam - od středověku až po současnost. Co přinese budoucnost lze jen těžko usuzovat. Bude jednoho dne postavena vybájená rozhledna na Toku? Prospělo by to vůbec Brdům, či neprospělo? Jak to dopadne s nedávným záměrem vztyčit na Třemšíně komunikačního Molocha o výšce mnoha desítek metrů? Kolik dalších retranslačních a GSM stanic v lesích vyroste? Na tyto otázky odpověď nemáme. Nezbývá než doufat, že autoři rozličných projektů a zejména osoby, které budou o jejich realizaci rozhodovat, budou mít zájmy brdské krajiny vždy na zřeteli.


Text: Tomáš Krumphanzl, Foto: Tomáš Krumphanzl, Roman Poustka, Jakub Kencl, ?

 

Zobrazení: 25512

Komentáře (2)

RSS feed komentářů
Doplnění k Brnu (Radči)
Děkuji dědkovi Čeňkovi, od něho vím(e), že se věž na Brnu stavěla podobně jako věž u Krašova (Bezvěrov, PS) kolem roku 1960. Do článku doplněno.
Roman Poustka , prosinec 01, 2013
Radeč- Brno
Záslužný pohled na stavby na našich kopcích, navíc evokující četné vzpomínky. Ale: čekal jsem aspoň rok výstavby vysílače na Brně (Radči), taky proto, že v té době sem byla vystavěna silnička, kterou Český zeměměřický úřad dosud na svých nejpodrobněších mapách ignoruje.smilies/wink.gif
Petr Hloušek , listopad 29, 2013

Přidat komentář

menší | větší
security image
Opište zobrazená písmena

busy

 
© 2021 Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů